autor: B-kay
Roby netrpělivě vyčkávala v posteli, kdy se konečně celým bytem ozve Tomův křik nebo nadávky vůči Billovi. Dokonce by jí postačila i pořádná hádka. Spokojeně popošla k oknu a s "vřelým" úsměvem sledovala, jak se na nebi blýskají hvězdy ve zvláštních okruzích. Pohled jí nejednou padl na skříň, která byla jenom pouhý kousínek od ní. Přemýšlela, zdali nemá udělat dobrý skutek a Billovy věci už popředu nesbalit. Srdce jí plesalo radostí a štěstím, že konečně našla něco, co by Tom nedokázal překousnout ani u toho svého tolik zbožňovaného brášky. Nemohla ani uvěřit svému štěstí, když v Tomových očích viděla tu bolest a vztek. Rozdělila je! Tím si byla jistá!
V dlaních žmoulala okraj své noční košile, a přitom se nerozhodně dívala na Billovy prázdné kufry. Na její tváři se znovu mihl náznak úsměvu, když si uvědomila, že ty tašky budou za chvilku opět plné, a konečně vypadnou z jejího bytu stejně, jako ty žhavé hnědé oči, ve kterých pokaždé uviděla obraz svého Toma…
Robyina představa se však vůbec neztotožňovala s tím, co se právě dělo v kuchyni. I když si mohla hloupě namýšlet a zbytečně se těšit, radost bývá někdy vratká a ne vždy oprávněná. Tom totiž nevypadal, že by se chystal Billa vyhodit, a také se kuchyní neozývala vše zničující hádka. Vlastně se kuchyní neozývalo vůbec nic. Celou kuchyní se nesla jenom ospalá tma a ticho, které sem tam přerušilo jemné zakňourání nebo mlaskavý zvuk dvou proplétajících se jazyků.
Teď to byl však Tom, kdo byl tíhou bratrova těla slisován do podlahy, zatímco mu jeho bráška odevzdaně seděl na klíně a v rytmu dlouhého líbání se mu jemně pohrával s dredy, které opatrně proplétal mezi prsty a nejednou za ně letmo zatahal. Tomovy dlaně spočívaly volně spuštěné podél těla. Nedokázal dělat absolutně nic, jediné, na co se zmohl, bylo opětování všech Billových polibků. Cítil, jak se mu bratr na klíně chvěje a zpod těžce přivřených víček stekla nejedna drobná slza, která mu smáčela kůži na krku. Nerozuměl tomu…
Vlastně nerozuměl ničemu. Jeho bratr, dvojče - ten rebel, který mu jenom otravoval život a pěkně lezl na nervy, jej tady teď vášnivě líbal a nevědomky se otíral tváří o tu jeho. Sem tam cítil i jemné skousnutí kůži na bradě nebo neustálé šimrání Billových šlehačkových vlasů. Nemohl uvěřit tomu, co právě dělal. Věděl, že to není správné, a že jim to může nadělat akorát tak potíže, přesto se však nedokázal ubránit. Roby jej takhle nikdy nelíbala. Nikdy mu nedala vlastní prostor, aby si dělal co chtěl, stejně jako to právě udělal Bill, když si jej na sebe znovu překulil a zahleděl se mu hluboce do očí. Hleděli na sebe hezky dlouho. Nemluvili, jejich dlaně se už vzájemně nedotýkaly, přesto tady jistá konverzace byla. Jejich oči spolu mluvily, aniž by přitom jeden z nich musel otevřít pusu. Jejich zběsile zvedající se hrudníky se o sebe nevědomky otíraly a naběhlost jejich rtů byla snad jediným poznatkem právě ukončeného líbání.
"J-já nevím, co mám říct," vydechl Tom tiše a zmateně hleděl do Billových očí, ze kterých se nyní linuly horké slzy, jak začal tiše plakat.
"Myslím, že... že bys měl být raději zticha a neříkat nic. Byla to chyba… omlouvám se," řekl tiše a sklesle odvrátil svou tvář z dohledu Tomových očí, čímž ukončil to nekonečné protnutí. Tom si jej však k sobě znovu natočil a musel použít i menší sílu, aby se na něj Bill díval.
"Nerozumím tomu. Myslel jsem si, že ty… že ti na tomhle nezáleží. Ž-že to prostě k životu nepotřebuješ," až když uviděl Billův zhrozený výraz, uvědomil si, že to zřejmě přehnal.
"Opravdu si myslíš, že jsem z ledu?! Nebo z kamene?! Copak si myslíš, že za to, že prostě nemám štěstí a přitahuju problémy, tak nedokážu cítit?! Roby by ti o tom uměla povyprávět! Za ten týden jsme spolu nic jinýho kromě sexu nedělali," zasyčel sarkasticky a prudce ze sebe Toma znovu setřásl. Ten vykuleně sledoval, jak ze sebe jeho bráška klidně otírá zbytky šlehačky a sirupu... jakoby si vůbec neuvědomil, co právě řekl.
