autor: B-Kay
"Řekneš mi prosím,co se stalo?",ve tmě nahmatal jeho chvějící se dlaně a pomalounku s ním propletl prsty.Bill smutně sklonil tvář a neodpovídal."Nechceš o tom mluvit?",skusil to Tom ještě jednou a po čtyřech se připlazil blíž k němu."Je to hloupé,já…stydím se za to",Bill se nepoznával.Kam se poděla jeho odvaha a hrdost ? Kde zanechal všechnu svou pýchu,jistotu a sebevědomí? Kde zanechal tu část svého já, která Tomovy vzdorovala a vyhýbala se mu ? "Podívej Bille,když sem tě něčím vyděsil,omlouvám se.Já vím,že sis dnešek možná představoval jinak ,ale mrzí mě, jak to dopadlo. Chtěl sem být s tebou…nic víc",Bill rozechvěle sledoval Tomovu dlaň ,která se pomalu blížila k jeho tváři a když jej konečky prstů pohladil po čelisti,omámeně přivřel víčka.
V tu chvíli pro něj nic neexistovalo.Celej svět se razem změnil v jedinej neurčitej bod. Nechápal,co se to stalo.Nerozuměl sám sobě ,sám v sobě se ztrácel.Když Tom zlehka vsál jeho spodní ret ,nesměle své rty pootevřel,oči měl však pořád zavřené."Budu tě jenom líbat,o nic víc se nepokusím…slibuju",zasténal mu do vlasů a polibky mapoval celou jeho tvář.Tak moc mu to chtěl všechno říct.Říct,že jej miluje víc,než svůj vlastní život a že se žení jenom proto ,aby tu lásku v sobě pohřbil nadobro….
Bill se chvěl jako křehká hadrová panenka .Ještě nikdy nezažil něco tak silného.Tom líbal jeho rty jemně a pomalu.Vůbec na něj nenaléhal ,vůbec do polibků nevkládal divokost nebo touhu.Rty o sebe jenom nepatrně třeli a dívali se jeden druhému do očí.Tom Billa nevědomky pokládal do peřin a jeho polibky slábli.Bill opřel hlavu o polštář za sebou a zahleděl se mu hluboce do očí.Poté oči na okamžik přivřel a kdyby mohl ,skryl by se někam uplně celý."Sem panic",vyletělo z něj rychlostí blesku a znechucen sám sebou odvrátil tvář z dosahu Tomovo překvapených očí.Dlouhou chvíli bylo ticho...
Ani jeden se neodvážil pohnout ,ne to promluvit.Bill se cítil jako uplnej hlupák.Ponížil sám sebe a zhodil se před Tomem na celé čáře."Prosím odejdi",vydechl po chvíli a obrátil se mu zády.Po tváři mu stékali horké slzy a on se jim nesnažil jakkoliv bránit."Tohle bylo to tvé tajemství ?",Billa naprosto šokovalo,že se jej to zeptal Tom spíš nechápavě,než pohoršeně."A tobě se to zdá málo ?Je mi jednadvacet a ještě sem žádné nedovolil se na mě ani podívat,ne to ještě dotknout. Mám z toho takovej strach,že to prostě nedokážu překonat. Tady máš vysvětlení,proč sem se stal svatebním agentem …Když sem se na ty lidi díval,byl sem nadšený z toho,že dělám správnou věc.Byl sem šťastný,když sem je viděl smát se. Na své štěstí sem prostě kašlal a ted´ už to nejde ",dokončil svou dlouhou řeč a neodvážil se obrátit na záda a zadívat se bratrovy do očí.Byl si jistý,že tam najde nepochopení nebo pobavení.
