pondělí 31. ledna 2011
neděle 30. ledna 2011
SuG: Dot.0 PV
Tak jsem koukala, že to, co jsem sem vložila předtím zablokovali...tak tady je nový =D
sobota 29. ledna 2011
Unbekannt Liebe - nový blend
Tak...zase jsem si hrála s PhotFiltrem a řekla jsem si, že by to chtělo novej blend...a tak jsem zlepšovala a zlepšovala a zlepšovala...a mám asi osm verzí blendu...no...a nakonec jsem se rozhodla pro tuhle:
Myslím si, že je docela povedenej - na mí měřítka XDDD
pátek 28. ledna 2011
Bill´s images
Tak jsem si ZASE trochu hrála...a seskládala jsem všechny Billovi dosavadní vzhledy...
Jeffree Star - I'm In Love (With A Killer) [Live in Dallas-Footage]
Jeffree je teda pěknej egoista, když si zařadil video se záznamam sebe do oblíbených XDD
Tak jsem si jen tak hrála s PhotoFiltrem...
Jen jsem si tak hrála s PhotoFiltrem...zkoušela všechno možný...a myslím, že tohle vypadá zajímavě a při tom je to tak lehký...=D - perex -
čtvrtek 27. ledna 2011
Diplom pro JOO za bleskovku na mích starých stránkách
Diplom pro JOO... Za všechny bleskovky tady jeden diplom =))
Mitchel Musso =))
PhotoFiltre studio X - klíč
Uživatel/Společnost/Organizace: www.serials.ws
Registrační klíč: 7EB57-D5271-8C4A7-FB57A
Registrační klíč: 7EB57-D5271-8C4A7-FB57A
Tak to je klíč k photofiltru... A jak jsem k tomu přišla? No...protože 30-ti denní trial verze mi vypršela, hledala jsem verzi novější než 6.3 a starší než 10....a místo toho jsem na jedné stránce našla klíč k verzi 10 =)) Tak teď udělám slibovanej diplom (Na svých starých stránkách jsem slíbila za bleskovku diplom Mitchela Mussa) a hodim ho sem =))
Unbekannt Liebe Díl 10.
Díl 10.
Bill:
"Ahoj Tome, ahoj Bille." Usměje se máma ve dveřích do obýváku.
"Ahoj mami…" ŘeknuOdpoví jí Tom. Já jen nervózně koukám.
"Jak jste se měli? Zabydlel jsi se Bille?" V duchu vysílám sgnál S.O.S.!
"Uhm… Ani ne…" Nejistě odpovím.
"Pročpak?" Dobře… Konec nejistoty!
"Ehm… Nemohl byh dostat jiný pokoj? S ním být nehodlám!" Začnu opatrně ale skončím důrazně.
"Má pravdu. Nechci s ním být v ´mím´ pokoji." Vloží se do toho Tom a to ´mím´ dost zdůrazní.
"Proč?" Kouká máma střídavě na Toma a na mě.
"Prostě nechci!" Vyhrkneme oba najednou.
"Tome… Ty víš, že jinde být nemůže… Není kde." Pokrčí mám rameny a zachovává si výraz ledovce.
"Klidně budu spát tady n gauči!"
"Ani náhodou." Zakroutí máma hlavou.
"A co kdybych na gauči spal já?" Ozve se Tom s nadějí v hlase.
"Ne." Znovu zakroutí hlavou.
"Ale mami…" Začneme oba najednou.
"Ne. Už jsem řekla." Přeruší nás.
Povzdychnu si.
"Ale…" Zkusí Tom znovu.
"Ne!" Zakroutí rázně hlavou.
Tím padá veškerý mí soukromí a bohužel všechna noční zábava… Pomoc!
"Awww!" Frustrovaně zakňučím.
Teď už vážně potřebuju do toho klubu… Klidně tam někoho ohnu na záchodech! Potřebuju to!
Tom:
Znovu si povzdychnu, vstanu, ovladač položím na stolek a jdu do - teď už definitivně našeho - pokoje. Pěstí praštím do stolu, vezmu si čistý papír a obyčejnou tužku a začnu něco - podle mě naprosto nesmyslného - čmárat. Po chvíli toho nechám a kouknu na mobil. Bude šest, tak se chci začít převlíkat. Dneska ten klub potřebuju.
Vstanu ze židle, přejdu ke skříni a začnu vybírat nějaký oblečení. Nakonec vyberu tmavě modrý rifle, bílý tričko, čelenku a bílou kšiltovku… Pak si vezmu i bílí boty než budeme odcházet. Kouknu zase na mobil… Je pět minut po šesté…
Otočím se, že se půjdu dolů napít, v tu chvíli se otevřou dveře a do pokoje vlítne Bill. Přiběhne ke svým taškám a začne se v nich přehrabovat. Zírám na něj. Vytáhne černý užší rifle, šedý tričko s fialovým nápisem a černou koženou bundičku a něco, co vypadá jako kosmetická taštička.
"Nezírej na mě a radši mi řekni, kde je koupelna." Vyštěkne na mě.
"Poslední dveře na pravo." Pokrčím rameny a jdu si pro to pití. Slyším třísknout dveře do koupelny.
Napiju se a ještě si skočím do pokoje pro peníze. Když odcházím z pokoje, abych mámě oznámil, že jdu ven a to-divný-stvoření-Bill taky, srazím se s Billem ve dveřích pokoje. Podívám se na něj a otevřu pusu údivem nad tím-nalíčeným-čímsi, co uvidím. Chvíli překvapeně mlčím.
"Jestli chceš někam jít, do pěti minut ať si dole." Prohlásím a jdu za tou mámou. Už slyším jen to, jak něco směrem ke mně zamumlá.
"Mami jdu ven a to-co-má-být-můj-bratr jde taky." Křiknu ve dveřích do obýváku a jdu rychle do chodby se obout a oblíct si šedou mikinu velikosti nespočetno-X-L. Čekám na to zmalovaný stvoření a přemýšlím. Je opravdu dost zmalovaném… Ale ne, že by mu to nelušelo… Jen vypadá trochu jako holka… No hurá! Už je tady.
Bill:
Chvíli ještě sedím v obýváku a tupě, skoro až zklamaně, zírám na televizi. Po chvíli se zvednu, vyběhnu schody a vlítnu d pokoje ke svým taškám. Chvíli se v nich přehrabuju, nakonec vytáhnu užší černý rifle, šedý tričko s fialovým nápisem,černou koženou bundičku a taštičku s kosmetikou. Tom na mě zírá.
"Nezírej na mě, a radši mi řekni, kde je koupelna." Vyštěknu na něj.
"Poslední dveře napravo." Odpoví, pokrčí rameny a odejde.
Hned jak odejde vyběhnu z pokoje a jdu tam, kam mi řekl. Třísknu za sebou dveřmi. Jaj! To jsem nechtěl… Ale to je jedno.
Rychle se převlíknu a pečlivě se nalíčím… Černý linky a fialovo-černý oční stíny… Tak…ještě trochu průhledného lesku na rty… Super, jde se do klubu! Nadšeně si zatleskám.
Vyjdu z koupelny, taštičku s kosmetikou odnáším zpátky do pokoje…a ve dveřích se srazím s Tomem. Chvíli na sebe zíráme… Hmmm… Sluší mu to… Tmavý rifle, bílí tričko, čelenka a taktéž bílá kšiltovka…pěkně sladěný…
"Jestli chceš někam jít, do pěti minut ať si dole." Prohlásí a odejde.
"Hmm…" Zamumlám a odnesu si věci na jednu z tašek.
Vezmu si mobil, peněženku…zkontroluju, jestli mám kreditu a jdu dolů.
Vejdu do chodby, obuju si to, v čem jsem přišel á la nižší černý kozačky a kouknu na Toma.
"Jdeme?" Zeptám se netrpělivě.
Jen kývne a otevře dveře. Vyjdu ven a počkám, až Tomvyjde taky. Pak ho následuju do klubu.
Snažím se zapamatovat si cesu… Kdo ví kdy půjdu domů… ´Domů´…to zní…jinak než ve spojení s Berlínem…
Tom:
"Jdeme?" Zeptá se když se obuje do…řekl-bych-holčičích bot. Jen přikývnu, otevřu dveře, počkám až vyjde a jdu taky.
Cestou do klubu doufám, že si zapamatoval cestu… Jako mám vědět, kdy půjdu domu? A hlídat ho, abych ho vedl domů nehodlá…
Chci si užít s nějakou blondýnou, která nebude od jednoho…rychlými sexu očekávat vztah…
Zvláštní, že přemýšlím zrovna o ´nějaké blondýně´,
když…jsem odpoledne došel k závěru, že mě přitahují i kluci… Nebo minimálně jeden určitém kluk…
když…jsem odpoledne došel k závěru, že mě přitahují i kluci… Nebo minimálně jeden určitém kluk…
Zastavím se před G7. Jo…tak se jmenuje ten klub…nevím proč… Bill už chce vejít ale chytím ho za loket a kouknu mu do očí.
"Doufám, že sis zapamatoval cestu. Mě se hledat nesnaž… Mám tu vlastní zábavu…" Ušklíbnu se a pustím ho. Vrazím mu do ruky klíče.
"Super… Takže mám volné pole působnosti…" Řekne, a ve tváři si mu pohrává zvláštní, až…ďábelský…výraz.
Ušklíbnu se a vstoupím.
Něco jako vykecávání se...XD
Začneme úterkem...: Zeměpis v PC učebně a výtlem XD Probírali jsme dopravu... Spolužák: "A pane učiteli, proč vy nemáte auto?" Učitel: "No...já auto nepotřebuju, vždycky když někam jedu, tak..." Spolužačka: "Tak se vožerete" XDDDUčitel: "Tys to zabily... Většinou se ožeru, ale ne vždycky...proto jezdím vlkem..." XDDD
Středa: Naše ´velmi oblíbená´učitelka objednala na středu program zdravé výživy...a ono to vyjímečně bylo k užitku... Byla tam nějaká doktorka a dělala prezentaci, do které zahrnula i alergie a antipatické chuti na ovoce...A podle příznaků jsem usoudila, že bych se jí ještě potom měla zeptat. Zeptala jsem se jí na jablka a vyjmenovala přízanaky (po jablku bez tepelné úpravy a jablečném džusu křeče a pálení žaludku, pocit že to hned vrátím kudy to přišlo...) a dozvěděla jsem se, že ona má to samé a tudíž mám antipatické chuti vůči jablkům...
Včera: Pardubice...soukromá ordinace zubního chyrurga...a poslední dvě osmičky venku... A jako ´bolestný´ DVD "Dokaž to!"
Dneska: Auauauau! Mám oteklou tvář =( Zato do úterka nejdu do školy... (S nateklou tváří mě tam nikdo nedostane XDDD) A objev videí s Andym Sixx ♥ *poblázněný pohled* XDDD A taky příprava na seminární práci z dějepisu na téma Druhá světová válka na kterou mám měsíc...a díky drahýmu strejdovi k ní mám materiály...jako Causa Kamikaze...=D
Auauau...=(
Auauau... Včera jsem byla na další vytrhnutí osmiček... A zase mám nateklou pusu...ale naštěstí mám do konce života pokoj...a do úterka pokoj i od školy XD A pro tentokrát nepřežívám na přesnídávkách ale na jahodových jogurtech a karamelových pudincích XDDD...
úterý 25. ledna 2011
Beichte - Devilish
No...u některých fotek jsem se musela smát a spoustu z nich jsem ještě ani neviděla =D
Unbekannt Liebe - Picture by Tom K. =))
Tak...napřed proč je to v rubrice Drawings... Důvod je prostý XD Je to dílo mého bratrance ale...je to trosšku složitější...
Tak za prve: dílo bratrance je jen obrys a přibližný rozmístění barev
Za druhe: Jakej nápis to bude jsem vymýšlela já
Za třetí XD: Barvy jsem si taky určila sama
Za čtvrtý: Vybarvoval jsem to taky já XD(´Robin: Ale vybarvi si to sama! Já nerad vybarvuju. Já: Já taky nerada vybarvuju. Robin: Hmm...´Tak mi nezbylo nic jinýho... Myslím, že mi upadne ruka XD)
A ještě pár podrobností: Není to fixama jako v povídce - bohužel, ty jsem ´vyčmárala´ na Manga obrázky a komixy. Kdyby to někdo nepřečetl, je tam B-STYL.
Tímhle teda Robinovi děkuju - i když vím, že si to nikdy nepřečte...teda doufám XD Hlavně ať neví k čemu to je XDDD
pondělí 24. ledna 2011
Unbekannt Liebe Díl 9.
Díl 9.
Bill:
Otevřu oči a chvíli dezorientovaně koukám. Aha,
jsem v Hamburku, v Tomově pokoji a… Kolik je hodin? Sáhnu do kapsy a vytáhnu mobil. Tři-čtvrtě na pět? To znamená, že by měla přijít máma a vyřešilo by se to, kde budu spát. Hurá! A taky už jen něco málo přes dvě hodiny a jde se do klubu… Uh… Začínám být nadrženém…
jsem v Hamburku, v Tomově pokoji a… Kolik je hodin? Sáhnu do kapsy a vytáhnu mobil. Tři-čtvrtě na pět? To znamená, že by měla přijít máma a vyřešilo by se to, kde budu spát. Hurá! A taky už jen něco málo přes dvě hodiny a jde se do klubu… Uh… Začínám být nadrženém…
Vstanu, iPod dám zase do tašky a jdu dolu…
Usoudil jsem, že Tom bude asi tam, když není tady… Jak chytrá úvaha.
