Sweet taste by Millah

Volný dess #2

další... tak kdo by chtěl - napište do komentů, připíšu rubriky, nastavení takté dohodou

(upřímně, přemýšlela jsem, jestli si tenhle nemám nechat pro sebe protože se mi opravdu líbí... ale vzhledem k tomu, že pro sebe mmám udělaný nový, který nastavím - snad - už zítra...)

---

Volný dess #1

Jak už jsem psala - byla jsem u příbuzných, nešel net = nudila jsem se a jediný, co jsem na PC teda mohla dělat byla grafika...

---

takže kdo by chtěl stačí napsat... připíšu i rubriky... a na nastavení se dohodneme...

Dess pro Tokiohotel-svk: Popcorn

Ok... dess už je nějakou dobu hotovej i nastavenej, ale až teď jsem se dokopala k tomu, hodit náhled sem do článku...

Sweet Morning by Millah

Ano, já vím... Už je to dva dny zpátky, co jsem psala, že bude další montáž "zítra večer" respektive ve středu... a... no... OK, přiznávám se, já zapoměla - koukala jsem na Harryho Pottera a byla jsem do toho trochu moc zabraná... No a včera... ne zrovna milá hádka s... no to je jedno, ale naštvala jsem se, byla jsem sklamaná a dost mě bolelo, co mi "dotyčná" vykřičela do xichtu... takže jsem se vypařila... a šla jsem - zase po kolejích - za Alexem (angínu už jen doléčuju... takže naštěstí není už nakažlivá)... no a... podpořil mě, zvedl mi náladu, koukali jsme na film a jen jsme se tlemili když jsem součastně řekli, že je to ten nejhorší film, co jsme kdy viděli =D a skonstatoval jsme, že je to sice čínskej film, ale tohle nemůže být dílo nikoho jinýho než američana xD lidi... gilotina v nějakým osmým století a v číně? =D

Dobře konec keců a tady jedna nádherná montážka od Millah =)

a abych napravila ty dva dny... tak ji zveřejním teď a večer bude další ;)

"Chvíle omluv"

No, tak jak bych začala... Asi třeba...

Všimla jsem si, že poslední přednastavený článek vyšel v pátek - respektive, všimla jsem si toho asi před dvěma hodinama.

Byla jsem teď týden u příbuzných, jenže... kdo měl tušit, že tam nepůjde net? To máte tak, když pořád vypadává...a pak se jeden člověk rozhodne, že za tohle jim platit nebude a... neplatí. Tím pádem jsem byla bez přístupu...

Takže se omlouvám za to, že tu od toho pátku nic nepřibylo a budu se to snažit napravit... tak snad zíítřejší večerní montážka už by měla být...

Nezačnu s tím te´d hned z nekolika důvodů... 1 - do dvou do rána jsem pomáhala s prezentací v ppt, vzhledem k tomu, že mám angínu tak jsem se budila na prášky o půl páté a vstávala jsem o půl deváté... pak tohle teplo a cesta domů... MHD mělo spoždění a mě zbylo 5 minut na koupení jízdenky na vlak takže jsem si nestihla koupit ani pití... ano, vybrala jsem si klimatizovaný vlak - jako vždycky - ale pak je půl hodiny cesta domů autem, ve kterém klimatizace nejde a mě teď třeští hlava... takže tím končím a jdu si lehnout...

Vaše polomrtvá Saya

Sweet Lips by Millah

Hope 28.

autor: B-Kay

Několik minut potom,co sem dovolil Billovy,aby šel se mnou ,mě přemohla zvláštní beznaděj.Cítil sem neovladatelný strach a úzkost ,že se opět vrátím na místo,které sem z celé duše nesnášel.Na místo,kde sem byl tak osamělý .Místo,kde sem rpožil ty nejhorší a nejsmutnější chvíle.I kdybych se zamyslel,nedokázal bych si vzpomenout na jedinou hezkou příhodu,která se mi v domě bratrance stala.Možná by ní byla moje kouzelná padající hvězda,která mě alespoň na chviličku udělala šťastným.Nic jiného mě nenapadá.

Ted´ to však bude horší ,protože mě ničí i strach,který cítím vůči Billovy.Kdyby se mu něco stalo ,nikdy bych si to neodpustil.Nedokázal bych s tím pocitem žít.

Zhluboka sem se nadechl a opět vydechl.Seděl sem na předním sedadle ,s hlavou opřenou o opěradlo za mnou a zavřenýma očima.Snažil sem se uklidnit a povzbudit se myšlenkou,že tam jedu naposled.Že si tam jedu jenom pro věci a už nikdy nebudu muset spatřit bratrancovu tvář.Jediným světílkem mé bezmoci byla náděj ,že to s Billem společně zvládneme."Sem tady",najednou prudce otevřel dveře a promluvil zvláštně jiným hlasem.Když sem se na něj překvapeně zadíval,snažil se rychle spolknout veliký kus rohlíku,zatímco druhý držel v ruce."Měl sem hlad",zamrkal jako miminko a podával mi druhý rohlík.Musel sem se usmát.Byl jako malé dítě.Zřejmě si zatím moc neuvědomoval,do čeho se to se mnou řítí ,zacož sem byl moc rád.Takhle mě dobíjal úžasnou energií a dodával mi sílu bojovat dál.Čekala nás přeci poslední taková veliká překážka ,za kterou mohlo být už všechno jenom hezké.