Tom se však tvářil uplně normálně. To,že bratr neposkytl své tělo každé,se kterou chodil,mu vůbec nepřišlo hloupé.Rozuměl mu.Každý se přeci něčeho bojí.I on měl strach z mnoha věcí.Bál se budoucna…bál se toho,co přijde ,nebo co všechno jej ještě čeká.Ze všeho nejvíc jej však děsil fakt,že by mohl o Billa přijít a ztratit jej nadobro.Něžne jej pohladil po vlasech ,a s popřáním dobré noci jeho pokoj raději opustil.Vědel,že ted´ by nic nevyřešil a ještě by tím Billa trápil.Raději nechal věcem volnější průběh a byl si jist ,že na něj by čekal tak dlouho,jak by si přál…Jenomže je to stejně zbytečné ,jelikož jej dělí posledních čtrnáct dní od svadby s Bellou…
Přešli další dva dny a dvojčata neměla jedinou šanci promluvit si.Tom byl z toho už zoufalej. Bella jej pořád něčím otravovala, pořád mu něco ukazovala a prosila .S Billem běhala celý dny po městě ,jelikož ji její svatební horečka totálně dostala a ani jednomu z nich nedala vydechnout .Dokonce i jejich tajné noční návštěvy u Billa v pokoji byli minulostí ,jelikož usnuli mnohem dřív,než by se únavě stihli ubránit.Mělo to však i své světlejší stránky-alespoň měli oba dostatek času přemýšlet.Bill si uvědomil,že by se mu Tom nikdy nevysmál kvůli tomu,co jej děsí a proto se rozhodl se mu omluvit.Jenomže poslední dva dny jej viděl maximálně u snídaně a večer,když všichni čtyři sledovali televizi,tudíž neměl jedinou možnost navázat s ním rozhovor.Chyběl mu ,tak moc mu chyběl…
Další den nebyl výjimkou ,jakoby to všechno bylo jenom deja vu.S Bellou byli skontrolovat stav svatebních kytic ,pak oběhli město kvůli posledním doplňkům a když se konečně dostali domů, stmívalo se."Miláčku,vypadáš unaveně",Simone vědela, jak moc jim dává Bella poslední dobou zabrat a i když ji domluvila, nedala si říct. Bill krátce zívl a unaveně si složil brýle."Mami už to nebude dlouho trvat .Já to nějak vydržím .Bella šla ještě běhat po obchodech ,takže mám volno ",natáhl se pro svůj hrníček čaje a unaveně se na ni pousmál."Zlato,běž nahoru. Já vám zatím udělám večeři ano? Tom usnul jako miminko,běž za ním a taky se trošičku prospi" ,láskyplně jej pohladila po tváři a když začal odporovat ,pomohla mu na nohy a hned mu bylo jasné, že prohrál."Běž",mile se na něj usmála a znovu se vrátila do kuchyně,aby jim mohla uvařit něco dobrého.
Bill tedy vyčerpaně šlapal schody nahoru a nesměle vešel do bratrova pokoje."Ahoj",zašeptal tiše a nesmělými kroky podešel až k postely ,kde se Tom právě probouzel."Ahoj",odpovědel a nadzvedl svou deku ,aby si mohl Bill vlízt k němu.Ten neváhal ani chviličku,zhodil ze sebe tmavej svetr a položil se vedle něj.Tom jej přikryl a smutně se na něj zadíval."Už sem si myslel,že tě do svadby nestihnu",povzdechl si a naléhavě opřel své čelo o bratrovo.Zhluboka nasál jeho nádhernou vůni a konečně se skutečně uvolnil."Chtěl sem se ti omluvit.Nevědel sem jak-",Bill nemohl ani souvisle mluvit. V Tomově náruči mu bylo nádherně a jeho touha po mazlení a něžných pohlazeních rostla s každým lehkým polibkem,kterej Tom věnoval jeho pootevřeným rtům. "Chyběl si mi…strašně moc si mi chyběl",zavzdychal a nechal se Tomem vášnivě políbit.Tom jej do rtů hravě kousal a Bill si každého polibku užíval.Bylo to pro ně tak krásně přirozené a automatické…jakoby byli stvořeni jeden pro druhého.
Tom Billa horlivě líbal ,přitom si však dával nesmírnej pozor, aby se jej náhodou nedotkl a nevyděsil jej.Bill měl chuť se smát ,když cítil,jak Tom neví,co s rukama.Všemožně je schovával pod polštáře ,drtil nima cip deky a snažil se dělat všechno proto,aby jeho dlaně neskončili na Billovy.Ten to už nemohl vydržet.Zlehka sál Tomův jazyk a pomalounku uchopil jeho dlaň do té své ,aby si ji mohl položit na bříško…
autor: B-Kay
Žádné komentáře:
Okomentovat