Sejdu schody a slyším televizi. Jdu teda do obýváku. Tom leží na gauči s ovladačem v ruce a přepíná programy. Jdu ke křeslu, sednu si do tureckého sedu, lokty se opřu o kolena a dlaněmi o bradu.
S naprostým nezájmem koukám na televizi a doufám, že už je po páté…i když… Vážně doufám? To se budu muset setkat s matkou…a ne že by se mi chtělo. Při životě mě drží jen vidina toho, že budu mít jinej pokoj…
Tom:
Ještě chvíli jsem na něj koukal a pak jsem šel dolu do obýváku. Je to asi dvě hodiny a já celou tu dobu přepínám televizní programy.
Slyším kroky na schodech… Hmm, už je asi vzhůru… Teda jestli spal… Ale vypadalo to, že jo…
Koutkem oka ho sleduju, když přijde do obýváku a sedá si do křesla. Sedí v tureckým sedu a zírá na televizi… Ale poněkud tupě na to, aby ji doopravdy vnímal…
A je tu divný ticho…teda až na hrající televizi. Dobře… Rozhodnu se tohle ticho ukončit…i když dost debilní otázkou…
"Jak ses vyspal?"
"Blbě…"
"Proč blbě? Lehl sis snad na tu část, kterou si polil?"
"Ne…"
"Tak proč?"
"Už chci do toho klubu…" Frustrovaně zakňučí.
"To není odpověď."
"Hmm…"
"To taky není odpověď." Ušklíbnu se.
"Neškleb se…"
"To ale taky není odpověď."
"Prosím tě nech mě bejt!" Zavrčí.
"A odpovíš mi pak?"
"Ne!"
"Tak se tě budu ptát, dokud mi neodpovíš."
"To dřív chcípneš…" Pokrčí rameny.
Jen zakroutím hlavou a slyším otevírající se dveře. Máma… Oh ne… Nechci cítit to hořký zklamání, až řekne, že nemůže spát jinde protože není kde…
Bill:
Tak si to ujasníme… Já nedoufám v to, že už je po páté… Já doufám v to, že už bude sedm…
Vím že jsem nadrženém idiot, ale… Takovej už prostě jsem…
"Jak ses vyspal?" Vytrhne mě Tom z přemýšlení dost debilní otázkou.
"Blbě…"
"Proč blbě? Lehl sis snad na tu část, kterou si polil?" Jestli to měl být vtip, tak byl ubohej.
"Ne…" Prosím, ať mu to stačí jako odpověď. Koukám do stropu a doufám.
"Tak proč?" On vážně nedá pokoj?
"Už chci do toho klubu…" Frustrovaně zakňučím a doufám, že se přestane vyptávat.
"To není odpověď."
"Hmm…" Zkusím to teda jinak.
"To taky není odpověď." Ušklíbne se.
"Neškleb se…" Uf! Konečně se přestal ptát.
"To ale taky není odpověď." Hmm, tak nepřestal, no…
"Prosím tě nech mě bejt!" Zavrčím a opravdu jsem se ho o něco prosil… Já jsem se prosil… Vyvěste černý vlajky! Já se snížil k prošení!
"A odpovíš mi pak?" Www! Ať už drží hubu!
"Ne!" Štěknu.
"Tak se tě budu ptát, dokud mi neodpovíš." Pomoc! To nepřežiju… Ne se svou tvrdohlavostí!
"To dřív chcípneš…" Pokrčím rameny jako by mi to vůbec nevadilo. Zakroutí hlavou.
Pak slyším, jak se otevírají dveře. Úúúú! Já se nechci ´seznamovat´se svou matkou… Ale když se s ní seznámím, můžu mít jinej pokoj… To je plus… Ale ´seznámit´ se s í musím tak jako tak… Pomoc…!
Tom:
Uf! Nádech, výdech… Nádech, výdech…
"Ahoj Tome, ahoj Bille." Zářivě se usměje máma. Pomoc!
"Ahoj mami…" Řeknu. Bill jen nervózně kouká.
"Jak jste se měli? Zabydlel jsi se Bille?" Uh! Obávaná otázka přišla hned na začátku…
"Uhm… Ani ne…" Odpoví jí a to.
"Pročpak?"
"Ehm… Nemohl byh dostat jiný pokoj? S ním být nehodlám!" Začne opatrně ale skončí dost…ehm…důrazně.
"Má pravdu. Nechci s ním být v ´mím´ pokoji." Vložím se do toho.
"Proč?" Těká máma pohledem z Billa na mě.
"Prostě nechci!" Řekneme oba najednou.
"Tome… Ty víš, že jinde být nemůže… Není kde." Pokrčí mám rameny a neprojevuje žádný emoce.
"Klidně budu spát tady n gauči!" Ozve se Bill.
"Ani náhodou." Zakroutí máma hlavou.
Povzdychnu si. Já věděl že to takhle dopadne… Ale…
"A co kdybych na gauči spal já?" Ptám se s nadějí v hlase.
"Ne." Zase zakroutí hlavou.
"Ale mami…" Začneme zase oba najednou.
"Ne. Už jsem řekla." Přeruší nás.
Povzdychnu si.
"Ale. Zkusím znovu namítat.
"NE!" Zavrtí rázně hlavou.
Takž vážně bude on v mím pokoji… A co jako nějaký soukromí? Kam si mám asi tak vzít holky? Awww!
neděle 23. ledna 2011
Pár fotek Luminora (ex Cinema Bizarre)
Starší i novější fotky...a pár animek
DNR (Dreams Not Reality) feat. Luminor
Ach ty starý krásný časy CB
Tohle je moc pěkně udělaný =))
Lumi s ? =))
PhotoFiltre á la kde mám stáhnout freewear?
S.O.S. XD Teˇto bude znít blbě, ale kde si mám stáhnout freewear PhotoFiltre jinou verzi než 6.3 - ta nemá vrstvy - a X - ta je freewear jen na 30 dní a ty už jsem vyčerpala! Takže...prosím poraďte mi *štěněčí pohled* Klidně ať je v angličtině ale prosíííím...
sobota 22. ledna 2011
Girls and boys, this is...Bill Kaulitz XD
Facebook je požírač času...ale občas je vážně k užitku...a tohle mě pobavilo za poslední dobu opravdu nejvíc:
GIRLS AND BOYS, THIS IS BILL KAULITZ XD
pátek 21. ledna 2011
Debilní nálada...á la jsem na tom až tak, že končím u Flipsyde
Mám vážně divnou nálůadu...až tak debilní, že končím u Flipsyde... Nevadí mi Flipsyde...vadí mi Chantelle...někteří asi budou vědět proč... A zároveň mi chybí stará ´rap band´ a ne tahle popová fraška...
Unbekannt Liebe Díl 8.
Díl 8.
Tom:
"Hmm…Vefo dobvý." Zamumlá s plnou pusou. "To si vařil sám?" Zeptá se už normálně, a kouká střídavě na mě a na těstoviny takovým…snad až okouzleným pohledem.
"Jo, ale omáčka je koupená." Pokrčím rameny.
"Ale vařil jsi to ty, a… Je to sakra dobrý!"
"Jak myslíš." Usměju se.
"Myslím, že lepší těstoviny jsem ještě nejedl."
"Vážně?" Usměju se potěšeně. Jestli to myslí vážně, tak je to teda uznání. I když jen za těstoviny.
"Vážně." Odpoví a zase začně jíst.
Taky dojím ten zbytek těstovin, co mám na talíři. Talíř odložím na stolek před sebou a opřu se. Zakloním hlavu a vydechnu. Pohladím si plný břicho a zavřu oči.
Bill:
"Vážně?" Usměje se potěšeně.
"Vážně." Odpovím a zase začnu jíst.
Taky dojídá ten zbytek co tam ještě má. Potom odloží talíř na stolek a opře se, zakloní hlavu, vydechne a zavře oči.
Uh… Zase mě něco napadne… Dojím, položím talíř na stolek a otořím se čelem k němu. Kouknu mu do obličeje…oči má stále zavřený… Opatrně se přisunu blíž…ještě blíž… Nakloním se k němu a jazykem mu zase přejedu přes tepnu.
Stejná reakce, jako předtím…zachvěl se a začal se trhaně nadechovat. Usměju se a začnu se rty otírat o jeho krk…přesunuju se k ramenu…z něj na klíční kost…
Prudce otevře oči.
"C-co to děláš?" Ptá se…skoro až vyděšeně.
"To co předtím…" Zašeptám.
Okamžitě se ode mě odsune, vstane a rychle vyjde z obýváku.
Frustrovaně zakňučím. Říkal jsem, že mám nedostatek sexu… Protočím oči. Lehnu si na gauči, stočím se do klubíčka a zavřu oči.
Kolik hodin to ještě budu muset vydržet? Zešílím z toho! Dobře… Nejlepší bude to zaspat. Alespoň doufám…
*O 10 MINUT POZDĚJI*
Kurva, kurva, kurva! Počítat ovečky nehodlám, nejsem mimino! Takže…vstanu. Vstanu, jdu nahoru a zamířím do - mě už známého - Tomova pokoje.
Tom:
Oh ne! Už zase cítím jeho jazyk na svým krku. Stejně jako předtím se zachvěju a začnu přerývaně dýchat. Ou! Jeho teplé rty se otírají o můj krk…rameno…klíční kost… Oh! Dost!
"C-co to děláš?" Ptám se až…vyděšeně.
"To co předtím…" Zašeptá.
Okamžitě se odsunu. To má až…ehm…takovej nedostatek sexu, že se mě…snaží svíst? Vlastního bratra? Dvojče? Vstanu a rychle vyjdu z obýváku. Vyběhnu schody, dojdu do koupelny, strčím hlavu pod kohoutek a pustím ledovou vodu. Po chvíli ji zastavím, osuším si obličej a jdu k sobě - respektive už k nám. Sednu ke stolu a vybarvuju. Potřebuju zapomenout ale naopak na to myslím ještě víc… Když…to bylo tak…dobrý. Položím hlavu na stůl a vydechnu. Proč mě to…vzrušovalo? Vždyť nejsem na kluky…a když, tak proč zrovna mí dvojče?
Tak počkat! Já začal pochybovat i o své orientaci? Chtě nechtě se musím zasmát. Já, kterej mám v posteli pokaždé prsatou blondýnu? Tady mám jistotu, že gay nejsem. Zakroutím hlavou, vezmu fixy a vybarvuju.
Snažím se na to nemyslet když ne zapomenout.
Bill:
Přijdu ke dveřím a opatrně je otevřu. Vejdu dovnitř a když vidím Toma sedět zase u stolu, usoudím, že s notebookem půjdu radši na postel a budu mlčet.
Dojdu teda k postelií, lehnu si a zapnu notebook. Otevřu chat, přihlásím se a čekám, jestli někdo napíše…já se vnucovat nebudu…
*O 10 MINUT POZDĚJI*
Tupě zírám na monitor. Nic. Nikdo nepíše. Tady jde vidět, k čemu všem těm lidem jsem. Jen moje prachy by brali. Lítostí nad sebou samým se mi chce skoro brečet. Zavřu chat a přemýšlím, co budu dělat.
*O DALŠÍCH 10 MINUT POZDĚJI*
Nic. Naprosto na nic jsem nepřišel. Vůbec to tu neznám, takže ven nemůžu… A prosit Toma, aby šel se mnou? Ani náhodou. To až večer. Teď by to bylo jako…bych projevil slabost…jako bych potřeboval pomoc… To si nesmím dovolit! Nesmím být slabý… Nejsem slabý! Jsem to já… A já jsem bezcitná diva. Když ukážu city, ukážu svá slabá místa… Když ukážu svá slabá místa, lidi toho využijí a zraní mě… Tak…konec depresivních
myšlenek! Vypnu notebook a jdu si pro iPod. S iPodem se vrátím zpátky na postel a pustím si zase Nenu. Lehnu si, stočím se do klubíčka a zavřu oči. Vnímám jen slova písničky Willst di mit mir gehn.
myšlenek! Vypnu notebook a jdu si pro iPod. S iPodem se vrátím zpátky na postel a pustím si zase Nenu. Lehnu si, stočím se do klubíčka a zavřu oči. Vnímám jen slova písničky Willst di mit mir gehn.
Tom:
Nějakou dobu vybarvuju a při tom přemýšlím.
Jistotu, že nejsem gay mám… Podle všeho ale nejsem ani čistě hetero… Ou! V tom případě jsem bi! Musím se zase zasmát. Je to divný… Divnej je pocit z toho vědomí… A ještě divnější je, že jsem to zjistil ´díky´svýmu dvojčeti… Což ale znamená, že mí dvojče taky není čistě hetero… No to je…pěkný. Zase se zasměju. Už si díky tomu připadám jak debil. Po chvíli slyším tichý otvírání dveří…
Smích už mě naštěstí přešel, takže nebudu jako debil připadat i jemu. Naprosto nevnímám, co dělá a mikro-fixou obtahuju už vybarveném obrázek.
Po chvíli mi ale zvědavost nedá. Kouknu se na něj. Sedí u postele na zemi a přehrabuje se v nějaké tašce. Zatváří se vítězně když z ní vytáhne iPod, se kterým se vrátí na postel. Pohled zase stočím ke své práci, doobtáhnu to a zase kouknu na něj.
