Ták, povídka se nám blíží ke konci, navíc tady máme tady Vánoce... tak co takhle dvojitou dávku? Berte to jako vánoční dárek a další díl čekejte za hodinu ;) Saya ;)
autor: B-Kay
Tom se se sladkým ůsměvem pořád víc a víc přibližoval bráškovy,kterej na něj svůdně mrkal výraznýma řasama,spod kterých vykukovala dvě bláznivě roztomilá kukadla."Ještě blíž?",vydechl tiše Toma dětsky našpulil rty,čímž Billa provokoval k nepřičetnosti."Ještě",zasténal a už nedokázal ani vrtět zadečkem,jak byl chudáček nervoznej a celej strnulej.Tomovy to v tom obleku neskutečně slušelo,ale jedině on nejlépě vědel,že daleko hezčí je bez něj.Bill miloval jeho krásný tělo.
Už jako malinkej se cítil v jeho objetí tak nějak v bezpečí.Vždy,když mu bylo nejhůř,nebo se cítil sám,stačilo jediné objetí a on se najednou cítil daleko víc jistější a pokojnější.A ani po těch dvanácti letech se tahle stránka jejich života nezměnila.Bill byl pořád Tomovým mladším bráškou,tím blázínkem,o kterýho se i když mu je osmnáct třeba pořád starat.A Bill se to prostě nesnažil změnit.Byl spokojenej s tím,jak to šlo.Miloval ty chvilky,kdy se Tom o něj strachoval,nebo se o něj bál.Už jako malé dítě bylo pro něj strašně hezké vidět,že mu na něm záleží.Takhle to prostě mezi nima bylo,a jim to tak vyhovovalo.Bill si nikdy nepřišel nějak méněcenný jenom kvůli tomu,že byl tím slabším a křěhším.Právě naopak!Celých 12 let se cítil neskutečně osaměle a bezbranně.Ted…až když je konečně spátky u Toma znovu získal svou jistotu.V jeho náručí,chráněn jeho milujícím tělem si byl jist,že se mu nic nestane.
"Neměls mít nějakej proslov?",zašeptal Tom tiše,jak se Billovy dlaně konečně zachytili o okraj jeho trika,za kterej jej pomalu vtáhli do kabinky."To počká…vůbec se mi do té reklamy nechce.Už mě to nějak přestává bavit.A ještě když vidím,jak ošklivě se k tobě chovají,nelíbí se mi to",vydechl a spurně našpulil rtíky,na kterých mu hned přistál vřelý polibek.Bill nadšeně zvednul svůj vášní podkreslenej pohled k Tomovým očím,ve kterých se pomalounku strácel."Já ani newím,čím sem si tě zasloužil",vydechl bezmocně Tom a jemnými doteky přejížděl Billovou hebkou tváří.
"Já ale vím.",pípl Bill rychle a vesele pohodil hřívou jak se jeho rty něžně položili do koutku Tomových rtů,a jeho zoubky si začali jemně pohrávat s jeho kovovou ozdobou."Zasloužil sis mě tím.žes mi ukázal něco,čeho sem se pořád bál.Díky tobě vím,jak krásné to může být",vydechl a vášnivě zajel bráškovy do dredů,za které si jej k sobě přitáhnul a rozehrál něžné mazlení jazyků…Nevědeli ani jak se jejich polibky stali náhle zoufalími.Tom divoce drtil Billovy poddajné rty,zatímco poslepu soupeřil s páskem jeho kalhot.Jeho ouška byla zatím sladce drážděna Billovými obratnými prsty,které však po chvilce také sklouzli až k Tomovým černým džínům…
"Tome",zasténěl tiše Bill a nevědomky přiláčel svou pánev blíž a blíž k Tomové dlani,která jej něžně hladila se stejnou intenzitou,s jakou jej jeho rty líbali."N-ne",vydechl táhle když cítil,že jeho vyvrcholení už není daleko."Lásko,prosím tady ne",pípl protože skutečně pochyboval,že by se udržel naprosto zticha."Bille prosím…prosím.Budeš mi vzdychat do ůst ano?Nikdo to neuslyší",zanaříkal Tom jako malí chlapeček,kterýmu právě vzali nejoblíbenější hračku.
"T-t-tak dobře",vykvíkl nakonec Bill tiše a dovolil Tomově dlani,aby znovu vklouzla pod jeho upnuté černé boxerky a jemně jej začala třít.Billovy rty dopadli tvrdě na svůj měkký protejšek a zoufale sténali,zatímco opětovávali roztoužené polibky těch Tomových.Tom cítil,jak se pomalounku i jeho vzrušení hlásí o pozornost,ale nechtěl,aby si toho Bill všimnul,protože pak by to asi zase stopnul,a to už by Tom nezvládl vůbec."T-ty jsi vzrušený",vydechl Bill tiše sténajíc a neobratně sklonil svou hlavinku dolů,aby se mohl ujistit o tom krásném zjištění."To nevadí",pípl rychle a zoufale zakníkal,jak se Billova ručka dotkla jeho vzrušení přes vsrstv černé džínoviny.
"Tome,prosím,pojedme domů",zaprosil Bill tiše.Tom chtěl nejdřív malinko odporovat,ale když uviděl vášní ztmavlé duhovky jeho brášky,hned si to rozmyslel."Tak dobře.Ale nejdřív se musím převléknout",vydechl rychle ,pomohl Billovy se zapínáním kalhot,a pak jej prudce schmatnul za ručku. Za necelých pět minut se už tajně vytráceli na parkoviště,kde stálo Billovo autíčko.K jejich výhodě hustě pršelo,takže si jich nikdo ani nevšimnul.
Všichni se totiž tlačili v teploučku agentury a jedinej,kdo si všimnul dva chýbající lidičky,byl ředitel a k Tomovu neštěstí i Monika.
Oba dva rychle utíkali k autu.Jejich prsty byli propletené a jejich těla vzrušená.Oba dva se třásli a vědeli,že domů by to nestihli -explodovali by.Jejich exploze však skončila na zadním sedadle Billova auta,kde se zahřívání zapnutým motorem a jemným pohupováním vášnivě oddávali vytouženýmu spojení…
autor: B-Kay
Žádné komentáře:
Okomentovat