Hope 23.

autor: B-Kay

"Za to se přeci nemusíš stydět",zašeptal sem téměř bez dechu.Opravdu sem to nečekal.Byli sme na tom uplně stejně.Ani jeden z nás nepoznal jaké to je ,odevzdat se někomu jinému.Vložit druhé osobě do rukou to nejcennější,co člověk může mít.

Slýchal sem o tom ze všech stran,přesto sem to se Sárou neudělal.Naléhala na mě,snažila se mě svézt ,několikrát sme se kvůli tomu dokonce pohádali.Nebylo to tak,že bych po ní netoužil.Toužil sem,ale ne tak moc,abych se s ní dokázal milovat.Andreas tomu říkal jenom sex.Jiné slovo sem z jeho ůst nikdy neslyšel.Jenomže já nechtěl sex.Netoužil sem po divokém styku,ze kterého si budu pamatovat jenom útržky ,protože sem uplně ztratil hlavu a zapoměl sem to prožívat.Možná právě proto sem to se Sárou neudělal.Chtěl sem,aby ta chvíle byla nekonečná a abych na ni nikdy nezapoměl. Chtěl sem to pomalu,něžne ..Až ted´ si uvědomuju,jak moc sme byli se Sárou odlišní.

Tom na mě nenaléhal.Nesváděl mě a já přesto všechno vědel,že s ním bych se milovat dokázal ,kdykoliv by chtěl. Neublížil by mi.Neměl sem z něj strach.Oba sme v tomhle byli velice neskušení a právě proto mi přišlo neskutečně nádherné ,že bych to měl prožít právě s ním.Zapomenout na to,co bylo a bude. Zapomenout na celý svět kolem a žít jenom pro tu chvíli.

"Si na řadě",ucítil sem na levém líci lehké pohlazení .Uplně sem na naši hru zapoměl a Tom si toho zřejmě všiml.Díval se na mě provinilýma očima malého dítěte.Jakoby si myslel ,že to je špatně ,pokud byl ještě pořád čistý a nedotčený.Ale nebylo.Právě díky tomu mi přišel ještě zranitelnější a křehší.Měl sem nesmírné nutkání neustále se jej dotýkat a hladit jej.Chtěl sem jej o své lásce přesvědčovat každou vteřinou.Chtěl sem ,aby byl konečně šťastný.

Zahleděl sem se mu do očí a v tu chvíli sem přesně vědel,co musím udělat.Zhluboka sem se nadechl. "Chci,abys se sem nastěhoval.Chtěl bych,abys tohle bral jako svůj domov",pomalu sem jej hladil po čelisti,neustále tápajíc v hloubce jeho očí."To nebyla otázka",podotkl ,pohledem však neuhnul ani o milimetr."Chtěl bys se mnou bydlet?",pozměnil sem to vzápětí .Tom mě k sobě pevně přivinul ,políbil mě do vlasů ,na malou chvilku však přerušil náš oční kontakt.Zahleděl se do vzduchoprázdna nad náma."Všechny věci zůstali u bratrance.Kdybych se pro ně vrátil ,ublížil by mi .A kdybys šel se mnou,ublížil by i tobě .To nemůžu dovolit",opět mi pohlédl do očí .Já sem však strach neměl. Byl sem odhodlán udělat cokoliv,aby se Tom nadobro odpoutal od své minulosti.Trápil se a já sem to moc dobře cítil."Tak se vloupáme oknem.Vezmeme tvoje věci a společně utečeme.Můžeme jet kamkoliv budeš chtít.Spal bych i pod stanem ,klidně i na stromě,jenom abych byl s tebou ",slova sem chrlil tak horlivě,až to i mě samotného malinko překvapilo.Tom se na mě však nádherně usmál a hluboce mě políbil."Pojedeme kamkoliv budeš chtít .Třeba i na kraj světa.Jenom my dva",zamilovaně sme se na sebe usmáli. Bylo nádherné takhle snít a představovat si společnou budoucnost.Bylo nám uplně jedno ,zdali se to stane skutečností .To přeci nebylo podstatné.Byli sme šťastní i z té nádherné představy a pevného objetí ,které sme si věnovali.Občas je mnohem jednoduchší snít ,než prožívat realitu ,která vás trápí a děsí..

"Nádherně voníš ",zašeptal mi stydlivě do vlasů."Jak to děláš?",když sem se na něj podíval ,nádherně se usmál."Mám to brát jako další otázku?",vesele sem si skousl rty ,jinak bych jej musel celého zulíbat.Jeho tváře pomalounku růžověli .Měli skoro totožný odstín ,jako jeho plné rty."Já jenom ,že tomu nerozumím.Na světe jsou miliony vůní a žádná nevoní tak,jako tvé vlasy ,nebo tvé tělo.Miluju ,když si u mě a já ji cítím.V tu chvíli vím,že jsem v bezpečí.Díky tobě poznávám ten pocit,"nosem sem se otíral o jeho tvář a beze slova, naslouchal těm jeho.Vážil sem si těch chvil,kdy na mě mluvil a já nemusel nic odpovídat.Mohl sem jenom poslouchat jeho hlas a vnímat tlukot jeho srdce ,který se stal pro mě tou nejkrásnější ukolébavkou.Dokonce i ted´sem se jím nechal unášet.

"Miluješ mě Tome?",vydechl sem skoro neslyšně ,s tváří opřenou o jeho hrudník a zavřenýma očima.Ani nevím,proč sem se jej na to zeptal.Neměl sem to v plánu.Prostě to z mích ůst nějak samo vyletělo .I kdyby mi neodpovědel ,nezlobil bych se.Cítil sem to.Akorát bylo mnohem krásnějí to slyšet .

