autor: B-Kay
Natálie se už nedokázala déle dívat na Billův zmatený výraz tváře ,proto se rozhodla říct mu uplně všechno .Věřila mu stejně jako jeho bratrovy.Vědela,že oni dva mají narozdíl od Belly srdce,které tlouklo láskou a zářilo dobrotou.V očích jim vždycky dokázala přečíst pochopení a pokoru.Nikdy se jí nevysmívali ,ani ji neuráželi.Poskytli ji domov právě tehdy,kdy neměla kam jít.Vděčila jim za mnoho věcí,které pro ni udělali a právě proto si byla jistá,že jim nechce ublížit.To by bylo to poslední,co by dokázala udělat pro záchranu své dcery.
"Jak dlouho to víš?",Bill na ni krátce pohlédl ,výraz jeho tváře však naznačoval,že je s tím vyrovnaný.Možná se v hlouby duše malinko zalekl,že by to Natálie mohla Belle říct ,ale věřil,že ona taková není.Natálie se zhluboka nadechla a poposedla si blíž.Jemně jej pohladila po natažené dlani a když se jejich pohledy setkali ,upřimně se usmála."Vím to už dlouho.Bille já…nejsem Bella.Já vím,že vám hodně ublížila a taky vím,proč si byl na mě zezačátku takovej.Já byla na tvého bratra taky taková",přiznala se a náhle posmutněla."Povíš mi o tom něco?"zvědavě povytáhl obočí a opětoval její jemný stisk dlaně.Natálie se na něj uplakaně pousmála a spěšně si setřela drobné slzy ,již ji stékali po tváři.
"Když si Bella přivedla domů tvého bratra ,myslela sem,že bude stejný,jako její dosavadní kluci .Myslela sem,že mě bude hloupě ponižovat a ubližovat mi stejně jako ona.Vyhýbala sem se mu a snažila sem se ho co nejvíce ignorovat.Prostě sem mu nevěřila",do srdce se jí opět vrátila stejná bolest,kterou cítila i tehdy.Držela Billa jemně za ruku a byla moc ráda ,že se jí taky dotýkal.Nesměle hladil konečky prstů její ruce a svýma klidnýma očima ,ji dodával sílu pokračovat.Proto se zhluboka nadechla a pokračovala dál."Jenomže jednoho večera sem zjistila,že je všechno jinak.Našla sem Toma u nás v obýváku brečet.Vypadal opravdu utrápeně a já mu chtěla nějak pomoct.Svěřila sem se mu se svými problémy ,abych mu ukázala,že sem na tom mnohem hůř a přesto se snažím bojovat a nevzdát to",Bill ji sledoval smutnýma očima .Taky neměl daleko od pláče.Moc dobře vědel,co bylo důvodem Tomova pláče ,nebo lépe řečeno kdo…
"A co bylo pak?",vydechl šeptem a uvědomil si,jak moc mu Tom chybí.Neviděl jej deset minut a už se mu stýskalo."Řekl mi,že má mnohem větší problém.Tehdy sme promluvili snad celou noc.Mluvil pořád jenom o tobě.Zjistila sem,že tě miluje mnohem dřív,než se mi s tím přiznal "."Co ti říkal?" Bill měl v očích horké slzy ,přesto jej však nádherně hřálo u srdce. Zamilovával se do Toma pořád víc a víc.Chtěl být znovu u něj.Chtěl jej pusinkovat a dotýkat se jej .Jemně hladit jeho krásnou tvář a těšit se z blízkosti jeho těla.Musel ale ještě chviličku vydržet ,protože chtěl znát celou pravdu...
