Nervy v kýblu

Řeknu vám, práce asistenta pedagoga fakt stojí za to. Zvlášť když jste sice přiřazení k jednomu dítěti, na které máte dohlídnout, ale to dítě vás prakticky zatím moc nepotřebuje (asistenta bude opravdu potřebovat až v 1. třídě). Takže chodíte v podstatě tam, kde je vás zrovna potřeba.

Nejvíc mě bývá potřeba v jedné první třídě. Od pondělí do středy chyběla většina těch dětí, kvůli kterým tam chodím. Pak přišel čtvrtek, dorazila S. (důvod č. 1 k mé přítomnosti v té třídě), ale současně chyběla asistentka v jedné 5. třídě. A ta konkrétní třída je strašná, takže mě do ní poslali.

Popravdě, je to katastrofa. Většina kluků tam jsou vyloženě strašní grázlové a pár holek taky dost stojí za to. Výsledkem je, že ze 16 dětí je jich tam "normálních" (schválně ty uvozovky, znáte mě - "normální" je relativní pojem) asi 5.

Budu si muset promluvit s jejich třídní učitelkou a doptat se jí, protože ona zrovna čtvrtky a pátky učí u mě v přípravce, takže dneska nebyla příležitost. 

Všimla jsem si totiž, že tam jede regulérní šikana.

Jednoho kluka, nazvěme ho K., je mi vyloženě líto. Jde vidět, že je s nervama na krajíčku. On je totiž většinou ten cíl. Nemůžu s určitostí říct, že to nikdy nevyprovokuje - tak dlouho jsem tam nebyla, abych to mohla posoudit, ale viditelně tam trpí. Trochu mi připomíná mě, ačkoli u nás ve třídě to začalo až v šestce. Navíc má, narozdíl ode mě, potřebu občas vypálit zpátky (já se vždycky jen snažila utýct).

A pak je tam jeden u kterého můžu říct, že chování občas přehání a občas provokuje, ale taky jsem si všimla, že se často pere právě kvůli tomu druhýmu, nebo kvůli svojí mladší ségře, když si je ostatní dobírají. Ovšem většina učitelů považuje za nejhoršího právě jeho.

Dostalo mě, když jsem dneska slyšela od těch grázlů, jak se K. posmívají, protože je prej gay, protože má částečně na růžovo (spíš vínovo) obarvený vlasy. Jako vážně? Co má barva vlasů společnýho s orientací (jen se podívejme na T.O.Pa z BIGBANG 😁)? Navíc jsou, sakra, v 5. třídě. Co oni ví o vlastní sexualitě? Sotva vlezli do puberty. Na druhou stranu taky chápu, že narozdíl od nich já jsem dospělá a tedy uvažuju jinak. Takže bych řekla, že vlastně jen plácaj nesmysly, kterýma ale K. docela zraňujou. A můj gay-radar mi říká, že pokud v té třídě bude nějakej gay, bude to někdo jinej - troufla bych si ukázat hned na dva.

Abych pravdu řekla, mám z toho nervy v kýblu. Nemůžu s těma grázlama vlastně nic dělat. 

Přesně vím, jak je tomu jednomu trpícímu a taky si dovedu představit, jak je tomu, co se s ním, řekla bych, kamarádí. A nejvíc mě žere, že jim nemám vlastně jak pomoct. Nemůžu, nebo bych alespoň neměla, se nijak moc angažovat. Nemůžu dát K. v podstatě žádnej přímej kontakt na sebe, aby se alespoň vymluvil. 

Skončilo to tak, že jsem mu dala adresu tohohle blogu s tím, že když už bude mít nervy na dranc, má napsat do komentářů k nejnovějšímu článku, ale ať tu adresu nikomu nedává. Vidím to jako alespoň nějakou pomoc - přece jen je tenhle blog více méně anonymní, takže za to nehrozí žádný popotahování (alespoň, pokud se ta adresa nedostane do ruk těch grázlů). Taky s ohledem na to, že můj původní blog vznikl před 12 lety právě ve snaze se vypsat, jinak bych se brzo úplně sesypala. Nevěděla jsem, kam před spolužákama utýct a blog se stal takovým útočištěm a hodně mi pomohl, i když moje psychika dodneška není úplně ok. Myslím, že už jsem několikrát zmiňovala, že jsem si následkem toho všeho vybudovala generalizovanou úzkostnou poruchu a léčím se antidepresivy (řekla bych, že úspěšně).

Upřímně to pro mě byl náročnej týden. Jak náročný to asi je pro asistentku, která je tam běžně denně? A jak pro ty děti, co to tam musí snášet?

Ještě, že nám právě začínají jarní prázdniny! Já sice nemám úplně volno - vzhledem k úvazku se mi netvoří dostatek studijního volna na celý prázdniny, takže budu muset být pár hodin ve družině, ale i tak. Doufám, že se nám všem za tu dobu nervy trochu zahojí. A já to navíc proberu v úterý se svou psychiatričkou (čas na kontrolu) a pak si půjdu dát něco dobrýho k obědu buď k Vietnamcům, nebo do burgrárny a pravděpodobně to završím návštěvou Velkolosinských pralinek (jen malá zajížďka 😁).

Takže vám přeju hezkej víkend a časem vás třeba budu zase informovat 😉