Perfect Symetry 2.

autor: B-Kay

Bella nadšeně zavískala a s radostí v očích sledovala tváře obou bratrů. Bylo na ni vidět,že je konečně šťastná a že Toma upřimně miluje. Kde kdo by si mohl pomyslet,že se z ní časem stala mrcha,která Tomovy bránila se s Billem stýkat,ale Bella taková nebyla.Upřimně a z celého srdce Toma milovala a chtěla jenom to,aby se stal po jejím boku tím nejšťastnějším mužem pod sluncem.Udělala by pro něj cokoliv.Ze začátku měla sice obavy z Billa a z toho,jak se k ní zachová,ale Bill k ní byl milej a ohleduplnej hned první den,co se setkali.Proto vědela , že když vloží do jeho rukou své štěstí,ochrání ho...

---

"Miláčku,nechtěl by sis s Billem promluvit ? Neviděli ste se dlouho a já chápu,když chceš být ted´ s ním",pohladila jej měkkým pohledem a čekala ,jak na to Tom zareaguje.Ten však nic neříkal.Pořád smutně zíral do bratrových nádherných očí a cítil,jak se zbytky citu,který v sobě pohřbil dostatečně hluboce ,snaží dostat na povrch.Možná ještě před rokem by jim podlehl, ale stovky kilometrů,které je od sebe dělily celých 365 dní udělali své a on to v sobě dokázal vklidu potlačit bez nějakých větších problémů...

"Ne,to je v pořádku lásko .Necháme Billa,ať si dělá svou práci a mi bychom zatím mohli zajít třeba na oběd,co ty na to?",Bella nachvilku nechápavě skameněla ,jakoby se snad chtěla ujistit o tom,co Tom řekl.Bill trpce stiskl rty a snažil se v sobě potlačit tu bolest a sklamání ,které cítil.Oči jej štípali tak ostře,že myslel ,že to nevydrží a rozpláče se rovnou před nima. Zhluboka dýchal a pokoušel se udržet ve své pozici agenta svadby.Tady totiž už nebyl ničím vyjímečným...Tom jej už nepotřeboval.Ani jako bratra, absolutně ztratil zájem o jeho osobu a z jeho ostrých a chladně cizích pohledů
, nedokázal vyčíst vůbec nic. Jí říkal lásko...jí se dotýkal...na ni se díval měkkým a vlídnym pohledem a Bill ? Ten jakoby tam ani nebyl...

"Bille a co kdybys šel s náma hmm ? Miláčku,celej den sme společně běhali po měste ,Bill si podle mě zaslouží malou přestávku" ,Bella,která jakoby vytušila napětí mezi dvojčaty ,se to pokusila nějak zachránit.Zřejmě však marně.

"Ne Bello, děkuju.Já mám stejně ještě kopu práce a jaksi mě přešla chuť k jídlu",věnoval zdrcený pohled svému bratrovy,se skloněnou tváří je pozdravil a vypochodoval z květinářství...

"Ano mami...já se pokusim přijít,ale nic neslibuju....jo..pa",Simone Billovy volala snad potřetí ,aby jej přesvědčila,že by bylo hezké ,kdyby se alespoň jednou společně nasnídali jako rodina.Bill totiž pořád někde lítal,ustavičně se na něco vymlouval a i když jej to moc mrzelo,nenašel si na rodinné schůzky moc času.A ted´,když v jejich domě na čas zůstali bydlet Bella s Tomem,se mu tam chtělo ještě míň. Pořád měl před očima jeho tvář.Kdykoliv zavřel oči ,kdykoliv se nad něčím zamyslel ,pořád cítil ten chlad ,který ním prostupoval ,když se na něj Tom upřeně díval.

Ležel tiše na prostorném gauči ,kolem něj se rozlévalo ospanlivé ticho.Jedinou společností byl malej kocourek ,kterýho Bill jednou našel před bytovkou v dešti a ujal se ho. Nechtěl mu dávat jméno ,protože by stejně skončil jenom u jednoho ...a tak mu raději říkal prostě kocourku.Zvuků ,již pocházeli z televize si nevšímal a soustředil se na seznam ,kterej si pečlivě připravoval.Byli na něm všechny Belliny požadavky a připomínky ,dokonce i všechna její přání ohledně svatebního dne a hostiny.

