Tom: "Nic nechápu." koukám na oba
Karl: "Dobře...tak od začátku. Bille, můžu tě poprosit abys mě doplňoval?" usměju se na něj.
Bill: "Ano...pokusím se."
Tom: Koukám na oba a čekám co mi chtěj říkat
Karl: "Tak...nevím jak si se setkal s Billem, takže Bille prosím začni."
Bill: "P-přišel jsem sem asi před třemi týdny do nové školy..."
Tom: "Nene poznal jsem tě včera." koukám nechápavě na Billa
Karl: "Tak jinak...Tome...dvakrát si ztratil pamět..." povzdychnu si.
Tom: Spadne mi čelist a vykulím oči "C-c-co?...."
Bill: "Poznali jsme se asi před třemi týdny, když jsem poprve přišel do nové školy v novém městě. Bezmyšlenkovitě jsme skončili na školních záchodcích..." povzdychnu si
Tom: "To ale dneska taky." plácnu bezradně rukama
Bill: "No...jenže dneska ne sami..."vzpomenu si na toho Andyho. "A krom toho pak ještě u tebe v pokoji...kde si mi v noci něco slíbil..." zašeptám.
Tom: Snažím se uklidnit "Co jsem ti slíbil?"
Bill: "No...to je taky složitý..." povzdechnu si
Tom: "CO JSEM TI SLÍBIL?" ptám se hlasitě a zřetelně a koukám Billoj do očí
Bill: "Že...že mě ochráníš před..." šeptám
Tom: "Před čím?" ptám se opatrně protože si nic nepamatuji
Bill: "Před...mím otcem." zašeptám skoro neslyšně
Tom: "Asi mi budeš muset všechno připomenout." usměju se "Chodili jsme spolu?" zeptám se opatrně
Bill: "No...nevím. Ne tak docela...znali jsme se jen den, ale říkal jsi, že mě miluješ..." stále šeptám a koukám se Tomovi do očí
Tom: "Něco cítím i teď." usměju se a pohladím ho malinko po ruce
Bill: Nejistě se usměju.
Tom: "Opravdu." pohladím ho po tváři a usměju se mu do jeho malinko lesklých očí
Bill: Trochu se třesu. "Jenže ráno se stalo to, proč...si ztratil paměť..." sklopím pohled a zamrkám, když se snažím zadržet slzy.
Tom: "No a? POkud to chápu dobře byla to nešťastná nehoda."
Bill: "No...tak trochu jo i ne..." vzlyknu. Pořád cítím vinu.
Tom: "Ne. Tím jsem si jistej. Stoprocentně ne." usměju se a přitisknu si ho k sobě
Bill: Vzlyknu a po tváři mi steče prvni slza. "Je to moje vina. Šel si tam kvůli mě. A minule si taky říkal, že není.
Když ses vzbudil"
Tom: "A říkám ti to zase." usměju se a líbnu tě do vlasů
Bill: "Říkat můžeš, ale je to moje vina." řeknu důrazněji.
Tom: "Ne není." řeknu přísněji a víc tě k sobě přitisknu
Bill: Vzlyknu. "Šel si mi pro snídani. To já měl hlad...je to moje vina."
Tom: "Mít hlad je normální. Jsem tady. Nic to není. Nech toho." konejším jo
Bill: Zavřu oči a snažím se uklidnit. Zhluboka dýchám.
Tom: "To bude dobrý. Je to dobrý. Dýchej." konejším Billa a všechno si to urovnávám v hlavě
Bill: Snažím se dělat, co mi Tom říká. a tisknu se k němu.
Tom: Konejším ho hladím ho po zádech "Krásně voníš."
Bill: Pousměju se a zhluboka dýchám.
Tom: "Už je to dobrý. Je to pryč." usmívám se a konejším Billa
Bill: Pomalu se uklidňuju. "Dě-děkuju" zašeptám
Tom: Broukám mu písničku a hladím ho ve vlasech
Bill: Tisknu se k němu a už jsem docela klidný.
Tom: Konejším ho "Jak dlouho tam pojedeme Karle?" usměju se na tátu
Karl: "Asi dvě hodiny." taky se usměju. "Už dobrý Bille?" zeptám se opatrně.
Tom: "Fajn. Jsi okey Billi?" přídám se ke Karlovi
Bill: "Jo...snad..."pousměju se
Tom: "Dobře." líbnu tě na tvář a pak na rty
Bill: Usměju se.
Tom: Políbím tě znovu
Bill: Natisknu se na tebe a polibek ti oplatím.
Tom: Usměju se do tvého měkkého polibku a oplátím ti ho jemně jak jen dovedu
Bill: V bříšku se mi rozletí motýlci. Už nemám žádný pochyby jako ve škole.
Tom: Vzpomenu si na toho Andyho. Chudák nějak jsme ho tam nechali tak vzrušenýho. Byl úplně mimo když jsme odcházeli.
Bill: Kouknu na tebe. "O čem přemýšlíš?" zeptám se potichu
Tom: "Aleee o ničem. Jen jsme tam toh Andyho nechali a vypadal dost mimo. První den ve škole a stane se mu tohle." usměju se na tebe a políbím tě
Bill: Usměju se "Jo, taky uř jsem o tom přemýšlel..." zašeptám do polibku.
Tom: "Pak se mu musíme omluvit." šeptnu ještě a pak už tě jen líbám
Bill: Připadám si jak v nebi a spolupracuju.