Sunday Morning by Millah

Hope 27.

autor: B-Kay

Simone nemohla dlouho do noci usnout.Pořád ji hlodal červíček svědomí.Nemohla si odpustit,jak ošklivě se k Tomovy zachovala.Uvěřila Andreasovi každé slovo,každé hloupé obvinění vůči Tomovy .Ve chvíli,co jej poprvé spatřila na chodbě ,prostě nepřemýšlela.Jednal za ni put vyděšené matky.Bála se,že by byl schopný Billovy ublížit .Oba si tehdy prošli těžkým obdobím a oba byli lehce ovlyvnitelný a právě proto věřila ,že jej chtěl Tom jenom sprostě využít…

Najednou bylo ale všechno jiné.V jeho očích nedokázala najít zlobu,ani hrubost.Díval se na ni přesně tím pohledem,který znala u svého syna.Bill se na ni díval uplně stejně ,když mu bylo smutno a byl nešťastný.Tenhle pohled ji dostal ze všeho nejvíc.Tom nebyl žádným násilníkem ,ani podvodníkem,který si na něco hrál.Nebyl ani chudákem,nebo tulákem,jak o něm s radostí rozhlašoval Andreas.Byl pro ni chlapcem,který si v životě prošel spoustou zlých věcí a to jej poznačilo.Byl nesmělý ,ve všem nejistý a utrápený.Oči mu však zářili láskou a dobrotou.Nebyl zlý…

Soft and Hot by Millah

Hope 26.

autor: B-Kay

Minuty pomalu ubíhali ,já sem je ale vůbec nevnímal.Seděl sem u okna s tváří doslova přilepenou na chladném skle ,dívajíc se na hvězdy.Byla přímo dokonalá noc.Na uhlově černé obloze se jako drobné diamanty třpitili zářící hvězdy .Vypadalo to opravdu hezky.V mysli se mi téměř okamžitě vynořila vzpomínka ,kdy sem se takhle na hvězdy díval naposled…

…Mohlo mi být kolem pěti let.V den svých narozenin sem si sedl k oknu a zadíval sem se na oblohu stejně,jako sem se na ni díval ted´.S jediným rozdílem.Plakal sem.Měl sem narozeniny a nikdo mi neřekl jediné hezké slovo.Já sem od nich nečekal dárky.Nepotřeboval sem je.Moc sem si přál,aby alespoň na mé narozeniny byli ke mně trošičku milší.Bratranec však uplně zapoměl,že sem nějaké narozeniny vlastně měl a celý večer se tvářil,že neexistuju.Pak se se svou holkou do noci koukali na televizi a mě neudělali ani večeři .Nevykoupali mě,neuložili mě spát.Na všechno sem byl sám.Dokonce i pohádky bych si četl sám,kdybych uměl číst.Nezůstávalo mi nic jiného,než smutně listovat v knize a dívat se na obrázky.V ten večer sem však knihy vůbec neotevřel.Seděl sem u toho okna ,plakal sem a třásl sem se.Bylo mi smutno a neměl sem nikoho ,kdo by mě přitulil.Proto sem se jenom díval na hvězdy a přál sem si,aby to všechno skončilo.Aby si pro mě přišli rodiče a abych už mohl odejít.Proč měli jiné děti tatínka i maminku a já byl pořád sám ?

Skin of Angel by Millah

Hope 25.

autor: B-Kay

(Bill)

"Tome",byl sem bezradný.Tak moc sem se snažil utěšit jej,něčím jej poveselit,nebo alespoň trošičku zvednout náladu .Žádný z mích pokusů však skutečně nezabral.Tom smutně ležel na postely ,na mé otázky odpovídal jenom nedbalým tónem .Ůsměv,který ještě před několika minutama zdobil jeho tvář ,byl náhle nenávratně pryč.Byl nešťastný a jistě i ponížený.Andreas po něm křičel opravdu ošklivá slova.Slova,která si Tom vůbec nezasloužil.Kdybych mohl,připlácl bych mu na vlasy dalších deset kopečků zmrzliny.

"Nemáš hlad? Přinesu ti něco dobrého když chceš hmm?",povzbudivě sem se na něj pousmál .Láskyplně sem jej pohladil po tváři v naději,že by to mohlo pomoct."Děkuju,ale nemám hlad.Nedělej si starosti",pohlazení mi oplatil ,vzápětí však opět smutně dolehl na polštář ,nešťastně hledíc před sebe.Vypadal jako malý zroněný kluk ,kterému se pomalu roucali všechny naděje a sny.A já mu nedokázal pomoct.Byl sem u něj ,mluvil sem s ním ,snažil sem se udělat všechno proto,aby na to přestal myslet.Nepovedlo se."Tak víš co? Přinesu ti něco dobrého .Hned sem zpátky ano?",políbil sem jej."Opravdu si se mnou nemusíš dělat starosti ",smutně na mě pohlédl a sklopil tvář.Takhle zničeného sem jej už dlouho neviděl.Bylo mi do pláče.Od tohohle sem jej měl přeci uchránit ! Sám sobě sem přeci slíbil,že nedovolím,aby mu ještě někdy někdo ublížil.A svůj slib sem nedodržel.Nedokázal sem to…

Possese Me by Millah

Hope 24.

autor: B-Kay

Příštích několik minut sem nedokázal promluvit jediné slovo.Nehybně sem ležel ,vpíjel sem se do jeho nádherných očí a vědel sem,že pokud ještě je naděje ,abychom mohli být konečně oba šťastní ,bylo by to jedině tehdy,když budeme spolu.

Ležel sem na dece pouze v tričku,které ze mě Tom ještě nestihl svléknout.Se zavřenýma očima sem jeho něžné mazlení vnímal mnohem intenzivněji.Každý jeho dotek,každý letmý polibek .Dotýkal se mě s takovou opatrností a něhou ,že sem si v některých okamžicích připadal jako křehká panenka.Všude kolem mě se rozlévala jeho nádherná vůně .Nemusel sem vůbec nic dělat,nic říkat .Jakoby přesně vědel,co cítím.Ležel na mě a já mu chtěl být přesto ještě blíž.Cítil sem jeho blízkost ,přesto sem mu chtěl být ještě blíž.Neumíte si ani představit ,jak moc sem po tomhle okamžiku toužil.Jak moc sem jej miloval…

10101 lídí

Screen z 0:44 hodin...

