středa 13. února 2013

Perfect Symetry 30.

autor: B-Kay

Pokojem se pomalu začalo rozlévat jasné světlo a dosavadní ticho zaplavovali tiché vzdechy a nesmělé výdechy.Dvojčata uplně zapoměla na okolitý svět .Tenhle zvláštní stav blaženosti a štěstí se jim začínal líbit.Dokázali se do své křehké zamilované bublinky uzavřít natolik,že nikdo neměl šanci,dostat se přes tu hrubou bariéru.Tom bezmocně šeptal bratrovo jméno a své tlumené výkřiky ukrýval v jeho dlouhých vlasech.Cítil,jak se na něm jeho bráška opatrně pohupuje a právě tohle nesmělé a pomalé tempo jej dostávalo mnohem víc,než cokoliv jiného.Díval se mu do slastí přivřených očí a vnímal jak se chvěje.Celou tu dobu jej držel pevně ve svém náručí ,nedovolil ,aby je rozdělila jediná mezírka.Bill se s každým přírazem tiskl víc a víc k Tomově hrudníku a vzrušeně oddechoval do jeho horké kůže.Nikdy nic krásnějšího nezažil.Byl šíleně zamilovanej a vědel,že to Tom cítí stejně. Čas se pro ně uplně zastavil a oni láskyplně promilovali celou hodinu...
"Víš co je zvláštní?",Tom se jemně dotýkal svými rty Billových zad,zatímco konečky prstů hladil jeho horkou kůži .Dokázal vnímat pouze jeho nádhernou vůni milování ,která se rozprostírala všude kolem něj.Pořád jej rozechvěle líbal ,neustále jej hladil a dotýkal se jej ,jakoby se bál,že to všechno byl jenom krásnej sen,kterej se mávnutím proutku změní v nepříjemnou realitu.Bál se otevřít oči a ujistit se,že je Bill pořád u něj.I když jej cítil ,měl strach ,že jakmile otevře oči, Billovo křehké tělo zmizí a vystřídá jej falešný ůsměv Belly a její nepříjemná chtivost a touha.
"Copak?",Bill se pomalu obrátil na záda a pohladil Tomova přivřená víčka láskyplným polibkem.Byl tak šťastný.Chtělo se mu pořád jenom usmívat.Už nemyslel na nic špatného.Konečně začínal věřit,že i jeho život se může změnit v nádhernou povídku.Byl přeci s Tomem a nic víc nepotřeboval.
Tom se zhluboka nadechl ,otevřel oči a pohledem poklesl k Billově tváři .Najednou uplně zapoměl na všechno co chtěl,nebo nechtěl říct.Slova jakoby náhle ztratila všechen svůj význam.Očima mu dokázal říct mnohem víc,než by se odvážil vyslovit ůsty.Billova ruka pomalounku vzlétla k Tomově tváři, krátce jej pohladila po čelisti a poté opět pomalu klesla spátky na polštář."Splnil si svůj slib",Bill se na Toma nádherně usmál a krátce jej políbil."Udělal si mě šťastným přesně tak,jak si mi to slíbil",v očích jej zaštípali drobné slzy ,přesto se snažil ovládnout svůj pláč."Bille,prosím,já-",Tom zničeně svěsil ramena a smutně stiskl víčka."Pššt",vzápětí ucítil Billův ukazováček na rtech a jemné pohlazení ve vlasech."Nechci nic slyšet .Já už sem na minulost zapoměl dávno a ty to víš .Pokud tě to všechno,co se stalo přivedlo ke mně,pak na tom přeci není nic špatnýho",Tom nečekal na další slova,naléhavě vzal do dlaní Billovu tvář a přímo zoufale jej políbil.
Bezmocně vnikal jazykem mezi jeho pootevřené rty a dával do těch polibků veliký kus sebe.Jejich jazyky tančili ve víru touhy a lásky .Proplétali se dokonce mnohem dřív,než se jejich rty skutečně spojili.Opět se dostávali do nádhernýho tance vášně ."Bille ?Zlatíčko,prosim tě ,půjdeš mi pomoct s nákupem?",Bill málem sletěl z postele leknutím .Prudce ,i když velice neochotně se odlepil od Tomových ůst a rychlostí blesku přiběhl ke dveřím."Mami, jenom se převlíknu ano?",zakřičel spátky dřív,než stihla vejít dovnitř."Dobře,tak já tě počkám venku",odpovědela,naposled vesele klepla na dveře a spokojeně odkráčela ode dveří.Bill se sklamanýma očima zadíval na svého posmutnělého brášku,poté se však jako malej kluk rozběhl k postely,dlouze jej vypusinkoval a vytáhl jej z postele."Musíš se přeci taky osprchovat .A mě by tam bylo samému smutno",smutně našpulil rty,na kterých mu téměř vzápětí přistálo naléhavé políbení.Tom rychle uchopil jeho holé tělo do náruče a sám si jej odnesl do koupelny…
Jakmile vykoupaný Bill opustil Tomův pokoj ,na Toma dopadla zvláštní pochmurnost všedního dne.Jakmile neslyšel Billův smích a nedíval se do jeho krásných očí,všechno mu přišlo zvláštně prázdné.Pomalými kroky podešel k oknu ,které následně otevřel a zhluboka se nadechl čerstvého vzduchu.Přivřel víčka a konečky prstů pohladil chladný sklený povrch.Konečně měl chvilku čas přemýšlet,jak moc se jeho život během několika týdnů změnil...
Všechno bylo uplně jiné.Bill jej změnil.Ukázal mu,že když po něčem opravdu toužíte a věříte v to ,nemůžete prohrát.Jejich láska byla toho důkazem.Od prvního polibku ,ke kterýmu se oba odvážili jenom za pomoci alkoholu ,se toho stalo už hodně.Moc si oba vytrpěli ...Bolest,kterou prožili ,je však spojila mnohem víc,než cokoliv jiného.Bláznivě se do sebe zamilovali a svou lásku si střěžili jako nejvzácnější poklad na zemi.

