autor: B-Kay
Nekonečné hodiny, pomalu ubíhající dny a přímo strastiplná léta…
Jak dlouho na něj čekal ? Jak dlouho tajně doufal v to,že jej ještě někdy bude moct spatřit ?
Modlil se téměř každou noc a s radostí se nechával ukolébávat ke spánku krásnými sny ,ve kterých byli jenom oni dva. Sny, ve kterých bylo možné uplně všechno.Ve kterých mu patřil a alespoň na krátkou chvíli si směl vychutnat náruč milované osoby.
Pousmál se.Poslední měsíce byl sice úsměv na jeho tváři stejně tak nezvyčajný,jako studený sníh v létě ,přesto mu v tu chvíli bylo opravdu hezky.
Stál ve sprchovém koutu ,nechával na své zkřehlé tělo dopadat tisíce kapek horké vody a přitom se pomalounku dotýkal vlhkých obkladaček, ve snaze najít nějaký sprchový gel.Tom mu sice přesně popsal ,kde se co nacházelo ,ale Bill význam jeho slov sotva vnímal.Byl jako malé poblázněné dítě.První noc strávená s Tomem jej dobila zvláštní energií a vírou v zázraky.Cítil se volný jako pták letící nekonečnou oblohou.Volný a přitom svázán nádherným poutem k osobě , kterou miloval nejvíc na světě.
" Tady to je",zašeptal, jakmile pod prsty konečně ucítil menší tubičky. Opatrně vzal jednu do rukou ,pomalu po ní přecházel prsty a zlehka se jí dotýkal.V bříšku cítil přítomnost motýlích křídel a celým tělem mu proběhla vlna očekávání.Rychle jí otevřel ,sklonil tvář a nesměle k ní přivoněl.Ze rtů mu vzápětí proklouzlo tiché zasténání...
Jakoby byla všechna Tomova vůně, ukryta v té malé tubičce .Usmál se.
Nikdy by nevěřil ,že může existovat něco tak nádherného.Vytlačil si malou trošku do dlaně ,zavřel oči a pomalu si jí rozetíral mezi prsty.Namydlenou dlaní začal klouzat po svém holém těle .Bylo to zvláštní, ale obklopen tou vůní, se cítil jako v Tomově náručí. Dotýkal se sám sebe a přesto se mu zdálo, že ty dlaně nepatří jemu.Nechtěl se toho krásného pocitu vzdát.Několik dlouhých vteřin zůstal téměř bez pohnutí, celý od pěny, zhluboka dýchajíc její krásnou vůni..Chtěl si ten okamžik již navždy zachovat ve své paměti, jako další z těch krásných vzpomínek na Toma.
Nakonec se však rychle opláchl a opatrně vylezl ze sprchového koutu .Konečky prstů se dotýkal zdi, dělal jeden nejistý krok za druhým a druhou rukou mezitím tápal ve vzduchoprázdnu.Nevědomky se začínal třást .Kapky vody, ještě před chvilkou přímo hořící, na jeho nahém těle nepříjemně chladli a jemu zůstala zima.
" Bille ?Zapoměl sem ti přinést ručníky a ,"Tomovo zdání zřejmě nebylo tak přesné, jak si myslel.Byl si stoprocentně jistý, že je Bill ještě ve sprše a proto mu chtěl ty ručníky položit vedle sprchového koutu a potichu se vytratit.To, že měl nejdřív zaklepat, si uvědomil až moc pozdě.
Bill se téměř okamžitě stydlivě přikryl dlaní a bezmocně zalapal po dechu.Nebyl si jistý, kde přesně se Tom nacházel, to, zdali bylo v jeho blízkosti něco,čím by se mohl zakrýt, ani netušil. Proto jenom poníženě sklonil tvář a stiskl víčka tak, jako to dělával pokaždé, když se cítil nejistě nebo hloupě.
Jeho reakce byla sice rychlá, Tomovy oči však byli mnohem rychlejší. Viděli dokonce i to, co skutečně vidět nechtěli .Už jenom kvůli Billovy.
" J-já Bille…omlouvám se.Nevěděl sem…myslel sem…j-já, jenom sem ti chtěl ,"co vlastně chtěl, již říct nedokázal.Snažil se dívat kamkoliv, jenom ne na Billovo nahé tělo ,zpoře ukryto jeho dlaní.