Leží stočeném do klubíčka se sluchátky a oči má zavřený. Ušklíbnu se. Leží totiž na té čisté - respektive mé - straně a vypadá vážně roztomile. Znovu se ušklíbnu. Roztomile? Já už vážně zešílel…
středa 19. ledna 2011
Už jen...dny a... Alice Nine: White Prayer
Tak...snad už jen dva dny - když počítám i dnešek - a v pátek bych se mohla dostat na twincest blog a dohnat to, že jsem od pondělka nemohla číst ani jednu povídku... A taky už v pátek, když máma teda odjede budu mít možnost sem dát Unbekannt Liebe 8.díl - jo, už ho mám napsanej =)) - a dálší zanedbávaný věci - vyjíma Miluju tě...ale kdo jsi?, tu bohužel nemám napsanou právě z časových důvodů =( No...snad to zvládnu dohnat... Tak tady ještě dokonalá hudba =) a teď Tschüss =) Saya-Mi
pondělí 17. ledna 2011
Awwwww =(
Tak se omlouvám, ale minimálně do pátku se tady nic neobjeví...a to v pátek možná... Jsem nemocná...a bohužel je nemocná i máma takže sedět u PC je nemožné...A přednastavený povídky už taky nemám, tak si budete muset počkat...=(
Tschüss...Saya-Mi
sobota 15. ledna 2011
Unbekannt Liebe Díl 7.
Jak jsem slíbila...dílek speciálně pro Emiin, aby ho měla dřív, než odjede na lyžák. A zároveň - zase - upozornila, že ještě nemám napsanej ani 8.díl takže teď asi bude přibývat pomaleji - v Ostravě se mi prostě psalo líp =P Tak...konec vykecávání a dílek je tady... =))
Díl 7.
Tom:
"Kurva!" Nadává.
"Copak?" Vážně mě to zajímá.
"Ale nic!" Odbyde mě.
"Vážně nic?" Že by chtěl někoho ojet? Ušklíbnu se.
"Vážně."
"Jak myslíš…" Jestli teda vůbec myslí. Pokrčím rameny. Přijde ke mně a chvíli mi civí přes rameno.
"Grafity?" V otázce slyším mírný znechucení.
"Něco proti?" Ptám se a dál kreslím.
"Ne."
"To je dobře." Ušklíbnu se.
"Mám žízeň." Oznámí.
"Na chodbu, po schodech a doleva. Chovej se jako doma." Ušklíbnu se a mám chuť dodat, ´Jestli si umíš alespoň to pití nalít´.
"Fajn." Odsekne a odejde.
Dál kreslím a koukám na to z různých úhlů. Hmm… Chtělo by to trochu…červené…černé a…možná šedé… Jo!
Po chvíli se otevřou dveře a vejde Bill se sklinkou v ruce.
Bill:
"Mám žízeň." Oznámím.
"Na chodbu, po schodech a doleva. Chovej se jako doma." Ušklíbne se, a jde vidět, že by si nejradši rejpnul nějakou poznámkou.
"Fajn." Řeknu příkře a odcházím.
Dojdu do kuchyně a hodnou chvíli hledám sklinku. Pootevírám několik skříněk než ji najdu. Pak otevřu ledničku a koukám, co je tam za pití. Cola? Výborně. Naliju si, vypiju to a naliju si znovu. Colu uklidím tam, kde byla a i se sklinkou jdu nahoru.
Vejdu so pokoje, dojdu k posteli, na kterou si následně sednu, a civím do sklinky.
Přemýšlím, dokud mě z mích úvah nevytáhne Tomův hlas.
"Laskavě mi to nevylij do postele."
"Se neboj…" Řeknu tiše a dál civím do sklinky.
"Se nebojím, ale jestli to vyliješ, budeš na tomspát ty." Pokrčí rameny.
"Hmmm…" Začnu se sklinkou dělat ve vzduchu kolečka. Točím s ní… Točím s ní až…"Oups!" Schytal jsem to já i postel. Ještě že na sobě mám dneska tmavý oblečení.
Sklinku položím na stolek vedle postele a jdu ke svým kufrům. Vytáhnu čistý oblečení a začnu se převlíkat.
Tom:
Kouknu na postel a pak na něj. Stáhl si tričko a…woow! Zírám na něj. Vážně je to mí dvojče a je mu 16? Na šestnácti-letýho má fakt pěkný tetování. Na podbříšku a na boku…hmmm…toho na ruce jsem si všiml už před tím…
A…jeho tělo…je tekový…uhm…ještě dětský, ale…krásný! Ohromeně na něj koukám až do chvíle, než si přes hlavu přetáhne čistý tričko.
Otočím se a tupě zírám na stůl. Má tak bledou kůži…a ty tetování… Krásnej nápis přes celej bok…a ta hvězdička na podbříšku…té bych se chtěl…ehm…dotknout…a…nejen rukou… Ušklíbnu se nad tím, jaký jsem prase. Za prve jsem fakt perverzní, a za druhé - a to je horší - tak smýšlím o svém dvojčeti. Připadá mi, jako bych tak smýšlel sám o sobě.
Je to divný… Já sem divnej. Ušklíbnu se. Vstanu ze židle, jdu do kuchyně pro něco k obědu. U dveří do chodby se ještě otočím, kouknu na Billa a zeptám se: "Chceš něco k obědu?"
"Jo." Řekne jen.
Dojsu do kuchyně a hledám něco hotovýho k jídlu. Když nic nenajdu, rozhodnu se uvařit těstoviny a rajčatovou omáčku - samozřejmě tu, kterou jen naliju na pánev ze sklinky a nechám ´projít varem´, jak je napsáno v návodu. Co bych se patlal s domácí, když už je jedna skoro hotová? Když všechno uvařím, scedím, a dám na talíře, vyběhnu schody, vejdu do pokoje, a oznámím Billovi, že jestli chce jíst, je to v kuchyni na lince. Znovu seběhnu dolů, vezmu si svoji porci, a sednu si s ní do obýváku na gauč.
Zapnu si televizi a zase přemýšlím nad tím, co jsem viděl…tudíž jeho tělem.
Po chvíli slyším kroky na schodech.
Bill:
Vím, že se na mě koukal, když jsem se převlíkal… Chtěl bych vědět, co si o mě - respektive o mém těle - myslí. Chvíli ještě seděl u stolu a pak někam chtěl jít. Když došel ke dveřím, zeptal se mě, jestli chci oběd.
"Jo." No, to jsem řekl trochu příkřeji, než jsem chtěl.
Otočil se a odešel. Chvíli jsem seděl na zemi u kufrů, pak jsem se přesunul i se svým notebookem na postel. Samozřejmě na tu čistou stranu. Když přišel s tím, že mám oběd v kuchyni na lince, jen sem přikývl a dál koukal do notebooku.
Po chvíli jsem se zvedl, protože už jsem měl opravdu hlad, a šel si pro to do kuchyně.
Sešel jsem po schodech, v kuchyni si vzal jídlo a pomalu šel do obýváku.
"Můžu?" Zeptal jsem se, a hlavou ukázal na místo vedle něj.
"Jasně." Řekl a přikývl.
Sedl jsem si teda vedle něj a začal jíst.
"Hmm… Vefo dobvý." Zamumlal jsem s plnou pusou. "To si vařil sám?" Zeptám se už s pusou prázdnou a okouzleně koukám střídavě na něj a na těstoviny. No jo, tím jídlem mě vážně okouzlil.
"Jo, ale omáčka je koupená." Pokrčí rameny.
"Ale vařil jsi to ty, a… Je to sakra dobrý!" Myslím to upřímně. Lepší těstoviny jsem ještě nejedl.
"Jak myslíš." Usměje se.
"Myslím, že lepší těstoviny jsem ještě nejedl."
"Vážně?" Usměje se potěšeně.
"Vážně." Odpovím a zase začnu jíst.
pátek 14. ledna 2011
Tomu ještě nerozumíš...
Tak...slibovaná jednodílka je tady. Je to jen...taková rychlovka, která mě napadla při hodině čestiny díky názvu nějakýho cvičení v učebnici. Upozuorňuju, že vím, že je to jen takový...rychlý - respektive má to opravdu hodně rychleý spád událostí... Ale opravdu to je jen z momentálního nápadu... Nepsala jsem si osnovu jak kdo vypadá, jaký má charakter, a dějovou linii jsem vynechala úplně, ne jako u vícedílek, kde si všechno napřed dopodrobna rozepíšu...Prostě je tohle jen rychlej romantickej slaďák XD psanej z pohledu Billa. Takže prosím o nějakej ten koment a JEDINÝ KLIKNUTÍ NA ANKETU, za který bych byla moc vděčná - ano, zase se doprošuju... Zatím Tschüss, Saya.
Tomu ještě nerozumíš...
Oh, Tom má zase den. Od chvíle, kdy ráno vstal a letěl rovnou do koupelny, kde se půl hodiny zkoumal v zrcadle, jsem ho asi pětkrát viděl stát se stejným výrazem před prosklenými skříněmi. Teď stojí v chodbě u zrcadla a dělá totéž.
Co to s ním je? Zkoumat se a nakrucovat před zrcadlem je moje práce…pokud se nemýlím, už od devíti let. Je mi 14, a od 11 se i líčím…takže tohle je vážně moje práce.
Když se na to tak podívám, chová se divně asi…měsíc. Co se mohlo stát za jedinej měsíc?
"Tomi?" Stoupnu si za něj k zrcadlu a opřu si bradu o jeho rameno.
"Ano bráško?" Zvedne ruku a pohladí mě.
"Co…Co se to s tebou děje?" Zeptám se opatrně.
"Billí… Tomu ještě nerozumíš…" Zase mě pohladí. Posmutním.
"A jak víš, že tomu ještě nerozumím, když mi nechceš říct, co to je? Třeba rozumím…"
"Vím, že jsi ještě zamilovaný nebyl…"
Povzdychnu si a sklopím oči. Kdyby jen věděl… Ach Tomi, Tomi…
"Tobě je to líto Billi?" Otočí se čelem ke mně.
"Ne…v tom to není…" Povzdychnu si.
"Tak v čem?" Ptá se.
"Tomi… Ty jsi zamilovaný?" Ptám se zvědavě.
"Jo… Je úžasná…" Zasní se a mé srdíčko ztěžkne. Ach Tomi…
"A do koho?" Ptám se a už se o zvědavý tón jen snažím.
"Do Natálie…"
"A jak víš, že tomu ještě nerozumím? Jak víš, že jsem ještě nebyl zamilovaný…nebo…nejsem?" To ´nejsem´ už jen zašeptám.
"Billi! Proč si mi to neřekl?" Ptá se nadšeně.
"Ty si mi to taky neřekl… Krom toho…je to složitější…" Řeknu tiše.
"Jak složitější?"
"Prostě složitější… Pojď, musíme do školy." Odbydu ho.
Že já vůbec něco říkal, nechci ho od sebe odstrkovat a odpovídat mu takle… Ale musím…
"Tak jo…pojď." Otevře dveře a nechá mě vyjít. Kéž by mě takle nechal vyjít v jiné situaci…
Vyjde taky ven, a zamkne za sebou.
Když dojdeme do školy, rozdělíme se. Už si ani nepamatuju, jak je to dlouho, co nás dali do oddělených tříd… Ale vím, že čím míň jsem ho ve škole viděl, tím víc rád jsem ho měl a mám stále… Víc a víc ho miluju… Proč je to můj bráška? Proč to musí být tak složitý?
Dojdu do třídy, sednu jako obvykle do lavice vzadu u okna a civím ven.
*O 5 HODIN POZDĚJI*
Škola jako obvykle ´nic zajímavýho´. Zabýval jsem se spíš myšlenkami na Toma, než učivem. Teď vycházím ze třídy a před školou budu čekat na Toma…
Vím že je to hrozný, ale neviděli jsme se pár hodin a už mi chybí. Navíc…žárlím. Přál bych si, aby byl se mnou, ne s tou holkou. Vím, že to nejde… Vím, že nejde mít bratra, dvojče jako…přítele…partnera… Ale bylo by to krásný.
Vyjdu před školu a opřu se vedle dveří o zeď.
Chvíli se rozhlížím, otočím se ke dveřím, a v tu chvíli skončím na zemi.
"Tak co, Kaulitzi mladší? Jakej si měl den?" Zasměje se někdo. Ten hlas bych poznal na kilometry daleko.
"Danieli nech mě bejt!" Zavrčím.
"Ptal jsem se, jakej si měl den?" Řekne výhružně.
"Do teď relativně dobrej." Zasyčím.
"Je správný, že říkáš doteď… Nikdy nevíš, co bude třeba za dvě minuty…" Ušklíbne se.
"To je pravda, ale já vím, co bude za tři" Syknu. "to už tady totiž nebudu."
"Myslíš?" Vrazí mi facku.
"Vím to." Přistane mi další facka.
V tu chvíli vyjde ze dveří Tom, Daniela srazí k zemi a ke mně natáhne ruku a pomůže mi vstát. "Pojď Bille." Usměje se.
Chytnu se ho za ruku a stoupnu si. Taky se usměju.
Tom Daniela ještě zahrne nadávkami, propálí ho pohledem a odcházíme.
"Tak co, už mi řekneš, jak složitější to je?" Vyptává se cestou.
"Když to…je tak složitý…" Povzdychnu si.
"Tak mi to řekni…třeba to zjednoduším." Usměje se.
"Tomi…" Zakňučím.
"Bille…tak mi to řekni…"
"Když…já nevím, jak to říct…" Zašeptám a skloním hlavu.
"Tak to řekni tak, jak si to myslíš… Jak to cítíš…" Povzbudivě se usměje. "Klidně i polopatě…"
"No…je to kluk, ale…nejsem gay, holky se mi taky líbí, ale…" Zašeptám.
