Perfect Symetry 14. (2/2)

autor: B-Kay

"Bille,jsi v pořádku?" ,Bill byl výrazně bledý a vysileně oddechoval."A-asi ne .Je mi špatně ",vydechl a chytil se za bříško.Tom poznal,že to nebude jenom tak."Mami ,hned jsme tady" ,Tom Billovy bez váhání pomohl na nohy ,tomu se však téměř okamžitě podlomila kolena a klesl k zemi. "Bille",Tom byl opravdu vyděšený. Nevšímal si hádku,která se jejich stolem rozproudila ,ignoroval dokonce i ostatní lidi v restauraci,kteří na něj překvapeně civěli. Opatrně vzal Billa do náruče a rychle s ním běžel na toalety ,kde Bill naštěstí obsah svého žaludku vyprázdnil ,tudíž i Bellyin lék na spaní ,kterej mu výrazně ublížil.

---

"Je to v pořádku Bille.Neplakej",Tom mu láskyplně omýval tvář a tišil jeho smutné vzlyky jemnými polibky. Přehodil přes něj svou velikou mikinu a přitulil si jej k sobě. Záchody byli naštěstí prázdné ,takže se nemusel dívat na další nechápavé pohledy ostatních. "Ty se odstěhuješ?",mezi tichými vzlyky uslyšel smutnou otázku ,která mu rvala srdce na milion kousků. Bill se na něj utrápeně díval a smutně polykal horké slzy,již mu stékali po tvářy."Ne,já tě neopustím.Nikam nepůjdu ",řekl rozhodně a naléhavě Billa objal."Vezmu tě domů ano? Potřebuješ si odpočinout ",vzal zesláblého bratra do náruče ,mamce napsal sms a zmizel zadníma dveřma pryč z restaurace.

"Bille,kde máš klíčky?",zašeptal a opatrně si bratra ve své náruči nadzvedl.Bill jenom něco tiše zabručel a dál smutně oddechoval do Tomovy hrudi."Mám je v kapse",pořádně se nadechl a z přední kapsy kalhot vytáhl klíčky od svého auta,protože Tomovy měla Bella v kabelce."Děkuju.Už jenom chviličku vydrž a hned sme doma",tišil jej,jak jej pokládal na přední sedadlo auta a pořád jej jemně líbal na tvář."Už je to lepší ",Bill jej studenou dlaní pohladil po vlasech a dlouze se na něj zadíval. "Miluju tě",pípl a oči se mu znovu podlily slzama."Já tebe taky .Udělám cokoliv aby ti bylo líp.Slibuju",vášnivě jej políbil a poté si rychle sedl za volant .Cesta domů trvala necelých dvacet minut ,než však stihli dorazit ,Bill se rozpáleným čelem opřel o chladné okno auta a usnul. Probral se až tehdy ,co si uvědomil,že auto někam zmizelo a on se nenacházel na nepohodlné sedačce ,ale na měkké postely ve svém pokoji...

Poplašeně se vyhoupl do sedu ,ale když u postele uviděl sedět Toma ,uklidnil se a znovu se pomalu položil na polštář."Měl si mě vzbudit" ,rty měl suché a ještě pořád cítil nepříjemnou slabost ,která mu bránila v pohybu. Hlava jej pálila už méně ,ale nepříjemné točení vůbec neustávalo.Tom na ni ustaraně hleděl a pořád jej držel za ruku."Usnul si v autě a já tě přenesl.Myslel sem,že budeš spát až do rána ,tak sem tě nechtěl budit " ,odpovědel Tom klidným hlasem a mile se usmál.

"A co máma ?",Bill si na atmosferu v restauraci pamatoval jenom trhaně ,v malích úsecích.Hned však na Tomovy poznal,že to zřejmě nedopadlo nejlíp."Mamka mi volala,že se tam všichni pohádali a že se pak Bella zvedla a odešla s rodiči do hotelu. B-bille,ten nápad s tou Vídní je hloupost a nesmíš se tím trápit ano ? Já se nikam nestěhuju
a doufám,že ty tady taky už zůstaneš. Spolu to nějak zvládneme ano?" ,sklonil se k bratrovým dlaním a každá si vysloužila něžné políbení. Bill přikývl a na okamžik se zamyslel.Vůbec ničemu nerozuměl. Nic předtím nejedl,dokonce ani v restauraci nestihl nic sníst,protože mu přišlo špatně mnohem dřív ,než stihli jedlo přinést.Proto nerozuměl, proč se to všechno vlastně stalo .Chtěl si o tom s Tomem promluvit ,ale jeho smutný a ustaraný výraz jej předsvědčil ,že na to bude pak mnohem více času."Pojd´ ke mě",natáhl po něm dlaně ,kterých se Tom automaticky chytil a položil se vedle Billa.

Bill se mu stulil do náruče jako raněné ptáčátko a tiše naslouchal tlukotu Tomova srdce. "Jsi ještě unavený?" ,Tom mu jemně pobíhal prsty ve vlasech a zhluboka nasával jeho nádhernou vůni."Musím jít ještě do sprchy " ,zanaříkal ,vzápětí však klidně vydechl a užíval si Tomovejch dětskejch pusinek,kterými mu pokrýval bledou kůži na krku. "Kdybys mi dovolil ,pomohl bych ti .Slibuju ,že bych se o nic nepokusil ",Bill k němu zvedl svá unavená očka a bezmyšlenkovitě přikývl. Neměl sílu odporovat a sám by to stejně nedokázal ,jelikož stál ledva na nohách...

S Tomovou pomocí vylezl z postele a nechal se ním dovést až do koupelny. Tom se snažil působit klidně a vyrovnaně ,ještě nikdy však necítil takovou touhu,jako právě ted´. Byl poznačen hněvem ,i bolestí ,dokonce i velikým strachem ,přesto se bál,že se nedokáže ovládnout a udělá něco,co Billovy ještě více ublíží...."N-nadzvedni trošičku ruce" ,dostal ze sebe,jakmile se za nima zavřeli dveře koupelny a Bill na něm zůstal viset unaveným pohledem.Poslechl a Tom mu rychle převlíkl přes hlavu černé triko. Jakmile poprvé spatřil Billovu holou hrud´,nejistě se zapotácel a chvilku trvalo,než se vspamatoval. Byl tak krásně čistý a hubený...uplně jiný,než Bella.Roztřeseným pohybem z něj svlékl dlouhé černé kalhoty ,ale ke spodnímu prádlu neměl odvahu přistoupit. "Nejde to" ,otočil se bratrovy zády a tvář zničeně ukryl do dlaní."Hotovo",uslyšel vzápětí a ruce se mu začli třást jako o život když si uvědomil , že za ním stojí Bill nahej."Já tě tady raději nechám",vydechl rychle a chtěl se pohnout,ale nohy jakoby skameněli a on se změnil na nehybnou sochu."Ale já chci,aby ses na mě podíval ",Bill v sobě konečně dokázal potlačit ten strach a snad poprvé toužil něčem víc,než jen po polibcích.

Zůstávalo jim moc málo času na to,aby se mohl zdráhat.Posledné dni,které mohou strávit spolu a on je nechtěl strávit strachem a obavami."Bille,když se podívám,neovládnu se a pak-" ,neklidně svěsil ramena a snažil se vydýchat ten chtíč ,kterej jej nutil podívat se."Podívej se ...prosím",Bill jej zezadu opatrně chytnul za ruku
a když se k němu Tom se skloněnou tváří otočil ,nesnažil se jakkoliv zakrývat své holé tělo.....

autor: B-Kay