Autors: Saya & Spook Bree
Bill - Saya
Tom - Spook Bree
Tom: "To mě mrzí Billi.." řeknu smutně.
Bill: Zhluboka se nadechnu avydechnu. Snažím se zadržet nový příval slz.
Tom: "Nebreč.."utěšúji tě
Bill: "Jenže on...si nás vždycky najde...zase budeme muset pryč. Nevím jestli za týden, za dva, za tři měsíce, nebo za půl roku...ale budeme muset pryč..." vzlykám.
Tom: "Přiblíží se k tobě a zažije peklo.."šeptnu výhružně
Bill: "Doufám, že se ani nepřiblíží...bojím se, aby neublížil i tobě..."
Tom: "Nedovolil bych ani jedno."
Bill: "Nevíš, jakej je...ublíží všemu, čemu si zamane..."
Tom: "Nezamane."
Bill: "Ublíží, kdykoli a kdekoli chce...hlavně tomu, koho si cením...zabil mi i psa..." zašeptám.
Tom: "Nemysli teď na něj. Nemysli na něj vůbec."
Bill: "Já se ho bojím, Tomi...a bojím se, že mi vezme tebe..."
Tom: "Nevezme..A nemysli na to... Mysli na něco hezkého.."
Bill: "Na tebe?" zašeptám.
Tom: "Na nás..." usměji se a zašeptám ti to líbezně do ouška které potom políbím
Bill: "Tomi..." zavrním štěstím, ale stejně nevím, co si o tom mám myslet. Miluje mě? Nezapoměl na to?
Tom: "Ano?.."zašeptám ti do ouška a hladím tě po zádech
Bill: "Miluju tě a navždycky milovat budu..." zašeptám a otřu se tváří o tvou.
Tom:"I já tebe...protože to tak cítím.." myslím to vážně. Možná jsem ztratil pamět ale tohle ve mě zůstalo
Bill: Obejmu tě ještě pevněji.
Tom: "Pojď ke mě.." posunu se na posteli
Bill: Sednu si vedle tebe a koukám ti do očí.
Tom:"Lehni si..." (usměji se a když si lehneš přitáhnu si tě k sobě)
Bill: Obejmu tě. "Miluju tě..." šeptám ti do ouška.
Tom: Políbím tě "Miluji tě." šeptnu ti do rtů
Tom: Políbím tě "Miluji tě." šeptnu ti do rtů
Bill: Zase cítím miliony motýlků v bříšku. "Už se těším, až tě pustí domů" zašeptám.
Tom: "Já taky..."(usměji se a dám ti jedno své koleno mezi nohy a zatlačím na rozkrok. přitom tě něžně líbám)
Bill: "Hmm" zavrním do polibku.
Tom: spokojeně se usměji a dál v tom pokračuji
Bill: "Tomi...jsme v nemocnici..." zašeptám ale usmívám se.
Tom:"Noa? Tak ať mě pustěj." ušklíbnu se a dál tě líbám. Nojo já starej rebel.
Bill: "A myslíš, že to můžou o dva dny dřív?" zašeptám a ušklíbnu se.
Tom: "Nevim ale tohle mi neodepřou." usměji se a znova tě začnu líbat
Bill: Usměju se. "To doufám..." šeptnu do polibku.
Tom: Usměji se a vjedu ti jazykem do pusy
Bill: Splupracuju.
Tom:(obejmu tě a pokračuji)
Bill: "Tomi...opakuji že jsme v n nemocnici..." zašeptám
Tom:(nespokojeně zamručím a trochu se odtáhnu)
Bill: "No...ale až takle jsem to nemyslel..." sklopím provinile očka.")
Tom: (políbím tě)
Bill: Usměji se do polibku.
Tom:"Prosím...ser na nemocnici..."(špitnu ti do polibků)
Bill: "To bych rád..." zašeptám.
Tom: "Tak to udělej.."(zažádám ti do pusy)
Bill: "Tomi...jestli sis nevšiml, tak ti sledujou tep...a při tomhle se tep hodně zvyšuje...co by se stalo kdyby..."
Tom:"Noojoo...tak ale až se vrátím domů...nesmíš mě nechat čekat."(zaculím s ena tebe a pohladím tě po tváři.)
Bill: "To si piš, že nenechám..."
Tom:"Tak to se mi ulevilo..."(zasměji se a přitáhnu si tě k sobě)
Bill: Pevně tě objímám. "Pro tebe cokoli."
Tom:(políbím tě)
Bill: Přitisknu se k tobě. Už nevím, co mám říkat, ale je mi krásně.
Tom: (tisknu si tě spokojeně k sobě)
Bill: Už nevím, jak ti víc dokazovat, že tě miluju. Ležím u tebe, objímám tě, a vydechuju ti na krk.
Tom:"Asi tě miluju.."(šeptnu spokojeně)
Bill: "Asi?" posmutním.
Vím, že si po strátě paměti ale mrzí mě to.
Tom: "Asi určitě.."(usměji se na tebe a podívám se ti do oček. Chytnu tě za bradičku a políbím.)
Bill: Spokojeně zamručím.
Tom: "Už máš dostatek abys mi věřil že k tobě cítím to co ty ke mě?"(usměji se a podívám se ti do očí)
Bill: "Jo..." zašeptám a políbím tě.
Tom: "Konečně."(zasměji se do tvých rtů a polibky ti začnu oplácet)
Bill: Vznáším se. Jsem v sedmém nebi a polibky ti oplácím.
