Love Story - verze Tiffany Giardina

No...Taylor Swift nemám ráda...a ten styl hudby celkově vůbec taky ne ...Ale Tiffany z toho udělala pěknou, ´trochu´ rockovější a podstatně lepší... =D

Vi - vi - viděli jste to (no jo...vím, že po někom opakuju))

Vi - vi - viděli jste to??? Vážně má o TOLIK užší kalhoty??? A poznali by jste ho??? Vážně je to Tom??? O_O

Awwww *bulí a je na...štvaná zároveň*

Cože?! Doris smazala svůj blog?! *bulí a je naštvaná zároveň* Ona smazala všechny ty krásný obrázky a povídky? Já zešílím! tady čekám na konec Skrytá vášeň s příchutí smrti a už se nedočkám ='( a chtěla sem znovu číst Ukrytý a už si asi nepočtu (pokud není na TWC blogu), a co Vampire vs. Hunter?! to taky nedopíše? ='( Bééé *bulí* 

Vážně mě to mrzí...to nestačilo blog jen ukončit? zastavit činnost? Musela ho rovnou smazat? Bééé *zase bulí*

K FF ´Miluju tě...ale kdo jsi?´

Upozorňuji, že ti, co nemají rádi TWC by toto Fan Fiction číst neměli!

A pro ty, kteří se rohodnou to číst - click ´celý článek´:

---

Na začátku se Bill a Tom neznají. Takže v názvu Miluju tě...ale kdo jsi? je určitý dvojsmysl. Tohle je ale jen jeden z nich...druhý se objeví až časem, a kdo si bude myslet, že ho zná, tak pište do komentů přímo k ´Miluju tě...´. A samozřejmě...já i Spook budeme rády za každý pozitivní i negativní ohlas! A poslední upozornění (bude ´trošku´delší) se týká množství dílů týdně. K tomu můžu říct ´jen´to, že se objeví nanejvíš 2 díly za týden. Z důvodů:

- Píšeme sice skoro denně ale nikdo neví, kdy kdo z nás (především já)  ztratí přístup k PC.

- Čas! Někdy za den stihneme napsat 1/3 dílu, někdy 1 celý a někdy hned 2.

- Zatím máme napsaných asi necelých 10 dílů, ale věřte, že tohle jich bude mít ještě hodně(pár desítek...)!

- Taky záleží na tom, kdy nepůjde net! V zimě je to díky počasí v 570 m.n.m. ještě častěji.

- A když už jsme u té zimi, já miluju lyžování a nejvíc večerní...jenže právě večer většinou píšeme. A kdyby se někdo chtěl zeptet, proč nebudeme psát až se vrátím ze sjezdovky...Vrátím se skoro v 10, budu unavená a další den mám být ve třičtvrtě na 8 ve škole, kde nemám spát na lavici, ale mám vnímat učivo! Proto.

Takže...ČTĚTE A KOMENTUJTE!!!

PS: Ty první 2 díly v jeden den byly vyjímkou!

PS 2: Jsem nemocná, proto teď nesedím ve škole, ale doma. A vlastně bych neměla vůbec sedět u PC - ne s teplotou! XD

PS 3: Venku sněží!!! Loni tady sněžilo už 15. října! XD

PS 4: Díly se budou objevovat ve středu a v pátek!!!

Miluju tě...ale kdo jsi? I.

Miluju tě...ale kdo jsi?I. Díl 2.

Autors: Saya & Spook Bree

Bill - Saya

Tom - Spook Bree

Tom: Nemám v hlavě nic jiného. Malinko do něj drcnu a potom se přihlásím "Můžu se jít vych...ehm. Na záchod?"

Bill: Byl to náznak? Ne, to je blbost! V duchu se okřiknu. Líbí se mi jeho drzost, líbí se mi jeho chování celkově, líbí se mi jeho oči... Mezitím co takle přemýšlím odejde. Podívám se na hodiny a ...už jen 10 minut. 10 minut a pro dnešek škola končí. Ach jo...já se na něj chci ještě dívat...

