Díl 10.
Bill:
"Ahoj Tome, ahoj Bille." Usměje se máma ve dveřích do obýváku.
"Ahoj mami…" ŘeknuOdpoví jí Tom. Já jen nervózně koukám.
"Jak jste se měli? Zabydlel jsi se Bille?" V duchu vysílám sgnál S.O.S.!
"Uhm… Ani ne…" Nejistě odpovím.
"Pročpak?" Dobře… Konec nejistoty!
"Ehm… Nemohl byh dostat jiný pokoj? S ním být nehodlám!" Začnu opatrně ale skončím důrazně.
"Má pravdu. Nechci s ním být v ´mím´ pokoji." Vloží se do toho Tom a to ´mím´ dost zdůrazní.
"Proč?" Kouká máma střídavě na Toma a na mě.
"Prostě nechci!" Vyhrkneme oba najednou.
"Tome… Ty víš, že jinde být nemůže… Není kde." Pokrčí mám rameny a zachovává si výraz ledovce.
"Klidně budu spát tady n gauči!"
"Ani náhodou." Zakroutí máma hlavou.
"A co kdybych na gauči spal já?" Ozve se Tom s nadějí v hlase.
"Ne." Znovu zakroutí hlavou.
"Ale mami…" Začneme oba najednou.
"Ne. Už jsem řekla." Přeruší nás.
Povzdychnu si.
"Ale…" Zkusí Tom znovu.
"Ne!" Zakroutí rázně hlavou.
Tím padá veškerý mí soukromí a bohužel všechna noční zábava… Pomoc!
"Awww!" Frustrovaně zakňučím.
Teď už vážně potřebuju do toho klubu… Klidně tam někoho ohnu na záchodech! Potřebuju to!
Tom:
Znovu si povzdychnu, vstanu, ovladač položím na stolek a jdu do - teď už definitivně našeho - pokoje. Pěstí praštím do stolu, vezmu si čistý papír a obyčejnou tužku a začnu něco - podle mě naprosto nesmyslného - čmárat. Po chvíli toho nechám a kouknu na mobil. Bude šest, tak se chci začít převlíkat. Dneska ten klub potřebuju.
Vstanu ze židle, přejdu ke skříni a začnu vybírat nějaký oblečení. Nakonec vyberu tmavě modrý rifle, bílý tričko, čelenku a bílou kšiltovku… Pak si vezmu i bílí boty než budeme odcházet. Kouknu zase na mobil… Je pět minut po šesté…
Otočím se, že se půjdu dolů napít, v tu chvíli se otevřou dveře a do pokoje vlítne Bill. Přiběhne ke svým taškám a začne se v nich přehrabovat. Zírám na něj. Vytáhne černý užší rifle, šedý tričko s fialovým nápisem a černou koženou bundičku a něco, co vypadá jako kosmetická taštička.
"Nezírej na mě a radši mi řekni, kde je koupelna." Vyštěkne na mě.
"Poslední dveře na pravo." Pokrčím rameny a jdu si pro to pití. Slyším třísknout dveře do koupelny.
Napiju se a ještě si skočím do pokoje pro peníze. Když odcházím z pokoje, abych mámě oznámil, že jdu ven a to-divný-stvoření-Bill taky, srazím se s Billem ve dveřích pokoje. Podívám se na něj a otevřu pusu údivem nad tím-nalíčeným-čímsi, co uvidím. Chvíli překvapeně mlčím.
"Jestli chceš někam jít, do pěti minut ať si dole." Prohlásím a jdu za tou mámou. Už slyším jen to, jak něco směrem ke mně zamumlá.
"Mami jdu ven a to-co-má-být-můj-bratr jde taky." Křiknu ve dveřích do obýváku a jdu rychle do chodby se obout a oblíct si šedou mikinu velikosti nespočetno-X-L. Čekám na to zmalovaný stvoření a přemýšlím. Je opravdu dost zmalovaném… Ale ne, že by mu to nelušelo… Jen vypadá trochu jako holka… No hurá! Už je tady.
Bill:
Chvíli ještě sedím v obýváku a tupě, skoro až zklamaně, zírám na televizi. Po chvíli se zvednu, vyběhnu schody a vlítnu d pokoje ke svým taškám. Chvíli se v nich přehrabuju, nakonec vytáhnu užší černý rifle, šedý tričko s fialovým nápisem,černou koženou bundičku a taštičku s kosmetikou. Tom na mě zírá.
"Nezírej na mě, a radši mi řekni, kde je koupelna." Vyštěknu na něj.
"Poslední dveře napravo." Odpoví, pokrčí rameny a odejde.
Hned jak odejde vyběhnu z pokoje a jdu tam, kam mi řekl. Třísknu za sebou dveřmi. Jaj! To jsem nechtěl… Ale to je jedno.
Rychle se převlíknu a pečlivě se nalíčím… Černý linky a fialovo-černý oční stíny… Tak…ještě trochu průhledného lesku na rty… Super, jde se do klubu! Nadšeně si zatleskám.
Vyjdu z koupelny, taštičku s kosmetikou odnáším zpátky do pokoje…a ve dveřích se srazím s Tomem. Chvíli na sebe zíráme… Hmmm… Sluší mu to… Tmavý rifle, bílí tričko, čelenka a taktéž bílá kšiltovka…pěkně sladěný…
"Jestli chceš někam jít, do pěti minut ať si dole." Prohlásí a odejde.
"Hmm…" Zamumlám a odnesu si věci na jednu z tašek.
Vezmu si mobil, peněženku…zkontroluju, jestli mám kreditu a jdu dolů.
Vejdu do chodby, obuju si to, v čem jsem přišel á la nižší černý kozačky a kouknu na Toma.
"Jdeme?" Zeptám se netrpělivě.
Jen kývne a otevře dveře. Vyjdu ven a počkám, až Tomvyjde taky. Pak ho následuju do klubu.
Snažím se zapamatovat si cesu… Kdo ví kdy půjdu domů… ´Domů´…to zní…jinak než ve spojení s Berlínem…
Tom:
"Jdeme?" Zeptá se když se obuje do…řekl-bych-holčičích bot. Jen přikývnu, otevřu dveře, počkám až vyjde a jdu taky.
Cestou do klubu doufám, že si zapamatoval cestu… Jako mám vědět, kdy půjdu domu? A hlídat ho, abych ho vedl domů nehodlá…
Chci si užít s nějakou blondýnou, která nebude od jednoho…rychlými sexu očekávat vztah…
Zvláštní, že přemýšlím zrovna o ´nějaké blondýně´,
když…jsem odpoledne došel k závěru, že mě přitahují i kluci… Nebo minimálně jeden určitém kluk…
když…jsem odpoledne došel k závěru, že mě přitahují i kluci… Nebo minimálně jeden určitém kluk…
Zastavím se před G7. Jo…tak se jmenuje ten klub…nevím proč… Bill už chce vejít ale chytím ho za loket a kouknu mu do očí.
"Doufám, že sis zapamatoval cestu. Mě se hledat nesnaž… Mám tu vlastní zábavu…" Ušklíbnu se a pustím ho. Vrazím mu do ruky klíče.
"Super… Takže mám volné pole působnosti…" Řekne, a ve tváři si mu pohrává zvláštní, až…ďábelský…výraz.
Ušklíbnu se a vstoupím.
Žádné komentáře:
Okomentovat