"Chůva"

Uhm... tenhle článek jsem chtěla napsat už před pár hodinama... ale nějak jsem se k tomu dokopala až teď...

Včera - teda vlastně už předvčerejšky - jsem přijela domů a začala plánovat typickej víkend - pro mě typickej. Skládá se ze spánku, návštěvy kamarádek, zase spánku a ještě jednou spánku xD což mi ale ihned překazila máma slovy, že jdu přece hlídat přes noc sestřenice, že mi to přece před čtrnácti dny říkala... Háčček je v tom, že když mi tohle někdo řekne, tak si to pamatuju a já ani nevěděla, že je "dneska" nějakej ples. Rodiče na něj měli jít taky jenže mámě se udělalo špatně, ledviny a teplota - tak mě hodili k tetě a jeli do 30km vzdáleného města na pohotovost. Upřímně vůbec nevím, jak to dopadlo - jestli si ji tam nechaly nebo je s lékama doma...

Místo toho abych to jišťovala tady už od čtvrt na osm sedím. Se sestřenkama jsem koukla na Alvina a chipmunky, malou Ažku jsem v půlce uložila a přečetla ji pohádku o Zlatovlásce, Jindřišku jsem poslala do postele když to skončilo... a tak tady od deseti od večera jen tak sama sedím, koukám na Dr. House, čtu povídky... a čekám až se teta vrátí z plesu a strejda mě - i přes to, že bych ten kousek došla sama - odvede domů...

Začínám se ale vážně nudit, jsem trochu unavená, ale spát tady nechci (přecejenom vlastní postel je vlastní postel, navíc když máte možnost na ní spát jen 2x týdně a dopřát si to pohodlí...)

No... v pondělí mě čeká kontrola u zubařky - zase bude nadávat, že určitě nenosím rovnátky a když jí na to řeknu, že nosím, odpoví mi, že ale určitě ne 20 hodin denně jak bych měla... Ale řekněte, chtělo by se vám s nasazovacíma rovnátkama i spát? Mluvit s nimi ve škole? Víte jak je to nepříjemný a jak špatně vám jde rozumět?

No nic... jdu ještě na něco kouknout a doufat, že nepřijdou ve 3 ráno...