autor: B-Kay
Možná tak ani jednat nechtěl.Dělal to však proto,aby Billa chránil.Chtěl jej ochránit sám před sebou ,dokud v sobě ještě našel sílu vyhýbat se mu.Čekal je společnej měsíc plnej plánů a příprav svadby ,Tom však už po prvním dnu pochyboval,zdali to zvládne.Když jej dokázali vzrušit Billovy vlahé polibky ve snu, jak by to s nima dopadlo,kdyby jej políbil doopravdy ? Jak by na to reagoval ? Nenáviděl by jej ? Zavrhl by jej ?
Tom prudce zavrtěl tváří a opatrně se posadil.Byli to právě tyhle otázky,co jej donutili před rokem zbalit si věci a utíct co nejdál.Byl si téměř jistý ,že by jej Bill nenáviděl...že by jej považoval za blázna.On si tak totiž někdy i sám připadal.Není přeci normální,aby jste toužili po svém bratrovy.Jenomže u něj to enbyla jenom touha...Už dávno pochopil,že k Billovy cítí něco mnohem silnějšího .Nikdy to však sám sobě nepřiznal. Tolikrát se mu chtěl svěřit.Tolikrát mu to chtěl všechno říct ,ale bál se.Strach jej dohnal až k oltáři.Vezme si ženu ,kterou měl sice moc rád,ale nikdy ji nemiloval skutečně. Bella byla jeho andílkem.Pomohla mu tehdy,když byl na tom nejhůř .Bez ní by to nezvládl. Její veselej smích a upřimná slova jej vždy dokázali utěšit a dodat sílu.Měl ji opravdu rád a byl si jist,že si vybral správně.Pokud jej mohl někdo podržet ,tak to byla právě ona...
Tom však neměl vůbec namířeno do kuchyně.Na něco takového,jako žízeň ,vůbec nemyslel.Z vedlejšího pokoje si vzal džíny a triko,které na sebe rychle hodil a seběhl ze schodů.Nechtěl vzbudit mamku,proto se snažil být potichu. U dveří přes sebe ještě rychle přehodil velikou mikinu,vzal klíčky od svého auta a vyběhl ven. ..
Bylo mu jedno,kolik je hodin.Už by to déle nevydržel.Musel jej vidět.Musel jít za ním,i kdyby to mělo skončit hádkou.Dokázal by strpět všechno za cenu pěti minut,po které by se mu mohl dívat do očí.Když naléhavě otáčel klíčem a přímo surově dupnul na plyn vědel,že dnešní noc nedopadne dobře.Přesto se rozhodně hnal prázdnýma ulicema,dokud nezastavil u Billovy bytovky.Tady jej však odvaha přešla.Se strachem vzhlédl ke třetímu patru ,ve kterém se nesvítilo.Přišel si až směšnej.Bylo přeci něco po čtvrté,každý normální člověk už dávno spal. Nemohl přeci doufat,že by na něj Bill snad čekal. Jeho rozhodnutí přijet sem bylo neuvážené a konal tak v záchvatu touhy a naléhavosti.Když se však jeho vzrušení sklidnilo a myšlenky se pomalu nořili do normálu vědel,že by neudělal dobře. Měl si to nejdřív nechat projít hlavou a až pak jednat. "Bože Bille",zavzdychal a hlavu nešťastně opřel o volant. Musel se až příliš krotit,aby mu z očí nestekla slza."Mrzí mě to",zašeptal do vzduchoprázdna před sebou,když svůj pohled opět zvedl k bytovce.Poté klíčem znovu nastartoval a jediné,co po něm zůstalo,byl divoce vířící se prach všude kolem..Billa však přávě tenhle zvuk zaujal a jeho srdce začalo tlouct jako splašené ,když si rychle nasadil brýle a přiběhl k oknu ,kde uviděl bratrovo veliké auto , jak mizí za rohem."Ne Tome počkej!",vykřikl a sklamaně třeskl dlaněma o chladnej sklenej povrch."Neodcházej" ,pípl a trpce stiskl rty.Vědel,že jej bratr už slyšet nemůže…
"Já tomu nevěřím.Rodina je konečně pohromadě",Simone málem nevěřila svým očím,když spatřila u příjezdové cesty, také auto svého mladšího synka."Mami,omlouvám se.Nějak sem se zdržel.Volali mi ještě kvůli té Bellyině kytici .Musel sem tam zajít" ,Bill se na mámu omluvně pousmál a vtiskl ji rodinnej polibek na tvář."Ach
jo,ty a ta tvoje práce" říkala si pod nos,když jej vedla do kuchyně ,kde už všichni spokojeně snídali."Ahojky Bille",Bella se na něj vesele usmála,ostatně jak jinak a pokývala hlavou na volné místo vedle Toma.