Only in my imagination... by Millah

...this is real

Hope 23.

autor: B-Kay

"Za to se přeci nemusíš stydět",zašeptal sem téměř bez dechu.Opravdu sem to nečekal.Byli sme na tom uplně stejně.Ani jeden z nás nepoznal jaké to je ,odevzdat se někomu jinému.Vložit druhé osobě do rukou to nejcennější,co člověk může mít.

Slýchal sem o tom ze všech stran,přesto sem to se Sárou neudělal.Naléhala na mě,snažila se mě svézt ,několikrát sme se kvůli tomu dokonce pohádali.Nebylo to tak,že bych po ní netoužil.Toužil sem,ale ne tak moc,abych se s ní dokázal milovat.Andreas tomu říkal jenom sex.Jiné slovo sem z jeho ůst nikdy neslyšel.Jenomže já nechtěl sex.Netoužil sem po divokém styku,ze kterého si budu pamatovat jenom útržky ,protože sem uplně ztratil hlavu a zapoměl sem to prožívat.Možná právě proto sem to se Sárou neudělal.Chtěl sem,aby ta chvíle byla nekonečná a abych na ni nikdy nezapoměl. Chtěl sem to pomalu,něžne ..Až ted´ si uvědomuju,jak moc sme byli se Sárou odlišní.

Tom na mě nenaléhal.Nesváděl mě a já přesto všechno vědel,že s ním bych se milovat dokázal ,kdykoliv by chtěl. Neublížil by mi.Neměl sem z něj strach.Oba sme v tomhle byli velice neskušení a právě proto mi přišlo neskutečně nádherné ,že bych to měl prožít právě s ním.Zapomenout na to,co bylo a bude. Zapomenout na celý svět kolem a žít jenom pro tu chvíli.

Now Your Mine by Millah

Hope 22.

autor: B-Kay

Když sem se nadránem probudil, připadal sem si jako ve snu. Jakobych se nevzbudil a snil prostě dál.Můj život se ani v nejmenším nepodobal tomu ,který sem žil ještě před necelým měsícem.Dokonce ani já sám sem nebyl stejný.Konečně sem začínal věřit v něco, o čem se mi kdysi ani nesnilo.Nikdy sem neměl rodinu,ani skutečné blízké přátelé ,ani lásku,která by mi pomohla překonat všechno zlé.A najednou sem měl uplně všechno. Nejdůležitější však bylo , že sem se konečně přestával zavrtávat do své utrápené kukly a snažil sem se začít žít.Ůsměv,který sem nepoznal dlouhé roky ,mi v jeho přítomnosti pokaždé zdobil tvář.Když se usmál,musel sem taky.To,co sem k němu cítil ,nebylo jenom obyčejnou láskou.Cítil sem i neskutečnou vděku za všechno,co pro mě udělal.Pustil si k sobě cizího člověka,špinavého a vyděšeného ,který jej ještě ke všemu pořád odháněl a odmítal si přiznat fakt ,že by jej mohl mít někdo skutečně rád…Tak moc sem mu tím vším jistě ublížil .I ted´sem to byl já,kdo jej odmítl.Zklamal sem jej a i přestože se tvářil spokojeně,určitě cítil jistou bolest.Bolest,kterou sem já moc dobře znal…

Ani nevíte ,jak moc bolí,když vás odmítá někdo,koho tolik milujete a potřebujete.Já svoje rodiče miloval.Celé své dětství sem snil,že za mnou přijdou a odvedou mě pryč.Tak moc sem někoho potřeboval. Tak dlouho sem o tom snil…Dnes už ale vím,že to byli jenom hloupá dětská přání ,nic víc.Nikdy nesplněná,nikým nevyslišená .Proplakal sem hodně nocí ,neměl sem ani žádného plyšáka,ke kterému bych se jako obyčejné malé dítě potřebující lásku,mohl přitulit. Neměl sem vůbec nic…

Natural by Millah

Hope 21.

autor: B-Kay

Kdesi sem slyšel,že nejkrásnější a zároveň nejčistší oceán ,se ukrývá v hloubce lidských očí.Nepamatuju se, jak je to dávno,co sem se jej snažil najít v Sářině očích.Pamatuju si jenom to,jak moc sem byl zklamaný ,když sem jej tam tehdy nenašel.Ta věta se mi kdysi zdála neskutečně kouzelná,akorát sem jejímu kouzlu nerozuměl.Byl sem z toho dost smutný ,protože sem si myslel,že bylo něco v nepořádku se mnou. Ale nebylo…

Dokázal sem jej objevit.Tak dlouho sem o tom tajně snil a najednou sem se do něj díval.Akorát to byla hloubka uplně jiných očí.Hloubka páru očí ,do kterého mi raději nemělo být dovoleno …Řetězec zvláštních udalostí a nečekaných zvratů to však zařídil za mě."Miluju tě",řekl sem přímo smutným hlasem. Odpovědi sem se možná nedočkal ,zato sem ucítil ještě pevnější sevření dlaní kolem mích boků a jeden nádherný polibek.To mi stačilo.Nechtěl sem,aby to říkal,pokud se na to ještě necítil.Cítil sem,že mě má rád a věta Miluji tě by se stala jenom krásným bonusem. I bez něj to však bylo nádherné.