"Billí…" Usměje se. "to je v pohodě, taky se mi líbí hokly i kluci…" Pohladí mě po rameni.
"Jenže… Tohle je ještě složitější…" Zakroutím hlavou. "Za prve…necítí to stejně a…za druhé…i kdyby cítil…není to správný…" Zašeptám a zamrkávám slzy.
"Jak víš, že to necítí stejně? A proč by to nebylo správný?" Zastaví se a kouká na mě.
Taky se zastavím. "V-vidím to…a prostě…není to správný…" Zavrtím hlavou.
"Proč by to nebylo správný? Láska je správná…"
"Pro-protože…to není dobrý…" Zaujatě zkoumám sví boty.
"Dobře…tak mi alespoň popiš, jak vypadá a jakej je, co?"
"No…tak jo… Má světlý vlasy, krásný hnědý oči…rád nosí větší oblečení ale moc mu to sluší… Je milej, hodnej…vždycky když potřebuju, se vším mi pomůže…" Smutně se usměju.
"A jak se jmenuje?" Ptá se.
"Tomi…" Zakňučím a v tu chvíli se vyděsím. Já se, mu to vlastně řekl! Doufám, že to nepobral. Dám obličej do dlaní.
"Billí, třeba to cítí stejně…" Přijde ke mně a utěšuje mě. Ach Tomi, Tomi… Kdybys jen věděl…
Obejme mě. "Pojď domů, tady je zima…" Koukne na mě a pohladí mě.
"D-dobře…"
*DOMA*
Stojím v kuchyni a připravuju nám oběd. Mamka je v práci.
Tom přijde za mnou a ptá se.
"A kolik mu je?"
"Stejně jako mě…" ´Naprosto´ dodám v duchu.
"Billi…" Začne
"Hmm?" Otočím se k němu čelem.
"Ehm…" Přistoupí ke mně blíž, obejme mě a opře se čelem o mí. Rozbuší se mi srdce.
Zvedne ruku a pohladí mě po vlasech a chytne za týlem.
Jemně se mi otře rty
ty mé. Okamžitě povolím a pusu pootevřu. Vpije se mi do rtů.
ty mé. Okamžitě povolím a pusu pootevřu. Vpije se mi do rtů.
Zoufale se k němu přitisknu a obejmu ho.
Odtáhnem se od sebe až když nám začne docházet vzduch. Oba se snažíme popadnout dech.
"Miluju tě, Bille…" Vydechne.
"J-jak dlouho?"
"Dlouho… Ale dneska už to opravdu nešlo dělat, že k tobě nic necítím."
"Taky… Tě miluju…"
"Jak dlouho?"
"Myslím že od chvíle, co jsem se poprve nadechl…""Jsi to nejúžasnější, co mě v životě potkalo…"
"A…co Natálie?" Ptám se a tisknu se na něj.
"Natálií sem se snažil zabít to, co cítím k tobě…"
"A jak…" Nestihnu dokončit otázku a už mám odpověď.
"V zrcadle se vidím, a co dělám, to ještě taky vím." Usměje se.
"Tomi… Miluju tě!" A pak že tomu nerozumím. Usměju se.
Slibovaná jednodílka a Down On You =D
Takže...teď přepisuju do wordu slibovanou jednodílku "Tomu ještě nerozumíš..." zároveň ´obědvám´ rýžový nudle - školní oběd á la dušená mrkev vážně jíst nehodlám - s rajčatovou omáčkou a tvrdým sýrem XD a do předchvíle jsem si psala s Emiin... A teoreticky bych měla za chvíli jet vedle do města do knihovny zaplatit pokutu - moc dlouho mám u sebe knížky XD - ale v tomhle počasí - taky u vás prší? - se mi vážně autobusem nikam nechce. Takže shrnuto a podtrženo...rychle se snažím přepsat jednodílku než přijdou rodiča a budou mi civět přes rameno - i když v povídce o sex vážně nejde - nemusí vidět jak si Tom a Bill vyzanávají city... - Oups! To sem prozradila trošku moc - i když nic nečekanýho, že? - ale ...konec keců a vážně jdu psát a jíst XD...no ještě teda Down On You...
Miluju tě...ale kdo jsi?I. Díl 17.
Tom: Koukám na světla v noci jak se okolo nás mihají
Bill: Zavrtím se a škubnu sebou. Otevřu oči a zrychleně dýchám.
Tom: Kouknu na Billa."Copak?" pohladím ho po tváři
Bill: Přitisknu se ještě blíž. "M-měl jsem divnej sen..."
Tom: "Chceš mi o něm říct?" sleduju trochu vystrašeného Billa
Bill: "M-můj otec...p-přišel..." vystrašeně koktám
Tom: "No a?" zeptám se nechápavě
Bill: "Ch-chtěl mě odvíst..." třesu se
Tom: "On s váma nebydlí?" kouknu na tbe
Bill: "Ach...t-to ti to z-znovu budu muset vysvě-světlit"
Tom: Proč tak koktá?...koukám na něj nechápavě
Bill: "Na-nastěhovali jsme se sem asi před měsícem a p-půl. P-předtím jsme s mamkou vy-vystřídali spoustu m-měst..."
Tom: "Kvůli němu?"
Bill: "J-jo..."
Tom: "Proč?" přitisknu si Billa víc k sobě
Bill: "B-bil nás..."
Tom: Pootevřu pusu. "Cooo????????"
Bill: "J-jo...bil nás a pokaždé si n-nás našel..."
Tom: "Aha...to je mi líto." jsem tím šokovanej. Na víc se nezmůžu...
Bill: Najdu si tvou ruku a propletu s tebou prsty.
Tom: Spokojeně ti pomůžu..."Ale kdyby něco řekneš mi to viď?"
Bill: "Řeknu..." trochu se pousměju
Tom:"Dobře." šeptnu a spokojeně pozoruju naše propletené prsty
Bill: Vděčně se na tebe kouknu
Tom: Políbím tě
Bill: Usměju se do polibku a spolupracuju
Tom: Spokojeně si hraji s tvými rty
Bill: Jazykem ti obkroužím rty.
Tom: Proplétám naše jazyky
Bill: Spokojeně zamručím do polibku
Tom: Pěkně si tě líbám
Bill: Odtáhnu se a zalapu po dechu
Tom: Zasměju se a pořádně se nadechnu a vydechnu
Bill: Nadechnu se a znovu se ti přitisknu na rty
Tom: "Vr..."spokojeně zavrčím do tvých rtů
Bill: "Hmm" zamručím na oplátku
Tom: Začnu se smát
Bill: Taky se rozesměju
Tom: "Tady je to zvěřinec." směju se
Saya-Mi (14.12.2010 21:37):
Bill: "Jo-o" směju se
Tom: Lapám po dechu a snažím se uklidnit
Bill: Zadržím dech abych se uklidnil
Tom: Přestanu se smát a už se jen tak culím. Tukou ti vjedu pomalu do klína
Bill: Vzdychnu
Tom: Jemně ho tam hladím
Bill: Zasténám "Tomi...jsme v autě..."
Tom:"No a?" jemně tě tam zmáčknu..
Bill: Zase zasténám. "No a...nic"
Tom:Usměju se a rozepnu ti pásek od kalhot.
Bill: "Tomi..." zakňučím
Tom: Usměju se a rozepnu mu poklopec...
Bill: "Tomi..." zopakuju, usměju se a přivřu oči
Tom: Hraju si s piercem ve rtu a malinko ti stáhnu kalhoty
Bill: "Sakra Tomi..." dostává mě...
Tom: Vjdu ti rukou do boxerek
Bill: Zalapu po dechu
Tom: Uchopím tě a zmáčknu ti špičku
Bill: Zasténám
Tom: Začnu ti ho pomalu a velmi intimně honit
Bill: Vzdychám
Tom: Začnu ti ho rychle honit a líbat na krku
Bill: Vzdychám a polibky se ti snažím alespoŇ trošku opětovat na rameno
Tom: Dal pokračuju a najdu si tvé vzdychající rty do kterých se vpiji
Bill: Vzdychám ti do polibku a rukou ti zajedu pod tričko
Tom: Jezdím ti palcem po špičce a líbám na ouško
Bill: Sténám a hladím tě rukou po bříšku
Tom: Malinko se k tobě ještě natisknu a dál tě uspokojuji
Bill: Pootočím hlavu a přitisknu se ti na rty
Tom: Malinko je pootevřu a znova ti ho rychle honím
Bill: Vzdychám a začínám cítit mravenčení v podbříšku
Tom: Usměju se. Cítím že už budeš. Hravě a dráždivě ti skousnu ouško a ještě zrychlím zápěstím
Bill: Zasténám a udělám se ti do ruky
Tom: Usměju se a políbím tě na tvé třesoucí se rty
Bill: Přitisknu se k tobě.
Tom: Vytáhnu ruku z tvých kalhot a otřu jí do kapesníčku
Bill: Usměju se a zavřu oči
Tom: "Spinkej já budu taky." usměju se a opřu hlavu o tu tvou která mi leží na rameni
Bill: Usínám
Tom: Spokojeně se mi klíží očka a při tom si hraji mezi prsty s pramínkem tvých vlasů
Bill: Ještě tě obejmu a pak usnu
Tom: Usnu chvilku po tobě
Karel: "Kluci, vstávat!" křiknu do zadu
Tom: Zabručím na Karla a spím dál
Bill: Zavrtím se, přitisknu se blíž k tobě a spím taky dál
Karel: "No ta, kluci! Jídlo!" řeknu důrazněji
Tom: "Jídlo okey!" začnu se zvedat protože mi kručí v břiše
Bill: Zavrtím se a otevřu oči "Jidlo?" zeptám se zvědavě
Karel: "Ano, jídlo. Ale to bude, jen když vstanete!"
Tom: Začnu se ospale hrabat z auta ven
Bill: Pomalu se posunu ke kraji sedadla a málem spadnu když se snažím vstát
Tom: Zasměju se a pomůžu ti ven z auta
Bill: Vděčně se na tebe usměju
Tom: "Kam jdeme na to jídlo?" zeptám se hladově Karla
Karel: "Támhle je něco jako restaurace" ukážu před sebe přes cestu
Tom: Nějakej dražší bufet. Vedle něj je KFC "Nepůjdeme spíš tam?" ukážu na něj
Bill: "Hmmm..." usměju se
Karel: "No...tak můžeme"
Tom: Běžim tama Billa táhnu za ruku za sebou
Bill: Běžím za Tomem a usmívám se
Karel: "No tak! Co takle spomalit?"
Tom: Zastavím se "Promiň." zasměju se a zaculím nevině
Bill: Nevinně koukám
Tom: Čekám na Karla a pak znovu vyjdu
Bill: Taky vyjdu
Karel: Jdu za nimi
Tom: Vejdeme dovnitř a stoupneme si do krátné řady
Bill: Přemýšlím, co bych si dal
Tom: Pohupuju a vybírám si svoje meni
Karel: Koukám na nabídku
Bill: Už vím, twister!
Tom: Rozhoduji se mezi hot twings nebo pálivou kapsou.
Karel: Dám si...hm...kuřecí stehýnka, pikantní
Tom: "Dáme si tu kapsu, twister dvojitý hranolky a velký pití. Co ty Billi?" nadyktuju a zeptám se Billa
Bill: "Twister a colu" usměju se
Tom: "Jenom to?" kouknu na Billiho překvapeně
Bill: "Ano, jenom to." usměju se na tebe
Tom: "Okey. Takže twister meni a colu." usměju se na prodavačku a potom jí zaplatím
Karel: Usměju se na Toma a Billa .
Tom: Odnáším oda dva přeplněný tácy k jednomu boxu
Bill: "Nechceš pomoc?"
Tom: "V pohodě." zasměju se a položím to
Bill: "Tome...nesměj se..." zakňučím
Tom: "Pročpak?" usměju se a posadím se.
Bill: "Směješ se mě?" zeptám se potichu
Bill: "Ne. Nemám důvod." usměju se. Malinko víc tě nechápu
Bill: Vydechnu a usměju se. Sednu si
Tom: "Tobě vadí když se někdo směje na tvůj účet?" strčím si do pusy hranulku a zvídavě na tebe koukám
Bill: "Jo..." zašeptám a kousnu do twisteru
Tom: "Proč?" kouknu na tebe nechápavě
Bill: "Vždycky se mi všichni smáli nebo mě ignorovali..."
Tom: "Proč?" koukám ještě nechápavěji
Bill: "Můj vzhled...nejspíš...nevím..." uašeptám
Tom: "Tak to byli všichni volové." zakousnu se do kapsy
Bill: Usměju se a zakousnu se do twisteru
Tom:Láduju do sebe kapsu a připíjím kolu
Bill: Spokojeně jím a upíjím colu
Tom: Naláduju do sebe kapsu a začnu jíst twister
Bill: Pomalu dojídám
Tom: Cpu di sebe twistej a občasně si cucnu coly
Bill: Dojím, piju colu a spokojeně se usmívám
Tom: ZAčnu do sebe házet hranolky
Bill: Vydechnu a promnu si bříško
Tom:Spokojeně dopapávám
Bill: Mnu si plné bříško a usmívám se
Tom: "Tak jsis pochutnál?" usměju se na tebe a do pusy si skládám hranolky
čtvrtek 13. ledna 2011
Heeeeeeeeeeeey!!!!!!!!!!
