autor: B-Kay
"Skvělý",vydechl Tom sklíčeně a ani se neunouval podívat se,co za modela to z Magdeburgu přijel."Takže Tome,tohle je Bill ",usmál se zářivě ředitel a rukou ukázal na chlapce stojícího opodál.Tom tedy nakonec sklíčeně vydechl a poté se uráčil zvednout svou tvář k nově příchozímu…
Jeho oči se rozšířili náhlym poznáním,a jeho ůsta se malinko pootevřela překvapením.Nevědel,zdali si z něj ředitel i tahle osoba utahují,ale nedokázal spustit z toho kluka oči.Jeho postava byla zcela jiná,než doted mohl u někdejších modelů zahlédnout.Ůzké boky mu lemovali černé džíny,a spod černýho upnutýho trika vykoukali jenom dvě štíhlé ručky,kde na levé z nich bylo ozdobným písmem napsáno:Freiheit 89 …Tom nevědel,co měl tenhle nápis symbolizovat,ale ted se na to ani soustředit nechtěl.Jeho pohled postupoval až k chlapcově tváři,kterou zdobili muší černé brýle,které schovávali snad tu nejkrásnější část chlapcova těla,které podlehlo nemálo holek.
Avšak oni ještě žádné…Krásné podlouhlé černé vlasy mu něžně spadali do obličeje a spůsobovali tím,že chlapec působil ještě jemněji,než ve skutočnosti byl.Jeho malej nosík se zvědavě krčil a jeho rty byli lehce pootevřené,jak zhluboka dýchal.Poté si pomalím pohybem sundal obrovské brýle a konečně se mu zahleděl do očí.Jenomže zatímco si Tom myslel,že se dívá do očí tomu nejzvláštnějšímu a nadmíru přitažlivýmu klukovy,Bill vědel,že právě hledí hluboce do očí svého dvojčete…
…Za jiných okolností,by se na Toma vrhl a naléhavě by jej objímal…jenomže Bill byl zaslepen něčím,co byla neskutečná lež.Protože Simone,hned jak Jorgen odešel a vzal i Toma poznala,že bez lží by na něj Bill jenom tak snadno nezapoměl.A proto si postupem času,jak roky utíkali vymýšlela pořád nové a nové lži,proč za ním Tom nepřijel ani jednou….Jakoby mu do zmatené hlavičky vnukla myšlenku,že Tom jej ve skutečnosti vůbec nemá rád.A Bill,jelikož byl malej,ji na všechno naletěl,avšak na brášku nikdy nezapoměl…Vědel,u koho vždycky jako malej našel oporu…s kým strávili bezesný noci mluvením,i když oba šušlali,protože jim vypadali mléčné zoubky…Jejich vztah byl dokonalej..jenomže musel skončit až moc brzo.A proto,když Bill vyrost a jeho tělo a tvář mu začali vydělávat,rozhodl se přijít do Berlýna,aby Tomovy alespon malinko skomplikoval život.Ale nikdy by mu nedokázal tolik ublížit,jako jim ublížili právě jejich vlastní rodiče…
"Myslím,že budete skvěle vycházet.Bille vítám tě.Tohle je Tom Kaulitz,dělá tady pomocníka,je to moc milej kluk,tak snad si padnete do noty",usmál se na extravagantního modela ředitel.Bill se konečně pohledem odpoutal od svého dvojčátka,které nespatřil celých 12 let a se zářivým ůsměvem se obrátil na ředitele."Děkuju Harry.Myslím,že budeme vycházet skvěle",šepl a malinko natočil svou tvář k Tomovy,kterej se ještě pořád nemohl z tohohle šoku vspamatovat.
