Zářijový update 2

Tak jo, dala jsem si s tím na čas, já vím.

Posledně (10.) jsem psala, že mám nejspíš angínu - a měla jsem.

Den po tom updatu jsem nemohla polknout a horko těžko jsem udržela otevřený oči. Kdyby byl zrovna někdo, kdo by mě odvezl v sobotu na pohotovost, nechala bych se. Takhle jsem to vydržela do pondělí a místo do práce jsem šla k doktorce, kde jsem strávila přes 2 hodiny, protože moje doktorka bez sestry neumí vypsat neschopenku a sestra byla zrovna dělat testy na covid v jedné místní firmě. Dostala jsem silný antibiotika na 10 dní s tím, ať přijdu za týden. Takže jsem půlku týdne strávila v posteli a druhou v dece u PC. Moje hlava byla schopná informace přijímat, ale už ne je zpracovat a vyprodukovat něco dalšího, takže jsem si jen četla na MangaOwl yaoi/shounen-ai a na překlad Career Suicide jsem ani nesáhla.

Ale zvládla jsem tak za tu dobu přečíst asi 20 kousků. Pokud by někdo měl chuť na tenhle žánr, tak vážně doporučuju "Here U Are" - je to teda čínská manhua, ale fakt to stojí za to. Něco tak reálnýho se jen tak nenajde. Nezděste se toho, že na začátku jsou stránky trochu blbě rozsekaný a že se to rozjíždí pomalu.

Pak bych doporučila "Rouge" a "Aka to Kuro" (na sebe v podstatě navazující). Přiblíží vám to trochu hierarchii yakuzi a hlavní postavy jsou dost k sežrání (a přála bych jim nekonečnou lásku, ale kdo ví, co je vzhledem k jejich postavení čeká).

Z krku se mi to cosi přelilo do dutin, takže jsem ráda, že jsem byla schopná vnímat, co čtu. Ale tak teplotu už jsem neměla, jen hlavu jako balón.

 

V pondělí jsem teda dorazila k doktorce na kontrolu a... no, netvářila se. Ale vzhledem k tomu, že mi celkově už bylo dobře, jen jsem cítila, že mi to slezlo trochu na hlasivky, a doma jsem se nudila, tak jsem slíbila, že když mě pošle do školy, nesundám respirátor. Poslala, neschopenku ukončila, doporučila brát chvíli homeovox a šetřit hlasivky (jo, to se lehko řekne, když nemáte ve družině 25 uřvaných prvňáčků a přípravkářů). Dodržela jsem, co jsem slíbila, ale abych pravdu řekla, bylo to jako první týden v září, když člověk po prázdninách nastoupil do práce. Celej týden jsem byla úplně mrtvá a můj mozek už odpoledne nebyl schopnej fungovat - v podstatě jsem ve 4 odpoledne usínala, čímžto na pokračování překladu zase nedošlo. Jsem si ale jistá, že se to v průběhu dalšího týdne zase upraví (zvyknu si).

V sobotu jsem se vydala na procházku klasicky tam, kde, když je dobře, nikoho nepotkám. A v neděli jsme se s tátou rozhodli vylízt na Králický Sněžník (máme to jen asi 20 minut cesty na Dolní Moravu).

Výlet to byl pěkný, ne že ne. Nechali jsme se vyvézt lanovkou o pár set metrů výš, přešli několik kopců, prošli rašeliniště (moje oblíbený) a přidali se do procesí mířícího k nově budované rozhledně.

Musím přiznat, že jsem odpůrcem téhle rozhledny a vůbec toho, co se v okolí Dolní Moravy děje. Bývaly to nedotčený místa. Krásná příroda. Králičák je jednou z nejizolovanějších hor u nás a já jsem byla opravdu ráda, že tam nebylo nic jinýho, než soška slona. Takže teď jsem víceméně zklamaná a znechucená. Je mi jasný, že ze stížností na způsob výstavby a porušování všech nastavených regulací na ochranu přírody nakonec bude velký kulový. A jen upřímně doufám, že tu spodní část rozhledny opravdu obloží kamenem, protože tak, jak to vypadá, je to katastofa.

Každopádně to znamená, že včera jsem taky nic nepřeložila a dneska je výročí babiččiny smrti, takže jsme vyjeli do Ostravy na hrob, takže zase nic.

Pokud se mi to povede, tak níže najdete fotky z dvou mých procházek "do nikam" a z toho včerejšího výletu. Od chvíle, co jsem si koupila nový mobil, si hraju s manuálním nastavením foťáku, takže teď mám některý fotky třeba i desetkrát, pokaždé s jiným nastavením 😃

PS: Kdyby chtěl někdo vědět, tak foceno Sony Xperia 10 II. Sem tam s HDR, sem tam bez (co je 21:9, to je bez; co je 16:9, to může být s)

 

PPS: Líbí se mi, že jsou ty fotky automaticky rozklikávací😊

PPPS: Tohle je poprvé na novým blogu, co jsem nahrávala fotky. Docela úspěch 😁