Tom: Spokojeně tí líbám a beru si tě na klín
Bill: "Tomi...jsme v autě a tohle by jsme neměli. Může se něco stát..." zašeptám
Tom: "Okey. Máš evidentně pravdu." usměju se a sundám tě z klína
Bill: Taky se usměju. "Vysvětlil bych ti, jak to bylo dál, ale dneska už nějak nemám sílu."
Tom: "V pořídku. Máme čas." usměju se
Bill: Vděčně na tebe koukám.
Tom :"Copak?" usměju se
Bill: "Nic. Jen..." usmívám se
Tom: "Copak?" vezmu tě za bradičku a koukám ti do oček
Bill: "Mám...mám tě tak rád Tomi."
Tom: "Já tebe taky. Každou minutou čím dál více."
Bill: Snažím se neplakat dojetím a koukám ti do očí.
Tom: Vidím to na tobě. Usmívám se. Jsi fakt sladkej
Bill: Jen na tebe koukám a šťastně se usmívám.
Tom: Usměju se na tebe a potom se dívám ven z okýnka
Bill: Zavřu oči a stále se usmívám.
Tom: Obejmu tě "Spinkej cesta je dlouhá." usměju se na tebe a líbnu tě do vlasů
Bill: Opřu se o tebe a spokojeně usínám.
Tom:(koukám ven z okna a hladím Billa ve vlasech)
Bill: Spkojeně spinkám.
Tom:Po chvilce začnu usínat
Bill: Ze spánku se usmívám.
Tom: Usnu a položím si hlavu na tu tvojí
Karl: "Kluci, vstávat. Už jsme tady." usmívám se, když ty dva vidím spát přitisklé k sobě.
Tom: Mžourám okolo a usměju se na Billa
Bill: Otevírám oči a usmívám se.
Tom: "Jsme tu." upozorňuju Billa a vylízám z auta
Bill: Taky vylízám a rozhlížím se.
Tom: "Wow. Kam nás vlastně táhneš?" zeptám se Karla.
Karel: "No...na EEG"
Tom: "Moc jsi mi nepomohl." zasměju se
Karl: "EEG je kontrolování funkcí mozku, připrav se na to, až si doma budeš snažít umýt dredy" usměju se.
Tom: Zakboním se "Hmmm..." brouknu a chytnu Billa za ruku
Bill: Propletu s Tomem prsty
Tom: Usměju se a jdu s Billem za Karlem
Bill: Dojdeme k nějaké vile
Tom: Jdu za Karlem a uměju se na Billa
Bill: Taky se usměju. Vajdeme dovnitř a Karel čte cedulky.
Karel: "První patro a dveře v pravo." usměju se na oba.
Tom: "To jsem teda zvědavej." brouknu
Bill: Stisknu Tomovi ruku a pousměju se na něj, jako že to určitě nebude tak hrozný.
Tom: "Já mám strach o svoje dredy." žeknu bezradně
Bill: "Snad se s nima nic nestane. A když Karel mluvil o mytí, tak já ti klidně pomůžu." usměju se.
Tom: "Ale je to pracný." usměju se
Bill: "To nevadí. Pomůžu ti." řeknu pevně.
Tom: "Tak díky." poděkuju a líbnu tě na tvář
Bill: Usměju se a začervenám se. Moje stydlivost je zpátky.
Tom: Jseš celej červenej Usměju se a málem vpálím do Karla kterej se zastavil u nějakejch dveří
Bill: Právě jsem určitě zčervenal ještě víc. Cítím to. Trošku se taky usměju.
Karl: "Tak pojďte." vyzvu kluky
Tom:Nespokojeně zabručím a jdu za Karlem dovnitř
Bill: Následuju je a zavřu za sebou.
Tom: Usměju se na Billa a pak pozdravým nějakýho doktora
Bill: Taky se na Toma usměju a pozdravím.
Tom: Prohlížím si ordinaci a nějakýho postaršího doktora
Bill: Necítím se nejlíp. Nemám rád doktory.
Doktor: "Tak...Tom kaulitz?" zeptám se a koukám z jednoho chlapce na druhého
Tom: "Ano to jsem já." usměju se na toho doktora
Doktor: "Tome, tak abych vás připravil na to, co se teď bude dít, tak začneme prohlídkou. Půjdete se mnou vedle do ordinace. Potom pujdete na dvaceti-minutové snímání EEG a chvíli počkáte v čekárně na výsledky. Tak, teď pojďte se mnou." ukážu na dveře z kanceláře do ordinace
Tom: Nevěřícně jdu za ním ještě oufale kouknu na Billa a pak jsem v nějakej místnosti s tím doktorem
Bill: Kouknu na Toma a povzbudivě se usměju.
Doktor: "Prosím, svlékni se do spodního prádla a lehni si na lehátko." usměju se
Tom: Nejdřív povytáhnu obočí ale pak udělám co mi řeknul
Doktor: Vezmu do ruky malé kladívko a proklepávám kolena a kotníky. Čekám jakoukoli reakci.
Tom: Nohy mi poskakujou a já se musím zasmát
Doktor: "Tak, tohle je v pořádku. Teď zavři oči a dotkni se levým kotníkem pravého kolena." usmeju se
Tom: Nějak nechápu proč to mám udělat ale udělám to jak mi řekne
Doktor: "Teď to zopakuj, ale naopak."
Tom: Udělám jak mi řekne a malinko se nudím
Doktor: Teď se dotkni pravou rukou nosu. Pak totéž zopakuj levou." usměju se
Tom: Zasměju se a udělám to
Doktor: "Teď na chvíli otevři oči, pomalu se posaď a pak se postav." sleduju, jestli se mu při posazení se nezamotá hlava.
Žádné komentáře:
Okomentovat