Twins tetování

Nacked by Millah

- perex -

---

Hope 20. (2/2)

autor: B-Kay

(Tom)

Všechno se zdálo být dokonalé. Bill mě své tetě a strýci představil tak vroucně ,že sem si připadal jako skutečný člen jejich rodiny.Na nic se mě nevyptávali ,podrobnosti,jako odkud sem a jak sem se tady vlastně ocitl,je vůbec nezajímali.Byli ke mně opravdu milí .Dokázal sem si s nima normálně povídat,aniž by mě některé ze slov ponížilo ,nebo zesměšnilo.Akorát pani Kaulitzová nebyla nadšená.Pořád se na mě dívala nepříjemně chladným a nedůvěřivým pohledem .Z místnosti,kde sem se objevil, jakoby náhodou zmizela.Bill mě sice utěšoval,že jí to přejde a já v to taky doufal,přesto mě to však trápilo.Nerozuměl sem tomu.Nic sem ji přece neudělal. Snažil sem se být zdvořilý ,několikrát sem s ní dokonce chtěl navázat konverzaci , ona se však na mě jenom podívala a odkráčela pryč.Prostě mě neměla ráda.Dala mi ultimátum a já začínal mít strach,že udělá cokoliv proto ,abych do konce týdne odešel.Byl sem z toho dost smutný ,proto sem se raději zavřel nahoře v pokoji a přemýšlel sem.

Only brotherly love by Millah

- perex -

---

Hope 20. (1/2)

autor: B-Kay

(Bill)

Stál sem na místě se skloněnou hlavou a kdybych to uměl,modlil bych se.Mamka mě však nikdy nevedla tímhle směrem a právě proto mi zůstávalo jenom doufat.Doufat,že mě od něj neodloučí.Nevím proč sem to udělal ,ale nešlo jinak.Přisunul sem se k němu ještě blíž a chytil sem jej za ruku."Tři týdny",slyšel sem mamku říkat ,dokonce sem na sobě cítil i její pohled,ale já se na ni podívat nedokázal.Bylo mi do pláče.Hladil sem Toma bříšky prstů po dlani a jediné,co sem mohl vnímat,bylo opětování jeho doteků.Už pro mě nic nebylo tak důležité…

In a single heartbeat by Millah

- perex -

---

Nálepka na Billově notebooku

...já vím, název je velmi originální a poutavý =D

Hope 19.

autor: B-Kay

Do rána sem nemohl usnout.Neustále sem se převaloval ze strany na stranu .Ruce se mi ještě pořád zvláštně klepali. Nemohl sem tomu uvěřit.Nebyl sem
zvyklí na tolik lásky a něhy .Všechno bylo najednou tak jiné…

Posadil sem se a smutně sem se rozhlédl po ztmavlém pokoji.Nikdy sem tmu neměl příliš v lásce,ale najednou mi přišla krásně ospanlivá.Všechno tady v pokoji mělo svoje místo.Ležel sem na měkké,teplé postely a i když za oknama tiše bubnovali kapky deště , já neležel v bláte a ve špíně,jako ještě nedávno.Už jenom při vspomínce na den,kdy sem utekl ,mi je do pláče.Já vím,že sem možná jednal zbaběle a ukvapeně ,ale už sem to tam nedokázal vydržet.Ze dne na den se to všechno zhoršovalo…Na svůj pokoj si však pamatuju až moc dobře.Měl sem starou,tvrdou postel ,velikou skříň ,několik poliček a jednoho jediného plyšového medvěda,ke kterému sem se přitulil pokaždé,když mi bylo smutno.

Proto si ted´ připadám jako v uplně jiném světe.Jakobych to ani nebyl já.Bydlím v nádherném domě ,sem až po uši zamilovaný a s klukem,kterého tolik potřebuju,sem se dnes v noci málem
miloval…

I want you by Millah

- perex -

---

Hope 18.

autor: B-Kay

Neodvážil sem se otřevřít oči.Měl sem takový strach,že to všechno bylo jenom krásným snem a já bych se měl náhle probudit do tvrdé reality.Reality,ve které sem se jenom trápil a utápěl ve své bolesti.Kdysi byli mými emocemi jedině pláč, úzkost a neovladatelná bezmoc.Nevědel sem,co mám dělat.Nechtěl sem žít,přesto sem nedokázal zemřít.Myslel sem,že se Sárou zmizelo i všechno mé štěstí .Na všechny kolem sebe sem byl podrážděný ,utápěl sem se ve své lítosti a zapomínal sem žít.Nevím,co by se se mnou stalo,nebýt Toma.Zachránil mi život ve všech směrech,jak lze život zachránit.Stal se mi vším.Během několika týdnů se stal celým mím světem.Pořád sem cítil zvláštní potřebu chránit jej .Nedokázal sem si připustit,že by mu
měl ještě někdy někdo ublížit.Prožil mnoho zlého.Řekl bych,že si prošel doslova peklem a přesto byl pořád tady .Právě jeho minulost z něj udělala člověka,jakým byl dnes.Možná nebyl nejsilnější,nebo nejprůbojnější ,měl však to nejcennější.Měl veliké láskavé srdce a to pro mě znamenalo mnohem víc než síla a odvaha.

La Carmina v Praze!

...a to 14 po tom, co jsem tam byla já =( no není to k vzteku? =D

OK, modní návrhářka, reportérka a blogerka LaCarmina ;)

He´s mine by Millah

- perex -

---

Shrnutí událostí poslední asi 14 dnů (vyjma událostí okolo dvojčat)

OK, začnu dneškem, respektive tím, co se stalo pár minut zpátky:

---

lidi, já mám tričko od Deorart!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! To co obvykle stojí kolem 50€ já mám za ani ne ddesetinu =D ááááááááááááááááááááííííííííííííííí!!!!!!!!!!!!!!!! tohle mi po tom dvojčecím tetování - který mi totálně zkazilo den - úplně vylepšilo náladu ;D

Tak dál... včerejšek... no to jsem si - zatím jen pro sebe - začala překládat do wordu povídku All My Plants od Blackbyrd na THF... no, a jestli se mi to povede přeložit alesspoň do půlky, tak se zeptám na možnost publikování překladu tady na blogu a taky na twc blogu =) ...jen jestli budu mít takovou trpělivost...