Tom: Nasraně chvilku čekám na něj na záchodej a potom se vrátím zpátky do třídy. Sedí tam. Stejnějako když jsem odcházel. Znovu si sednu a kouknu na hodiny. 5 minut do konce školy.

Bill: Po chvíli se vrátí... podívám se na něj...jeho výraz se trochu změnil. Nevypadá tak mile jako před chvílí. Ještě 3 minuty a 40 sekund mám možnost se na něj dívat, musím toho využít.

---

Tom: CHvilku se na něj koukám "Proč jsi tam nepřišel? Čekal jsem..." zašeptám co nejtišeji

Bill: "Ehm...promiň, a co přesně si mi chtěl?" taky zašeptám. Musím se trošku ušklíbnout, když zjistím, jak dvojsmyslně to znělo.

Tom: "Ehm..." stichnu. Nějak nevím nějak mu chci něco říct. Něco v tom smyslu že se mi líbí. Jestli má čas nebo tak.  Jen se na něj usmívám a koukám mu do očí. Má je překrásné

Bill: Vypadá dost v rospacích...no, to sme dva. Dívá se mi do očí a usmívá se...moc hezky se usmívá, má vážně krásný oči. Musím se usmívat taky.

Tom: Pořád se na něj culím a vpíjím se mu do očí. Zazvoní. Já nepřestávám. Je překrásný. Takový dívčí ale... Líbí se mi jak se usmívá.

Bill: Zazvoní se...ale nějak mi to je jedno. Začínám v bříšku cítit motýlky. Je to vůbec možný?

Tom: Malinko se přiblížím obličejem k tomu Billovu. "Kluci, musíte odejít musím zamknout." stojí nad náma učitelka. Nenávistně se na ní podívám.

Bill: Oh shit! Byl mi tak blízko...proč se ta megera musela objevit zrovna teď? Frustrovaně zakňučím.

Tom: Seberu tašku. Hodím na ní ještě pár nenávistných pohledů. Ona se ušklíbne. Vylezu ven ze třídy.

Bill: Taky si vezmu tašku a jdu za Tomem.

Tom: Koukám jestli vyleze. Prosedně sleduji dveře. Oběví se v nich. Musím se usmát...

Bill: Usměju se na něj. Něco bych řekl...ale nějak nevím co. To je divný. Hodně divný...nestává se mi často, že bych neměl slova.

Tom. "Kaže...." snažím se prolomit ledy. "Ehm...no..." nějak koukám do země a čumím jeko vypatlánek. Strašně se culím. Nikdy jsem nedělal to c odělám. Na přátelství a na vztahy nejsem...Ale Bill mě uchvátil jako nikdo

Bill: Nevím co chce říc...ale tak nějak tuším, že to bude pro něj dost těžký.

Je nervozní a já taky.

Tom: Přistoupím k němu "Máš čas?" polknu na sucho a dívám se mu do očí. Jsem malinko v tranzu...Ale on mě má v hrsti

Bill: Mám pocit, že omdlím. A to se mě jen zeptal, jestli mám čas. "Ehm...jo." Vymáčknu ze sebe.

Tom: Opatrně si ho přitáhnu za boky. Nechci ho nějak obtěžovat. Ale on mě k tomu vysloveně nutí.

Bill: Vydechnu když si mě přitáhne a pomalu se k němu přitisknu.

Tom: Obmotám ručkama jeho boky. Trošku se k němu přiblížím obličejem.

Bill: Obmotám mu ruce okolo krku a taky se přiblížím.

Tom: Polknu na sucho a přiblížím se k němu rty.

Bill: Vteřinu váhám...pak se lehce otřu o jeho rty.

Tom: Riztluče se mi srdce a vpiji se do jeho krásných rtů.