Natálie se zahleděla do vzduchoprázdna .Jakoby ještě ted´ přesně slyšela,co ji Tom tehdy říkal."Říkal mi,jak moc jej bolelo od tebe odcházet.Vyprávěl mi o vašem dětství ,o vaší mamce .Nevědela sem,jak ho mám utěšit .Byl zoufalý .Popravdě sem tak bláznivě zamilovaného kluka ještě neviděla"její slova působila upřimně .Z očí jí šla dobrota a ochota pomoci."Taky ho strašně miluju",Bill vůbec nepřemýšlel nad tím,co říká .Prostě řekl to,co v tu chvíli říct chtěl.Řekl jenom to,co skutečně cítil.Byl tak moc šťastný,až se toho malinko bál.Vždycky si myslel,že jemu prostě štěstí nebylo souzeno.Když se před rokem vzbudil a Tom byl pryč ,byl si jist,že už nikdy štěstí nepozná…
A náhle bylo všechno jinak.Byli spolu a svět se mu zdál uplně nádhernej.Připadal si jako na rúžovým obláčku a každý Tomův polibek,nebo pohlazení mu přišlo krásnější a krásnější.Už nikdy nechtěl patřit nikomu jinému !Už nikdy nechtěl být bez něj .Uvědomoval si,kolik si toho musel jeho bratr kvůli němu prožít .Žít v nejistotě tak dlouho ,vědomě ničit lásku,kterou v srdci cítil a utíct osobě,kterou nadevše miloval …měl v sobě mnohem více síly,než si uvědomoval."Je to na vás vidět.Udělám cokoliv Bille ,abych váš vztah zachránila.Bella nemá právo ničit něco tak čistého ",pohladila jej po tváři a nadšeně vydechla,když jí Bill naléhavě objal a vděčně ji políbil do vlasů."Děkuju ti .Moc bych ti chtěl také nějak pomoct.Tom mi říkal o tvý holčičce,třeba bychom mohli něco skusit"povzbudivě se na ni usmál a v očích mu krásně zazářilo."Ach Bille.Děkuju,je to od tebe moc hezký,ale já vás nechci zatěžovat mými problémy.A ted´ utíkej za bráškou",dloubla jej do boku a slzy ,již se ji třpitili v koutcích očí ,se snažila maskovat milým ůsměvem.
"To ne.Natálie,tys mi dávala pozor na Toma a já ti slibuju,že získáme tvou dcerku spět",nic víc už neřekl ,s odhodlaným výrazem ve tváři vstal a vykráčel z pokoje...
Opatrně otevřel dveře a zvědavě nahlédl dovnitř.Tom ležel na postely ,zachumlán jenom do tenké deky a spinkal jako miminko.Bill se spokojeně uculil a tichými kroky se blížil k postely.Čím blíž byl ale bratrovy,tím více se jeho ůsměv ztrácel a tím více,se mu do očí tlačili slzy.Kdyby mu to jen řekl dřív,všechno mohlo být jinak…
Snažil se být opatrný a zůstat potichu,když se pomalu pokládal vedle svého bratra a zlehka se o něj opřel tváří."Ach bože...lásko",zavzdychal do holé kůže jeho zad a jemně po ní přejel pootevřenými rty."Kdybys jen vědel,jak moc tě miluju",šeptal ,drobnýma pusinkama se mazlil z jeho kůží a lehkými doteky zahříval jeho skřehlé tělo.Opět mohl pocítit tu nádhernou vlnu vzrušení ,která se mu rozlévala celým tělem jako hořká láva.Na okamžik se od Toma odsunul ,aby ze sebe mohl svléknout veškeré oblečení a přitulil se k němu svým nahým tělem.Něžne se o něj třel ,tiše vzdychal jeho jméno a prsty mířil k Tomově podbřišku.Překvapeně pootevřel pusu,když Tom nečekaně vzal jeho dlaně do těch svých a vášnivě je políbil."Bille",zasténal ,pootočil tvář natolik,aby jej mohl dlouze políbit ,ale svou polohu neměnil."Zůstaň takhle,prosím",zašeptal Tom ,jakmile ucítil,že se Billova kůže na okamžik vzdálila.Potřeboval cítit jeho teplo.Potřeboval to mnohem víc,než vzduch k dýchání,nebo jídlo a vodu k přežití.Klidně dýchal a nasával Billovu nádhernou vůni.Mazlivě proplétal jejich prsty a zamilovaně se usmíval .S přivřenými víčky vnímal všechno mnohem citlivěji.Cítil,jak se k němu Bill tiskne ,jak se jej nesměle dotýká a neslyšně šeptá jeho jméno.Nemluvili...nic říkat nepotřebovali.Všechno již bylo dávno řečeno.
Jenom se k sobě odevzdaně tulily a vzájemně se škádlily doteky jako malá štěňata.
"Chceš si mě vzít Bille ?",zašeptal Tom a ještě více k sobě přitulil bratrovo křehké tělo.Bill překvapeně vydechl a bezmocně stiskl rty.Nedoufal ,že by tuhle otázku mohl někdy slyšet právě on."Vezmeš si mě Bille?",vydechl Tom sklíčeně ,láskyplně líbal Billovy bledé ruce a bylo mu uplně jedno,že se to nesmí.Bylo mu uplně jedno,že řekl hloupost,která se nikdy nebude moci naplnit.Nevnímal nic kromě lásky,která z něj udělala blázínka .Bill přemýšlel uplně stejně."Vezmu si tě lásko",zavzdychal mu do ucha,které lehce políbil a polykal drobné slzy,již mu stékali po tváři."Sem jenom tvůj",slíbil ,přetočil si Toma tváří k sobě a naléhavě vyhledal jeho pootevřené rty....
autor: B-Kay
Žádné komentáře:
Okomentovat