pátek 15. února 2013

Perfect Symetry 32. - KONEC

autor: B-Kay

Bylo už pozdě v noci.V krbu pořád vesele tančili hřejivé plamínky ohně,které dodávali pokoji nádherný intimní nádech.Vzduchem se neslo nádherné ospanlivé ticho a vůně milování.Před krbem se k sobě zamilovaně tulila dvě nahá těla ."Už sem ti dnes řekl,jak moc tě miluju?",Tom nechtěl tuhle nádhernou chvilku kazit hlasným mluvením ,proto jenom tichounce šeptal.Láskyplnými polibky pokrýval Billova nahá ramena a nesmělými doteky mapoval jeho tvář.Kdykoliv mohl,zadíval se mu hluboce do očí a oddaně políbil jeho horké rty."Myslím,že už tisíc krát",na Billově tváři se zračil klidnej ůsměv a oči mu zářili láskou.Ještě nikdy nebyl šťastnější.Připadal si jako v pohádce.

V bříšku mu tančili motýlci a celej svět se kolem něj točil.Byl zamilovanej až po uši.Přišel si jako malej kluk,kterej se poprvé skutečně zamiloval."Ale klidně mi to můžeš říkat neustále.",zahleděl se bratrovy do očí a své rty pomalu přitiskl k jeho vlasům."Tak moc tě miluju",vydechl své vyznání slabým hlasem ,přesto vědel,že bylo mnohem osobnější a vzácnější,než kdyby to vykřičel do celého světa.Byl unavený a zesláblý po tak nádherně vášnivém milování ,přesto si nemohl dovolit usnout.Nechtěl spát.I když se mu víčka automaticky přivírala,nechtěl spát .Chtěl se dívat do Tomových hlubokých očí ,chtěl jej líbat a dotýkat se jej.Jakoby se snad bál,že by se ráno vzbudil z krásnýho snu a Tom by u něj už nebyl…
Neustále sledoval Tomovu tvář měkkým pohledem .Vnímal,jak je uvolněná ,jak se jeho rty co chvilka stáčí k něžnýmu ůsměvu,který on vděčně opětoval.Bylo mu tak krásně.Nebylo tady nic,co by jim mohlo tuto chvíli překazit.Bella byla daleko a všechny problémy jakoby nečekaně odpluli neznámo kam.
"Bille",Tom na okamžik natáhl ruku za sebe a vylovil z balíku červeného medvídka.Ty Bill miloval ze všech nejvíce.Už jako malej kluk si pořád vybíral jenom ty červené a ostatníma krmil svého brášku.
"Ty tady máš ty medvídky?",překvapeně vydechl,když mu Tom sladkou dobrůtkou přejel obrys rtů.Ten se však jenom záhadně pousmál ,vložil si medvídka mezi zuby a naklonil se k Billovým rtům.V uších se mu nesutále ozývalo Billovo vášnivé zasténání,když mu toho medvídka vložil svým jazykem do ůst."Chtěl bys taky medvídka?",Billovy se tahle roztomile vzrušující hra začínala líbit.Stejným způsobem vložil medvídka do ůst Tomovy.Takhle se krmili ještě několik minut ,než si Bill všimnul malinké krabičky ,ležícína podlaze, nedaleko stolu...
"Podívej,co to je?",zeptal se šeptem a zvědavě se po malé krabičce natáhl.Tom plaše sklonil tvář a pevně přivřel víčka.