Perfect Symetry 27.

autor: B-Kay

Znala Bellu snad nejlíp ze všech.Nikdy se nenechala obelhát jejím hraným ůsměvem a jejím falešným slibům sesterské lásky nikdy skutečně nevěřila.Kdyby ji měla alespoň trošičku ráda,nepodrazila by ji tím nejhorším způsobem . Dokázala by pro záchranu své dcerky udělat cokoliv…sama sobě několikrát slíbila,že by obětovala i svůj život za štěstí svého dítěte.Ale dvojčatům to udělat nedokázala.Na vteřinu tu možnost sice zvažovala,ale stačilo ji pohlédnout do obýváku aby vědela,že to nedokáže udělat.Moc dobře si pamatovala na časy,kdy u nich Tom bydlel.

Tehdy si pomáhali vzájemně.Ona se snažila vspamatovat ze ztráty své dcerky,zatímco Tom se snažil zapomenout na svého bratra.Ve skutečnosti se to nikdy ani jednomu nepovedlo…

---

"Nemůžu to udělat",uplakanýma očima se rozhlížela po kuchyni a snažila se vymyslet nějaký jiný řešení.Udělala by cokoliv,ale dvojčata rozdělit nemůže.Tom byl jako její bratr..On ji dal mnohem víc lásky,než vlastní sestra.Pomáhal ji ,snažil se ji utěšit a pokaždé ji vyslechl.Simone s Billem se k ní zachovali nádherně .V domě Kaulitzů poprvé cítila to krásné teplo ,které vytváří rodina.Cítila tu bezednou lásku Simone ke svým synům ,která by pro ně dokázala udělat všechno na světe.Oni byli stejní.Pomohli ji tehdy,kdy to nejvíc potřebovala a ona se jim prostě nemohla odvděčit tímhle spůsobem.

Vůbec si neuvědomovala,že na chladné zemi sedí už několik minut.Už dávno přestala plakat a dívala se do tmavého vzduchoprázdna před sebou.Přemýšlela ,co Belle kdy udělala,když k ní byla vždycky taková. Co jí udělala malá Natálka,když se postavila proti ní a odloučila jí od své matky ?Na nic konkrétního však přijít nemohla.Cítila nesmírnou bolest a hněv .Všechno se to v ní mísilo a kdyby mohla,vykřičela by své trápení do celého světa…

"Natálie,si v pořádku?",překvapeně zvedla tvář ke tmavé siluetě a urychleně přikývla,i když tam nebylo nic vidět."Jo sem",odpovědela také šeptem,protože rozeznala,že Tom něco nese v náručí."Bill usnul.Půjdeme si už lehnout ano ?Nepotřebuješ něco?",opatrně se sklonil k bratrově tváři a láskyplně jej políbil do vlasů.Bill klidně vydechl a nevědomky se přitulil k bratrově hrudníku ještě víc."Ne,děkuju.Běž si lehnout .Dobrou noc",šepla relativně pokojným hlasem a uvolnila mu cestu,aby mohl projít…

Tom tiše kráčel do bratrova pokoje ,opatrně otevřel dveře a položil jej do měkkých peřin jako křehkou panenku z cukru .Bill rozespale zamrkal a natáhl po něm dlaně."Neodcházej",zaprosil a zlehka se dotkl konečků Tomových prstů ,jak k němu natáhl obě ruce."Zůstaň dnes se mnou", pomalu jej stahoval na sebe,dokud opět neležel na zádech tak,jako před chvílí.Díky čočkám nepotřeboval brýle a mohl se na Toma dívat tak dlouho,jak jenom chtěl. Vnímal,jak se třese a dlaně,kterými mu nesměle hladil boky ,se mu lehce chvěli.Jeho tvář byla pouhých několik milimetrů od té jeho ,rty se dokonce nepatrně dotýkali.V jedné chvíli Tom Billa naléhavě políbil na čelist a tiše zasténal do jeho klíčních kostí.Tváří se mazlil s každým kousínkem Billovy kůže a prsty pomalounku nadzvedával Billovo triko.Bill poslušně zvedl ruce nad hlavu ,aby mu mohlo být tričko kompletně svléknuté a poté hlavou pohodlně dopadl na měkký polštář.Přivřenýma očima sledoval,jak Tom měkce líbá jeho bříško .Jeho horkej dech se odrážel od Billovy kůže
a pro oba to bylo něco neskutečně nádhernýho a vzrušujícího.Nemluvili …Oba zůstali potichu a vnímali jenom lásku,která je hnala vpřed a nutila je zahodit všechno za hlavu.Zapomenout a žít pouze pro tuhle chvíli.Tom z Billa svlékl černé tepláky a vzrušeně zavzdychal ,když se mu před očima zjevilo Billovo holé tělo ,čekající na jeho doteky."Tome ,nemusíš když nechceš",Bill se naklonil k Tomově nešťastné tváři a dlouze jej políbil.Oddaně se zadíval do těch nejkrásnějších očí na světe a horlivě líbal Tomovy dlaně ,když jej hladil po tváři."Jsi láskou mého života Bille ",Billovo srdce se neovladatelně rozbušilo a oči se mu podlily slzama."Žiju jenom díky tobě.T-ty jsi jediný důvod,proč ráno vstávám a bojuju ze vším,co stojí proti nám.Byl sem slaboch ,ale miluju tě .Miluju tě tak moc,že to nedokážu říct.Mohu ti to jenom dokázat",naléhavě pusinkoval Billovu tvář a líbal jeho měkké poddajné rty."Moc tě miluju",pípl Bill
a hladově oplácel všechny Tomovy polibky.

Ty směrovali postupně níž a níž .Tom vášnivě líbal Billův hrudník,něžne jej kousal do bříška a vzrušeně sténal do jeho nahých stehen.Polibky objevoval jeho tělo a nemohl se dočkat ,kdy budou konečně tvořit jedno.Několikrát jej políbil na kořen vztyčeného penisu a pomalu proti němu tlačil tím svým ,jak se na něj opět pokládal.Bill naléhavě zakláněl hlavu dozadu a automaticky se o Toma třel.Chtivě zvedal pánev a přirážel nahými boky proti těm bratrovým.Vášnivě z Toma strhl jeho veliké triko a dravě jej políbil."Už mě neodmítej",oba sténali ve stejném rytmu,jak se o sebe soustavně třeli.Billovy dlaně bloudili Tomovou kůži a on se už nikdy nechtěl vzdát pocitu,který jej zaplavil.Chtělo se mu plakat radostí,křičet štěstím a láskou .Jejich láska byla mnohem silnější než hněv a odpor Belly.

Tom ze sebe z posledních sil svlékl své kalhoty a odkopl je někam stranou.Uchopil bratrovo tělo a přetočil si jej na sebe.Vteřiny,po které se oba dívali vzájemně do očí ,se jim zdáli jako celá věčnost.Oba netoužili po jiném,než vytvořit jeden celek…chtěli dýchat ve stejném rytmu.Chtěli,aby jejich srdce tloukla ve stejném rytmu.Tak moc po sobě toužili a už nebylo cesty zpět.Bylo to
mnohem silnější než Tomův strach,nebo Billova ohleduplnost…

autor: B-Kay