Tak jinak...k Unbekannt Liebe jsem dala anketu a zjistila jsem, že na ni klikl jen jeden člověk a to i přes to, že se pravidelně zobrazuje minimálně 6 přečtení =( Tak asi takle: Kdo Unbekannt Liebe čtete, prosím klik na anketu ať vím, kolik lidí ji opravdu pravidelně čte - respektive se opravdu snižuju k tomu, abych vás prosila o jediný kliknutí a to ještě jen v případě, že povídku čtete...=(
Bill - It´s raining man - starsearch =D
Všiměte si jeho pohybů - stajný měl i o pár let později na tour Schrei =D
středa 12. ledna 2011
Unbekannt Liebe Díl 6.
Díl 6.
Tom:
Zachvěju se, když mi bříšky prstů přejede po krku. Co to dělá? Naskočí mi husina a začnu trhaně dýchat ve chvíli, kdy mi přes tepnu přejede jazykem a dýchne na mě. Znovu se zachvěju.
Je to…dobrý. Moc dobrý! Sakra! Vždyť to dělá můj bratr! Stop. Tohle nejde.
Rychle se otočím na záda.
"Stop! Tohle nejde."
"Ale proč?" Prstem jede přesně podle výstřihu mého trička. Zhluboka se nadechnu, chytnu ho za ruku a odstrčím ji.
"Protože…jsi můj brtar." Vydechnu.
Bill:
"Ale líbí se ti to!"
"Awwwwww!" Zakňučí.
"Copak?" Provokuju.
"Ale nic…" Zvedne se z postele, přejde ke dveřím, ještě se na mě podívá a rychle vyjde z pokoje. Já se jen ušklíbnu. Stejně se mu to líbilo.
Zabořím zase hlavu do polštáře, stočím se do klubíčka a zavřu oči. Spokojeně se při tom usmívám a pomalu usínám.
Tom:
"Copak?" Provokuje mě.
"Ale nic…" Už to nevydržím a prostě z pokoje uteču.
Dojdu do koupelny, do dlaní naberu studenou vodu a opláchnu si obličej. Co to jako mělo bejt? Jak to z jeho strany, tak to z mé strany?
I když…teď mě víc zajímá, proč na to moje tělo reagovalo tak, jak reagovalo? Bylo to příjemný a…podívám se dolů. Bylo to více než příjemný, bylo to…vzrušující…
Ale tohle by mě vzrušovat nemělo. Alespoň ne od tohohle člověka!
Ale dotyky to byly cílený. A nejhorší na tom je, že to byly dotyky od kluka…i když svým vzhledem nemá daleko k holce… Ušklíbnu se. A to má být mí dvojče?
Znovu kouknu dolů. Ještě že mám oblečení velkosti…stanu? Tak nějak. Znovu si naberu do dlaní vodu a opláchnu si obličej. Vypnu vodu, kouknu do zrcadla, trochu si upravím dredy a jdu zpět do pokoje.
Potichu otevřu dveře a vejdu. Kouknu na postel a vidím Billa stočeného v klubíčku se zavřenýma očima, jak tiše oddechuje. Vypadá roztomile, jen nechápu, jak teď může spát…po tom, co…ehm…zkoušel… Bohužel s výsledkem…opravdu dokonale postaveného stanu. Ví asi dost dobře, co dělat. Ještě se nestalo, že by mě jen takový…lehký dotyky vzrušily.
Bill:
Probouzím se. Otevřu oči a rozhlídnu se kolem sebe. Když vidím Toma sedět u stolu, hned si vzpomenu, co jsme…ehm, jsem dělal. Ale co, že. Mám nedostatek sexu, v noci jsem spal a neužíval si…
Kolik je asi hodin? Já jen, že by sem se po někom poohlídl… Posadím se na posteli.
"Hej" Tome! Kolik je hodin?"
"Půl jedné."
"Oh kurva! A kde je tady nějakej dobrej klub?"
"Gildstrasse."
"Kdy otvíraj?"
"V sedm večer."
"Awwww! Až?" Frustrovaně zakňučím.
"Jo." Udržuje si neutrální výraz, nebo ho to vážně nezajímá.
"Kurva!"
"Copak?" Ptá se se zájmem.
"Ale nic!" Příkře ho odbydu.
"Nic? Vážně?" Ušklíbne se.
"Vážně."
"Jak myslíš…" Pokrčí rameny a dál si něco píše.
Vstanu, dojdu k němu a nakouknu mu přes rameno.
"Grafity?" Ptám se mírně znechuceně, i když se to při jeho stylu dalo čekat.
"Něco proti?"
"Ne."
"To je dobře." Ušklíbne se.
Miluju tě...ale kdo jsi?I. Díl 16.
Tom: Udělám to jak mi řekne ale né moc pomalu
Doktor: "Říkal jsem pomalu" zasměju se. "Motá se ti hlava, máš tmu před očima? Nebo obojí?" zeptám se
Tom: "Maximálně když jsem tuhej." zasměju se a udělám to znovu a pomalu
Doktor: Zasmějuu se. "Dobře, teď už se teda postav. Koukni se na zeď před sebou, zavři oči, dej ruce před sebe a dojdi k ní."
Tom: Ze srandy trochu vrávorám a jdu jako zombík k té stěně
Doktor: "Dobře, otevři oči, pojď spátky a teď už beze srandy, jo?" usměju se
Tom: Zasměju se a teď tam už jdu normálně
Doktor: "TeĎ už se můžeš oblíct a jít vedle, sestřička tě zavede do místnosti na snímání." řeknu a jdu si zapisovat, co jsem zaznamenal.
Tom:(poslechu a udělám co mi nařídil)
Bill: Když se dveře otevřou, kouknu na Toma. "Tak co?"
Tom: "Jeeště někam se setřičkou." zasměju se a plácnu rukama jako že nic nezmůžu
Bill: Usměju se.
Sestřička: "Pojďte se mnou."
Tom: Jddu za ní
Sestřička: Odemknu dveře do místnosti s přístrojem na kontrolu funkcí mozku.
"Pojďte dovnitř"
Tom: Vlezu tam a rozhlížím se okolo sebe
Sestřička: "Sundejte si všechno kovové a lehněte si na lehátko. Ten polštářek si dejte pod krk."
Tom: Sundám si pásek a náramek a lehnu si na lehátko
Sestřička: Vezmu čepičkus elektrodama. "Nadzvedněte hlavu."
Tom: Nadzvednu a koukám co s tím chce dělat
Sestřička: Nasadím mu to na hlavu a elektrody vyplním studeným gelem.
Tom: "Aha." zasměju se
Sestřička: "Taky se budu smát, ale až se budeš snažit vytřít a vysušit ten gel z tvých dredů" ušklíbnu se
Tom: Hodím na ní nechápavej pohled.
Sestřička: Pohled ignoruju a začnu zapojovat do příslušných elektrod drátky a hadičky.
Tom: Naká protivná. Kouknu na ní a pak na drátky
Sestřička: "Teď si dej opatrně pod krk ten polštářek a snaž se, aby žádnej drátek nevypadl."
Tom: Snažím se jak mi řekla a nakonec se mi to úspěšně povede
Sestřička: Usměju se. "Výborně, teď mi odpověz na otázky a pak budeš dělat přesně to co říkám."
Tom: Jen přikývnu
Sestřička: "Jeméno"
Tom: "Tom." odpovím stručně
Sestřička: "Příjmení"
Tom: "Kaulitz."
Sestřička: "Datum narození a rok"
Tom: "Prvního září 1989."
Sestřička: Všechno zapisuju. "Váha, alespoŇ přibližná"
Tom: "Sedmdesát kilo?"
Sestřička: "To jako vážně?" zeptám se
Tom: "Nevim. Je to snad špatně?"
Sestřička: "Ne, jen že bych typla nanejvíš šedesát. Berete nějaké léky dlouhodobě?"
Tom: "Ne."
Sestřička: "Teď zavřete oči a snažte se nehýbat se a neusnout."
Tom:"Hm." brouknu a zavřu oči
Sestřička: "Nebo alespoň nehýbat hlavou"
Tom: Zavřu oči a nehýbu hlavou
Sestřiča: "Pzozr, teď pustím světlo přímo nad vámi a nechám ho blikat různě často."
Tom: Čekám
Sestřička: Spustím svetla a kontroluji na monitoru reakce mozku.
Tom: V pohodě si tam ležím a nehýbu se
Sestřička: "Teď otevřete oči a koukněte se doleva."
Tom: Udělám jak mi řekla
Sestřička: "A doprava"
Tom: Kouknu na druhou stranu
Sestřička: "Nahoru na strop"
Tom: Koukám nahoru do stropu
Sestřička: "Teď za sebe"
Tom: Za sebe. Koukám tam a dost se nudím
Sestřička: "Zase oči zavřete. A vydržte, už jenom deset minut."
Tom:Zavřu
Sestřička: "Teď jen ležte. Myslet můžete na cokoli, myšlenky to nečte."
Tom: Myslím na Billa ale občas se mi mysl zatoulá i k Andymu
Sestřička: "Už jen necelých pět minut"
Tom: "Hm." brouknu slabě a dál myslím na to jak to s náma všechno bude.
Sestřička: Ještě pár minut civím do monitoru.
Tom: Snažím se vzpomenout. Na to co si nepamatuji. Je to marné
Sestřička: "Můžete se pomalu posadit, ale opatrně."
Tom: "Poomalu." bručím když se zvedám
Sestříčka: Sundám mu tu čepičku. "Teď doporučuju si támhle vzít papírové ubrousky a pokusit se z dredů vymačkat ten gel"
Tom: Koouknu na své zničené dready "Noo na to použiju spíš šampón co mám doma." usměju se
Sestřička: "Jak myslíte" ušklíbnu se.
Tom: Malinko si ty dready utřu "Už můžu jít?"
Sestřička: "Vemte si věci a můžete. Doktor si vás za chvíli znovu zavolá)
Tom: Přikývnu poděkuju a jdu za Billem
Bill: "Tak co?" ptám se.
Tom: "Nevim." zasměju se "Ale hrozně jsem se nudil."
Bill: "Hmm...a řekla ti ta baba něco?" zasměju se
Tom: "No neřekla. Jen že mám bejt v klidu."
Bill: "To asi moc nevystihuje to, co bylo ve škole, viď?" nevinně se usměju
Tom: "Noooo tam to bylo trochu neklidné." zasměju se a malinko se na Billa usměju
Bill: Taky se usměju. "Neměl by sis teda sednout?"
Tom: "Já ale stojím rád." usměju se nevině a políbím tě na krk
Bill: Zasměju se. "Stát můžeš potom. Teď si sedni...ke mně..." udělám psí očka
Tom:Sednu si a poplácám na klýn aby jsis sednul
Bill: Přesunu se k tobě a opřu se tváří o tvůj hrudník
Tom: Hladím tě ve vlasech
Bill: Šťastně se usmívám
Tom: Přeju si tě nikdy nepustit
Bill: Přivřu očka a nechávám se hladit. Skoro usínám, když přijde doktor a zavolá si tě i s Karlem dovnitř.
Tom: Nařtvaně něco zabrblám a vstávám ze židle. Ale až poté co ze mě slezeš
Karl: Jdu za doktorem
Tom: Loudám se za nima a ještě se usměju a ohlédnu na Billa
Doktor: "Posaďte se prosím, oba"
Tom: Plácnu sebou do křesla
Karl: Posadím se
Doktor: "Tak...nenašli jsme nic, co by nebylo v pořádku ale pro jistotu přijeďte za měsíc na kontrolu. Teď prosím podpis vás obou"
Tom:Šťastně se usměju a podepíšu nějaký lejstro
Karel: Rychle si to přečtu a taky to podepíšu
Doktor: "Teď už se jen u sestřičky objednejte tak, aby to bylo přibližně za měsíc a můžete jít"
Tom: "Děkuju." poděkuju doktoroj a s úsměvem si odkráčím
Karel: Jseme ještě vedle objednat Toma.
Tom: "Nic se mi prý neděje." usměju se zářivým úsměvem na Billa
Bill: Vyskočím a obejmu ho
Karel: Jen se usměju
Tom: Nechávám se tebou mačka a ukápne mi slza z toho jak jsem šťastnej
Bill: Kouknu na tebe "Ty brečíš?" trošku posmutním
Tom: "Štěstím." usměju s ena Billa a políbím ho
Bill: Přitisknu se ještě blíž a do polibku se usměju
Tom: Chytnu tě za boky a líbám tě
Bill: Obmotám ti ruce okolo krku a usmívám se do polibků
Tom: Spokojeně ti to oplácím a hladím tě pod tričkem
Bill: Nechci tě pustit ale musím "Tomi, měli by jsme jít a tohle si nechat na doma..." zašeptám
Tom: "Asi máš pravdu. Tamhleta babička je trochu v šoku." zasměju se na nějakou stařenku a pak na Karla
Bill: Zasměju se. "Tak pojď"
Tom: Chytnu Billa za ruku a táhnu ho pryč z tej nemocnice
Bill: Usmívám se a jdu za Tomem. Jdeme k autu
Bill: Otevřu Billoj a čekám až si vleze
Bill: Usměju se a vlezu dovnitř.
Tom: Vlezu hned za tebou a zavřu za náma
Bill: Opřu se a vydechnu
Tom: Pohladím Billa po tváři a pak se usměju na Karla kterej si taky vlezl do auta
Bill: Opřu se do dotyku a taky se na Karla usměju
Tom:líbnu Billa na tvář...
Bill: Spokojeně vydechnu
Tom: "Pojedeme?" zaptám se Karla
Karel: "A nestavíme se ještě někde na jídlo?"
Tom: "Jo to asi jo. Más hlad Billi?" kouknu na Billa
Bill: "Trochu" přiznám "A ty?"