Čekal,že přijde Billovy směšný .Opravdu si byl jist,že se Bill pouze zasměje nad jeho dětinskostí .S nervózně stisknutými rty se snažil zhluboka dýchat a vypadat uplně přirozeně."Nepatří to Natálií?",Bill si krabičku v dlaních zvědavě prohlížel ,ale když si všiml,jak se Tom tvářil pochopil,že to zřejmě Natálii patřit nebude."Ne ,patří to tobě",odpovědel Tom na jeho otázku a s bezmocně spuštěnými rameny , očekával Billovu reakci. Ten se na něj ještě chvilku překvapeně díval,než mu začalo docházet,co se v krabičce ukrývá.Oči se mu podlily slzama a on nedokázal potlačit své překvapení.Když krabičku nesměle otevíral,ruce se mu klepali jako o závod.Jeho oči bezmocně sledovali krásnej malej prstýnek ,kterej mohl říct jenom jediné."Vezmeš si mě Bille?",Tom roztřeseně vyřkl otázku ,kterou měl na srdci od chvíle ,co jej spatřil v tom květinářství.Tak krásného a křehkého…
"J-já…",Billovy snad poprvé v životě skutečně došla slova.Po tváři mu stékala jedna slza za druhou,jakmile si konečně uvědomil,co se to vlastně stalo.Tom jej požádal o ruku !Opravdu to udělal…Myslel si, že jako svatební agent bude moct tuhle otázku slýchat jenom od cizích zamilovaných párů.Nikdy by jej nenapadlo ,že jej někdo požádá u ruku.Proto zůstal na Toma uplně zaraženě hledět, neschopen jakéhokoli pohybu.Z pootevřených rtů mu vycházeli jenom naléhavé výdechy a vzlyky dojetí.Oba se chvěli ,jak vzrušením,tak strachem z toho,co bude dál.
"Já vím,je to hloupost .Pouto,které nás spájí,nám nedovolí mít svadbu ,nebo prezentovat naši lásku na věřejnosti,ale mě to vůbec nezajímá .Chci být s tebou .Chci si tě vzít kdy chci a jak chci.Nechci žádná pravidla,nebo hloupé podmínky.Chci jenom tebe.Už navždy Bille " vzal Billa za ruku a oddaně mu ji políbil.Líbal každičkej její centimetr a bezmocně se k ní tulil.Vzápětí ucítil,jak jej Bill dlaní něžne hladí po tváři ."Pak mou odpověd´ už dávno znáš" ,zašeptal a i když plakal, nádherně se na Toma usmál.Nastavil k němu dlaň a nevěřícně sledoval,jak mu Tom pomalounku nasadil prstýnek na prst.Bill si až ted´ všiml,že podobný nosil Tom už dost dlouho.Vlastně si jej včiml už tehdy v květinářství .Chtěl se jej na to tehdy zeptat,ale myslel si,že to je od Belly.Zřejmě však nebyl…"Miluju tě lásko",Bill se k Tomovy nedočkavě přitulil a nechal si jím zlíbávat zvyšky slz,které mu ulpěli na tváři."Odted´ už bude všechno krásný,slibuju",Tom jej ještě jednou hluboce políbil,vzal jej do náruče a pomalu jej odnášel nahoru do pokoje.Čekala je přeci svatební noc…
Přešlo sotva několik hodin a domem se ozvalo rychlé cinknutí zvonku.Tom ospale rozevřel oči a snažil se zorientovat.Jakmile se však zvonění zopakovalo,byl nucen jít otevřít."Půjdu já?",Bill neochotně zvedl hlavu z Tomova hrudníku a tiše zazíval."Ne lásko,spinkej.Hned sem spátky",Tom jej láskyplně pohladil po tváři,rychle na sebe hodil alespoň tepláky a seběhl dolů."Jak jste se měli?",zeptal se automaticky jak otevřel,protože si myslel,že se Simone s Natáliií vrátili z oslavy.Jeho pohled se však nechápavě zavrtal do veselých dětských očí ,které na něj zvědavě hleděli."Bello",vydechl nevěřícně a přímo šokovaně zíral na osobu,která mu málem zničila život."Udělala sem to jenom pro to,že sem tě měla opravdu ráda.Jak vidíš,zůstalo ve mně trošku lidskosti",položila ke dveřím Natálkiny kufry a pozorným pohledem snímala Tomovu spokojenou tvář.Byl šťastný.Když byl s ní,nikdy nevypadal takhle klidně a vyrovnaně.