Bill: Vpíjí se mi do rtů...nebráním se. Spíš naopak, spolupracuju. A motýlci v mém bříšku se zbláznili.

Tom: Spolupracuji. Vychutnávám si to. Opatrně mu vjedu ručkou pod tričko.

Bill: Ah...vjel mi rukou pod tričko a mě se to moc líbí. Jemně mu sjedu bříšky prstů po páteři.

Tom: Začnu ho strkat po slepu k záchodkům. I tak ho líbám.

Bill: Pomalu se poslepu přesouváme k záchodkům. Líbáme se...Líbá krásně.

Tom: Nohou rozrazím dveře ale líbat tě napřestávám. Vtáhnu tě dovnitř a zavřu.

Bill: Když zavře dveře přitisknu se k němu ještě víc. Stále se líbáme ale už mi dochází vzduch...musím se odtáhnout.

Tom: Nadechuji a vydechuji. Málem jsem se udusil.

Bill: Rychle se nedechnu. Natisknu se co nejvíc na něj...potřebuju ho cítit.

Tom: Líbám ho dravěji a můj jazyk chce taky spolupracovat. Rukama ho pevně držím za zadek aby ho třeba nenapadlo mi utéct

Bill: Líbám ho s vášní. Drží mě tak, abych mu třeba nemohl utéct, ale to teď vážně neplánuju.

Tom: Jednou ručkou si ho držím a druhou mu jdu pod tričko. Jemně mu vjedu jazykem do pusy.

Bill: Úplně mě zamrazí. Pomalu mu začnu vyhrnovat tričko. Spolupracuju.

Tom: Zvednu ruce. Ani by mě nenapadlo se bránit.

Bill: Na vteřinu se odtáhnu abych mu mohl to tričko stáhnout. Hned jak to udělám, zase se přitisknu na jeho rty.

Tom: Stáhuju mu ho taky.

Bill: Natisknu se na něj a rukou přejedu po jeho břišku. Má pěkný svaly...

Tom: Stáhnu mu tričko a hodím ho na zem. Vydechnu vzrušením když vidím jeho tělo. Zdobené kérkami a propíchlou bradavkou

Bill: Usměju se, když mě sjede pohledem a vydechne. Oh shit! Právě sem se odtáhl a už mi chybí jeho rty.

Frustrovaně zakňučim a zase je zajmu.

Tom: Přejedu mu ručkou po propíchlé bradavce a potom po hvězdičce.

Bill: Tohle mě přivádí k šílenství. Můj piers a hvězda...moc citlivá místa. Vzrušeně vydechnu.

Tom: Ďábelsky se usměju. Sehnu se a políbím mu jemně hvězdičku

Bill: "Oh!" Ujede mi sten. Začnu rukou přejíždět jeho svaly... moc se mi líbí...vzrušují mě.

Tom: Jeho stén mě vzruší a zčnu jeho hvězdičku zasypávat polibky

Bill: Už se nesnažím zadržovat steny. Nemá to cenu. Sakra to je...nepopsatelně úžasný!!!

Tom: Jeho vzdychy mě naprosto uchvácejí.  Začnu mu cucat bradavku a jednou ručkou ho hladím po zádech a druhou po zadečku

Bill: "Oh!" Přejíždím mu rukou po pátěři až k zadečku.

Tom: Jsem nějak...až moc vzrušený. Dál mu cumlám bradavku a rozepínám pásek.

Bill: To sem tady vážně teprve několik hodin? Takový pocity bych měl mít až po několika měsících...ale...tohle není jen fyzická přitažlivost...já... ho asi miluju! Když mi rozepíná pásek, jsem už hodně vzrušenej...a myslím že to de dost dovže vidět.

Tom: Stáhnu mu je i s trenkama. Jy vybavený. Dokonce velmi. Narovnám se k němu a začnu ho znovu líbat

Bill: Líbáme se ale... dlouho to nevydržím a frustrovaně zakňučí jako že chci právě teď něco jiného.