Uhm... čtvrtek pátek vynechám... to se nedělo absolutně nic, natož pak něco zajímavýho xD

No... Úterý a středa... to jsem byla se zlatíčkem Alexem venku... a taky u něj, koukali jsme jako obvykle na gay romance... pak jsme jen hodiny a hodiny chodili po obci a diskutovali o světě a nespravedlnosti a právech pro gaye...

no... z toho mám tuhle fotku:

... se mi prostě líbí krajinky =D ...a tuhle fotku...

no... mezi tím a 4. srpnem nebylo zase nic zajímavýho...

No a pak tohle... Velký Meder - termální koupaliště na Slovensku asi 13km od hranic s Maďarskem... fotky nejsou protože by, až na tuhle, byly o ničem:

...ok, ta je možná taky o ničem, ale já mám ráda západy slunce... ty barvy... pro pořádek... to bylo 3.8.

no... pak tady máme "VODNÉ DIELO GABČÍKOVO"... to už cestou "domů" respektive do Vídně... 4.8.

tohle si nemůžu odpustit... vidíte ten rozdíl ve víšce?

No a Vídeň - Prater... upřímně, nechce se mi sem dávat všechny fotky, je jich strašně moc (a to jsem fotila jen máloco)

takže takhle...

vidíte tu věž? víte co to je? tady se tomu říka "space jump" a... no najděte si to =D

a pak tady... konečně mě vzali na horskou dráhu =D

ono se to nezdá, alee je to docela síla =D šla bych znovu xD

No a nakonec tohle, já si to nemůžu odpustit =D vím že je to mázlý, ale jaksi za chůze...

Btw. blog překročil 10000 návštěv =)

Hope 17.

autor: B-Kay

Necítil sem se zvláštně,ani hloupě. Jakmile sem ze sebe zhodil poslední kousek oblečení ,nesnažil sem se před ním skrývat,ani jakkoliv zakrývat své nahé tělo.Pořád sem se mu vpíjel do očí ,bál sem se přerušit náš oční kontakt.Pokaždé,když sem se mu zadíval do očí ,cítil sem,že se do něj zamilovávám pořád víc a víc.A já sem to tak chtěl.Sám sem si vybral tuhle cestu a i když sem se jí ze začátku bránil,našla si mě sama.Tak moc sem mu to chtěl říct.Chtěl sem vidět výraz jeho tváře po vyslovení těch dvou nejkrásnějších slov:Miluju tě…

Nedůvěřivým pohledem sem se zadíval na pěnovou vodní hladinu.Vodu sem opravdu neměl rád.Měl sem z ní prostě strach .Lidé se přeci bojí různých věcí.Jako malý kluk sem se dokonce odmítal koupat.Bál sem se být ve vaně sám. Vždycky sem se jenom sprchoval.Jak sem rostl,snažil sem si na vodu zvyknout,ale šlo to těžce.Do vany sem se donutil vejít jenom ve vyjímečných případech.A myslím,že tenhle vyjímečným byl.

!!!ZDĚŠENÍ!!!

Oh ku*va! Já se tady klepu jak ratlík a zděšeně zírám na tyhle fotky!

Prosím, řekněte mi že to není to co si myslím, že to je! =( Ne, ne, ne a ne! Ačkoli to tak vypadá - určitě to není třetí oko! TO PROSTĚ NESMÍ BÝT!!! =(

L.A. je vážně zkazilo... ale až tak? Pravda, že blbí jsou na to dost, ale... Já doufám, že k tomu by se alespoň Tom upsat nenechal... Přece jen mmi připadá alespoň trošku rozumější než Bill =(

foto - zdroj: tokio-hotel-de.blog.cz

EDIT: Tak jsem vám to tady trošku "upravila" a zděsila jsem se ještě víc... =(

Dala jsem dohromady ty kousky, co jdou jakštakš vidět a...

jo já vím, velikost nic moc ale to Tomovo tattoo je moc malý na to, aby to šlo udělat podle Billova

Když nad tím tak přemýšlím... není to ani 14dní co jsem si na té naši "dovolené" četla Enigmu... přiznejme si, většina toho, co v ní je, je fantasmagorie... ale náhodou jsem právě narazila na článek o Iluminátech v hudebním průmyslu... byli tam lidi jako Beyonce atd... tak jsem si zrovna říkala, že takle snad dvojčata neskončí... no, přijela jseem domů a páár dní na to... co tu nemáme?

Teď si tak říkám, mají oni tohle zapotřebí?

OK, ještě jsem tady u Tomova upravila kontrast... Ten efekt sépie už mi pěkně začíná lízt na mozek...

I just died in your arms tonight by Millah

- perex -

---

Hope 16.

autor: B-Kay

(Tom)

"Ještě to bolí?",smutně sem se zadíval na Billovu zčervenalou tvář a opuchlé rty.Byl sem si vědom toho,že to bylo všechno jenom kvůli mě.Ublížil mu jenom proto,že si mě zastal.Všechno to byla moje vina."Už jenom trošku.Je to lepší ,děkuju",pohladil mě po tváři a naklonil tvář na stranu ,abych měl lepší přístup k jeho ůstum.Kouskem tamponu sem mu hladil ránu .Alespoň tímhle způsobem sem chtěl zmírnit svou vinu.Na tvář sem mu pokládal ledové obklady a i když se tvářil,že je v pořádku ,cítil sem,že ho to bolí.Pokaždé,když sem se dlaní přiblížil k jeho tváři,tiše usykl.

