autor: B-Kay
Tom ještě naposled nežně zapohyboval dlaní ve svém klíně a poté už jenom pocítil to nádherné uvolnění… Uvolnění, které se mu šířilo každou částečkou jeho chvějícího se těla, které teď leželo skoro nahé na chladné podlaze koupelny, jak se chudáček Tom dokonale mířenými doteky nedokázal udržet na nohách… Vlastně ani nevěděl, proč se dnes uspokojil nežnými pohyby svého zápěstí… Nebyl to snad on, kdo vždy dostával od holky jenom tvrdé uspokojení, aby jí v mžiku mohl poskynout stejně silnej prožitek?!
Když si to takhle uvědomoval, ještě nikdy nebylo jeho vyvrcholení tak skutečné. Tak procítěné… Bylo to prostě skvělé, ale naneštěstí mu to nestačilo. Ukojil sice své touhy, ale to jenom nachvilku paralyzoval ty touhy, které jej teď zevnitř znovu sžírali…
Sám v sobě se ztrácel... Copak neměl dost holek na to, aby byl spokojenej? Vždyť jich mohl mít na každej prst deset, kdyby chtěl… Jenomže to je ten problém, on je nechtěl... Chudáček ani sám nevěděl proč, ale ve chvíli, kdy se ten neskutečně přitažlivej pholed dvou dokonale mandlových očí smíchal s tím jeho, už jej oči žádné dívky nedokázaly nějak uchvátit. Všechny mu najednou přišly stejné… Stejné vlasy, stejné rty, stejnej hladovej pohled pokaždé, když se s nima Tom miloval… stejnej naléhavej křik, když dosáhly vrcholu… Bylo to až zvláštní, ale ještě nikdy nepotkal holku, která by byla na povrch křehká jako panenka, ale uvnitř by jí bilo vášnivé srdce toužící po skutečné lásce a opravdovém milování… Až teď si pomalounku uvědomoval, jak ubohej byl jeho způsob života…
Už si připadal jako jejich táta. Také nedokázal mít žádnou známost déle, než dva měsíce, a už i to se ta holka několikrát vybrečela Tomovi na rameni… Bylo to zvláštní, ale cítil, že kdyby měl u sebe někoho, koho bude doopravdy milovat, neměl by potřebu těchhle krátkejch románků, kterých u něj už bylo více méně až až…
Smutně se postavil, aby si mohl z dlaní smýt horkou tekutinu, která byla jenom výsledkem jeho naléhavé touhy po vlastním dvojčeti… On už fakt šílel… Že by mu láska chyběla natolik, že by byl schopen udělat se při myšlence na svého bratra? Musel si jej vyhodit z hlavy! Tohle prostě nebylo normální… Teďka byl tomu Billovu čuněti i vděčnej, že je přerušilo, protože pak... kdoví, jestli by to skončilo jenom u polibků… Na to se však Tom snažil už nemyslet, protože by jej myšlenka na Billa, kterej leží nahý na jeho posteli a čeká jenom na Tomovy doteky, přiváděla k šílenství…
Zoufale zatřásl hlavou a nesouhlasně našpulil rty hned, jak se na sebe zahleděl do zrcadla!
"Ten model je tvoje dvojče! Vzpamatuj se! Nejseš přeci úchylák, abys toužil po tom-", jeho myšlenky se však najednou začaly ubírat úplně jiným směrem. "Po tom dokonale přitažlivém klukovi, kterej tě jak vzhledem tak chováním sráží na kolena", odpověděla tá část jeho svědomí, která přesně vědela, jak a co Tom právě cítí…
Rychle si omyl ruce a přepláchl tvář studenou vodou, poté na svůj odraz ještě vyplázl jazyk a tiše se vrátil do obýváku, jakoby se vlastně ani nic nestalo. A také že ne, vždyt jemu přišlo dosažení orgasmu za nevědomé pomoci bratra uplně normální. Zmateně sebou hodil na gauč, kde už mu Bill mezitím naskládal všechny peřiny, aby se nahoru ani nemusel vracet!
Toma to však vyprovokovalo ještě více a jak naschvál se pohotově postavil a houpavými krůčky mířil do svého pokoje pod záminkou, že si tam zapoměl nějakej gel na dredy nebo co už. Nemohl uvěřit, že by Bill byl tak průhlednej a začal se mu vyhýbat, když ještě před chvílí jej málem udusil svým hladkým jazykem. Že by se až natolik uvědomil, a teď by se mu snažil vyhýbat? Toho by snad nebyl schopnej…
Ale čím více se Tom blížil po schodech do svého pokoje, tím více cítil, že se pekelně mýlil, protože už jenom ty zvláštní zvuky, které se tiše nesly horním patrem jej přesvěčily o opaku! Za normálních okolností by to Billovo tiché šeptání a jemné vzdychání nebylo vůbec slyšet, jenomže Tom to v ztichlém bytě rozeznal až moc dobře... Jeho oči se doširoka rozevřely ve chvíli, když stál u prahu svých dveří a teď už vědel jistě, že jeho bratr také potřebuje něčí doteky… a z jeho naléhavýho šeptání usoudil, že je potřebuje zoufale….
Bill se totiž chudáček neovládl a i když už jednou vyvrcholil, nedokázal si pomoct… Byl to prostě dokonalej pocit, cítit to náhlé uvlonění, a proto se ani nedá divit, že po něm zatoužil znovu. Jenomže chudáček ani netušil, že jeho dvojče stojí za dveřma a pekelně se hádá se svým svědomím, jestli má, nebo nemá nahlédnout. Protože stačilo jenom malinko pootevřít dveře a uviděl by na své posteli tiše ležícího Billa, kterej byl na tom až tak zle, že si prostě ty kalhoty i boxerky, které mu neskutečně překážely sundal a zůstal na posteli ležet skoro nahej. Jenom černé triko… které dokonale kontrastovalo s jeho bělavou pletí, jenom tenhle kousínek látky chránil jeho chvějící se tělo před úplnou nahotou. Jednou dlaní si zoufale přejížděl po hebké kůži na hrudi, zatímco druhou si snažil nahrázet všechny pohyby těch dvou dokonalých dlaní, které byli na tuhle činnost jako stvořeny…
autor: B-Kay
Žádné komentáře:
Okomentovat