"Skvělý,tak já vás tedy nechám.Tome,ty mu pomoz najít hotel,a ubytuj jej někde poblíž ano?",nadhodil ještě před odchodem z kanceláře a než se dvojčátka nazdála,byla v ředitelově místnosti sama.Tom nervozně klepkal nožkou o roh stolku a přitom si mnul unavené očka.Bill jej zatím nenápadně pozoroval a nemohl uvěiřt,jak moc sou ted odlišní.Vždy když Tom odcházel,byli nerozoznatelní,ale ted?Jeho tělo bylo mnohem pevnější,než to Billovo.Možná za to mohlo široké oblečení,ale možno také ne...Jeho tvář se také malinko změnila.Hlavně tedy vlasy,které ted nebyli světlé a na pohlazení nežné,ale spletené do hustých a dokonale upravených dredů.Když si Tom opatrně olizl sponí ret,Billovy padl pohled na drobnou kovou věc,v koutku rtů jeho dvojčete."Hmm..tak tedy,máš tady auto Bille?",zeptal se Tom a nahodil na černovlasýho chlapce milej ůsměv."Jo mám",řekl Bill tiše a když Tom pomalu vstal a vyšel ze dveří,rozhodl se jej následovat.Tom jen s protočenýma očima sledoval,jak některé modelky se zaujetím sledujou jeho,někteří zase nemohli svůj pohled odpoutat od Billa.
Bill se svými drobnými krůčky v špicatých botách mohl jenom marně snažit dohonit Toma,kterej nasupeně šlapal do šatny,kam si pokaždé odkládal svůj skate."Tome,mohl bys spomalit?",zaskuvíkal,jak za ním pomalu utíkal.Tom jen zvraštil čelo a s tichým výdechem šlapal do schodů."A proč nejdeme výtahem?",další Billova zbytečná otázka.Tom ji stejně ignoroval."Ještě kolik pater?",kníkal Bill,jak se chudáček snažil lapat po dechu,ale tahle provokace byla samozřejmě jenom hraná xD.Bill si chtěl tedka Toma pěkně vychutnat,až dokud mu uplně nerupnou nervy."To seš pořád takhle otravnej?",prohodil ledabyle Tom,když vešli do malé místnosti,kde byli uschovány jenom metly,nebo oblečky pro uklízečky a mezi nima i Tomova láska-skate board."Ty na tom jezdíš?",zasmál se neskrývaně Bill a prstem dloubal do tvrdé dosky.V Tomovy se pomalu vyřila krev.S touhle otravou to má vydržet ještě asi tak tři týdny??!
"Jo,je v tom nějakej problém?!Víš já nedostávám penízky za to,že vylezu na podium a svlíkám se",zabručel naštvaně Tom a nasupeně propaloval Billův spokojenej výraz ve tváři."Já nejsem striptér,a platí mi za mou práci,ne za svlíkání",řekl Bill rychle,protože sám dobře vědel,že žádná osoba se ještě jeho těla nějak intimně nedotkla,a zatím to ani neplánoval."To je skoro to samí.Předvádíš se ,jenom si oblečenej",vydechl Tom a pokračoval cestu schody dolů,jak mířili k Billovu autu.
"Tak který?",řekl a cítil,jak se Bill pořád pobaveně škeří."Tamto",ukázal vesele rukou na černej mustang,kterej stál opodál.Tom s nevěřícným pohledem sledoval mega nablískané auto,které bylo určitě až nechutně drahé."Tak co,jdeš?",zeptal se jej Bill s ůsměvem a mával mu klíčkama před tváří."J-jo",vydechl nakonec a následoval Billa k autu,kde nasedl na místo spolujezdce."Fuj-co to jako má bejt?",vypískl,když se ohlédl a na zadním sedadle uviděl malé morčátko."To je můj miláček Tomas",zasmál se Bill a zašišlal na svého miláčka.Když si všimnul Tomova výrazu,gratuloval si,jak mu zatím všechno skvěle vychází...
"Myslím,že budete skvěle vycházet.Bille vítám tě.Tohle je Tom Kaulitz,dělá tady pomocníka,je to moc milej kluk,tak snad si padnete do noty",usmál se na extravagantního modela ředitel.Bill se konečně pohledem odpoutal od svého dvojčátka,které nespatřil celých 12 let a se zářivým ůsměvem se obrátil na ředitele."Děkuju Harry.Myslím,že budeme vycházet skvěle",šepl a malinko natočil svou tvář k Tomovy,kterej se ještě pořád nemohl z tohohle šoku vspamatovat.
