Síla tvého hlasu 17.

autor: B-Kay

"Víš, co bych si ted´ přál ze všeho nejvíc ?"ticho, rozléhající se mezi nima, vydržalo sotva několik vteřin. Tom jednoduše musel promluvit. Nebyl jsi jistý, zdali to bylo tím, že jej dlouhá chvíle ticha, mohla znejistit, nebo jenom kvůli potřebe slyšet Billův hlas.

Bill však zůstal potichu, hlavou se opřel o Tomův hrudník a dlaní jej nesměle pohladil . Byl to sice jenom jediný prst, kterým se dokázal dotknout Tomova pomalounku zvedajícího se hrudníku, přesto byl rád, že tak udělal. Udělal totiž další drobný krůček, díky kterému si mohli být ještě blíž. A nezakladá se zamilovaný a pevný vztah, právě na pomalém objevování a poznávání toho druhého ?

---

"Chtěl bych zastavit čas,"jeho hlas byl náhle smutnější a nejistý. Moc dobře totiž věděl, že jim zůstávala tak hodina, nanejvýš dvě, než se vrátí Billova maminka a on jeho blízkost přijde.

Nechtěl být sobecký, cítil se kvůli všem těm pocitům špatně, ale nemohl si pomoct. Chtěl být s ním, opravdu moc toužil po tom, být s ním.

"Těch několik dní uteklo až příliš rychle. Vůbec jsem si to neuvědomoval, až ted´,"Bill se proti jeho hrudníku smutně pousmál. Cítil se uplně stejně, ale nahlas to neřekl. Nechtěl Toma ještě více rozlítostit, proto omotal jednu dlaň kolem Tomova bříška, přitulil se k němu ještě více a zavřel oči. Myslí mu v tu chvíli prolétla ta nejkrásnější vzpomínka, ze všech. Byla to vzpomínka na chvíli, kdy jej poprvé skutečně spatřil.

Byl nádherný…a možná dokonce ještě víc než to. Tom byl tím typem kluka, ze kterého by jste mohli šílet, aniž by jste si uvědomili, co jej dělá tak jediněčným. Billa na něm přitahovalo snad všechno. Jeho vůně, způsob, jakým k němu promlouval, hlas, ze kterého mu celým tělem proplouvala husí kůže, nebo tvář, na které dominovali dětsky nevinné oči a horká ůsta, která musela být stvořena k líbání. Jinak si to Bill nedovedl vysvětlit.

"Budu ti pořád nablízku Tome. Jenom malinký kousínek od tebe. Tak, jako to bylo vždy. Tohle mezi náma…nemusí skončit, pokud si ty nepřeješ něco jiného. Chci, abys byl šťastný Tome. To je pro mě to nejdůležitější ze všeho,"tiše zasténal, jakmile se ocitl rozvalen na Tomově těle. Tom jednou rukou svíral jeho hubené boky, zatímco tou druhou jej láskyplně hladil po tváři.

"Nemůžu být šťastný. Ne bez tebe, protože ty jsi se stal během několika dnů mím štěstím. Nyní už vím, že odejít do města, bylo tou největší chybou v mém životě. Moc jsem ti ublížil,"zlehka se dotýkal Billovy tváře, očima se však vnářel do těch Billových. Miloval je...

"Kdo by se ohlížel nad minulostí ? Jenom díky tobě, jsem ten nejšťastnější člověk na světě. Snil jsem o tobě několik let …věřil jsem, prosil jsem, aby ses mi ještě vrátil. A ty jsi tady, tady u mě,"jejich rty se setkali ještě mnohem dřív, než stačil Tom odpovědět.

Bylo to jejich prvé skutečné líbání. Vášnivé, chtivé, zároveň však krásně svazující.

Převalovali se po sobě jako malí kluci, jednou byl nahoře Bill, jednou zase Tom. V tu chvíli nevnímali nic kolem sebe. Nic pro ně nebylo natolik důležité jako to, že jse konečně našli a dostali od života druhou šanci. Šanci být konečně spolu a ani jeden se té šance nemínil vzdát.

