Byl čtvrtek, podvečer. Nastoupila jsem do osobáku z Olomouce do Zábřeha, pohodlně se usadila a začala - jako obvykle - civět z okna. Lidi přistupovali a přistupovali... no, na čtvrteční podvečer jich bylo nějak moc.
Mezi přistupujícími se vyloupl manželský pár, tak něco po padesátce, a sedl si ve velkoprostoráku přímo naproti mě. A začali se bavit.
Řeknu vám, tohle byste poslouchat nechtěli. Ten chlap byl neskutečnej rozumbrada, ale tak strašnej, že jsem z toho nechtěnýho poslouchání jejich rozhovoru šílela.
Bylo to asi nějak takhle:
Chlap: No ona říkala, že má přednášku ve čtvrt na sedm.
Ženská: Večer? To je nějak pozdě, ne?
Chlap: No, taky se mi to zdá jako blbost. To je ten učitel světloplachej nebo co?
V mojí hlavě běželo cosi ve smyslu "Ježiš, když o tom, jak je to na vysoké, nic nevíš, drž hubu. To tě nenapadlo, že vyučující mají těch přednášek taky dost a nějak je prostě do rozvrhu narvat musí tak, aby se na to dostali všichni, co musí?"Dobře, udržela jsem se a ani jsem nijak viditelně neprotočila oči. Ono to ale pokračovalo.
Projížděli jsme okolo zdi s graffiti.
Chlap: Tohle je hrozný, oni musí počmárat všechno a takovýma hrůzama. No já bych je hnal! Napřed aby si to hezky smyli a pak by ještě měli pořádně dostat přes huby! (k ženské) A víš, že existuje i barva, která je omyvatelná?
Ženská: A tak proč to není natřený touhle barvou?
Chlap: Ona je moc drahá a tak ji nikdo nekupuje a radši je nechaj čmárat po normální omítce.
Lidi, kdyby to byl počmáranej pěknej barák nebo tak něco... Ale tohle byla jen panelová zeď u trati. Řekněme si upřímně, někde ti budoucí umělci trénovat musí a buďme rádi, že si vybrali šedou oprýskanou zeď. Nebo byste na té zdi radši viděli plakáty různých politických stran? Já se teda radši kouknu na ty graffiti =D
Ale řeknu vám, za tu půlhodinovou cestu jsem málem zešílela. Dokonce jsem si vytáhla práci - překlad recenze na nový album Britney Spears, kterou máme na překlad esejistických a žurnalistických textů. No, moc mi to nepomohlo. Co víc, ještě se ozvalo "já tady slečně rozsvítím ať si čtením v šeru nekazí oči". To se mi v hlavě prozměnu vyloupl článek o tom, že je vědecky dokázáno, že čtení za špatných světelných podmínek oči nekazí (už nevím, kde jsem to četla... nejspíš na Prima ZOOM).
Nebýt toho, že už jsme se blížili k Zábřehu, kde na mě čekal táta, asi bych i vyhrabala sluchátka a něco si hooodně nahlas pustila =D
Ono to takhl popsaný možná nezní jako takovej horor, ale zkuste si to představit, zvlášť s tím chlapem, kterej vypadal jako tak nějak typickej rozumbrada a stejným stylem i mluvil, ovšem mlel, s prominutím, sračky.