Bill si nejistě napravil brýle a když se jejich pohledy setkali,snažil se působit hrdě a vyrovnaně.Tom také nejevil známky nějaké citové náklonnosti ,jeho pohled byl příliš chladnej a pálčivej."Miláčku,no tak.Podívej se na sebe.Musíš víc papat.Pořád jenom pracuješ a pak jenom hubneš",Simone ustaranýma očima prolétla svého synka a pohladila jej po upravených vlasech sepjatých v jednoduchém culíku."Mami,Bill je prostě workoholik.Že sis na to už dávno nezvykla,to se ti divím",Tomova slova měla působit bodavě a svůj účel také splnila.Když mluvil o Billovy,díval se uplně jinam ,jakoby mluvil o nějaké věci v místnosti."Já se zase divím tobě Bello,že ty jeho primitivní řeči zvládáš poslouchat",Bill už nechtěl víc plakat .nerozuměl mu.V noci za ním přeci přijel a ted´? Jakoby jej nenáviděl.Jejich pohledy se znovu setkali a Bella hned poznala,že je zle."Raději budu mít přimitivní řeči,než usedlej nudnej život",Tom se už nedokázal více ovládnout a z čírého zoufalství ,mu ubližoval nejvíc,jak jen byl schopen.
"Do mého života ti nic není ! Je to jenom moje věc".
"Jak já vím,jsi můj bratr",Tom ignoroval Bellyino smutné vydechnutí i Simoniny prozby,aby přestal."Najednou?? A kde ses flákal celej ten rok ? Najednou sis vspoměl,že máš i brášku ?! ",v očích jej pálily slzy a rty měl bolestivě semknuté ,jinak by se jistě rozplakal. Toma však otázka,kde se flákal vytočila do zuřivosti.Naštvaně vstal a postavil se bojovně proti Billovy. "Nic nevíš ! Ničemu nerozumíš ! Tak se do toho laskavě nep-leť",poslední slovo mu jedovatě hláskoval do tváře ,přitom však dychtivě sledoval jeho hlubokej pohled a plné rty.Tak moc jej chtěl políbit...
V očích obou se ukrývala hotová bouře ,která vyvrcholila ve chvíli,kdy Tom zdrapnul Billa za límec černé košile . "Tohle by už stačilo",Simone se mezi ně postavila právě včas,jinak by to dopadlo mnohem hůř. "Lásko,co to vyvádíš?",Bella nemohla uvěřit svým očím. Myslela si,že udělá dobře,když požádá Billa,aby uspořádal jejich svadbu,zřejmě se však spletla."Zbláznili jste se? ",Simone střídavě zírala z jedného na druhého a žádala vysvětlení."Mám toho už dost ! Je mi jedno,co s tímhle chcete dělat,ale tohle tady už nestrpím.Bille,ty si ještě dnes
zbalíš věci a odstěhuješ se sem na tak dlouho ,dokud se nebude konat svadba
a ty Tome , se budeš věnovat své snoubence a budeš se snažit tohle všechno srovnat .Nechci slyšet jediné slovo " ,Simone byla mírumilovná,ale tohle už přestřelily ,oba dva."Jak myslíš",Tom se ještě jednou vražedně zahlédl do Billových očí a pak uraženě vyběhl schody nahoru.Když se však za ním zavřeli dveře pokoje,přepadl bezmoci.Zničeně se podél nich svezl k zemi
a svůj šílenej dech snažil tlumit v chvějících se dlaní. Tohle nezvládne...
zbalíš věci a odstěhuješ se sem na tak dlouho ,dokud se nebude konat svadba
a ty Tome , se budeš věnovat své snoubence a budeš se snažit tohle všechno srovnat .Nechci slyšet jediné slovo " ,Simone byla mírumilovná,ale tohle už přestřelily ,oba dva."Jak myslíš",Tom se ještě jednou vražedně zahlédl do Billových očí a pak uraženě vyběhl schody nahoru.Když se však za ním zavřeli dveře pokoje,přepadl bezmoci.Zničeně se podél nich svezl k zemi
a svůj šílenej dech snažil tlumit v chvějících se dlaní. Tohle nezvládne...
autor: B-Kay
Žádné komentáře:
Okomentovat