"Ach Bille",Tom smutně přitiskl tvář ke sklu a lítostivýma očima se zadíval ven.Najednou si však vspoměl na jednu malou drobnost.Směle vykročil ke svému nočnímu stolku a ze zásuvky vytáhl malinkou krabičku.Když ji otvíral,trpce stískal rty,aby se nerozplakal.V očích jej slzy přímo pálily ,ale on chtěl být silnější.Opatrně vzal do dlaní drobnej prstýnek černé barvy se stříbrnými ornamenty."Na Billově prstu by se krásně vyjímal",dovnitř tiše nahlédla Natálie a mile se na smutného Toma pousmála. Tom její ůsměv krátce opětoval a poté vložil prstýnek spátky do krabičky."Sem směšný že ?Požádal sem o ruku tvou sestru a přesto sem tehdy koupil prstýnek pro něj",povzdechl si a unaveně si protřel obě víčka."Nejsi.Prostě si doufal. Možná díky té naději,ve kterou si pořád věřil,jste ted´ spolu",tiše se posadila vedle něj a přátelsky jej pohladila po ramenou."Měl bys mu jej dát ",dodala a bezmocně se zadívala na malou krabičku v Tomově dlaních. "Je to hloupost.Byl bych směšnej .Nemůžu si jej přeci vzít a nikdy ani moct nebudu ",zašeptal ,sklopil pohled a smutně svěsil ramena."Proč to bereš takhle ?Potřebuješ nějakej papír k tomu aby sis byl jist,že ho miluješ ?Cítiš to...víš to,ale svadbu k tomu nepotřebuješ .Máš jej tady",něžně přiložila svou dlaň k Tomově hrudníku a pohladila jej na straně srdce."To je mnohem víc než svadba ",povzbudivě jej políbila na tvář a smutně vzlykla.
"Přesně tady já nosím svou dcerku.Nic víc,jí bohužel dát nemůžu",zničeně svěsila hlavu ,aby Tom neviděl její slzy."Natálie,no tak",zašeptal a pevně ji k sobě přitulil."Tome..já..Nechtěla sem ti to říkat.Nechtěla sem vás trápit,ale
už to nevydržím.Bella mě vydírá.Pořád mi telefonuje a slíbila ,že se postará o to,abych získala Natálku spět" ,Tom na ni nevěřícně zíral a nerozuměl vůbec ničemu."Když co?",utrápeně přivřel víčka a odvrátil tvář.Vědel,že by to Bella neudělala jenom tak.Bella totižto neznala lásku ani vděčnost nebo důvěru.
Znala jenom sobecký chtíč,nic jiného."Když Billa opustíš",odpovědela tichým hlasem a styděla se sama za sebe .Tom bezmocně dopadl hlavou na polštář a konečně dal volný průchod svým slzám.Copak to nikdy neskončí?...

autor: B-Kay

Žádné komentáře:

Okomentovat

BIGBANG: '봄여름가을겨울 (Still Life)' M/V

Uuuufff! Waaaahhhh!!! Íííí! Takovej výlev už jsem neměla dlouho! BIGBANG jsou zpátky! Právě jsem jejich combackovej singl viděla v živé prem...