"Spal si s ní?" zeptal se jej Tom přímo a málem jej probodl pohledem, ve kterém se zračil strach, hněv, ale také neskutečný chtíč. Bill na něj nechtěl být zlý. Bylo mu líto i toho, jak na něj před chvilkou vyjel, ale nedokázal uvěřit, že i Tom jej bere za pouhou kamennou sochu bez schopnosti cítit něco takového, jako je láska. Jako by nikdy nepotřeboval ke svému životu něhu, doteky, hlazení nebo samotné milování... jako by tohle všechno bylo jenom pouhým zdáním v Billově životě...
"Ty se mě na to opravdu ptáš?" vydechl rozhořčeně a smutně našpulil rty, ve kterých se ještě pořád odrážela blízkost těch Tomových.
"Jo, ptám! Chci to vědět, Bille! Spal si s ní nebo ses jenom pokoušel sbalit ji?" zeptal se tiše a i jeho pohled už ztrácel tu pevnost a bojovnost, kterou pomalu nahradila vlhká stopa slz.
"Seš ubožák! Já mám svůj život, a ty zase svůj! A ty moc dobře víš, Tome, že se ti do něj nerad pletu. Tak si na to odpověz laskavě sám, bráško a mě z toho vynech," vydechl, poté se zvedl a rovnou mířil do koupelny, kde chtěl ze sebe smýt všechnu tu šlehačku a dotěrnou lepkavost, která se mu rozlévala snad po celém těle i tváři. Snažil se působit vyrovnaně, dokonce si před Tomem schválně utřel zbytky slz, ale stejně, když se za ním tiše zavřely dveře koupelny a on se zadíval na svůj odraz v zrcadle, znovu se rozplakal.
To líbání bylo daleko krásnější, než čekal a v jeho mysli teď vířily myšlenky neskutečnou rychlostí. Zkřehlýma rukama ze sebe opatrně svlékal špinavé oblečení, a když se konečně zavřel ve sprchovém koutu, sesunul se k zemi a bezmocně se rozbrečel. Kapky vody mu smývaly z těla tu sladkost a vůni dortu, ale on to vůbec nevnímal. Byl stočený v klubíčku v koutě a nesnažil se jakkoliv pohnout...
Tom ještě pořád vykolejený tím, co se před chvilkou stalo, zmateně dosednul na židli vedle něj a zoufalý obličej ukryl v závoji svých dlaní. Na rtech ještě pořád cítil Billovu sladkost a náruživost a jeho dredy byly něžně propletené od Billových prstů. Až teď mu to všechno došlo. Až teď, když mu hezky ublížil a ponížil jej. Ale nevěděl, čemu má věřit. Jestli Robyiným falešným očím, plných hraných slz, nebo Billovým polibkům...
Byl tak zmatenej... Po chvilce se však rozhodl umýt, i když jenom v kuchyni a alespoň většinu z toho dortu si ze své tváře smýt. Když už si přišel v rámci možností čistý, tichými kroky došel až ke svému pokoji, který zničeně otevřel a nechápavým pohledem přelétl Roby, která vesele balila Billovy věci do jeho kufrů. Když si všimla jeho přítomnosti, "zamilovaně" se usmála a poslala Tomovi vzdušný polibek. Ten však na ni pořád vykuleně hleděl a snažil se to všechno nějak srovnat ve své mysli.
"Co to jako děláš?" bylo první, co ze sebe dokázal dostat a jen stěží dokázal zavřít dveře.
"Coby? Pomáhám Billovi s balením. Přeci jej tady nechceš nechat a tím riskovat, že to udělá zase," vzpurně našpulila rty a vesele hodila do kufru poslední Billovo triko.
"Já jej ale nevyhodil! Všechno zapřel a já proto nevím, komu mám věřit. Takže to balíš zbytečně. Klidně to můžeš naskládat zpátky, Roby," řekl a v očích se mu rozhodně zablesklo.
"Lásko,ale... tvůj bratr mě zneužil a ty mi nevěříš?! Raději uvěříš jeho hloupým výmluvám, než své snoubence?" náhle se její hlas už nezdál tak vyrovnaný a veselý a Tom v něm poznal malinkou špetku nervozity.
"Nejsi moje snoubenka, Roby. Nepožádal jsem tě o ruku. To ty sis prostě řekla, že se vezmeme a nehledíš na to, zdali to tak vůbec chci!" naštvaně sebou prásknul na postel a zavrtal se hluboko pod přikrývku. "Dobrou noc," zasyčel ještě předtím, než prudce přivřel víčka a s myšlenkou na Billa se snažil usnout.