Tom: "Copak?" usměji se ďábelkskya líbám ho na krk

Bill: "Co asi? Chci něco jinýho...hned!" Zašeptám vzrušenš.

Tom: "Hm...nadrženej?" zeptám se a ďábelsky podzvihnu obočí

Bill: "Jo! A neříkej mi, že ty ne!" Zasičím a ušklíbnu se.

Tom: Pohledím ho po zadečku "Hrozně..." šeptnu ti do ouška

Bill: "Tak už to udělěj! Jinak se ti tady brzo skácím!" Zakňučím.

Tom: "To bych nedovolil....Ale není tu rubrikáč." ušklíbnu se.

Bill: "A co chceš dělat? Nechat mě tady takle?"

Tom: "Když ti nebude vadit...že tu bude bolet." ušklíbnu se a políbím tě

Bill: "Kašlu na bolest!" vyjeknu. "Chci to teď hned!"

Tom: Zasměji se "Teď?"

Bill: "Udělej cokoli ale zbav mě toho nebo vážně omdlím"

Tom: Ušklíbnu se ďábelsky. "Chci tě" zašeptnu ti do ouška a jemně ti ho skousnu. Přejedu ti prstem po vchodu

Bill: "Tak si mě vem!" taky zašeptám

Tom: "Miluji tě.." šeptám ti do oška. Chytnu tě za boky a začnu do tebe vstupovat

Bill: "Já tebe taky...oh!"

Tom: Opatrně přirážím a cumlám ti lalůček

Bill: woow to je... chci něco říct ale nemůžu...ten pocit...

Tom: Vzdychám. Bill je úžasně úzký. Líbám ho na bradavku ve které má kousek kovu

Bill: Začínám taky vzdychat...já věděl, že ten piers je dobrej nápad, ale že až tak?

Tom: Jrmně mu ho olizuji a stále opatrně přirážím. Nevím jak moc to Bill chce

Bill: Stále do mě přiráží...je to nádherná pocit, ale... "Víc Tomi" zašeptám

Tom: Chtivě přikývnu "Jak moc?"

Bill: "Hodně!" zakňučím

Tom: Pevně chytnu Billa za boky a začnu silně a dost rychle přirážet. Cítím jeho prostatu

Bill: "Oh!" vzdychám. Dotkl se mojí prostaty

Tom: Chci víc. Snažím se ze všech sil. Vyzdvyhnu ho na patapet a pokračuji.

Bill: vůbec jsem nečekal, že to může být tak krásný...po tom, co se stalo před rokem sem tomu vážně nevěřil. Vyzdvihne mě na parapet. Začnu ho líbat a vzdychám mu do úst.

Tom: Sténám mu do úst a tvrdě přirážím. Obejmu ho a vjedu mu jazykem do pusy

Bill: Cítím mravenčení v podbříšku... "Tomi, už..."

Tom: Ještě přitvrdím a zrychlím. Dravě ho líbám a začnu mu ho honit

Bill: "Tome!" vykřiknu mu do úst, prohnu se a vyvrcholím

Tom: Vyvrcholíme zároveň. Vyjeknu ti do úst. Přítáhnu si tě k sobě a obejmu tě

Bill: Přitisknu se k tobě a vydýchávám se. "Tomi...já tě vážně miluju!"

Tom: "Já tebe..jako ještě nikoho." vydeuji a hladím tě po zádech

Bill: Přitisknu se k tobě ještě víc a i když jesm unavený, nepustil bych tě ani kdybych usnul. Už nikdy.

Tom: "Měli bychom jít... za chvíli tu bude uklízečka."

Bill: "Jo...to měli..." pomalu se sesunu z parapetu azačnu se oblíkat

Tom: Nštvaně zakňučím když z tebe vyjdu

Bill: "Jak...jak to bude dál? Myslím jako s náma...bojím se, nevím jak dlouho tady zůstaneme. Nechci být bez tebe."