"Už si to někdy dělal? Vypadá to,že to neděláš poprvé",naše pohledy se krátce setkali,než sem odvrátil tvář a kousek tamponu sem opět nepřiložil k dezinfekci."Není to poprvé",řekl sem nakonec .Rty sem pevně tisknul k sobě a všechny vzpomínky,které ve mně vyvolával pohled na Billovu dobitou tvář,sem se snažil zahnat pryč."Tome ",odložil stranou dezinfekci a očima se snažil vyčíst odpovědi na nevyřčené otázky."On ti ubližoval?",zeptal se nakonec,to už sem ale nevydržel.

Addicted to you by Millah

OK, tak jsem si říkala, že už bych sem mohla začít dávat všechny twincestní montážky a lehce-twincestní fotky... Tak začneme dílky od Millah a přednastavíme si je na... no já vím, že by to mělo být až po desáté xD... ale... tak na půl =D Takže čekejte o půl 10 večer denně =D - samozřejmě vyjma dnešška... dneska těch 10 dodržím xD

- perex -

---

--------

Mimochodem... když už sem zase jednou opravdu píšu... Tak jsem si zašla k doktorce pro železo (jo, my chudokrevní lidé) po tom, co mě máma viděla s rty barvy... teda vlastně nebarvy =D, razantně jsem odmítla prášky (jestli se chcete najíst a hned to nevyhodit tak neberte železo)... a skončila jsem se sirupem. Jak tak čtu příbalový leták... doktorka neřekla, jak to mám brát? No podle dávkování na letáku 10-20ml... tak přemýšlím, jestli si to mám rozdělit na 2x denně 10ml nebo najednou - respektive jestli mi bude špatně jednou denně hodně, nebo 2x denně míň XD Co myslíte? =DDD

Hope 15.

autor: B-Kay

(Bill)

Já vím,že sem jednal bláznivě a zcela nerozumně,přesto sem to musel udělat.Naléhavě sem se vnářel mezi jeho rty .Vůbec sem nevnímal,že mé polibky nebyli opětované.To pro mě v tu chvíli nebylo podstatné.Byl sem u něj.Cítil sem ho …to bylo to jediné,po čem sem v tu chvíli toužil.Vůbec nevím jak dlouho sem na něj tlačil .Hladil sem jej,mazlil sem se s ním .Objímal sem jeho bezbranné tělo a už nikdy sem jej nechtěl pustit.Touha,která mě donutila zvalit jej na postel a bezhlavě jej líbat,byla náhle pryč.

Kdykoliv sem se na něj podíval ,on se díval také.Nemluvil ,nehýbal se ,dokonce se mi ani nebránil.Nechal své tělo zcela v mích rukou .Když sem se mu zadíval hlouběji do očí,pořád sem v nich mohl poznat tu dětskou plachost a nesmělost,kterou sem na něm začínal milovat.Ještě nikdy sem takhle křehkého a nešťastného kluka nepoznal.Tak moc sem si přál,udělat jej šťastným.Dal bych celý svůj svět za jeho ůsměv a radost.Nerozuměl sem tomu.Proč si tak hodný a zranitelný kluk zasloužil takovej život ? Proč mi bylo do pláče pokaždé,když se na mě podíval ?

"Jsi můj anděl Bille",zašeptal a nejistě přejel konečky prstů obrys mé tváře.

Hope 14.

autor: B-Kay

Věc ,která mohla změnit celý můj život.Věc ,která mě nutila smát se a zároveň mě nutila plakat.Nevědel sem to jistě .Ještě pořád sem neměl dostatečnou odvahu na to,abych si to přiznal.

Zamiloval sem se ! Zamiloval sem se do kluka,který mi během několika týdnů dokázal pomotat hlavu natolik ,že sem se nepoznával.Všechno bylo najednou uplně jiné.Můj pohled na svět byl uplně jiný.Jakobych dostal novou energii.Nový důvod žít a zapomenout na všechno,co bylo předtím.

Zhluboka sem se nadechl .Vůně,která mě obklopovala mi stoupala do hlavy nazávratnou rychlostí a já se v ní nechal utápět.Byla to jeho vůně.

Vůně jeho horkého těla , tak křehkého a přitom krásného.

Vzpomínka na Jasmine You

Tak je to už tři roky... tři roky co odešel tenhle úžasný basista jedné z mých oblíbených kapel, Versailles - Philharmonic Quintet... R.I.P. Jasmine <3

ODKAZ (nelze vložit video ze stream)

BIGBANG: Haru Haru

Jedna z mých nejoblíbenějších od nich ;)

Hope 13.

autor: B-Kay

(Tom)

Už je to možná několik minut ,co Bill usnul.A já z něj doted´ nedokázal spustit oči.Neustále sem se díval do jeho tváře.Beze slova sem vnímal,jak se v mém náručí chvěje a jak něco
klidně šeptá do mé nahé kůže. Klidně bych se na něj vydržel takhle dívat i celou noc.Vůbec sem necítil únavu .Nebyl sem vyčerpaný ani smutný.

Moc dobře sem si pamatoval ty noci,které sem jako malej kluk celé proplakal.Byl sem tak sám.Nebyl u mě nikdo.Když mi bylo nejhůř,snažil sem se myslet na maminku a na tátu .Nepamatoval sem si je.Nikdy sem jejich tváře neviděl ,přesto sem si je jako malej kluk vysnil do posledního detailu.Pokaždé,když na mě bratranec křičel ,nebo mi bezdůvodně nadával věřil sem, že se můj život jednou může změnit. Jako malé dítě sem skoro každej den smutně vzhlížel ke dveřím a doufal,že se otevřou a přijdou si pro mě moji rodiče. Přál sem si to skoro pořád.Na narozeniny,na Vánoce ….nechtěl sem nic víc ,jenom rodinu.Po ničem jiném sem netoužil .Naučil sem se snášet i bratrancovu komplikovanou a tvrdou povahu ..Myslel sem,že když budu hodný,přijdou si pro mě..Nikdy nepřišli…

Hope 12.

