autor: B-Kay
Nesmyslnej proslov Bellyiny mámi ,kterej by Billovy ještě více ublížil, přerušila až sestra,která je všechny poslala pryč s odůvodněním,že pacient potřebuje klid.Bill tomu ještě naposled políbil na tvář ,pohladil jej po studené dlani a se slzama v očích také odešel.
Když jej Simone dovezla domů ,nepromluvil jediné slovo. Pořád jenom tiše hleděl před sebe a plakal.Večeře se nedotkl a v postely se bezcílně převaloval snad celou noc.Pokaždé,když se pokusil zavřít oči viděl tu nehodu...viděl zakrvavenou tvář svého bratra,slyšel Bellyin pláč a křik a znovu cítil tu nepříjemnou bolest ,která prostupovala celým jeho tělem.Proč se to muselo stát právě jim ?Čím si zasloužili takové trápení a bezmoc ?Nic zlého přeci neudělali..jenom se milovali.Milovali se tou nejkřehší a nejkrásnější láskou ,jakou si lze představit.Nic pro ně nemělo takovou cenu ,jako život toho druhého.A i když bylo všechno kolem jejich vztahu zamotané a těžké ,rozhodli se bojovat ..tak proč se to muselo stát ? Proč právě ted´ ,když to mohlo být všechno tak krásný...
"Miláčku,spal si vůbec?",ve chvíli, kdy Simone vešla do kuchyně a uviděla svého synka nad šálkem kávy ,jí bylo náhle mnohem hůř.Bill k ní zvedl své začervenalé uplakané oči a rezignovaně zavrtěl tváří ."Myslíš,že by chtěl,aby ses takhle trápil ?",podešla k němu a vzala jeho bledou tvář do svých dlaní. Bill se zhluboka nadechl a bezmocně se k ní přitulil."Mám strach",zašeptal a slzy,které se snažil udržet skoro hodinu,mu bezcílně stékali po ubolené tváři.Simone bylo také do pláče.Ale vědela,že musí být silná .Proto knedlík,který cítila v krku přehlížela a láskyplně hladila svého syna v rozcuchaných vlasech."Víš co ?Ty se ted´ hezky nasnídáš a pak půjdeme za Tomem ano?",Bill sice neměl hlad vůbec ,ale překonal se .Pro Toma by udělal cokoliv na světe...
Rychle se vysprchoval ,převlékl a nasadil brýle.Vlasy měl spuštěné podél ramen a dokonale splihlé.Popravdě mu však bylo uplně jedno,jak vypadá. Když dorazili do nemocnice,Simone odběhla do nedalekého obchůdku koupit ještě nějaké ovoce .Bill zatím bez váhání zamířil ke známému pokoji a dovnitř vešel tiše,jako myška.Myslel si,že bude Tom po tom včerejšku ještě spát a tak jej nechtěl probudit."Ahojky ",ozvalo se mu za zády ,jak pomalu přivřel dveře.Když se obrátil na bratra ,málem zapištěl radostí."T-tome?",vydechl nevěřícně a s neskrývanou radostí sledoval tu proměnu .Tom se na něj díval s nesmělým ůsměvem na rtech a v očích mu pláli neposedné jiskřičky.Jeho mrtvolná bledost se vytratila a znovu vypadal jako ten kluk,do kterýho se Bill šíleně zamiloval.Se šťastným ůsměvem se rozběhl k jeho postely a bez váhání jej dlouze políbil.Jejich polibky nebrali konce.Byli jemné,rychlé a přesto nesmírně sladké.Ani jeden nechtěl tomu druhému ublížit ,ale potřebovali cítit jeho blízkost ."Miluju tě,strašně moc tě miluju ",vydechl Bill , vesele opětoval všechny Tomovy krátké pusinky a zdravou dlaní jej měkce hladil po tváři."Jsi krásný",Tom Billa pohladil po čelisti a sledoval,jak jeho ruku líbá a tulí ji k sobě.
Tak moc jim chyběla vzájemná blízkost,že se jí prostě nedokázali vzdát.Bill však konečně vědel,že to společně zvládnou ! Konečně ucítil novou sílu a víru v to,že se Tom brzy uzdraví…
Čas letěl jako snad nikdy předtím.Dny nerušeně ubíhali a brzy to byli dva týdny od osudné nehody.Změnilo se toho hodně a některé věci na tom byli dokonce ještě hůř ,než předtím.Ne však všechny...
"Tome...Mamka sem může kdykoliv přijít ",Bill svůj tichej smích tlumil do Tomova nahého ramene,které bylo celé od pěny."To je jedno ,chci být s tebou ",Tom si Billovy protesty nevšímal a dál jej spokojeně líbal na hladkém krku."Tome,pustili tě
teprve před dvěma dny .Doktor říkál,že se máš šetřit a odpočívat ",Bill se na něj zadíval naoko přísně ,když však uviděl roztomilou jiskru v jeho očích ,nedokázal odolat."Vždyť se jen koupeme,neděláme nic špatnýho",rty se mu roztáhli do nesmělého ůsměvu a i když jej ještě trošku štípali ,nevšímal si toho."To jo,ale mamka mě požádala,abych ti pomohl se vykoupat,ne abych se vykoupal s tebou ", i když jeho slova zněla přísně ,on už dávno přestal odmítat a spokojeně seděl na Tomovy,s nohama obtočenýma kolem jeho boků. Bill si hlavu uvolněně opřel o Tomovo rameno a pomalounku jej hladil po nahých zádech."Nevšiml sem si,že by ses nějak bránil",Bill se na něj šokovaně podíval,ve tváři mírně zčervenalý ,poté však i on vybouchl v klidný smích,který se koupelnou nesl.Tom si jej na sobě přidržoval jednou rukou ,tu druhou měl poslušně vystřenou ,aby se mu nezmáčeli obvazy.