Tom:"No tak trochu jo." zasměju se
Bill: Usměju se a přitisknu se k tobě.
Tom:Spokojeně te chytnu okolo bokůůů a líbnu do vlasů
Bill: Usměju se a přivřu očka
Tom: Koukám z okna a tisknu si k sobě Billa
Bill: Pomalu zavřu oči
Tom: Koukám z okna. nemůžu spát
Bill: Mám sen...divný sen...
neděle 9. ledna 2011
Trailer k mini-dorama, kde budou vystupovat Versailles
♥ Versailles
PS: Všiměte si Kamijových vlasů =))
sobota 8. ledna 2011
Mí třetí prolínání obrázků...Tom Kaulitz XDDD
Pod perexem - ať se netlemíte už teď XDDD osobně si myslím, že to je vtipná představa XDDD
Tomi je víííla XDDDDDDDDD
Mí druhý prolínání obrázků...tentokrát už s více efekty...=))
pátek 7. ledna 2011
Unbekannt Liebe Díl 5.
Díl 5.
Tom:
"Tak pojď nahoru alespoň s těma věcma."
"No dobře…" Povzdychne si.
Otočím se, udělám několik kroků, zkontroluju, jestli mě následuje, a když zjistím, že jo, jdu ke svému pokoji. Vejdu dovnitř a kouknu na něj. Stojí ve dveřích, kufry a tašky na zemi, oči zavřený a prsty na spáncích, ve tváři bolestný výraz. Zeptám se, co je, a pozvednu obočí, i když to nemůže vidět.
Bill:
"M-mohl bys to vypnout, nebo alespoň ztišit?" Začíná mě bolet hlava, tuhle ´hudbu´ nemůžu vystát.
"No…jo, mohl." Z jeho hlasu slyším překvapení, ale když po chvilce zavládne ticho, úlevně vydechnu. Pomalu otevřu oči ale ukazováčkem a prostředníčkem si stále mnu spánky a zhluboka dýchám. Po chvíli se sehnu, vezmu svoje věci a vejdu do pokoje. Je docela velký.
"A kam to mám dát?" Zeptám se.
"Dej si to ke skříni. Támhle." Ukáže k jedné ze skříní. Přijdu tam, kam ukazuje, položím věci, a jdu dolu pro další.
Tom:
Zajímalo by mě, co to jako předváděl, ale vypnul jsem teda Samého, ukázal mu, kam si má dát věci a sednul ke stolu k notebooku. Nehodlám z něj páčit, co to bylo za scénu. Chvilku procházím své oblíbené stránky a čekám, až si všechno přinese. Je tu nepříjemný ticho.
Bill:
Všechno si donesu a zůstanu stát uprostřed pokoje. Nějak nevím co dělat.
"Ehm ehm." Hraně si odkašlu.
"Hmm?" Otočí se s pozvednutým obočím od notebooku.
"No…" Začnu ostýchavě. Je to divný, nikdy sem neměl problém mluvit s kýmkoli i před kýmkoli.
"Asi chceš vědět, co máš dělat, že?" Přitakám.
"Budeš tu teď bydlet, takže můžeš cokoli. Vyjímka platí u mého notebooku, mobilu, iPodi a čepic. Těhle věcí se nedotýkej." Řekne výhružně, a otočí se zpět k notebooku. Přikývnu a dojdu k posteli, na kterou se hned natáhnu.
Tom:
Ať si dělá cokoli, ale jmenovaných věcí ať se nedotýká. Otočím se k notebooku a jen slyším zašustit peřiny… To mi připomíná…pochybuju, že se najde jiný místo, kde bude spát. Bohužel pro oba… Ještě chvíli civím do notebooku a pak se s povzdechem otočím a kouknu na něj. Má zavřený ty sví nalíčený oči… Je možný, že spí, to se dá lehce zjistit…ušklíbnu se, a ´hodně hlasitě´ se zeptám…
"Spíš?!" Trhne sebou.
"Ne vole!" Okamžitě mi odpoví.
"Nejsem vůl."
"O tom by se dalo diskutovat." Ušklíbne se.
"Proč myslíš?" Nezmůžu se na nic lepšího, než jen chabou otázku.
"Ti, co nejsou volové, se ptají jestli spím šetrně, tak, aby mě případně nevzbudili." Zase se ušklíbne.
"Och, omlouvám se." Založím si ruce na hrudi a přeháním.
"Omluva přijata." Řekne, a vykouzlí takovej úsměv, že by mu ho záviděli i v Hollywoodu.
Protočím oči. "A spoal si teda?"
"Ne." Zašklebí se.
"Tak vidíš." Taky se zašklebím.
Bill:
"A co mám vidět?" Dělám blbýho.
"Hospodyni." Protočí oči.
"Ale já ji nevidím." Zatvářím se smutně.
"Žádnou nemáme."
"To jste tak chudí?" Ptám se jak malý dítě.
"Ne, ale na rozdíl od tebe si umíme uklidit a uvařit sami." Zašklebí se.
"To umím taky. Ale proč se namáhat, když na to jsou lidi?" Zářivě se usměju.
Tom jen zakroutí hlavou, podívá se na mě, pak obejde postel. Lehne si na druhou stranu a otočí se ke mně zády.
Pozdvihnu obočí a v tu chvíli mě něco napadne…
Otočím se na bok tak, že přímo vidím na jeho odhalený krk a pomalu se k němu začnu přisouvat. Ušklíbnu se a bříšky prstů ho začnu po odhaleném krku lehce hladit. Zachvěje se. Ještě se přiblížím a jazykem mu přejedu po tepně. Začne se trhaně nadechovat a naskočí mu husí kůže.
Připravuju: Jednodílku a několik vícedílek
Takže...poslední dobou se mi nahrnulo tolik námětů na povídky, že to snad ani není možný napsat XD Ale pokusím se o to =D Mělo by to být asi tak, že připravuju jednu jednodílku: "Tomu ještě nerozumíš..." A několik vícedílek, např.: "Nobody hurts my like you do, nobody knows me as well as you", "Heaven is wrapped to chains", "Beautiful Killer", "Destiny - The Lovers" a další... No máte se na co těšit XD Krom toho musím ZASE upozornit, že je nedostatek dílů Miluju tě...ale kdo jsi? jak už jsem říkala z nediostatku času na psaní po ICQ - moje vina - teda z větší části - např. za to, že se se Spook jaksi nejsme na ICQ ve stejný čas nemůžu :/ A co se týče Unbekannt Liebe tak už jsem v půlce 8.dílu, i když zveřejněný jsou teprve 4 a za chvíli bude 5. A teď udělám radost Emiin: 7.díl se mi podařil napsat o trochu delší tak si to užij ;) XD. Tak jdu přepisovat ddál...A na závěr ještě upozornim, že mi na TWC blogu zveřejnily FanArt Živelná pohroma. Yeap! XDD Uch! Konec vykecávání, jdu teda přepisovat a za chvíli sem dám ten5.díl a tu ´Novoroční´ SMS konverzaci se Spook
Miluju tě...ale kdo jsi?I. Díl 15.
Tom: "Nic nechápu." koukám na oba
Karl: "Dobře...tak od začátku. Bille, můžu tě poprosit abys mě doplňoval?" usměju se na něj.
Bill: "Ano...pokusím se."
Tom: Koukám na oba a čekám co mi chtěj říkat
Karl: "Tak...nevím jak si se setkal s Billem, takže Bille prosím začni."
Bill: "P-přišel jsem sem asi před třemi týdny do nové školy..."
Tom: "Nene poznal jsem tě včera." koukám nechápavě na Billa
Karl: "Tak jinak...Tome...dvakrát si ztratil pamět..." povzdychnu si.
Tom: Spadne mi čelist a vykulím oči "C-c-co?...."
Bill: "Poznali jsme se asi před třemi týdny, když jsem poprve přišel do nové školy v novém městě. Bezmyšlenkovitě jsme skončili na školních záchodcích..." povzdychnu si
Tom: "To ale dneska taky." plácnu bezradně rukama
Bill: "No...jenže dneska ne sami..."vzpomenu si na toho Andyho. "A krom toho pak ještě u tebe v pokoji...kde si mi v noci něco slíbil..." zašeptám.
Tom: Snažím se uklidnit "Co jsem ti slíbil?"
Bill: "No...to je taky složitý..." povzdechnu si
Tom: "CO JSEM TI SLÍBIL?" ptám se hlasitě a zřetelně a koukám Billoj do očí
Bill: "Že...že mě ochráníš před..." šeptám
Tom: "Před čím?" ptám se opatrně protože si nic nepamatuji
Bill: "Před...mím otcem." zašeptám skoro neslyšně
Tom: "Asi mi budeš muset všechno připomenout." usměju se "Chodili jsme spolu?" zeptám se opatrně
Bill: "No...nevím. Ne tak docela...znali jsme se jen den, ale říkal jsi, že mě miluješ..." stále šeptám a koukám se Tomovi do očí
Tom: "Něco cítím i teď." usměju se a pohladím ho malinko po ruce
Bill: Nejistě se usměju.
Tom: "Opravdu." pohladím ho po tváři a usměju se mu do jeho malinko lesklých očí
Bill: Trochu se třesu. "Jenže ráno se stalo to, proč...si ztratil paměť..." sklopím pohled a zamrkám, když se snažím zadržet slzy.
Tom: "No a? POkud to chápu dobře byla to nešťastná nehoda."
Bill: "No...tak trochu jo i ne..." vzlyknu. Pořád cítím vinu.
Tom: "Ne. Tím jsem si jistej. Stoprocentně ne." usměju se a přitisknu si ho k sobě
Bill: Vzlyknu a po tváři mi steče prvni slza. "Je to moje vina. Šel si tam kvůli mě. A minule si taky říkal, že není.
Když ses vzbudil"
Tom: "A říkám ti to zase." usměju se a líbnu tě do vlasů
Bill: "Říkat můžeš, ale je to moje vina." řeknu důrazněji.
Tom: "Ne není." řeknu přísněji a víc tě k sobě přitisknu
Bill: Vzlyknu. "Šel si mi pro snídani. To já měl hlad...je to moje vina."
Tom: "Mít hlad je normální. Jsem tady. Nic to není. Nech toho." konejším jo
Bill: Zavřu oči a snažím se uklidnit. Zhluboka dýchám.
Tom: "To bude dobrý. Je to dobrý. Dýchej." konejším Billa a všechno si to urovnávám v hlavě
Bill: Snažím se dělat, co mi Tom říká. a tisknu se k němu.
Tom: Konejším ho hladím ho po zádech "Krásně voníš."
Bill: Pousměju se a zhluboka dýchám.
Tom: "Už je to dobrý. Je to pryč." usmívám se a konejším Billa
Bill: Pomalu se uklidňuju. "Dě-děkuju" zašeptám
Tom: Broukám mu písničku a hladím ho ve vlasech
Bill: Tisknu se k němu a už jsem docela klidný.
Tom: Konejším ho "Jak dlouho tam pojedeme Karle?" usměju se na tátu
Karl: "Asi dvě hodiny." taky se usměju. "Už dobrý Bille?" zeptám se opatrně.
Tom: "Fajn. Jsi okey Billi?" přídám se ke Karlovi
Bill: "Jo...snad..."pousměju se
Tom: "Dobře." líbnu tě na tvář a pak na rty
Bill: Usměju se.
Tom: Políbím tě znovu
Bill: Natisknu se na tebe a polibek ti oplatím.
Tom: Usměju se do tvého měkkého polibku a oplátím ti ho jemně jak jen dovedu
Bill: V bříšku se mi rozletí motýlci. Už nemám žádný pochyby jako ve škole.
Tom: Vzpomenu si na toho Andyho. Chudák nějak jsme ho tam nechali tak vzrušenýho. Byl úplně mimo když jsme odcházeli.
Bill: Kouknu na tebe. "O čem přemýšlíš?" zeptám se potichu
Tom: "Aleee o ničem. Jen jsme tam toh Andyho nechali a vypadal dost mimo. První den ve škole a stane se mu tohle." usměju se na tebe a políbím tě
Bill: Usměju se "Jo, taky uř jsem o tom přemýšlel..." zašeptám do polibku.
Tom: "Pak se mu musíme omluvit." šeptnu ještě a pak už tě jen líbám
Bill: Připadám si jak v nebi a spolupracuju.
Tom: Spokojeně tí líbám a beru si tě na klín
Bill: "Tomi...jsme v autě a tohle by jsme neměli. Může se něco stát..." zašeptám
Tom: "Okey. Máš evidentně pravdu." usměju se a sundám tě z klína
Bill: Taky se usměju. "Vysvětlil bych ti, jak to bylo dál, ale dneska už nějak nemám sílu."
Tom: "V pořídku. Máme čas." usměju se
Bill: Vděčně na tebe koukám.
Tom :"Copak?" usměju se
Bill: "Nic. Jen..." usmívám se
Tom: "Copak?" vezmu tě za bradičku a koukám ti do oček
Bill: "Mám...mám tě tak rád Tomi."
Tom: "Já tebe taky. Každou minutou čím dál více."
Bill: Snažím se neplakat dojetím a koukám ti do očí.
Tom: Vidím to na tobě. Usmívám se. Jsi fakt sladkej
Bill: Jen na tebe koukám a šťastně se usmívám.
Tom: Usměju se na tebe a potom se dívám ven z okýnka
Bill: Zavřu oči a stále se usmívám.
Tom: Obejmu tě "Spinkej cesta je dlouhá." usměju se na tebe a líbnu tě do vlasů
Bill: Opřu se o tebe a spokojeně usínám.