autor: B-Kay

Jakmile jeho triko tiše dopadlo na podlahu ,vzduch se stal náhle těžším a nedýchatelným.Nerozuměl sem tomu,co dělám.Nerozuměl sem vůbec ničemu.Zcela mě ovládlo něco,co sem ještě přesněji neuměl identifikovat…

Pomalu sem všakl přicházel na to ,že to něco bude uplně jiné,než to bylo se Sárou…Mnohem křehší ,čisté a přirozené .Plné neovladatelné potláčené touhy a chtíče.Byl sem si jist,že mi to může změnit celý život ,a já to chtěl přesto skusit.Proč bych nemohl být ještě naposledy skutečně šťastný ? Proč bych nemohl ještě jedinkrát okusit ,jak krásné a svazující to může být ? Vytrpěl sem si přeci už hodně. Bolest,která mě pronásledovala na každém kroku ,mi dlouho nedávala spát.Plakal sem …bezvýsledně sem se trápil a nikdo mi nepomohl.Tom se stal světlem v době mého těmna.Ukázal mi,že život má vždycky ještě jeden smysl.Každý má právo být šťastným a milovaným. Nechtěl sem jej ztratit …

S přivřenýma očima sem se opatrně přitulil k jeho hrudníku .Všechna ta divokost,již nás dohnala až sem,byla náhle pryč.Zlehka sem se dotýkal jeho holé kůže ,líbal sem jej a vdechoval jeho nádhernou vůni.Přestal sem jej tlačit na dveře a dovolil sem mu sevřít mé tělo v nesmělém objetí.

New album

MTV oficiálně oznámila název nového alba TH - "Dark Anthems"

- zdroj: Tokio Hotel Turkey Facebook

- nevím, co je na tom pravdy... nikde jsem nic takovýho nenašla...

Hope 11.

autor: B-Kay

Hovor sem však téměř vzápětí ukončil.Jak bych s ní mohl mluvit ? Chyběla mi,to ano ,ale souvisle bych s ní nedokázal mluvit. Kdyby jen tušila,co všechno se ted´ ve mně odehrávalo.Třásl sem se touhou a zvláštní potřebou být s ním. Za přivřenými víčky sem pořád viděl jeho tvář .Jeho vůně mi byla mnohem známější,než ta moje.Nic tak přitažlivého, jako jeho tělo,sem dosud neviděl. Sára byla moc hezká ,ale s Tomem bych ji srovnávat nemohl.On byl
přeci kluk .Strašně krásnej kluk,kterej mi popletl hlavu.

Ze začátku sem si nalhával ,že mě to po chvilce přejde.Že je to všechno jenom důsledek jakéhosi nedostatku intimního kontaktu .Snažil sem se téhle teorii věřit ,ale dnes sem zjistil,že je to zcela zbytečné…

Překvapeně sem zvedl tvář ke dveřím,odkud se ozývali tiché kroky."To ne",zašeptal sem bezmocně
a vyděšeně sem naslouchal ,jak se jejich intenzita pomalu ztrácí.Šel pryč…a jenom kvůli mně.Mělo smysl zastavit jej ? Hned ze začátku mě před sebou přeci varoval.

Hope 10.

autor: B-Kay

Najednou sem před ním stál nahý .Ještě nikdy se ve mě nebouřilo tolik pocitů, jako právě v tu chvíli.Chtěl sem od něj utéct...Utéct před tím vším, co mi spůsoboval jedinej pohled jeho očí.Nechtěl sem to cítit ! Všechno sem si to zakazoval.Já na něj přeci neměl právo. Nedokázal sem si představit ,že by musel žít v takovém strachu a nejistotě,jako já. Nebyl připravený na můj svět.Stejně jako já,na ten jeho. Dělilo nás od seba příliš mnoho.

Přesto ,jakoby nás to k sobě pořád víc a víc přitahovalo.I přes to všechno ,co mi bránilo zůstat s ním,sem tak musel udělat.Myšlenka na to,že bych o něj přišel ,že bych jej nelítostně opustil, mi rvala srdce na tisíce kousků .Bylo to tak těžký.

Nevědel sem ,co mám dělat.Jak sem měl vlastně zareagovat ? Jedna možnost byla ta,že bych jej od sebe odstrčil, vzal bych si zpátky ten ručník a šel bych se obléknout.Jenomže ta druhá,byla až příliš krásná...

Bill se na mé tělo ani jednou nezadíval.Jeho pohled patřil jenom mím očím,do kterých se upřeně díval.Nic neříkal,nijak se nehýbal,jenom se na mě díval. Frekvence jeho dýchání byla najednou zvláštně naléhavá,stejně jako ta moje.Byl tak nádherný...

Hope 9.

autor: B-Kay

(Tom)

Nejenom nedokázal,ale také nechtěl.Jak bych taky mohl ? Jeho polibky byli tak nádherně křehké…tak zvláštně nesmělé…Líbal mé rty,jakoby byli z porcelánu.Byl jediným člověkem,kterému sem ještě mohl věřit. Můj život nestál za nic.Do doby,než sem jej poznal ,sem měl svůj osud jistý.Myslel sem si,že skončím na ulici jako ubohý bezdomovec už napořád.Do toho parku mě tehdy musela přivést nějaká zvláštní síla.Jinak si to už neumím vysvětlit.

Nikdy sem přeci neměl štěstí.