Ve chvílích, kdy se Tom skláněl nad Billovým tělem, byli jeho polibky o poznání naléhavější. Šílel z toho kluka, byl do něj zblázněný až po uši a nedokázal v sobě potlačit bouři, kterou v něm Bill vyvolal. Neudělal by tak, ani kdyby to dokázal. Bylo to krásné.

Bezmocně se vpíjel do Billových ůst, naslouchal jeho tichým vzdychům, nebo zvuku jejich srážejících se jazyků a v tu chvíli jsi připadal jako v jiném světě. Nemohl uveřit tomu, že to bylo skutečné. Líbání s Billem bylo tak jiné od všech, kterými si už prošel. Bylo to jediné líbání, které mohl nazvat skutečným líbáním. Na ty ostatní si v tu chvíli nedokázal ani matně vzpomenout. Jak by také mohl, když pod sebou cítil křehounké tělo toho nejkrásnějšího kluka ?

"Bille,"mezi hlubokými polibky, tichounce šeptal jeho jméno. Bylo to neskutečné. Pootevřenými rty klouzal po Billově bradě, láskyplně mu skousával kůži na krku a čím víc jej na hladké kůži líbal, tím naléhavější byli Billovy prosíky, aby už nikdy nepřestal. Dokonce i Tom, by nejraději zůstal v poloze, v jaké se nacházel, obklopen jenom Billovou vůní a teplem, sálajícím z jeho těla. Ale nemohl.

Billova maminka byla již na cestě domů a on věděl, že nebude trvat dlouho a zjeví se i s jeho malou sestřičkou u dveří jejich domu.

"Musím ti ještě zbalit věci,"Tom byl z toho všeho mírně smutný a nesnažil se to zastírat. Moc dobře věděl, jak prázdný bude jeho pokoj, bez Billových věcí. Uplně jako on sám, bez Billa.

"Mohl bych se mezitím osprchovat a pak bychom se mohli spolu i s Klaudií nasnídat hmm? Chtěl bych být ještě chvilku s tebou "Tom se na něj měkce pousmál a ještě jednou jej dlouze políbil.

"Ovšem že se spolu nasnídáme. A večer můžete zajet někam na výlet. Jenom tak nachvilku vypadnout. Samozřejmě by šla s náma i tvoje sestřička, chtěl bys?"něžně mu brnkl do nosu a vesele se usmál ve chvíli, co se Billova tvář přímo rozzářila. Nemusel ani odpovídat, aby Tom poznal jeho odpověd´…

Balení Billových věcí zabralo Tomovy až překvapivou chviličku. Opravdu si myslel, nebo spíš doufal, že to bude trvat déle. Jeho babička ještě spokojeně spala, na snídani ještě neměl chuť a jediné, s čím uvnitř sebe bojoval, byl proud vody, ozývající se z koupelny. Bojoval s touhou svléknout ze sebe všechno oblečení, běžet za ním a přitulit se k jeho nahému tělu. Bylo to dokonce tak silné, že musel dosednout na postel, sevřít si tvář v dlaních a zhluboka se nadechnout. Ta představa jej ničila.

Představa Billova nahého těla a horkého objetí, které by mu jistě věnoval.

Prudce zavrtěl hlavou a pohlédl směrem k oknu. Snažil se myslet na cokoliv jiného, všemožně proplétal prsty, nervózně dupkal nohama a skousával si rty. Rátal každičkou vteřinku a modlil se, aby voda přestala téct a on odolal svému pokušení. Při pohledu na Billovo oblečení, které odnesl z koupelny, aby si jej nezamočil, to však bylo mnohem horší. Snažil se nemyslet na to, že jej ze sebe před malou chvilkou svlékl.

Stihl narátat sotva do tří, než se prudce zvedl z postele. Nevydržel to…

Stačila pouhá chvilka k tomu, aby potichu vešel do koupelny. Svému oblečení nemusel ani dopomáhat k tomu, aby z něj volně sklouzlo. Jakoby tušilo, že je mu v tu chvíli uplně zbytečné.