Tom:(koukám ven z okna a hladím Billa ve vlasech)
Bill: Spkojeně spinkám.
Tom:Po chvilce začnu usínat
Bill: Ze spánku se usmívám.
Tom: Usnu a položím si hlavu na tu tvojí
Karl: "Kluci, vstávat. Už jsme tady." usmívám se, když ty dva vidím spát přitisklé k sobě.
Tom: Mžourám okolo a usměju se na Billa
Bill: Otevírám oči a usmívám se.
Tom: "Jsme tu." upozorňuju Billa a vylízám z auta
Bill: Taky vylízám a rozhlížím se.
Tom: "Wow. Kam nás vlastně táhneš?" zeptám se Karla.
Karel: "No...na EEG"
Tom: "Moc jsi mi nepomohl." zasměju se
Karl: "EEG je kontrolování funkcí mozku, připrav se na to, až si doma budeš snažít umýt dredy" usměju se.
Tom: Zakboním se "Hmmm..." brouknu a chytnu Billa za ruku
Bill: Propletu s Tomem prsty
Tom: Usměju se a jdu s Billem za Karlem
Bill: Dojdeme k nějaké vile
Tom: Jdu za Karlem a uměju se na Billa
Bill: Taky se usměju. Vajdeme dovnitř a Karel čte cedulky.
Karel: "První patro a dveře v pravo." usměju se na oba.
Tom: "To jsem teda zvědavej." brouknu
Bill: Stisknu Tomovi ruku a pousměju se na něj, jako že to určitě nebude tak hrozný.
Tom: "Já mám strach o svoje dredy." žeknu bezradně
Bill: "Snad se s nima nic nestane. A když Karel mluvil o mytí, tak já ti klidně pomůžu." usměju se.
Tom: "Ale je to pracný." usměju se
Bill: "To nevadí. Pomůžu ti." řeknu pevně.
Tom: "Tak díky." poděkuju a líbnu tě na tvář
Bill: Usměju se a začervenám se. Moje stydlivost je zpátky.
Tom: Jseš celej červenej Usměju se a málem vpálím do Karla kterej se zastavil u nějakejch dveří
Bill: Právě jsem určitě zčervenal ještě víc. Cítím to. Trošku se taky usměju.
Karl: "Tak pojďte." vyzvu kluky
Tom:Nespokojeně zabručím a jdu za Karlem dovnitř
Bill: Následuju je a zavřu za sebou.
Tom: Usměju se na Billa a pak pozdravým nějakýho doktora
Bill: Taky se na Toma usměju a pozdravím.
Tom: Prohlížím si ordinaci a nějakýho postaršího doktora
Bill: Necítím se nejlíp. Nemám rád doktory.
Doktor: "Tak...Tom kaulitz?" zeptám se a koukám z jednoho chlapce na druhého
Tom: "Ano to jsem já." usměju se na toho doktora
Doktor: "Tome, tak abych vás připravil na to, co se teď bude dít, tak začneme prohlídkou. Půjdete se mnou vedle do ordinace. Potom pujdete na dvaceti-minutové snímání EEG a chvíli počkáte v čekárně na výsledky. Tak, teď pojďte se mnou." ukážu na dveře z kanceláře do ordinace
Tom: Nevěřícně jdu za ním ještě oufale kouknu na Billa a pak jsem v nějakej místnosti s tím doktorem
Bill: Kouknu na Toma a povzbudivě se usměju.
Doktor: "Prosím, svlékni se do spodního prádla a lehni si na lehátko." usměju se
Tom: Nejdřív povytáhnu obočí ale pak udělám co mi řeknul
Doktor: Vezmu do ruky malé kladívko a proklepávám kolena a kotníky. Čekám jakoukoli reakci.
Tom: Nohy mi poskakujou a já se musím zasmát
Doktor: "Tak, tohle je v pořádku. Teď zavři oči a dotkni se levým kotníkem pravého kolena." usmeju se
Tom: Nějak nechápu proč to mám udělat ale udělám to jak mi řekne
Doktor: "Teď to zopakuj, ale naopak."
Tom: Udělám jak mi řekne a malinko se nudím
Doktor: Teď se dotkni pravou rukou nosu. Pak totéž zopakuj levou." usměju se
Tom: Zasměju se a udělám to
Doktor: "Teď na chvíli otevři oči, pomalu se posaď a pak se postav." sleduju, jestli se mu při posazení se nezamotá hlava.
středa 5. ledna 2011
Miluju tě...ale kdo jsi?I. Díl 14.
tak pro dnešek vyjímečně díly dva...tak tady je i 14.
Bill: Vzdychám a přesunu své ruce na Tomův hrudník.
Andy: Jen zírám a mám pocit, že se vzrušením snad zblázním.
Tom:jemně mu jí koušu a hladím ho v rozkroku
Bill: Toužebně vzdychám a přivírám oči. "Tomi..."
Andy: Dám si ruku na rozkrok.
Tom:Kouknu na toho blonďáka "Nehon si ho a pojď za náma." pak se otočím zpátky k Billovi a jemně ho začnu líbat
Bill: Splupracuju a vzdychám do polibků.
Andy: Pokusím se vstaát.
Tom: Uspokojeně mu to oplácím a jednou rukou se natýhnu po blonďákoj a pomůžu mu. Přitáhnu si ho k sobě a začnu ho hladit v rozkroku
Andy: Vzdychám.
Bill: Jsem jak v extázi.
Tom:Vjedu Billovi do úst jazykem a Rozepnu Andymu obratně pásek
Bill: Mám pocit, že... se vznáším.
Andy: Zase jen omámeně zírám. I když...tentokrát na toho Billa.
Tom:Začnu líbat blonďáka na krku a Billoj vjedu do trenek rukou
Bill: Zasténám.
Andy: Vzdychám.
Tom:Usměju se do blonďákova krku a jedu jazykem k jeho uchu. Vezmu Billův penis do ruky
Bill: Přerývaně se nadechnu a před očima vidím hvězdičky.
Andy: Vzdychám a nakláním hlavu tak, aby měl lepší přístup.
Tom: Stáhnu Billoj boxerky a líbám blonďáka na uchu
Bill: Přitisknu se na Toma a třu se o něj.
Andy: Vzdychám a po očku sleduju Billa.
Tom: Stčím ty dva k sobě a stoupnu si za Billa
Andy: "Oh!" Zavzdychám když se dostanu až k němu.
Tom: Usměju se a začnu líbat Billa ze zadu na krku
Bill: "Tomi..." zasténám.
Tom: Usměju se přejedu Billoj jazykem po krku a přitisknu ty dva víc k sobě
Bill: Zavzdychám a přitisknu se k tomu blonďákovi.
Andy: Chytnu ho za boky.
Tom: Usměju se a hladím toho blonďáka po zadku. Billa líbám na rameni a krku
Bill: Jsem úplně mimo. Je to...tak jiný, intenzivní...
Andy: Stisknu Billovi zadek.
Tom:Oba dva hladím po zadku a střídavě je líbám na krcích a tvářích
Bill: Vzdychám a to jsme zatím jen natisklí na sebe...nic víc...
Andy: Natisknu se na něj víc a když vidím jeho tetování na podbříšku začnu po něm palcem přejíždět.
Tom: Svými rty ochutnávám Billův lalůček a hraju si s blonďákovou bradavkou
Bill: Zasténám.
Andy: Zalapám po dechu.
TOm: Usměju se. Jemně Billa do lalůčku kousnu. Tak jako dravě. Blonďákovi zmáčknu bradavku a začnu mu rozepínat pásek)
Bill: Sténám a naklámím hlavu, aby měl Tom lepší přístup
Andy: Trochu mu pomáhám.
Tom:smívám se a nechám jeho kalhoty spadnout ke kotníkům. Bill už je bez kalhot. Začnu mu stahovat boxerky
Bill: Vzdychám a když mi je stáhne natisknu se na něj.
Andy: Sám si stáhnu i boxerky a natisknu se znovu na Billa.
Tom: Usměju se natisknu si ho taky na sebe a začnu ho líbat a hladit po vstupu
Bill: Vzdychám.
Andy: Otřu se o Billa.
Tom: Přitisknu nás všechny tři k sobě a otíráme se o sebe rozkroky. Líbám Billa na krku a Andyho hladím po zadku
Bill: Zakláním hlavu.
Andy: Otírám se o Billa.
Tom: Oba střidavě líbám a ruce mám všude na jejich tělech
Bill: Nesměle pohladím toho blonďáka po boku
Andy: Zase prstem mapuju hvězdičku na Billově podbříšku
Tom:Začnu líbat Billa dravěji a sjedu mu opatrně rukou do klína
Bill: Zalapu po dechu
Andy: Přejedu rty po Billově krku
Tom:Líbám Billa a okosuji mu spodní ret. Tak trochu omylem od trčím trochu Andyho a víc se natisknu na Billa
Andy: Klopítnu a málem spadnu
Bill: Zavzdychám a spolupracuju.
Tom: Jednou nezaměstnanou rukou pomůžu blonďákoj ale dál se věnuji spíše Billovi
Andy: Vypadá to, že jsem tady přecejen trošku navíc. Bohužel vzrušený, takže odejít nehodlám
Bill: Spolupracuju s Tomem a držím si ho za boky
Tom: Třu se svým rozkrokem o Billův zakloním hlavu a začnu líbat blonďáka
Andy: Váhavě spolupracuju
Bill: Taky se o Toma třu a hladím ho na bocích
Tom:Malinko k nám přistrčím blonďáka a začnu líbat Billa
Bill: Okamžitě spolupracuju
Andy: Přitisknu se k nim
Tom:Usměju se a líbnu blonďáka na rty potom se vrátím k Billovi
Bill: Usměju se do polibku a ruku přesunu na Tomův zadek
Andy: Snažím se o spolupráci i když mám vážně pocit, že tam nepatřím
Tom: Chytnu blonďáka za bok a políbím ho "Jak se vůbec jmenuješ?" zeptám se ho a natisknu ho vic ne nás
Andy: Andreas ale říkaj mi Andy
Bill: Nevím proč, ale líbí se mi oba. Ale...miluju přece Toma, ne? Ale jo, miluju. Ujišťuju se a nevím, proč nad tím přemýšlím zrovna teď
Tom: "Pěkný." usměju se a pejedu Andymu rukou po rozkroku. Začnu líbat Billa a hladím Andyho po zadku
Andy: Zavzdychám.
Bill: Nejistě mu to oplácím. Mé váhání mě děsí.
Tom: Slyším zvonění. Už několikáté za tu dobu co jsme v kabince. "Bože kolikátá teĎ byla hodina?" zeptám se do Billových polibků
Bill: "Netuším" zašeptám.
Andy: Od té doby, co jsme začali se tady něco změnilo. Cítím to.
Tom: Kouknu váhavě na hodinky "KURVA!." zakleju "Sakra tátové na mě čekaj. Někam mě prej vezou."
Bill: "A co chceš teĎ dělat?" zeptám se opatrně
Andy: Koukám z jednoho na druhýho
Tom: "Asi tam jít. Oba o mě maj strach od tej doby co mě přivezli z nemocnice." povzdychnu smutně a políbím Billa
Bill: "Hmm...to bys měl, vím jak jim je. Taky jsem se o tebe bál. Opravdu hodně." povzdychnu si
Andy: Vyjeveně koukám. Netuším o čem mluví. Postřehl jsem jen něco o nemocnici
Tom: Povzdychnu si "Ach jo..." sehnu se pro boxerky "Fakt mě to moc mrzí." řeknu omluvně a kouknu se na oba
Bill: "To je v pohodě. Mám jít s tebou?" zeptám se opatrně.
Andy: Začnu se oblíkat ale furt netuším, o jde
Tom: Usměju se "Jestli chceš. Bdu rád."
Bill: "Chci." taky se usměju
Andy: Oblíknu se a opatrně se zeptám "Mohl by mi někdo vysvětlit o co jde?"
Tom: Oblékám se "Cože? O co by měli jít?"
Andy: "Já jen, že se oba tváříte dost vážně..." řeknu tiše
Tom: "Vážně? Jak to myslíš? Teď jsem mimo já." koukám na oba. Co se děje?
Bill: Pozdvihnu obočí "Jako co se děje právě teď? Proč odcházíme?"
Andy: "No...jo." zmateně koukám
Tom: "Protože mě chtějí tátové." usměju se
Andy: "Aha" hlesnu jen
Tom: "Jasně." zasměju se "Mě to nedošlo že to nevíš." usměju se a kouknu na sebe. Jsem oblýklej
Bill: "Jdeme?" kouknu na Toma
Tom: Přikývnu a začnu se soukat z kabinky "Díky Andy. Rád jsem tě poznal." mrknu na něj a pomůžu ven Billoj
Bill: Jdeme ven. Ještě se rychle ohlídnu na Andyho. Vypadá pořád zmateně
Tom: "Moji tátové jsou teplý. Chápeš?" zasměju se a jdu ven ze záchodků
Bill: "Jo." zasměju se "Relativně jo."
Andy: Zmateně odcházím ze záchodků
Tom: Jdu ven s Billem v patách. Vidím tam tády. Omluvně se usměju. Všimnu si že při pohledu na Billa jim ten úsměv trochu zmizí
Bill: Kouknu se na jeho táty. Znám jen Karla. Trošičku zavrtím hlavou, jako že stále vlastně neví, kdo jsem.
Karl: Malinko kývnu na Billa
Tom: "Ahoj Karle. Chci ti představit Billa. Kamaráda." usměju se
Bill: Usměju se na Karla sbolestí v očích.