"Skvělý,tak já vás tedy nechám.Tome,ty mu pomoz najít hotel,a ubytuj jej někde poblíž ano?",nadhodil ještě před odchodem z kanceláře a než se dvojčátka nazdála,byla v ředitelově místnosti sama.Tom nervozně klepkal nožkou o roh stolku a přitom si mnul unavené očka.Bill jej zatím nenápadně pozoroval a nemohl uvěiřt,jak moc sou ted odlišní.Vždy když Tom odcházel,byli nerozoznatelní,ale ted?Jeho tělo bylo mnohem pevnější,než to Billovo.Možná za to mohlo široké oblečení,ale možno také ne...Jeho tvář se také malinko změnila.Hlavně tedy vlasy,které ted nebyli světlé a na pohlazení nežné,ale spletené do hustých a dokonale upravených dredů.Když si Tom opatrně olizl sponí ret,Billovy padl pohled na drobnou kovou věc,v koutku rtů jeho dvojčete."Hmm..tak tedy,máš tady auto Bille?",zeptal se Tom a nahodil na černovlasýho chlapce milej ůsměv."Jo mám",řekl Bill tiše a když Tom pomalu vstal a vyšel ze dveří,rozhodl se jej následovat.Tom jen s protočenýma očima sledoval,jak některé modelky se zaujetím sledujou jeho,někteří zase nemohli svůj pohled odpoutat od Billa.
Bill se svými drobnými krůčky v špicatých botách mohl jenom marně snažit dohonit Toma,kterej nasupeně šlapal do šatny,kam si pokaždé odkládal svůj skate."Tome,mohl bys spomalit?",zaskuvíkal,jak za ním pomalu utíkal.Tom jen zvraštil čelo a s tichým výdechem šlapal do schodů."A proč nejdeme výtahem?",další Billova zbytečná otázka.Tom ji stejně ignoroval."Ještě kolik pater?",kníkal Bill,jak se chudáček snažil lapat po dechu,ale tahle provokace byla samozřejmě jenom hraná xD.Bill si chtěl tedka Toma pěkně vychutnat,až dokud mu uplně nerupnou nervy."To seš pořád takhle otravnej?",prohodil ledabyle Tom,když vešli do malé místnosti,kde byli uschovány jenom metly,nebo oblečky pro uklízečky a mezi nima i Tomova láska-skate board."Ty na tom jezdíš?",zasmál se neskrývaně Bill a prstem dloubal do tvrdé dosky.V Tomovy se pomalu vyřila krev.S touhle otravou to má vydržet ještě asi tak tři týdny??!
"Jo,je v tom nějakej problém?!Víš já nedostávám penízky za to,že vylezu na podium a svlíkám se",zabručel naštvaně Tom a nasupeně propaloval Billův spokojenej výraz ve tváři."Já nejsem striptér,a platí mi za mou práci,ne za svlíkání",řekl Bill rychle,protože sám dobře vědel,že žádná osoba se ještě jeho těla nějak intimně nedotkla,a zatím to ani neplánoval."To je skoro to samí.Předvádíš se ,jenom si oblečenej",vydechl Tom a pokračoval cestu schody dolů,jak mířili k Billovu autu.
"Tak který?",řekl a cítil,jak se Bill pořád pobaveně škeří."Tamto",ukázal vesele rukou na černej mustang,kterej stál opodál.Tom s nevěřícným pohledem sledoval mega nablískané auto,které bylo určitě až nechutně drahé."Tak co,jdeš?",zeptal se jej Bill s ůsměvem a mával mu klíčkama před tváří."J-jo",vydechl nakonec a následoval Billa k autu,kde nasedl na místo spolujezdce."Fuj-co to jako má bejt?",vypískl,když se ohlédl a na zadním sedadle uviděl malé morčátko."To je můj miláček Tomas",zasmál se Bill a zašišlal na svého miláčka.Když si všimnul Tomova výrazu,gratuloval si,jak mu zatím všechno skvěle vychází...
autor: B-Kay
Žádné komentáře:
Okomentovat