Cítil se neskutečně hloupě , jak pomalu kráčel nahý ke sprchovému koutu a přímo omdléval při pohledu na Billovo holé tělo, ukryto jenom sklenným téměř průsvitným povrchem.

Slovo nádherný pro něj v tu chvíli ztratilo jakýkoliv význam. Bill nebyl nádherný. Bill stělesněním všeho, po čem Tom toužil. Dokázal v něm probudit něco, co nedokázala žádná jiná před ním.

Právě v tu chvíli konečně pochopil, proč byl i ve svém věku ještě pořád nedotčený. Netoužil po sexu s někým, pro koho by neznamenal víc, než způsob jakéhosi ukojení touhy. Chtěl víc.

Slovo sex se mu nikdy ani trošičku nespájelo se slůvkem láska. Toužil po milování, po skutečném vztahu s osobou, pro kterou by, jak i Bill řekl, umíral.

"Tohle je hloupost,"vydechl téměř neslyšně a rozhodl se odejít.

"Tome ?"zastavil se v půli pohybu. Neuvědomoval si, že Bill, jakožto slepý člověk, dokázal rozeznat jeho zpola vyřčená slova. Proud vody náhle ustal. Sám se prozradil.

Bill se opatrně dotýkal zdi sprchového koutu, dokud nenarazil na dvířka a neotevřel je. Nesměle se vyklonil ven.

"Proč si myslíš, že je to hloupost ?"zašeptal.

Tom nejistě přešlápl na místě a se skloněnou tváří, se snažil najít vhodná slova. Nemohl se na něj podívat. Zbláznil by se. Oba byli nazí a dělilo je sotva dvacet centimetrů. To byla až příliš nebezpečná kombinace.

"Chtěl jsem vejít za tebou… já…začínám po tobě toužit. Bojím se, že by se mohlo stát něco, co bys nechtěl. Bojím se, že ti znovu ublížím,bojím se dokonce i vlastních pocitů,"trpce stiskl rty a krátce na Billa pohlédl. Byl snad ještě krásnější, než před chvílí. Měl mokré vlasy, po tváří mu stékali drobné kapky vody a krásně voněl.

"Já se však nebojím ani tvé touhy, ani tvých pocitů. Nebojím se ani tebe a ani toho, co by se mezi náma mohlo stát. Jsem do tebe zamilovaný. Miluji tě celým svým srdcem a když konečně pochopíš význam těch slov, přestaneš se bát i svých pocitů,"ustoupil o krok zpátky.

"Nenašel jsem v sobě odvahu požádat tě o to, aby ses vysprchoval se mnou.Ty jsi tu odvahu našel. Proto ale ještě nejsi špatný člověk. V podstatě je to krásné, protože cítím, že mě máš rád,"zářivě se usmál a natáhl obě ruky ve vzduchoprázdno před sebou.

"Zůstaň tu se mnou," špitl.

Nic se však nestalo. Jeho dlaně, tápající ve vzduchu, zůstávali pořád nedotčené a s každou další vteřinou mizela i jeho naděje, že by se Tom dokázal odhodlat vejít k němu. Přesto jej chápal a vůbec se na něj nezlobil.

"To je v pořádku,"zašeptal smířlivě a chápavě pokýval hlavou. Otočil se mu zády a konečky prstů pátral po kohoutku. Horká voda se však spustila na jejich těla mnohem dřív, než se vůbec stačil kohoutku dotknout.

"Tome,"zasténal a šťastně si skousl rty. Dlaně, plazící se přes jeho nahé boky a rty, jemně líbající jeho holá ramena byli skutečné a on se přesto cítil jako v pohádce. Jakoby mu v uších zněla tichá slůvka pohádek, které kdysi četl své mladší sestřičce.

"Kde bylo, tam bylo… jednoho dne se Billův temný svět konečně rozzářil.

Našel své slunce,
jediný zdroj svého štěstí, zároveň však i lásku, pro kterou se chtěl uzdravit. Našel svého prince, svého Toma …"

autor: B-Kay