Karl: Dělám, jako že Billa neznám. "Ahoj" usměju se na něj
Tom: "Poznal jsem ho vlastně včera. Je divnej." zasměju se
Karl: Pozvednu obočí a usměju se
Bill: Zasměju se tomu
Tom: "A kams mě chtěl vlastně vzít? A co štěně? Jak se má Bill?"
Karl: "No, chtěl jsem tě vzít na kontrolu do soukromé ambulance..." začnu opatrně. "aby tě vyšetřili úplně." bojím se jeho odpovědi. "A Bill se má dobře"
Tom: "Ehm já...proč tam vlastně jsem? Nepamatuji si důvod být v nemocnici." nakrčím obočí
Karl: "No...to ti vysvětlíme cestou." usměju se na Billa "Bille chceš jet s námi? Myslím, že by si mohl taky pomoc s vysvětlováním."
Tom: "Jo chce jet s náma." tlačím už Billa do auta "Ale proč by ti měl pomoct s vysvětlováním?"
Karl: "No...to se taky dozvíš cestou. Mimochodem jedeme do Berlína."
Bill: Zmateně kouknu na Karla. "A co máma? Bude mít o mě strach."
Karl: "Ta ví že s námi možná pojedeš."
Tom: Pootevřu pusu jakože nic nechápu a nastoupím do auta "A co v Berlíně? Co tam?" ptám se nechápavě a začínám mít ve všem zmatek
Karl: "To se taky dozvíš cestou" usměju se na Billa. "Bille s tvojí maminkou jsem mluvil."
Bill: "Aha." na nic víc se nevzmůžu. To vysvětlování bude těžké.
Miluju tě...ale kdo jsi?I. Díl 13.
Bill: "Nevím proč, prostě mi nějak není dobře." povzdychnu si. No, vlastně vím proč, ale řešit to nebudu.
Tom: "Aha..." usměju se "Tak bysme se na to mohli odpoledne kouknout všichni tři." usměju se na oba dva kluky
Bill: Pousměju se. Až na to slovo tři, se mi to líbí.
Andy: Kývnu hlavou. Alespoň se budu moct zeptat, co se děje.
Tom: "Super." usměju se a ještě víc se usměju když uslyším zvonek na přestávku
Bill: "Uf! Přestávka." oddychnu si.
Andy: "Hurá."
Tom: "Jo. Konečně." zasměju se a zavřu sešit "A najednou jsou oba šťastní)"
Bill: Opatrně se sehnu pro pití. Napiju se, a hned je mi líp.
Andy: Kouknu z okna. Nudím se, ale je to lepší, než učení.
Tom: "Meli by jste se vidět." zasměju se
Bill: "Proč? Jsme snad tak zejímaví?" usměju se.
Andy: "Dobrá otázka. Taky by mě zajímalo."
Tom: "Zajímavě otrávení." zasměju se "Oba dva. Znudění. Jo, jsme ve škole ale i tak." zasměju se "Dá se tu zažít spousta zajmavejch věcí."
Bill: "Například?" začíná mě to zajímat.
Andy: Sakra! Bere mi slova! Co asi zajímavýho se dá zažít ve škole?
Tom: Ukážu jim aby se naklonili abych mohl šeptat "Prej si to tu rozdali nějací tři kluci. TO je tak pět let zpátky." šeptnu a pak se zasměju "Vidíte?"
Bill: Pozvednu obočí. "To jako fakt?" zasměju se.
Andy: "Oh! Vážně?"
Tom: "Jo...prej jo. A pak se to vyšetřovalo. A přišli na ně. A vono nic. Normálně dostudovali. Nepamatuju si co s nima bylo dál." usměju se
Bill: Vyjeveně zírám. Nemám slov.
Andy: "Ty vole." je jediný co ze sebe dostanu.
Tom: "Taky jsem tomu nevěřil." usměju se. Líbí se mi jak jsou oba dva v šoku
Bill: "Woow:" je jediný, na co se vzmůžu.
Andy: Tak teď mi slova došly.
Tom: Zasměju se. "Na záchodcích...myslím kabinka...skara 9...myslím..."
Bill: "Oh!" vypadne ze mě.
Andy: "No sakra!" je jediný na co se zmůžu.
Tom: "Asi tak." zasměju se a koukám na to, jak jsou aby vyjevený a nevěřícně po mě koukaj
Bill: Jen zírám s pootevřenou pusou.
Tom: "Jednoho z nich jsem znal. Georg. Byl docela na pohodičku." usměju se na oba a napiju se svojí coly
Bill: "Ty vole!" řeknu potichu a pořád zírám.
Andy: Pořád nemůžu uvěřit.
Tom: "Konečně mluvíš a reaguješ. Jen ty ještě ne. Nějak moc v šoku." zasměju se a zrcnu do toho blonďáka
Bill: "Ona na to existuje i nějaká jiná reakce, než ty, co jsme tady řekli?" udiveně se ptám.
Andy: "Promiň, ale já už nemám slov." řeknu ohromeně.
Tom: Směju se "Noojono. Tahle škola. A to nebyli první. Ta kabinka má samý takový zážitky. Nějak moc oblíbená." směju se dál
Bill: "Woow! A jak ty to vlastně víš?" ptám se.
Andy: Zírám na ty dva. "To je...šílený!"
Tom: Zasměju se "Nevim oni se mi vždycky svěřovali. Sám jsem bi. Furt mě překecávali ale já jsem s nima nechtěl byli hrozně vyhulení." zasměju se
Bill: "Oh! No...teď už vážně nemám slov." řeknu ohromeně.
Andy: Jen zírám a nestačím se divit, co se dozvídám.
Tom: Směju se pořád. Jen koukám na jejich ohromený obličeje a smíchy mi tečou slzy
Bill: "Nesměj se!" řeknu malinko dotčeně.
Andy: Jen koukám z jednoho na druhýho.
Tom:"Proč?" sklidním se trochu
Bill: "Nemám rád, když se lidi okolo mě smějou, a já nevím čemu. Mám pak pocit, že se smějou mě. Proto." řeknu.
Andy: Stále jen koukám z jednoho na druhýho.
Tom: "Okey okey promiň." řeknu omluvně.
Bill: "To je dobrý." usměju se.
Andy: Wow. Tady se vážně dějou věci. A to nemyslím, jen tu kabinku.
Tom: "Ale už dlouho se v ní nic nestalo." řeknu zamyšleně
Bill: Zasměju se. "A mělo by?"
Tom: "Jo..." zajśměju se
Andy: Podívám se na Billa. Tak teď teprve zírám. Tohle znělo...nějak jinak.
Bill: "Vážně?" už se směju hodně.
Tom: "Jo. Určitě." zasměju se a přijde mi že ten blonďák nemůže bejt hetero
Bill: "Například?" dělám hloupého.
Andy: Jen nevěřícně zírám.
Tom: "Já nevím." drcnu do obou a zaculím se jak magor
Bill: Směju se a koukám z jednoho na druhýho.
Andy: Už se musím smát taky. Ty otázky byly...no...dost provokativní.
Tom: "No neříkejte že jste hetero." řeknu jakože nic a zasměju se
Bill: "Já to neřekl!" taky se zasměju.
Andy: "Já taky ne!" ušklíbnu se.
Tom: "Ještě že tak." zasměju se "V tom případě není nic stracené."
Bill: Koukám na něj s otazníky v očích. "Co například není ztracené?"
Andy: Jen oněměle zírám na ty dva. Je pravda, že jsou oba hezcí a mají...nějaké kouzlo. Ale ten s černýma vlasama...má ještě něco víc.
Tom: "Já nevim." zasměju se a pokrčím rameny
Bill: "Co není ztracené?" zeptám se znova důrazněji a snažím se zachovat si vážný výraz.
Andy: Zadržuju smích.
Tom:Vyprsknu smíchy "Neříkej že nevíš."
Bill: Už to nevydržím a začnu se smát. "Nevím." zase hraju hloupého.
Andy: Po tvářích mi stíkaj slzy smíchu.
Tom: Tlemím se jak magor a držím se za břicho "Ale ale...neskušenej tě budu muset poučit." vyprsknu znova smíchy
Bill: "Hmm..." dělám, že přemýšlím. "Tak jo!" směju se
Andy: Stírám si slzy z obličeje.
Tom: "Tak pojď." pořád se směju vstanu a podám mu ruku
Bill: Směju se a podám mu ruku.
Andy: Už se jen snažím přestat smát.
Tom: Týhnu Billa ven ze třídy "Jdeš?" křiknu na blonďáka pak se tlemím a táhnu Billa na záchodky
Andy: Otevřu pusu. Vteřinu váhám, ale pak se zvednu a jdu za nima.
Bill: Tlemím se.
Tom: Vtáhnu Billa na záchodky "Jupí nikdo tu nění." směju se a otočím se k Billoj
Bill: Zasměju se. "Nějak moc šťastnej, ne?"
Andy: Doběhnu za nima.
Tom: "No teĎ už úplně." zasměju se když vidim toho blonďáka a pak se usměju na Billa i na něj.
Bill: Usmívám se.
Andy: Kouknu z jednoho na druhýho a taky se usměju.
Tom: "Mno." hodím nevinej výraz a trochu přitisknu Billa ke stěně
Bill: "Uh!" ušklíbnu se a toho dalšího kluka tak nějak nevnímám.
Andy: Koukám na to a...wow! T vypadá zajmavě.
Tom: Usměju se tajemně a z obou stran si ho zablokuju rukama a malinko se na něj natisknu
Bill: Vzdchnu, obmotám ruce okolo jeho pasu a přitisknu ho k sobě.
Andy: Koukám na to. Hmm, líbí se mi už ten pohled.
Tom: Jemně ho políbím na tvář a natisknu se k němu svým rozkrokem a zaculím se
Bill: Zavzdychám a pánví se pokusím pohnout proti němu.
Andy: Oh! Moc se mi to líbí...
Tom:Usměju se a začnu ho strkat smějek ke kabince č. 9 a ohlídnu se na blonďáka
Bill: "Devítka..." zasměju se.
Andy: Jen...omámeně koukám.
Tom: "Jak jinak. To by od nás nebylo milé." zasměju se a vtlačím ho dovnitř. Kouknu na blonďáka jak omámeně kouká
Bill: "Ne, to nebylo." Zasměju se. Kouknu na toho blonďáka taky a usměju se.
Andy: Nevím co mám dělat. Motá se mi hlava...vzrušením.
Tom: Vyzívavě se na blonďáka usměju
Andy: Udělám několik kroků dopředu.
Bill: Přitáhnu si Toma blíž.
Tom:Zaculím se na Billa. Je vidět jak to chce. Obejmu ho okolo boků
Bill: Stupňuje se ve mně zrušení.
Andy: Udělám dalších pár kroků.
Tom:"tak pojď" špitnu Billoj do ouška a pak se mu o něj otřu rty
Bill: Zavzdychám a přisaju se rty Tomovy na krk.
Andy: Opřu se bokem o stěnu vedle kabinky.
Tom:Spokojeně zavzdychám a zajedu mu pod tričko rukama
Bill: Zrychleně dýchám a to mi zajel jen rukou pod tričko. Přivádí mě k šílenství.
Andy: "Oh!" dostanu ze sebe když vidím ty dva.
Tom: "Tak pojĎ taky." usměju se na blonďáka a dál hladím Billa pod tričkem a líbám mu ouško
Bill: Nakláním hlavu na stranu aby měl Tom lepší přístup.
Andy: Jdu teda dovnitř.
Tom: Všichniu tři jsme na sobě natisklí zavřu dveře a začnu líbat znova Billa na krku a blonďáka pohladím po břiše
Andy: Vzdychnu.
Bill: Taky zajedu Tomovi rukou pod tričko.
Tom: Líbám Billa na krku a Andymu začnu stahovat tričko
Bill: Vyhrnuju Tomovi tričko a občas kouknu na blonďáka. Tohle je tak...zatraceně dobrý. Zajímavý!
Andy: Trochu nadzvednu ruce, aby mu to tričko šlo líp stáhnout.
Tom:Hodím tričko na zem a začnu Billovi rozepínat pásek
Bill: Stahuju Tomovi tričko a zakláním hlavu.
Andy: Jsem úplně omámený.
Tom: Nechám si ho svléknu a začnu Billovi stahovat kalhoty
Bill: Začnu rozepínat i Tomův pásek.
Andy: Omámeně zírám.
Tom: Nechám aby Billovi spadli kalhoty ke kotníkům a usměju se začnu mu líbat bradavku
Bill: Zavzdychám a hládím toma povlasech.
Andy: Už nemůžu stát. Sesunu se podél zdi a zírám.
Tom:Hladím Billa po zadečku a přesunu se na druhou bradavku když mu ta první stvrdne
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)
BIGBANG: '봄여름가을겨울 (Still Life)' M/V
Uuuufff! Waaaahhhh!!! Íííí! Takovej výlev už jsem neměla dlouho! BIGBANG jsou zpátky! Právě jsem jejich combackovej singl viděla v živé prem...
-
Tuhle jsem na facebooku viděla fotku jakéhosi umělého mléka v nějakým obchoďáku, tak hezky všechny krabičky otočený na "Na Na Na"...
-
Uživatel/Společnost/Organizace: www.serials.ws Registrační klíč: 7EB57-D5271-8C4A7-FB57A Tak to je klíč k photofiltru... A jak jsem k tomu...
-
autor: B-kay Jenomže o tom si mohl nechat zdát… To bylo totiž to jediné, co mohl dělat při pohledu do bratrovy nádherné tváře, jež na něj us...