Tom: "Nikam tě nepustím." usměji se na tebe a začnu se oblékat

Bill: Taky se usměju. Ale přesto mám strach. Tom říká, že mě nikam nepustí, ale já si nemůžu vybírat. Povzdechnu si. Kdyby tak věděl...

Tom: Vidím Billovu smutnou tvářičku "Copak?" chytnu ho za bradičku a podívám se mu do očí

Bill: "Stejně se bojím... Já si nemůžu vybírat. Kdybych mohl, už nikdy bych odsud už nikdy neodešel a byl na vždycky s tebou." dívám se ti do očí

Tom: "Šel bych s tebou."

Bill: "Děkuju...Tomi." Trošku se usměju

Tom: Políbím tě "To tě trápí?"

Miluju tě...ale kdo jsi?I. Díl 1.

Autors: Saya & Spook Bree

Bill - Saya

Tom - Spook Bree

Bill: Uh...je ráno, asi půlka listopadu a máma na mě řve z kuchyně ať si pohnu, jinak nestíhám školu...no jo...oh shit!!! Nová škola...zase jsme se stěhovali, a to už ani nevím pokolikáté... Tak radši seběhnu schody a najím se...cestu do školy mi ukázala, ale vůbec se mi tam nechce...

Tom: Nasraně jdu do školy. Nic světobornýho se mi nestalo. Ale blbě jsem se vyspal a rodiče se zase hádali. Kdy s tím ti dva přestanou? Nejspíš nikdy. Už vidím školu. Spomalím skrok.

Bill: Shit...zase!!! Ta máma měla pravdu...před školu dojdu těsně se zazvoněním na hodinu...to nám to idilicky začíná, musím se sám pro sebe ušklíbnout...ani nevím jak dlouho tady zůstaneme...jestli zase nebudeme muset zmizet!. Už zase mám náladu na bodu mrazu.

Tom: Vletím do třídy a řítím se k sobě do lavice. Těsně před učitelem. Dosednu a on vejde do třídy. Stoupnu si a naštvu se ještě víc. Koukám na nějakou holku co stojí u tabule a něco jí říká učitel.

Bill: Vběhl jsem do školy a snažil jsem se najít svou třídu...na jednom rohu jsem se srazil s učitelem! Dovedl mě do třídy a rovnou si mě vzal před tabuly. Kecal něco ve smyslu že mě tady vítá a doufá v můj dobrý průměr a nakonec mě poslal do volné lavice... asi 3. u okna.

---

Tom: Ta nová holka si sedá vedle mě. Koukám na ni. Je docela pěkná. Když se na mě podívá střelím po ní ale nanávistný pohled. Nesnáším když semnou někdo sedí. A navíc je jesný že dnešní den bude na hovno. 

Oh...ten kluk ke kterýmu mě posadil učitel se na mě dívá jako na kořist...asi si myslí že sem holka. Musím se pro sebe zase ušklíbnout

Tom: Jen jeho úškleb mě točí "Coje?!" zavrčím na něj ale koukám na učitele kterej něco kecá. Já dneska nemám náladu na problémy, ale ikdyž je to holka. Točí mě.

Bill: "Já jen, že se na mě díváš jako na kořist" odpovím mu. Ale to že nejsem holka si zatím nechám pro sebe. No jo, jase se musím ušklíbnout.

Tom: "Tak se neškleb..." syknu nasraně a začnu si něco co nám říká učitel zapisovat. Nebaví mě to. Nasraně zavřu sešit a začnu si jen tak něco psát.

Bill: Oh...asi jsem ho naštval, a to dost. A to ještě pořád neví že sem kluk...no, vypadá znuděně a má hoperskej outfit...kdyby to věděl, asi by na mě ani nepromluvil... nevypadá že by se jen tak vybavoval s klukem co má vrstvu make-upu na obličeji...ještě by si o mě myslel, že sem ´buzerant´ ...i když by nebyl daleko od pravdy, nejsem gay ale jsem bisex.