"Jenom sem ti chtěl přinést nějaké ručníky .J-já sem ti je zapoměl dát, " bezmocně zaúpěl ve chvíli, co si uvědomil, že jej pohled na nahého Billa natolik vykolejil , že mu všechny ručníky vypadli z rukou. Rychle je všechny pozbíral, několikrát se zhluboka nadechl a nejistý na vlastních nohou, podešel několik kroků vpřed.
Mezi prsty vzal největší ručník, rozprostřel ho a Billa do něj zabalil.Očima přitom nedokázal opustit Billovu nádhernou tvář. Vypadal v tu chvíli tak bezbranně, že měl Tom sto chutí vzít jej do náruče a objímat jej přesně tak, jako to dělal i v noci.
Bill překvapeně vydechl, jakmile ucítil Tomovy prsty, zlehka klouzající jeho tváří.
"Měl si tam ještě trošku pěny, " zašeptal a věnoval jeho prázdným očím, měkký úsměv.
" Děkuji ," Bill nejistě přešlápl na místě, drkotající rty si přikryl ručníkem a smutně čekal na to, co se bude dít dál.
" Je to moje vina Bille .Prosím, odpustíš mi to ? " Tom přes něj rychle přehodil ještě jeden ručník a roztřesenou dlaní jej poprvé skutečně pohladil . Bylo to sice jenom lehké otření se o jeho tvář , přesto to bylo poprvé, co se odvážil něco takového udělat.Omámeným pohledem se vpíjel do Billových hlubokých očí .Bylo mu uplně jedno, že jsou nevidomé.Jak by se v tu chvíli mohl pozastavovat nad něčím tak zbytečným a tím se vyhýbat jejich kráse ?! Nebral je jako nemocné.Od první chvíle jej okouzlily ,dokonce sám často zapomínal, že jeho pohled nemohou opětovat.
" Už je to v pořádku .Vlastně se nic tak strašného nestalo ",Bill si nesměle skousl rty a váhavě se pousmál.Skackajíc na místě se ještě více zabalil do vlhkých osušek a udělal nesmělý krok vpřed.
" Je ti zima ?",nestihl dokonce ani odpovědět .Tomovy horké paže se ovinuli kolem jeho boků stejně nečekaně, jako on vběhl do koupelny.Bill se v jeho náručí pomalu měnil na hadrovou panenku.
Chtěl se tomu pocitu ubránit,chtěl být alespoň jednou dostatečně silný, ale nedokázal.
Podlomila se mu kolena a kdyby jej Tom neobjal ještě pevněji, jistě by spadl.
"Už je to lepší Bille ?"naslouchal Tomovu měkkému hlasu, snažil se vnímat každé slovíčko, které mu pověděl, přesto to bylo mnohem těžší, než si myslel.Tváří se unavěně opíral o Tomův hrudník, nechával ze sebou zlehka houpat ze strany na stranu a připadal si, jako v tom nejnádhernějším snu.Na jazyku jej pálilo tisíce slov, přesto však nechtěl vyslovit jedno jediné.Nechtěl mluvit. Jenom si tichounce vychutnával tu krásnou chvilku.
Zaposlouchal se do tlukotu Tomova srdce a tiše vydechl.Každou chvilkou jej miloval víc a víc.Připadal si, jakoby byl stvořen proto, aby Toma miloval.
" Bille ," Tom jeho jméno zasténal z posledních sil.Alespoň na malou chvilku se nechtěl bránit tomu, co cítil, když byl s ním.
Zlehka jej hladil po zádech, tváří se opíral o jeho vlasy a nechával se nimi příjemně šimrat.Pootevřenými rty vydechoval na Billovu tvář horký vzduch. Při pohledu na své ruce a husí kůži, již je pokrývala si uvědomil ,že se s ním pomalu něco dělo.
Sklonil tvář, rty se téměř dotýkal Billova čela ,jak se o něj bezmocně opíral.Několikrát zmateně zamrkal a stiskl rty.
" Proč se mi ve tvé blízkosti tak špatně dýchá ?" ,zašeptal Billovy do ucha ,načež Bill nesměle zvedl tvář .
" Proč ve tvé blízkosti nepotřebuji dýchat ?"…
autor: B-Kay
Žádné komentáře:
Okomentovat