Můj zlobivej model 26.

autor: B-Kay

Do ztichlého bytíku prostupovalo malýma škvírkama ranní sluníčko,které pomalounku svou hřejivou náručí budilo všechny kolem. Někteří lidé vstávali do práce, jiní se jenom tak procházeli vzbouzejícím se městečkem. Všude kolem se už rozezněl zpěv ptáčků, kterí vesele poletovali nad ulicema Berlína.

Jeden z takovejchhle ptáčků zazpíval i u Tomova okna, což mělo za následek pomalé probuzení spícího klubíčka, které do téhle chvíle leželo nehybně zamotané v peřinách. Hnědé očka se rozespale otevřela a dezorientovaně se rozhlédla kolem….

Co však zahlédla jako první byl závoj černejch dlouhejch vlasů. Tomovi už nebylo třeba dlouho rozmýšlet, aby si uvědomil, co se stalo, a kdo vedle něj právě leží. Opatrně odsunul Billovo spící tělo ze svého zběsile zvedajícího se hrudníku a roztěkaně putoval očima po nahých zádech svého dvojčete.

Tohle bylo úplně poprvý, co se vedle někoho vzbouzel… Ve vztazích, no tedy když se dají jeho krátké postelové románky nazvat vztahem, byl pokaždé tím, kterej vstal jako první, odešel do koupelny, umyl se a pak se té dívky zbavil…

…Jenomže tohle byla uplně jiná situace. I když se včera kromě dlouhýho a spalujícího líbání, které přešlo v něžné mazlení nic nestalo, sex mu nechyběl… Bylo to zvláštní… sám tomu nerozuměl. Včera vůbec nedosáhnul té pomyslné hranice orgasmu a on byl štastnej! Stačilo se jenom dívat… Dívat se, jak se Billovy očka pod návalem únavy pomalounku přivřela a jeho mysl se odebrala uplně jiným směrem… Tom střežil jeho sny. Vnímal krásné hřejivé teplo jeho těla a také jeho horkej dech na svém krku, kterej mu způsoboval téměř husí kůži. Vnímal, jak se v jeho náručí jemně třese a jeho hebké dlaně byly přehozené přes Tomovo bříško… Stačil mu jedinej pohled na tu spící nádheru a žádnej sex nepotřeboval… Nechtěl s ním spát. Ne hned… Chtěl si vlastně uvědomit, co se to s ním vlastně děje. Opravdu to s ním dokázalo udělat právě jeho dvojče?

Ještě naposled se podíval na křehkou bytůstku, která spokojeně spinkala dál po uši přikrytá dekou a vůbec nevnímala Tomovy rozpaky.

Poté však svůj pohled zvednul k boxerkám, které ležely nepatrně přehozeny přes okraj postele. Když se tak díval po pokoji, všude po zemi byl kousek jejich oblečení. V rohu se krčily Billovy džíny a na stole bylo pohozeno jeho tričko. Tom opatrnými kroky podešel ke kleci s morčátkem, na které se zašklebil a vzal si své tričko. Spěšně to na sebe naházel a tichými krůčky mířil dolů do obýváku.

"Dobrý ránko", šepl na psa, kterej byl rozvalenej přes celej gauč a bylo vidět, že si nepřítomnosti páníčka velice užívá. Avšak hned jak uviděl, že Tom zmizel v kuchyni, vzal do pusinky svou misku a klopítkal hezky za ním.

"No jo hned", vydechl Tom s úsměvem a nasypal mu plnou misku psího jídla, načež byl odměněn velikým lizancem. Pak mu ještě nalil vodu a šel se osprchovat. Potřeboval se prostě schladit a nějak si všechno v hlavě srovnat…

Hned, jak se za ním zavřely dveře sprchovýho koutu, nechal své tělo volně sklouznout dolů na studenou kachličkovou dalo by se říci podlahu a nechal se přeberat kapkami vlažné vody, které mu stékaly po těle a přinášely dokonalej pocit čistoty. Hlavu složil do dlaní a prudce přivřel víčka… nedokázal vnímat absolutně nic… jako by se mu celej svět ztratil v jediném bodu a tím bodem byl Bill… jeho dvojče…bráška... osoba, se kterou se včera málem miloval…

Tohle všechno mu přišlo skoro absurdní… Nemohl se přece líbat se svým dvojčetem… nemohl se jej dotýkat a nechat se dotýkat… Tohle se nemělo stát…

Prudce vydechl, natáhnul ruku a nalil si trochu sprchového gelu mezi prsty. Dlaněma si přejížděl po těle a do každého milimetříku vnášel tu opojnou vůni. Najednou mu však padl pohled na Billovo tělové mléko, které bylo položeno na poličce hned vedle jeho šamponku a houby na mytí. Vzal tu prokletou tubu do dlaně, otevřel ji a malinko k ní přivoněl… To, co v tu chvíli pocítil, se nedá jenom tak popsat. Prudce zvrátil tvář dozadu a naléhavě přvřel oči… přesně takhle vonělo včera jeho tělo…

Mylšenky mu zase začaly proudit hlavou jako blesk… Billovo nahé tělo horlivě se tisknoucí k tomu jeho… jeho touhou zastřené oči… naběhlé rty… dokonalá tvář… a tiché sténání…

Tom rychle zavřel mléko a odložil jej zpátky na poličku hned, jak ucítil, že se jeho vzrušení hlásí o pozornost. Nasupeně hleděl na svůj vzrušenej klín a měl chuť si jej ustřihnout… Nemůže se přece vzrušit při představě bratrova těla… to prostě nejde….
Ale jde a jak snadno! Nedokázal se ovládnout. I když moc chtěl, nerozuměl, co se to s ním děje…Takhle se ještě nikdy nechoval. Ještě nikdy necítil ten zvláštní pocit uvnitř, kterej jej nutí myslet jenom na jedinou osobu a tou byl jeho bráška… už to prostě nešlo.

Pořád měl před očima jeho nádherné tělo… hebkou pokožku s vůní hořkých mandlí…

"A dost!", řekl vztekle, vyšel z koutu a omotal si kolem boků bílej ručník. Takhle to dál nepůjde! Prostě to takhle dál jít nemůže. V celým Berlínu je snad milion holek a určitě jedna z nich zažene jeho myšlenky na brášku. Musí!...

autor: B-Kay