Tom: Nemůžu si pomoct a pořád na ní koukám. Pókukuji. K tomu píšu něco co mě napadlo a nad to akordy. Jenže po chvilce třísknu i s tuužkou. Koukám ven z okna. Nudím se. "Ehm...ty si nic nezapisuješ?" už nevím co dělat. Zeptám se protože jinach bych asi zabíjel.

Bill: Tupě zírám před sebe a přemýšlím...už zase se mi do hlavy dostaja ta nepříjemná myšlenka, jak dlouho tady zůstaneme. Až jeho hlas mě probere zpátky do reality. "Ehm...napřed musím zjistit...jestli se v tom systému tady vůbec vyznám, až pak si budu zapisovat...snad." Trošku se zamračím. Už zase ta myšlenka na stěhování.

Tom: "Jo...vypadáš jako že přemýšlíš." ušklíbnu se nasraně a koukám na učitele. Nebaví mě to tu. Doma se ti dva hádaj kvůli blbostem jako čí tohle je košile. Mám hlad. Nesnídal jsem. Koukám na hodinya čekám až zazvoní. Nejradši bych někomu namlátil. Ale dnas ne.

Bill: "Jo...přemýšlím...a asi ještě chvíly budu." Zamračím se ještě víc. Začínám mít hlad a to jsem sotva před hodinou snídal...i když jen kousek nějaký buchty. Už aby byla přestávka. Zase zírám do blba. Tohle mě tak nebaví...ale radši budu ve škole, než doma, tady mám aspoň jistotu, že se nemusím hned zbalit odjet na opačnšj konec Německa.

Tom: Když slyšlím zvonění. Vydechnu a sesupu se do židle. Hodím nasranej pohled na učitele. "Kaulitzi koukejte takhle." řekne klidně učitel a sjede mě nenávistným pohledem. Jen zavrčím. "Jdu na hajzl." řeknu nasraněa a ani nevím proč.

Bill: Je dost drzej, když ho učitel napomene. Ale já mám chuť být drzej taky! Shit! Jsem tu teprve hodinu, a on napomene i mě! Prej: "A vy Trümpre, by jste měl více vnímat právě probíranou látku a ne se snažit pohledem zbořit zeď za tabulí." A to prosím řekl s tak ledovým klidem, že... ve mě vře krev! "No a co?" Odseknu. "Já se tu zeď zbořit nesnažím...alespoň zatím ne, ale to přijde, nebojte!" Ušklíbnu se i přes to, jak ve mě krev vře...oh...ani jsem si nevšiml ...že ten s dredama ještě neodešel, tím pádem nás slyšel...hmm, tak už mu asi došlo, že nejsem holka.

Tom: S klidem jdu na záchod. Ještě neý jsem vůbec vztal střil jsem si sluchátka do uší. Vidím jak něco nenávistně vykládá učitel tej holce. Vypadá pěkně nasraně a něco mu odsekne. Nic neslyším a jdu na záchod.

Bill: Tak to vapdá...že nás neslyšel. Když odcházel, měl sluchátka v uších, takže ´sladké tajemství´, no v mém případě spíš ´nahořklé´ zůstalo neodhaleno...Mám se radovat nebo ne? Co bude, až zjistí, že nejsem holka? Schválně bych si typl, že se bude vztekat a nakonec mě nejspíš zmlátí.