teprve před dvěma dny .Doktor říkál,že se máš šetřit a odpočívat ",Bill se na něj zadíval naoko přísně ,když však uviděl roztomilou jiskru v jeho očích ,nedokázal odolat."Vždyť se jen koupeme,neděláme nic špatnýho",rty se mu roztáhli do nesmělého ůsměvu a i když jej ještě trošku štípali ,nevšímal si toho."To jo,ale mamka mě požádala,abych ti pomohl se vykoupat,ne abych se vykoupal s tebou ", i když jeho slova zněla přísně ,on už dávno přestal odmítat a spokojeně seděl na Tomovy,s nohama obtočenýma kolem jeho boků. Bill si hlavu uvolněně opřel o Tomovo rameno a pomalounku jej hladil po nahých zádech."Nevšiml sem si,že by ses nějak bránil",Bill se na něj šokovaně podíval,ve tváři mírně zčervenalý ,poté však i on vybouchl v klidný smích,který se koupelnou nesl.Tom si jej na sobě přidržoval jednou rukou ,tu druhou měl poslušně vystřenou ,aby se mu nezmáčeli obvazy.
Oba si chtěli užít každou společnou chvilku,která se jim naskytla. "Moc sem se bál,že tě ztratím",zašeptal Bill do jeho vlasů a nosem se opatrně dotýkal Tomovy tváře.Přepadla jej mazlivá nálada a netoužil po ničem jiném,než zůstat v Tomově náruči celou noc a poslouchat klidné údery jeho srdce. Tom pootočil svou tvář tak,aby se mu mohl zadívat do očí a poté jej zlehka políbil ."Miluju tě",řekl pevným hlasem ,jak sledoval slzy,krčící se v koutku Billových očí .Snažil se být silnější ,ale nešlo to.I jemu bylo do pláče .Všechno tohle se stalo jeho vinou.On za všechno mohl...
Kdyby mu tehdy řekl pravdu a přiznal se se svými city ,nemuselo to takhle dopadnout.Nemusel by bojovat s nepříjemnou snoubenkou ,ani její rodiči ...nemusel by se bát budoucnosti a svadby,která jej jistě neměla minout.Vědel,že Bella termín svadby změnila a taky vědel ,že mu zbývalo pouhých sedm dní svobody ,které plánoval strávit s Billem v náručí.
Snažil se s Bellou promluvit ještě v nemocnici a svadbu zrušit ,ale pak tam vběhla její máma a spustila takovej proslov,že mu náhle přišlo špatně.Od té chvíle se na všechno vykašlal.Neměl sílu bojovat proti vulkánů a vichřici .Chtěl si užít poslední dny sluníčka...
Billovy o tom ještě neřekl, nechtěl jej zbytečně trápit.Tyhle dva týdny byli dost těžké pro oba a nebylo třeba ještě více rozrývat nezahojené rány."Tak,zvedni ruce",Bill vylezl z vany jako první ,rychle si oblékl modrej župan a další postavil před Toma.Tom se pobaveně zaculil a nechal se Billem obléknout.Bylo pro něj strašně krásný nechávat se opečovávat a o to krásnější když vědel,že to Bill dělá rád a z lásky.Když se díval na jeho spokojenej ůsměv a klidnou tvář ,bylo mu ještě hůř.Vědel,že by mu měl říct pravdu,ale neměl to srdce udělat to.Bylo nad slunce jasné,že nepotrvá dlouho,než se Bella objeví mezi jejich dveřma ,proto nechtěl kazit poslední krásné chvilky.
"Běž do postýlky ,já přinesu večeři a přijdu za tebou ano?",Bill jej dlouze políbil a zahleděl se mu hluboce do očí."Víš,že jsi ten nekrásnější svatební agent jakého znám?",ve víru opatrných vášnivých polibků se dostali až ke dveřím koupelny .Bill se od Toma odtáhnul s roztomilým ruměncem a zamilovaným pohledem ,který neskrývali brýle."Kdybych na tebe viděl lépe ,řekl bych ti určitě něco podobného",omluvně svěsil ramena ,ale pořád se usmíval."Trefíš do kuchyně,nebo ti mám přiníst brýle?",Tom si z něj nedělal legraci vědel,že Bill bez brýlí vidí jenom rozmazané šmouhy a občas něco zaostří."Ale no tak.Snad taky něco zvládnu .Běž do tý postele",ještě jednou jej políbil a když jej Tom konečně poslechl ,vydal se pomalu ke schodům .Udělal několik kroků a dlaní nahmatal zábradlí .Vydechl si úlevou a udělal krok dopředu .Zřejmě však dobře
neodhadl,jak je jeden schod dlouhý a noha se mu smykla....
neodhadl,jak je jeden schod dlouhý a noha se mu smykla....
autor: B-Kay
Žádné komentáře:
Okomentovat