Bylo už něco po desáté a ačkoliv byl Bill už dost unavený,nechtěl jít spát.Pořád by přemýšlel jenom nad tím,čím Tomovy ublížil ? Co mu udělal? Proč je na něj takovej? Kdyby jen vědel,jak mu svým chováním ublížil..

Smutně stiskl víčka a na chvilku složil své brýle,aby si protřel unavené oči a dopřál jim alespoň chvilku volnosti. Bez nich toho sice moc neviděl,ale to bylo vedlejší. Vlasy,které nosil ve dne vždycky úhledně upravené do jednoduchýho culíku ,mu spadali do tváře a vytvářeli tím mladiství a přístupnější výraz.Kratší ofina mu spadala podél pravé tváře a i jeho pohled únavou měkl.Už nebyl tak přísný a sebejistý jako v květinářství.Bylo mu do pláče...Schulil se do klubíčka a tvář ukryl do dlaní. Nezvládne to...Tohle prostě nejde...Tom se za necelý měsíc žení a pak to bude ještě horší.

V očích měl znovu hořké slzy a bříško se mu nepříjemně chvělo. Nechtěl plakat a proto uznal,že by bylo lepší jít do postele a zapomenout na to. Notes tiše zavřel ,odložil na stůl ,stejně jako své brýle ,hlavu opřel o polštář a rozvalil se po celé délce gauče.Pokusil se myslet na něco hezkého a zavřel oči.Spánek se však dostavil až překvapivě rychle.Přešlo sotva pět minut a Bill už byl unášen do svých snů...do snů,kde neexistují žádná pravidla ani příkazy.Do snů,kde je možné uplně všechno...do snů,kde jej měl jeho bratr ještě rád...

Lehce se zavrtěl a nepatrně si skousl rty. Na tváři cítil letmé chvění a opatrné doteky.Někdo jej dokonce líbal.Chtěl otevřít oči a podívat se ,kdo si tak naléhavě přivlastňuje jeho rty ,ale neviděl nic,než černočernou tmu.V uších mu hučelo a on cítil,jak se jeho křehkým tělem prolévala nehynoucí touha a neovladatelná vášeň .Když se chtěl zeptat dotyčné osoby ,kdo vlastně je ,vyšel mu ze rtů pouze slabý vzdych,nic víc.Nemohl se hýbat ,cítal jak je vzrušený.Bylo mu jedno,kdo jej líbá ,líbal jej stejně divokým a zuřivým tempem."Ach Bože Bille...",sykla mu ta osoba vášnivě do ucha a Bill až tehdy poznal,o koho se jedná....

Než se však stihl vzepřít,prudce otevřel oči a vystřelil do sedu jako raketa.Jeho dýchání bylo pořád hluboké a naléhavé , jakoby ještě pořád cítil ty horlivé a vlhké polibky.Šokovaným pohledem sledoval svůj vzrušenej klín a nemohl uvěřit,jak hluboce klesnul.Připadal si jako nějakej idiot.Dlaní si setřel ze rtů neexistující příchuť bratrových rtů a zničeně sklopil pohled k zemi.Bylo to mnohem horší,než očekával.Z té svadby a všeho kolem už začínal šílet...

Několik kilometrů dál se však dělo to samé.Tom si na tyhle sny už zvykl,přesto jej tenhle zarazil.V jeho představách se s Billem pokaždé jenom líbal,ale polibky mu opětovány nebyli.Proto jej uplně vyvedlo z míry,že jej Bill v tom snu líbal stejně dychtivě,jako líbal on jej.Nechtěl myslet na to,kdy se mu zdálo o bratrovy naposled...možná to bylo přesně v tu noc,co se rozhodl odejít od něj co nejdál...Odejít a
zapomenout na zakázanej cit ,kterým v něm rostl...Myslel si,že jej to přešlo,jenomže když jej spatřil -znovu tak krásného a smyslného ,neovládl se a tohle bylo důsledkem .Smutným pohledem plným strachu sledoval ,jak je peřina,již spoře ukrývala jeho holé tělo ,malinko nadzvednutá.Nerozuměl tomu -vedle něj ležela jeho snoubenka a on by dal přesto všechno na světě za to,aby mohl být u Billa a vnímat jeho blízkost.Moc mu dnes ublížil a byl si toho vědom...

autor: B-Kay