Tom: Otevřu dveře od klučičích záchodků a stoupnu si k mušli. Začnu vykonávat potřebu. Úleva. Ještě k tomu hraje skvělá hudba. Ta holka...Myslím na ni. Má v sobě něco. Oheň. Líbí se mi jak je nakrklá

Bill: Sedím v lavici...a zase přemýšlím, ale tentokrát ne nad stěhováním...v mé mysli se objevil ten kluk...Kaulitz, jak mu říkal učitel...má v sobě něco...něco, co jsem zatím u žádnýho hopera nepostřehl

SpookBree - Katka ‎(11.11.2010 20:55):

Tom: Taková... Drzá. Je pěkná. Má v sobě něco co mě přitahuje. Vykonám potřebu a zapnu poklopec. Stoupnu si k zrcadlu a koukám do něj na sebe. Moje blbá nálada je viďět jsem celej bledej a mám trošku kruhy pod očima. Zakleju a opláchnu si ho. To už je lepší. Vylezu ze záchodů a mířím zpátky do třídy

Bill: Shit! Zase! Nad čím to uvažuju? Vždyť jsem sem sotva přišel. On se mezitím vrátil. Kouknu na něj a pohled zase obrátím na lavici. Ale stejně mi to nedá a musím se zeptat. "Jak se jmenuješ?"

Tom: "Tom....ty?" kouknu na ní a jsem trošku překvapenej. Sesunu se do lavice. Vyndám si jedno sluchátko a koukám na ni. Ta nasranost mě trošku opustila. Ale kdyby mě jen trošku někdo provokoval dostal by přez hubu

Bill: A sakra...tak teď sem nalítl sám sobě! Mohl jsem čekat že když se zeptám já, zeptá se i on... Ale vypadá to, že z něj ta naštvanost trochu opadla. "Já...no...ehm..." Koktám.

Tom: Zvednu obočí. "Neumíš najednou mluvit?". zeptám se nechápavě. Saji si pierc v puse. A koukám na ní. Je najednou nějaká stydlivá.

Bill: Shit!!! V duchu si nadávám. "No...jo, umím..." odpovím mu a přemýšlím, jak dlouho ještě budu ´zatloukat´ že nejsem holka.

Tom: "A jek se teda jmenuješ?" začíná mi docházet trpělivost. Pokřivím obočí a dál si cumlám piers.

Bill: Hraju si s piersem v jazyku a přemýšlím co mu řeknu. Tak jo, musím s pravdou ven a čekám, že bude pěkně zmatený. " Bill." Odpovím po chvíly váhání.

Tom: "Dobrej vtip." syknu a usměju se.

Bill: "Ehm...to nebyl vtip." Trošku znervozním.

Ajaj...tohle nedopadne dobře...

Tom: Vdvychnu obočí a přestanu se usmívat "Děláš si prdel?" syknu trošku. Tohle mě zaskočilo. Dneska není apríl a tohle je skutečnost.

Bill: "Ne, nedělám. Proto sem se ušklíbnul, když ses na mě díval jak na kořist." Tak tohle bude ještě zajmavý...

Tom: Čumim na něj a v očích mi začíná jiskřit oheň. Já si ho málem vyhoním na záchodech při pomyšlení na něj a on je to kluk! Vpíjím se do něj pohledem.Malinko zatínám ruce v pěst. Snažím se udržet

Bill: A sakra! Kouká se mi do očí. Snažím se vypadat pevně a rozhodně i když sem ve skutečnosti dost nervozní z toho co bude...Nechci uhnout pohledem, naštěstí v tu chvíli zazvoní na hodinu a vstoupí učitel...máme fyziku...S.O.S., ten předmět nesnáším!

Tom: "Nechci fyziku! Nesnáším ji!" šťěknu po učiteloj kterej chce aybch šel vypočítat k tabuli příklad. Nasraně na něj čumím. On mě nesnáší a já jeho. "Dostanete pětku pane Kaulitzi. A nechci ani myslet jak by se to líbilo vašim pánům otcům." nojo nesnáší gaye. Mí rodiče mě adoptovali a oba jsou muži. Nasraně na něj koukám. "Neurážejte je."

