autor: B-Kay
"N-n-ne, Tomi počkej",vydechl tiše Bill,jak se jeho nahé , chvějící se tělo najednou ocitlo rozvaleno na prostorním zadním sedadle a Tomovy dlaně jej naléhavě hladili a nedokázali se té nádhery vzdát.
(Tom)
"Copak?",zašeptal sem jemně a nepřestával sem v líbání toho nádherně plochýho bříška.Byl tak krásný.Když sem někdy toužil po nějaký holce,tak sem byl hezkej blázen.Bill je to,po čem toužím…Jeho tělo je ta nejkrásnější věc,jakou sem kdy viděl a já ještě pořád nemůžu uvěřit,že je právě můj.I když sám newím ,na jak dlouho,ale v tuhle chvíli se tím ani nechci zabývat.Chci jej líbat,dotýkat se jej,a poslouchat to nádherné sténání,které jeho pusinka tiše vydávala.Já nikdy moc dobře nevědel vyjádřit své pocity slovy.V tomhle sem byl prostě neskušenější.Neuměl sem popsat ,co k němu cítím slovy,protože to působilo spíš jako otřepaná fráze.Co jsem však vědel jsitě bylo,že to,co se mnou dělal se dalo dokázat i jinými spůsoby.
Stačil mi tehdy jenom jedinej pohled do jeho podmanivých očí,aby si mě kompletně omotal kolem prstu.Čekal sem tehdy nějakou trapnou modelku,ale místo toho se tady zjevil on.Ani newím,co sem v té chvíli cítil,ale byl sem uplně mimo.Stejně jako právě ted.Sedět vedle něj a dívat se na jeho nahé tělo je snad to nejkrásnější na světe.A on se vůbec nestydí.Právě naopak.Je mu jedno,že jej možná vyhodí stejně jako mě a zatrhnou mu reklamu.Stejně se vůbec nesnaží zahalit a vesele přímá můj hladovej pohled,kterým sjíždím tu nádheru snad tísící krát..Na jeho tváří se mísí jemnej ůsměv nesmělího dítěte se smyslností,kterou vyžarují jeho oči.A tenhle výraz žádná jiná holka na tváři nevykouzlí.
On ano.Je to prostě něco,co je v něm.Sou chvilky ,kdy vám přijde nevinnější,jako malé miminko,ale jenom já vím,že ze sebe dokáže udělat něco mnohem mnohem divočejšího.A tohle na něm prostě miluji.Hledím na jeho krásně vzrušené tělo a nedokážu ze své tváře dostat jemný ůsměv.
"Copak?",zeptal se tiše natahujíc po mě dlaně.
Hrubé kapky deště zběsile bubnovali na okna,a spolu s tmou vytvářeli divokou atmosféru,kterou sme právě potřebovali.Ještě nikdy sem se s nikým nemiloval takhle u bouře.Je to zvláštní,ale už jenom pomyšlení na to,že si jej beru právě tady a ted ve mně vyvolává zvláštní pocity.Jakoby se mi nějaká divná žára rozlévala celým tělem.Já vlastně vůbec nechápu,co to se mnou udělal…Nejdřív mě uplně omámila ta drzost a panovačnost,s jakou ke mně vzhlížel,ale ted ,když drzost vystřídala něžnost a panovačnost vášeň,je to mnohem krásnější.
(Bill)
S milým ůsměvem sem se na Toma díval,a z každýho pohledu sem cítil tu krásnou touhu.Ano!Toužil…a toužil právě po mě.A to mě uplně dostalo.Možná právě proto sem se vůbec nestyděl a vklidu sem ležel nahej,zatímco on,se na mě díval.Sledoval každičkej milimetr mého těla a občas se mě něžně dotknul.Dokonce jednou jemně pohladil i můj podbřišek,ale níž se neodvážil-tedy zatím ne.Už sem dýl nesnesl být v klidu a musel sem se jej prostě zeptat.
"Copak?",pípl sem jemně a očima sem bloudil po jeho tváři.