Na několik vteřin zůstalo ticho.Byl sem si jistý,že neodpoví .Trošičku mě to zamrzelo,ale když sem se naklonil k jeho rtům a směl sem jim věnovat láskyplný polibek,všechno bylo pryč."Miluju tě Bille",zavzdychal a já cítil,jak si mou tvář přiblížil ještě blíž k té své.Oba sme pootevřeli rty ve stejnou chvíli.Srdce mi tlouklo jako splašené .Nemohl sem tomu uvěřit.Nedočkavě sme se líbali a já pomalu zapomínal i dýchat.Najednou,jakobych nepotřeboval kyslík.Jakoby mi stačilo dýchat ten jeho…

Dlaněma sem bloudil po jeho tváři ,snažil sem se ovládnout vzrušení ,již stoupali každou buňkou mého těla.Čím déle sme se líbali,tím více se naše líbání stávalo chtivým a průbojným.V okamžicích,kdy sem se potřeboval nadechnout ,sem se jenom neochotně vzdálil z blízkosti jeho ůst.Těch několik vteřin,po které sem do plic nasal zásobu kyslíku ,mě přímo ničili.

Vůbec sem si neuvědomoval,co dělám.Mé rty jej hladově líbali,zatímco si mé dlaně automaticky razili cestu směrem dolů.Přišlo mi to tak přirozené a čisté.Poslepu sem soupeřil s drobnými knoflíčky na jeho kalhotách .Tom se mě sice několikrát pokoušel zastavit ,ale já už sem přestat nedokázal.Nemohl sem se dočkat chvíle,kdy se jej budu moci skutečně dotknout."Bille",sténal do mích ůst .Ve chvíli,co sem dlaní vklouzl pod jeho spodní prádlo a poprvé sem jej pohladil ,sem myslel,že exploduji.Ještě nikdy sem nic tak silného necítil.Slyšel sem sám sebe zasténat,když proti mé dlani zlehka přirazil.Líbal sem jeho hořící tváře ,nesměle sem se o něj třel.Jeho nesmělé vzdechy a tichounké sténání ,mě i v takové chvíli dokázalo ještě více rozněžnit."Chci se milovat ."

"Já taky",odpovědel sem přímo automaticky,aniž bych si uvědomil význam, toho ,co řekl.Když mi to konečně došlo,přestal sem se jej dotýkat a přímo šokovaným pohledem sem vystřelil k jeho tváři.Díval se na mě uplně stejně.Jakoby ani sám nevěřil tomu, co právě řekl."Myslíš to vážně?",zeptal sem se jej šeptem ,pořád zhluboka lapajíc po dechu.Tom mě krátce políbil a poté rychle zakýval tváří."Bude to poprvé,co se budu s někým milovat",zářivě sem se usmál ."Já taky",ůsměv mi opětoval ,i když po chvilce znejistěl."Tome , já sem stejně neskušený jako ty.Taky to neumím .Ale moc po tobě toužím a chci být tvůj.Společně to přeci zvládneme",ještě jednou sem jej láskyplně políbil a poté sem mu pomohl vstát.Chtěl sem jít zpátky dovnitř,ale Tom mě zastavil."J-já bych raději tady ,než vevnitř",zašeptal smutně.Zřejmě měl na něco ošklivou vzpomínku."To je v pořádku",pohladil sem jej po tváři ,vzal sem deku,kterou sme měli přes houpačku přehozenou a vedl sem jej na zadní dvorek ,kde měla mamka dřevěnou pergolu.Miloval sem to místo.Všude kolem jenom stromky a květy …nic víc.

Opatrně sem ji rozložil a oba sme se
na ni posadili.Zadívali sme se na sebe.Nevědeli sme,jak začít."Polib mě ,prosím",Tom ke mně natáhnul ruce .Potřeboval najít ztracenou jistotu a já to konec konců potřeboval taky .Takhle to přeci všechno začalo.Jedním polibkem…

Polibkem,který mi změnil celý život...

Opatrně sem se k němu naklonil .Neustále sme si hleděli do očí .Nic tak krásného a zároveň vzrušujícího,sem nikdy předtím necítil.Chvěl sem se po celém těle a ve chvíli,co se naše rty spojili,sem měl chuť vykřičet svou lásku do celého světa.Za stálého líbání sem se pomalu pokládal na deku a Tom se nesměle pokládal na mě.Bylo lehké o milování snít ,mluvit o něm a toužit po tom okamžiku ,ale když se to mělo stát ,nevědel sem,jak začít.

Chtěl sem,aby to byl nejkrásnější okamžik mého života .A nejenom mého….

Kdysi sem si své štěstí nevážil.Bral sem jej jako samozřejmost ,která mi uštědřila tu nejtvrdší ránu.Tu chybu už víckrát neudělám.Tvůj pohled je tak kouzelný.To ty si mím štěstím lásko…

Našel jsem ten správný důvod
Ke změně sebe samého
Důvod začít od začátku
A ten důvod jsi ty

Omlouvám se,že jsem ti ublížil
To je něco,s čím musím žít každý den
A všechnu tu bolest,kterou jsem ti způsobil
Přál bych si to všechno vzít zpět
A být ten,který zachytí všechny tvé slzy
To je to,proč potřebuji,abys to slyšel

Našel jsem důvod ukázat
Svou druhou stranu mého já,o kterém jsi nevěděl
Důvod pro všechno,co dělám
A ten důvod jsi ty...

autor: B-Kay