Tom:(jemně ti skousnu spodní ret)
Bill: "Hmm..." usměju se do polibku a na prst si natočím jeden z tvých dredů.
Tom:"Coopak.?"(usměji se)
Bill: "Nic...já jen, že takle bych vydržel celé dny..." taky se usměju.
SpookBree (21.11.2010 20:40):
Tom: "Klidně. Mě to nevadí."zasměji se a pohladím tě po tváři. Jsi rozkošný
Saya-Mi (21.11.2010 20:42):
Bill: "Jenže nemůžu...musím se vrátit domů dřív než máma." zašeptám.
Tom:"Proč?" zakaboním se
Bill: "Když odcházela, spal jsem. Tudíž jsem nemusel do školy, takže budu hrát, že jsem se před chvílí vzbudil. A navíc bude chtít konečně vědět, co se stalo." potichu ti odpovím.
Tom: "Aha..." usměji se "Ale brzo přijdeš viď?"
Bill: "Neboj...každou volnou chvíli budu u tebe." taky se usměji.
Tom: "Doobře." najednou tam vletí sestřička a začne vřískat že už je po návštěvní době
Bill: Kouknu na tu megeru a pak na tebe.
Tom: "Je mi dobře.." zavrčím na ni.
Bill: Vrhnu na ni vražednej pohled.
Tom: Piští tam na nás dál "Neser!" zařvu na ni
Bill: "Když je mu dobře tak laskavě neotravuj!" křiknu na ni.
Tom:"Jo!"
Bill: "A vypadni!" přitisknu se k tobě.
Tom: "Jo!"zařvu na ni. Je celá rudá
Bill: "Sakra ať už vypadne" procedím skrz zaŤatý zuby.
Tom: Sestřička odběhla. "A teď na nás někoho pošle. Radši jdi. Abys neměl průser."
Bill: "Dobře. Zase přijdu. Nevím, jestli dneska ale přijdu co nejdřív." usměju se a vstanu.
Tom:"DObře." natáhnu se za tebou a obdaruju tě polibkem na rozloučenou "A teď utíkej."
Bill: "Ahoj Tomi. Miluju tě." rozloučím se a radši už jdu.
Tom:"I já tebe." řeknu ale to už jsi v tahu
Bill: Vyjdu z pokoje a rychle seběhnu schody.
Tom: Přiběhne tam sestřička s nějakým chlápkem "Je fuč." ušklíbnu se na ně
Bill: Vyběhnu ven a rozhlídnu se abych se zorientoval.
Tom: Znuděně tam ležím
Bill: Jdu nějakou ulicí a doufám, že vede domů. Kouknu se kolik je hodin. Hmm...půl jedné. Máma přijde za...hodinu. Hodinu?! Tak to mám co dělat.
Máma: Pustili mě domů dřív
Bill: Dojdu domů ve třičtvrtě a... Scheisse! Máma už je doma!
Máma: Broukám si v kuchyni. Bill spí. Nechci ho budit
Bill: Potichu se zuju a jdu nahoru.
Máma: Broukám si vesele
Bill: Potichu vejdu do pokoje a zavřu za sebou. Shodím ze sebe oblečení a vezmu si to, v čem jsem spal. Rychle se odlíčím a lehnu si.
Tom: Jdu potichu za Billem
Bill: Chvíli ležím, pak vstanu a oblíknu se. Sejdu po schodech dolů a v obýváku si sednu na gauč. Koukám do zdi a přemýšlím.
Máma: "Jé ahoj Bille."
Bill: Trhnu sebou. "Ahoj" odpovím jí.
Máma: "Jak ti je?"
Bill: "Už docela dobře..."
Máma: "Tak to je dobře... máš hlad?"
Bill: "Ani ne..."
Máma:"Dobře něco ti udělám." usměji se
Bill: Přikývnu a dál koukám do zdi.
Máma: Odejdu ti něco přichystat
Bill: Zase přemýšlím.
Máma: "Tady." donesu ti sendviče
Bill: "Díky" řeknu a dál koukám do zdi.
Máma: "Bille jsi v pořádku?"
Bill: "Jo..." zamručím.
Máma: "Bylo ti špatně?"
Bill: "Ne..."
Máma: "Tak proč jsi zůstal doma?"
Bill: To abych začal vysvětlovat od začátku, že?" pokusím se o milý tón.
Máma:"Byl bys hodnej."
Bill: "Tak jo. Když jsem v pátek říkal, že jdu ke kamarádovi...tak trochu jsem lhal..."
Máma:"Nešel jsi ke kamarádovi?"
Bill: "No...šel i nešel..."
Máma: "Nechám ti prostor k mluvení." usměji se
Bill: "Lépe řečeno...Tom je kamarád i neí kamarád..."
Máma: "Všechno mi to řekni najednou." koukám na tebe
Bill: "Tom...je můj přítel a náš soused... A strávil jsem s ním noc." čekám na tvoji reakci na tohle.
Máma: Vykulím na tebe oči a pootevřu pusu "Aha...a...proto jsi tak špatný?"
Bill: "Ne...bylo to krásný ale..." začervenám se. "Teď se dostáváme k tomu, proč jsi mě vyzvedávala v nemocnici."
Máma :"Aha"
Bill: "Ráno... Tomi chtěl udělat snídani a...šel do pekárny a..." rozvzlykám se.
Žádné komentáře:
Okomentovat