Malá Natálka jej hravě zatahala za tepláky a natáhla po něm drobné ručky."Ahoj",usmála se na něj bezzubou pusinkou,když si ji vzal do náruče."Páni,ty si vyrostla",zlehka ji pohladil po plavých vláscích a ukazováčkem ji dloubl do nosu."Myslím,že už bych měla jít.Její táta o ni stejně nestál ,pořád byla u nás.Tady ji bude líp.Vyřid´ Billovy,že mu děkuju .A tobě taky Tome",najednou vypadala konečně rozvážně.Možná že si konečně uvědomila,jak moc všem jenom ubližovala."A co Natálie?Ji nechceš vzkázat nic?",Tom vnímal,jak se k němu malá Natálka přitulila .Bella se na vteřinku zamyslela,poté však poraženě sklopila tvář."Že mě to mrzí",řekl tiše a bez jediného pohledu podešla ke svému auta a odjela,Tom doufal,že už navždy.
"Tak pojd´.Ukážu ti někoho,kdo tě bude mít moc rád ano?",s milým ůsměvem zavřel dveře a pomalu kráčel nahoru k Billovy."Kdo to byl?Už sem se bál",Bill byl okamžitě na nohou ,když však spatřil roztomilou holčičku v Tomově náručí ,šokovaně vypískl."Ahoj,já sem Natálka ",holčička se na něj roztomile škeřila,když si ji Bill k sobě bral .Se slzama v očích se na ni zadíval a lehce ji políbil do vlasů."Ale jak?"."Já ti to všechno vysvětlím",slíbil mu Tom a dlouze jej políbil."Víš,že ti to s ní sluší?",sledoval,jak Natálka v Billově náručí pomalu usínala.Oba se na sebe smutně zadívali,protože vědeli,že spolu miminko nikdy nebudou mít…
Během několika dalších měsíců se jejich život změnil od základů. Natálie se málem zbláznila radostí,když tehdy našla svou dcerku u Toma v pokoji.Byl to ten nejkrásnější dárek ,jaký ji kdy mohl někdo dát.Nastěhovala se k nim i s malou Natálkou a slíbila,že jim také daruje jeden veliký dárek…Byla ochotná darovat jim miminko.Byla ochotná vzdát se jej ,pro jejich štěstí.Všichni tři o tom dlouho přemýšleli .Tom chtěl mít s Billem miminko ,aby byli jako skutečná rodina.Domluvili se a on se s Natálií vyspal.Byla to jenom jediná noc a přesto přinesla až příliš krásné vytoužené ovoce….
Billa tu noc probudil tichej pláč."Ted´ půjdu já",zašeptal své lásce do vlasů a láskyplně jej políbil .Unaveně vylezl z postele a pomalými kroky mířil k dětské postýlce .Když se do ní zadíval,musel se usmát."Jsou krásní",ozval se mu u ucha Tomův tichej hlas .Vzápětí ucítil,jak si jej k sobě přitulil kolem boků a společně se dívali na
své dva chlapečky."Tenhle vypadá jako ty",vesele Billa dloubl do boků a spokojeně se zasmál."Ty seš blázínek,vždyť jsou uplně stejní,stejně jako sme byli i my dva",vydechl tiše a otočil se tváří k bratrovy."Všechno to trápení za to stálo ",něžne se na něj usmál a dlouze jej políbil.Kdyby se jejich miminka neozvala a nežádala jejich pozornost ,dokázali by tak prolíbat i hodiny...

KONEC

autor: B-Kay

Žádné komentáře:

Okomentovat

BIGBANG: '봄여름가을겨울 (Still Life)' M/V

Uuuufff! Waaaahhhh!!! Íííí! Takovej výlev už jsem neměla dlouho! BIGBANG jsou zpátky! Právě jsem jejich combackovej singl viděla v živé prem...