Byl tak krásně červenej.Možná že se styděl,ale já ne.Nevadilo mi ,být tady jediný,kdo na sobě nemá nic.Vědel sem totiž,že zachvilku už jedinej nebudu.Asi jej má tichá otázka probudila,protože se na mě dlouze zahleděl,a poté si stáhl promočenou kšiltku dolů,a nechal své dredy volně sjet na záda.Nikdy sem si nevšiml,jak moc dlouhé sou.Ale byli moc krásné-a Tomovy neskutečně slušeli.Jeho triko po chvilce přistálo někde ve předu,kam se skutálela i jeho kšiltka a vlastně i většina mích věcí,které ze mě za vášnivýho líbání strhnul.Ted se nade mnou skláněl do půl pásu nahej a jeho dredy mě šimrali na tváři.Neubránil sem se jemnýmu smíchu.
"Čemu se směješ?",zašeptal s milým výrazem a jedním pohybem si mě překulil na sebe.
(Tom)
Já se celej třásl a on se najednou začal smát jako sluníčko.Nechápal sem to,ale musel sem se na něj usmívat taky.Byl neskutečně rozkošný.Tople byla jedna z těch chvil,kdy mi přišel jako malé miminko."Čemu se směješ?",zeptal sem se tiše a rychle sem si jej překulil na sebe.
Hned,jak se na mě uvelebil si začal hrát s míma dredma."Já vlastně ani newím",pípl tiše a sklonil se,aby mě mohl jemně políbit."Tomi?",zašeptal mi tiše do ouška a následně jej začal zasypávat polibky."Hmm?",vydechl sem stěží a hned sem ucítil,jak se mé vzrušení snaží dostat skrz barieru spodního prádla a džín.Bill si skousl spodní ret a poté se opět nahl k mému uchu.Věta,kterou zašeptal mě však uplně dorazila.
"Dneska v noci chci být jenom tvůj.Chci aby ses se mnou miloval tak,jak to cítíš.Chci aby sis mě bral tvrdě i divoce,jak jen budeš chtít.Potřebuju tě Tome.Tak moc tě potřebuju",vydechl a mě se pod tou prozbou málem podlomila kolena.Milovali sme se spolu sice jenom dva krát,ale já se snažil být k němu něžný a pozorný.Chtěl sem,aby jej to moc nebolelo ,a nechtěl sem mu tím nějak ublížit.Tople sem nečekal.Ještě nidky sem nedal naplno průchod své vášní a emocem,které ve mně vyvolal.
Ale ani sem to nepotřeboval.I při tom pomalém něžném milování sem se cítil ndáherně.Tahle prozba však byla tak krásně žádoucí,že sem jej nedokázal zastavit,když mi jeho prsty opatrně rozepínali pásek džín,a po chvilce je i s boxerkami odhodili někam dopředu k ostatnímu oblečení.Bylo to zvláštní.Měl sem jej u sebe.Krásně nahého a vzrušeného a já najednou nevěděl,jak začít.Bože,tenhle model mě jednou připrabí o život.
……
Dveře Tomova bytu se opatrně otevřela dovnitř vešla štíhlá mužská postava."Tome?",ozval se bytem chraplavej hlas a když rozsvítil světlo,dvě hnědé oči se rozhlédli kolem."Pšššt,tiše Bene",vydechl Jorgen na překvapeně štěkajícího psa,kterýmu se oslovení Ben nelíbilo.Jorgen totižto odmítal oslovovat pejska pravým jménem."Tome,seš tady?",zeptal se tiše a pomalími kroky našlapoval po chodbě.Co jej překvapilo ,byli boty,které leželi vedle Tomových.Měli malinko vystouplej opatek.Žeby si našel holku?-problesklo mu hlavou a zamyšleně vešel do obýváku.
Na stolku uviděl dva hrníčky a misku s čokoládovýma sušenkama.Na Toma tady byl až moc velikej pořádek.Jorgen chtěl totižto synka pozdravit a také se mu malinko postěžovat,jelikož jej nechala další holka,která nesnesla jeho chování.Vědel,že Tom má podobný trable a tak si s ním chtěl popovídat.Jenomže ani netušil,že jeho syn už dávno tyhle problémy nemá,a že konečně našel tu pravou osobu."Co to je?",šepl do ticha útulnýho bytu,a opatrně zvedl do rukou Billovu oranžovou mikinu,která ležela na gauči.Ta mikina mu moc holčičí nepřišla.Vlastně tady všechno nějak nesedělo..
autor: B-Kay
Žádné komentáře:
Okomentovat