Bill: Oh shit! Co sem to teď slyšel? Slyšel jsem dobře ´pánům otcům´? Jen mírně zakroutím hlavou a aby mě zase nenařkl, že se snažím zbourat zeď tak koukám z okna, zatím co Tom stojí před tabulí a rozčiluje se.

Tom: "Kdyby vás neadoptovali byli bychom ušetřeni zvání je každý den do ředitelny a vašich scén tady." vrčí na mě učitel. Napíšu nasraně vísledek na tabuli a jdu si sednout. Fláknu sebou do lavice a rozplácnu se na židli.

Bill: Vypadá vážně vyloženě nasraně... nechtěl bych teď být jeho cílem takže se raději věnuju svým myšlenkám a prozměnu ´bourám´ tabuli.

Tom: Koukám nasraně na učitele.Potom na Billa kterej se nějak odtáhnul "Neboj. Nezmlátím tě. Jedinej komu rozbiju hudu je učitel fyziky." zašeptám

Bill: "Uh...to se mi ulevilo." odpvím upřímě a taky šeptem. "Chceš s ním pomoc?" Ušklíbnu se, jako že bych ho taky rád praštil.

Tom: "Já bych ho zabil. Ale sklamal bych rodiče. A navíc se nechci znovu stěhovat." špitnu "Ale díky." trošku se usměju

Bill: Pozvednu obočí a následně se usměju. "Stěhovat se? Ty taky?"

Tom: Přikývnu "Kvůli debilům jako je tenhle." ukáži na učitele "Zždycky s nima mám průser a rodiče to řešej tak že se stěhujeme. Ale všude je to stejný." řeknu našktvaně a trochu smutně

Bill: "Hmm...to je pravda, všude je to stejný." odpvím a trochu posmutním. "Jen je to pro někoho ještě komplikovanější"

Tom: Přikývnu "Asi tak." a koukám na Billa. Ikdyž je kluk zjisťuju že mě přitahuje. To něco co má v sobě.

* o 3 hodiny později*

Tom: Sedím znovu v lavici a poslouchám učitelku češtiny. Je cvok. Pokukuji po Billovi a něco si píšu.

Bill: Fuj...čeština á la daší předmět, kterej nesnáším...čmárám si do sešitu a občas kouknu po Tomovi...

Tom: "Tome, řekni nám jak to tedy je?" stojí nademnou učitelka. Koukám na ni s mírně pootevřenou pusou "Em...nevím.". Koukám zase do sešitu.

Bill: A sem v prdeli...učitelka se Toma na něco ptala a on neví. Teď se určitě zeptá mě...jenže já vůbec nevím, co říkala.

Tom: "Tome Kaulitzi! Vy budetem mít problémy! Bille!" vyjede histericky a  koukne na Billa. Vypadá že on je taky v koncích. "Je tu první den...musí se rozkoukat." zavrčím na ní

Bill: Sem to věděl, netuším o čem mluvila! Tom se mě zastal. "Jo! Musím se trochu rozkoukat...má pravdu...prosím, zeptejte se někoho jiného." Pokusím se to říc s klidem i když jsem trochu...nervozní. Snad uzná, že musím napřed zjistit, jak daleko jsou v tomhle předmětu...

Tom: Přikývnu na učitelku. Normálně bych na ní takhle nečuměl ale...Proč to vlastně dělám??? "Nojo...Tome vyjímečně máš pravdu." dá pokoj a zase začne něco monotóně vyprávět.

Bill: Uf...dala mi pokoj. "Děkuju, moc si mi pomohl." zašeptám a usměju se.

Tom: Usměju se na něj "Není zač..." chvilku mu koukám do očí. Potom se odtrhnu a koukám z okna. Přemýšlím nad Billem. Nad ničím jiným dnes ještě nemyslím.

Bill: Má pěkný oči...když přeruší oční kontakt zírám znuděně na tabuli...a přemýšlím nad jeho celkovým vzhledem...líbí se mi.