Živelná pohroma 29.

autor: B-kay

Tohle však už nebylo jako tehdy u Toma ve sprše... Teď tady bylo už něco jiného... Sám tomu nerozuměl a nechtěl... Nemohl uvěřit tomu, že Bill... on je ta osoba, která se jako první bude moci intimně dotýkat té nádhery... Ještě pořád mu to všechno nedocházelo... Právě teď v duchu nazýval své dvojče nádherou... Vždyť byl u něj celých 18 let, a on si ničeho nevšiml?! Po celou tu dobu? Jak mohl být tak slepý?! Jak mohl nevidět v bratrovi tu nadpozemskou nádheru, která se skrývala pod pokličkou nešikovného šmouly?! Jak jej mohl tak neobratně přehlížet a chtít jej jenom chránit, když se jej mohl dotýkat... Líbat jej, hýčkat jeho dokonalé tělo...

---

Přesně to tělo, které tady teď před ním stálo v plné své kráse a jeho majitel nejistě skláněl svůj pohled k Tomovým ponožkám, které mu dokonce koupil on sám. Tom už se nevydržel jenom dívat... Musel jej cítit, chtěl jej cítit, tak krásně blízko u sebe.

Pomalounku tedy vstal a jedním krokem se k Billovi přiblížil na minimální vzdálenost. Bill, který pořád svůj pohled nedokázal odtrhnout od Tomových pacek, se začal chvět ještě víc, a když ucítil Tomovy ruce na svých bocích, malinko znejistěl... Teď však už couvnout nehodlal!

Pomalounku zvedal svůj pohled k Tomovým očím, které jej propalovaly pohledem plným lásky, vášně a neskonalého chtíče. Možná tam byly i stopy touhy, ty však už Bill nehledal, protože se konečně odhodlal a své prsty opatrně pokládal k Tomovu zipu, který jedním škubnutím rozepnul. Poté pomalounku sunul lem Tomových džínů až úplně ke kotníkům, kde dokonce sám Tom ochotně pomáhal se svlékáním. Teď přišly na řadu jeho boxerky... Bill už už pokládal své nenechavé prstíky na lem Tomových trenek, když najednou zaváhal. Vždyť on to nikdy nedělal... Nikdy se ještě s nikým nemiloval, co když mu nebude stačit?! Co když se jenom hezky ztrapní a Tom už na polibek s ním nikdy nepomyslí? Jeho už takhle dosti rozechvělé bříško začala zaplavovat další vlna strachu... Byla sice pravda, že se mu Tom nikdy za nic nevysmíval, jenomže také byla pravda, že se ještě nikdy nepouštěli do něčeho tak zakázaného a pro většinu z vás odporného, ale to něco bylo také dokonale čisté a nádherně smyslné.
"Tomi, co když-já-," začal zmateně šeptat a Tom pomalu vycítil, z čeho má jeho malý šmoulík strach.

"Nemusíš nic dělat, Bille. Všechno udělám já, ano?"zeptal se jej tiše a na důkaz neskonalé lásky jej dlouze a zároveň hluboce políbil. Bill tedy nesměle přikývl a rozhodl se nepřemýšlet... Nebude myslet na zítřek a ani vzpomínat na to, co se událo včera. Teď je ta chvíle, na kterou oba dva čekali tak dlouho... A nic jim ji nemůže zkazit. I kdyby teď bušili na dveře všichni kluci, dvojčata by je vůbec nevnímala... Tohle byl moment, kdy se ještě naposled před sebou ocitali s neposkvrněným vztahem bratrů, který se však za několik málo minutek měl změnit na něco mnohem pevnějšího a snad ještě svazujícnějšího...

Tom Billa opatrně pokládal do přikrývek, a přitom dbal na to, aby každý milimetr jeho nádherného bříška pokryl lehkými polibky. Poté se sám postavil a pomalounku v přímém očním kontaktu si stáhnul i on své trenky... Už teď se začal jejich konec... Nebo spíše skončilo něco, co teď dalo průběh začátku něčeho nádherného... Jejich nahá těla se na sebe pomalounku pokládala a jejich ruce zběsile tápaly po blízkosti toho druhého. Poprvé cítili tu nádhernou volnost a zároveň tu spalující touhu, která svírala jejich bříška v neviditelném okovu. Tom tiše pronikal hluboce mezi bratrovy rty a každý polibek si užíval víc a víc. Jeho ručka Billa neomaleně hladila v nejcitlivějších partiích jeho křehkého těla, a proto se nemohl divit, že mu mezi polibky vklouzávaly z bratrových rtů i tiché a táhle steny.

"Řekni mi to," pípl Bill zoufale a nevědomky tlačil svou pánev blíž na tu Tomovu. "Řekni mi, co cítíš, Tome," zašeptal a jeho vášní potemnělá očka něžně ochutnávala Tomův pohled. Ten si ještě naposled dodal odvahy a konečně mu ze rtů vyběhlo snad poprvé vyznání lásky...