Pamatuju si jediný jeden den,kdy sem byl šťastný.Jeden jediný den během devatenácti let.Bylo mi pět a měl sem narozeniny.Bratranec jako každej rok uplně zapoměl,že existuju. Pamatuju si, jak sem si hrál na malém pískovišti za domem , a smutně sem dělal pískové koláčky.Neměl sem své dílo ani komu ukázat.Tehdy sem ještě přátel moc neměl a i těch pár,co sem měl ,sem navštěvovat nemohl.Byl sem až příliš malej .Toho dne se k nám zatoulalo malé štěně .I když sem se z něj nemohl radovat dlouho ,alespoň nachvilku sem měl možnost poznat,jak hezké dokáže štěstí být…

Nechci se litovat .Nemám rád lítost a ani já sám lidi nelituju.Zřejmě sem udělal něco špatně…možná že sem si to všechno zasloužil…

Hope 8.

autor: B-Kay

"Proč mi to říkáš?",zašeptal a s tichým výdechem zaklonil tvář,jakmile ucítil Tomovy rty, zlehka bloudící po svém krku."Já nevím",vydechl do Billovy kůže a zmateně stiskl víčka.Chtěl vstát a odejít.Opravdu se o to chtěl alespoň pokusit ,i když by po svejch došel maximálně ke dveřím.Možná ani to ne.Ale nohy jej neposlouchali.Neposlouchalo jej vlastně vůbec nic.Ani dlaně,kterými
nesměle a roztřeseně poznával teplo Billova těla ,ani rty ,kterými jej líbal od brady,až podél krku...

Vychutnával si každičký drobný polibek,který mu směl věnovat.S přivřenými víčky zlehka nasával Billovu nádhernou vůni.Svět kolem něj se zvláštně točil .Všechno se mu najednou zdálo tak jiné..Svět byl najednou mnohem krásnější.Jakoby pomalu nacházel smysl života .Smysl,který už dávno ztratil…

Na krátký okamžik se od Billa odsunul,aby se mu mohl zadívat do tváře.Kdyby mohl,říkal by mu ,jak moc je nádherný ,neustále .Takhle to v sobě musel potláčet .

Smutně se díval na Billovy rty a v mysli se mu vynořil okamžik,kdy je směl líbat.Všechno se mu sice zdálo rozmazanější ,ale přesto si to pamatoval moc dobře. Na tu chvíli by nikdy nemohl zapomenout.Všechno to bylo tak naléhavé…tak zoufale rychlé.

Hope 7.

autor: B-Kay

"J-já ",nervózně stískal rty a snažil se vymyslet cokoliv,co by omluvilo,nebo vysvětlilo jeho chování .Nedokázal však najít ta správná slova.V hrudi mu mocně bilo srdce,které bylo alespoň na krátký okamžik skutečně
šťastné.

"Ne,nic neříkej .Já vím přesně,co cítíš.Nemusíš se omlouvat.Prostě si udělal stejnou chybu,jako já tenkrát.Také sem chtěl alespoň nachvilku okusit,jaké to může být",najednou se zasekl.Všechno,co měl na srdci ,mu najednou přišlo uplně směšné.Neodvážil se dokončit větu,kterou začal.

"S klukem?",Tom to dořekl za něj.

"Jo",přiznal tiše a nesměle pohlédl na Tomovy zčervenalé rty.Jestli se mu předtím líbil,tak ted´ mu přišel mnohem krásnější.Kdyby mohl,pohladil by konečky prstů své rty a snažil se zapamatovat přesnou chuť těch Tomových.Byl to jenom jediný,lehký polibek …krátké líbání ,které to všechno jenom zhoršilo.

Cítil se hloupě.Ruce se mu neovladatelně třásli a on sám měl problém zastavit chvění ,již přetékalo jeho tělem.

"Už na to nebudeme myslet ano?",našel v sobě ztracenou sílu a odhodlání a rychle vyšel z auta.Tom udělal totéž a beze slova jej následoval ke dveřím.

Další z těch "situačních zpráv"

OK, tohle je jen super rychlý sdělení =D

Od úterka jsem se byla na dva dny kouknout na tábor na kterej jsem dřív jezdila...

A teď... jedeme směr Maďarsko a následně Rakousko... a v sobotu bych se měla vrátit takže tady bude jen přednastavená povídka Hope od B-Kay... Takže zatím =)

Hope 6.

autor: B-Kay

"Bille ,nechci tě tady nechávat samotného",Simone se ustaraně zadívala na svého syna ,jenž už několik minut nepromluvil jediné slovo.Se skloněnou tváří hleděl do země a přemýšlel.Simone si možná mohla myslet, že přemýšlí nad Sárou,Billovy myšlenky se však ubírali zcela jiným směrem.V mysli mu pořád zněla Tomova slova Každý pocházíme z jiného světa ..nechci ti ubližovat.Jakoby jej snad chtěl varovat.Varovat sám před sebou.Bill chtěl jeho rozhodnutí respektovat,ale čím déle nad tím přemýšlel, tím více s tím nesouhlasil.Tom není zlý člověk .Nedokázal by mu ublížit a tím si byl více než jistý...

"Zlatíčko,jsi v pořádku?",Bill se vzpamatoval až ve chvíli,co na tváři ucítil Simoniny dlaně .Chtěla zjistit,jestli náhodou není nemocný."Ne mami.Nic mi není.O mě se neboj,já to tady nějak zvládnu a ty si to pořádně užij ano?",Simone tedy nakonec souhlasila,i když s těžkým srdcem a výčitkami svědomí.Bála se ,že se Bill utrápí,když tady bude sám."A nechceš,aby tady s tebou zůstal Andy? Myslím těch pár dní.Určitě by ste se spolu dobře bavili .Když chceš,zavolám mu",Simone položila na zadní sedadlo svého auta poslední kufr a zabouchla dveře.Zadívala se na svého synka a čekala,že bude souhlasit,o to víc ji překvapilo,když nesouhlasně zavrtěl tváří."Děkuju ,ale já jej tady nechci.Trošku sme se pohádali ",odpovědel na otázku,již se skrývala v očích jeho mámy.

Simone se jeho rozhodnutí rozhodla respektovat.Předtím ,než nasedla za volant ,jej ještě pořádně vyobjímala a zlíbala mu snad celou tvář.