Tomi (2003)

Můj zlobivej model 5.

autor: B-Kay

"Tak hele. Bille, já respektuji tvé pohodlí, respektuji i to,že nechceš nastydnout, respektuji dokonce i to tvoje chlupaté prase, a tak tě prosím, abys alespoň v jednom respektoval ty mě - a to v tom, že mi nebudeš tyhle blafy dávat k večeři, ano?", řekl Tom a jeho hlas zněl až moc přísně. "Tak fajn, udělej si něco sám. Já chtěl být jeno milej", povzdechl si Bill,vzal si uraženě svůj talířek a odpochoval nasupeně do horního patra, kde už mu Tom nachystal peřiny...
Když už byl dost daleko od kuchyně, aby jej neměl Tom šanci zahlédnout, ohrnul nad tím hnusným blafem nos a položil ten talíř na noční stolek vedle postele. Z kapsy tepláčků si vytáhnul jednu tyčinku, do které se s chutí zakousl... jenomže když si uvědomil, že by bylo blbý, odnést tam zase spátky tu delikatesu, donutil se to sníst... Tom by se teďka na něm nasmál k popukání, kdyby vědel, že se chytil do vlastní pasti. S odporem ve tváři spolknul i poslední sousto a pak vesele cupkal bosými nožičkami spátky do kuchyně, aby mohl talířek odložit do dřezu.

Můj zlobivej model 4. (2/2)

autor: B-Kay

"Proboha Tome, promiň", zaštkal tiše Bill a rychle podal Tomovy svou ručku. Ten ji nejistě přijmul a poté se na Billa rozzlobeně zahleděl. "Tos udělal schválně", sykl, jak si oprašoval špinavé oblečení. Bill prudce vypulil svoje kukadýlka a na tváři vykouzlil pohled naivnýho štěněte, které ani samo neví, co se stalo. "Schválně? A proč bych to jako dělal?! Sem se pošmykl no", povzdechnul si a pomalu sklonil svou nadmíru přtažlivou tvář. "Fajn, promiň... tak jdeme?", zeptal se, a už jenom touhle otázkou vykouzlil na Billově tváři nadšený ůsměv. "Tohle bude uplně skvělý, já cítím, Tome, že si budem skvěle rozumět. A koupím ti fúúru skvělejch věcí", pištěl Bill, kterej vesele cupkal před Tomem, kterej mohl jenom nevěřícně zírat na ten výjev před sebou. A to si vždycky myslel, že když je někdo modelem, že alespon trošičku vážný, jenomže tohleto se spíše chovalo jako malé dítě. A navíc někdy dost otravné…

Můj zlobivej model 4. (1/2)

autor: B-Kay

"Co sis to udělal?", vykoktal se nakonec zmateně a nedokázal se v chování tohohle neskutečně vábivýho modela vyznat. Ještě před chvilkou vypadal jako by stál před nacpatým molem nějakejch porodců - naškrobenej a tak nějak nepřirozenej, ale přesto přitežlivej... jenomže tedka to byla uplně jiná káva... Byl neskutečně... jak bych to řekl. Nemohl přeci říct o cizím klukovy, že byl moc hezkej... ale v sobě si to říkat mohl. Protože Bill teďka vypadal božsky. A ještě ten hlas... Tom si prostě dal do hlavy, že tohohle modela si skrotí na krotké zvířátko, a že právě on projede tou zdí z ledu, přes kterou ten modýlek nikoho nepouštěl. Na povrchu mohl být chladným a rozmazleným, no uvnitř takovým určitě nebyl... Tom cítil, že ne.
"Jenom jsem se upravil. A ted určitě vypadám jako mátoha", Bill se po dlouhé chvilce vspamatoval a znovu tady byl rozmaznánek, kterej chtěl Tomovy ztrpčit život. Jenomže jak tak hleděl do jeho dokonalejch očí, cítil něco divnýho... Ten pohled... tak krásnej...

Můj zlobivej model 3. (2/2)

autor: B-Kay

"Proboha Tome, promiň", zaštkal tiše Bill a rychle podal Tomovy svou ručku. Ten ji nejistě přijmul a poté se na Billa rozzlobeně zahleděl. "Tos udělal schválně", sykl, jak si oprašoval špinavé oblečení. Bill prudce vypulil svoje kukadílka a na tváři vykouzlil pohled naivnýho štěněte, které ani samo neví, co se stalo. "Schválně? A proč bych to jako dělal?! Sem se pošmykl no", povzdechnul si a pomalu sklonil svou nnadmíru přtažlivou tvář. "Fajn, promiň... tak jdeme?", zeptal se, a už jenom touhle otázkou vykouzlil na Billově tváři nadšený ůsměv. "Tohle bude uplně skvělý, já cítím, Tome, že si budem skvěle rozumět. A koupím ti fúúru skvělejch věcí", pištěl Bil, kterej vesele cupkal před Tomem, kterej mohl jenom nevěřícně zírat na ten výjev před sebou. A to si vždycky myslel, že když je někdo modelem, že alespon trošičku vážný, jenomže tohleto se spíše chovalo jako malé dítě. A navíc někdy dost otravné…

Big Bang: Tell Me Goodbye

Můj zlobivej model 3. (1/2)

autor: B-Kay

"A to si jako myslíš, že ti tu krysu vezmou do hotelu?", Tomův hlas zněl spíše pobaveně, protože moc dobře vědel, že zvířata tam nemají co dělat, ale moc rád by si vychutnal Billův ksichtík, když by mu hotelová služba hezky vynadala. "Cože? A-ale já myslel,že budu bydlet u tebe", špitl Bill a uvnitř si gratuloval nad dokonale zahraným divadílkem zmateného andelíčka. "P-počkat,jak u mě?", žbleptl Tom nechápavě a pozoroval, jak se Bill při řízení smutně kouká na okolité domky. "Víš,já nemám rád hotely. A Harry mi slíbil, že-", chudáček ani nemohl pokračovat a už byl zbrzděn Tomovým nevěřícným zvýsknutím. "Tak Harry ti slíbil"  ,povzdechl si a složil hlavu do dlaní. "Do čeho sem se to dal?!", šepl zroněně spíš sám pro sebe, a jelikož měl tvář v dlaních, nemohl si všimnout, jak se Bill na něj pobaveně ušklíbl. Tohle ještě není všechno Tome... ty si mě tedka užiješ víc než dost...