"Tome! Tohle snad už nemyslíš vážně? Nemilovali jsme se celou věčnost," vydechla sklesle, když hleděla, jak Tom spokojeně usíná a na ni kašle...
Zřejmě se těšila příliš brzy…
"Nemám náladu. A pokud tě můj bratr opravdu zneužil, mělo by se ti milování hnusit, ne?" šeptl a ještě z posledních sil se snažil zůstat vzhůru. Roby už jenom jedovatě zasyčela a svalila se na druhou stranu postele. Tímhle to pro ni ale neskončilo! Musí udělat něco, co ty dva prostě definitivně rozdělí…
Druhý den byl spíše založen na tichu a kradmých pohledech.
Bill odmítal komunikovat s Tomem, Tom zase s Roby a tak nemluvil nikdo s nikým. A jelikož se Roby na Billovy kufry vykašlala, a raději odjela na noc k rodičům, aby se nějak poradila, Tom mu je začal znovu vykládat a se smutným výrazem ukládal Billovy věci zpátky do skříně. Předtím však ještě skočil za děckama a chvilku je učil, dnes však bez svého bratra, který tam pokaždé rozesmál všechny ty děti a nejednou i Toma, svými přímo akrobatickými kousky...
Dnes však bylo všechno jinak. Bill se také jen tak toulal po městě, a když se vrátil, byl už večer. Dost jej překvapilo, že našel Toma, jak mu skládal jeho oblečení. Opřel se o rám dveří a skleslým pohledem se na něj zahleděl.
"Co to jako děláš?" zeptal se tiše a smutně vystrčil spodní ret. Tom se na něj poplašeně otočil, poté však na své tváři vykouzlil poklidný výraz a strnule se pousmál.
"Roby ti je velice ochotně naskládala do kufrů, tak to vykládám," řekl jistě a znovu se otočil pohledem ke kupě Billova oblečení. Billovou tváří prolétl smutný úsměv, jak pomalu kráčel ke svému bráškovi a z výšky se na něj smutně podíval.
"Nemusíš to dělat, Tome. Udělal bych si to klidně sám, a stejně bych tady zřejmě už neměl zůstávat, takže je to zbytečné. Roby mi akorát tak pomohla," tiše si povzdechl a odsunul z dosahu Tomových dlaní veliký kufr.
"Ne, to ne. Bille, já se ti omlouvám. Reagoval jsem jako hlupák. Byl jsem zmatenej a vzruše-," náhle se zoufalý příval jeho slov zastavil a on hleděl vyděšeně do očí svého bratra, kterého oči měly podobný výraz.
"Cože?" zeptal se Bill opatrně a tiše se posadil vedle Toma, kterého rázem polila červená.
"J-já... chtěl jsem říct zmatenej a hloupej…" pípl a náhle si připadal naproti Billovy malej jako knoflíček.
"Ale chtěl jsi říct něco jinýho," řekl Bill měkce, jak se mu vlasy nádherně leskly a jeho oči přímo vábily.
"Tak s-spal si s ní?" zeptal se ještě naposled a tváří otočil doleva, aby se mohl podívat Billovi hluboce do očí. Ten však hleděl na jeho krásně povyschlé rty a mírně zakroutil hlavou.
"Ne," řekl rozhodně a zamyšleně pohlédl před sebe.
"Já nevím, Bille… ona tvrdí, že si ji zneužil a já nevím, čemu mám věřit," Tom se na něj znovu smutně zahleděl a sledoval jeho nádhernej profil. Smutné oči, plné rty a něžný výraz.
"Myslíš si, že bych se s ní dokázal milovat po tom, co se stalo mezi náma?!" Tom náhle zpozorněl. To slovo milovat vyletělo z Billových rtů tak rychle, ale přesto v něm dokázalo vyvolat neskutečné vzrušení už jenom při představě milování s Billem… nechápal se a myšlenky tohohle typu si zakazoval, přesto to nedokázal. Bill mu za poslední dva dny dokázal dát daleko více lásky, než byla Roby schopná přes všechny ty měsíce, co spolu bydleli.
"Zřejmě ne," odpověděl nejistě a roztřesený pohled ukryl do unavených dlaní.
"Roby tady dnes nebude?" zeptal se jej Bill s pohledem pořád upnutým před sebe.
"Ne, spí u rodičů," postavil se a konečně protáhl ubolené klouby z toho dlouhého sezení. Bill vstal také a nesmělým pohledem se mu vpíjel do očí...
autor: B-kay
autor: B-kay
Žádné komentáře:
Okomentovat