autor: B-kay
betaread: Janule
"Tomi?" šeptl Bill tiše, zatímco něžně přejížděl ukazováčkem po Tomově nahém břiše. "Hmm?" ozval se Tom ospale, oči jenom zpola otevřená, jak se snažil Billa vnímat.
"Můžu se tě na něco zeptat?" nadzvedl svou tvář a zahleděl se na svého brášku, který jej ospale pozoroval… Po tak krásném milování byl prostě vyčerpán, a vůbec netušil, co se jeho dvojčeti honí hlavou, že ještě nespí…
Jenomže Bill ani usnout nemohl. Pořád mu nešlo do hlavy to, co Dan udělal… Nerozuměl tomu. Kdyby byl on na místě Daniela a Toma by viděl s nějakou holkou, určitě by si s ním nejdříve promluvil, a až pak by začal jednat. Ale Dan ne! Bezhlavě se vrhnul po touze oplatit Andymu tu strašlivou úzkost, kterou tehdy cítil a vůbec si neuvědomil, co všechno tím mohl zkazit.
"Tak se ptej, lásko," vydechl tiše Tom a opatrně se posadil, protože jeho zdravý úsudek mu našeptal, že kdyby zůstal ležet, asi by Billa nezvládl poslouchat dýl než dvě vteřiny. Bill přes oba starostlivě přehodil přikrývku a poté se posadil jen kousínek od Toma tak, aby se mu mohl dívat do tváře.
"V-víš… chtěl jsem vědět, jestli ti ještě pořád přijdu jako nemehlo? P-protože vím, že jsem byl někdy opravdu hroznej, ale-" nestihl ani domluvit a už byl zběsilý průchod jeho slov zastaven.
Tom mu přejel linii tváře a poté jej něžně políbil. "Ty víš, žes mi nikdy nepřišel jako nemehlo! Možná, že jsi byl malinko nešikovnej, ale to z tebe ještě nemehlo nedělalo. A vlastně díky téhle nešikovnosti jsme spolu… právě ona mě na tobě dostala nejvíce," řekl tiše a hravě Billa kousl do ouška.
"A dokonce se to zlepšilo. Tedy… ta tvá nešikovnost přešla na našeho psa," sladce se uculil proti Billovým rtům, které jej jemně políbily.
"Miluješ mě, Tome?" zeptal se náhle, čímž Tomovi málem vyrazil dech. Myslel si, že tohle je přeci samozřejmost.
"Bille, proč se na to ptáš? To víš, že tě miluju," řekl až moc prudce a dychtivě, proto se vzápětí omluvně kousl do rtů a zahleděl se k místu, kde stála postýlka, ve které naštěstí pořád klidně spinkal Oliver. Bill se ale pro jistotu postavil a nahlédl do postýlky, aby se přesvědčil, zdali Oliver opravdu spí, nebo se začal pomalu probouzet.
"Spinká," vydechl klidně a s mírným úsměvem se otočil na svého brášku, který jej však málem zhltnul pohledem. "Tedy ty seš strašnej, lásko," vesele se zasmál a poté se raději zamotal do přikrývky k Tomovi.
"Já si prostě nepomůžu," olízl si rty a poté se chtěl konečně uložit tak, aby mohli jít spát.
"N-ne počkej! Ještě jedna otázka… K-kdybys, kdybys mě náhodou viděl s nějakou holkou… jenom viděl, nic víc, co bys jako první poté udělal?" tak tomuhle už chudák Tom nerozuměl vůbec. Malinko zmateně se na Billa zahleděl a poté zamyšleně koukl před sebe.
"Asi nic," řekl rezignovaně a znovu se podíval na své dvojčátko.
"Kdybyste byli jenom tak venku, tak nic. Máš přeci právo na kamarádky, a také i kamarády. A já bych proti tomu neměl žádné námitky. Tedy kdybys ji nelíbal! Ty víš, že jsem největší žárlivec na světě," zakňoural bezmocně a sklesle se na Billa zahleděl, poté jej však náhle strhl pod sebe a přejížděl jeho tvář zamilovaným pohledem.
"Ale nešel bys k nějaké kámošce a nevrátil bys mi to... že ne?" jeho hlas náhle působil strašně smutně, ba přímo vyděšeně.
"A proč bych to měl dělat?? Já tě přeci miluju... a pokud miluju tebe, nebudu chtít líbat jiné rty, i kdybys udělal cokoliv... Ale proč se na tohle ptáš?" zeptal se, ale když Bill jenom tiše pokýval hlavou a poté se na něj šťastně usmál, víc vědět nepotřeboval…
"A musí jít s náma i Andy s Danem?" zeptal se Bill sklíčeně hned druhý ráno, když malýho opatrně usazoval do autosedačky a podával mu jeho oblíbené hračky. Tom zatím naložil věci potřebné na výlet do kufru auta, a když bylo všechno hotovo, stačilo jenom počkat na Andyho a pak vyrazit.
"Proč? Tobě snad překáží? Jestli jo, tak řekni, Bille… klidně bychom mohli jít i sami," něžně si jej k sobě přitulil, ale nechápal, proč se náhle Bill choval tak odtažitě, co se týkalo Andyho s Danem, když ještě nedávno byl v jejich přítomnosti moc rád.
Černé vlásky jej jemně pošimraly po tváři, jak se k němu Bill natěsnal a hlavu si opřel o jeho rameno. "To ne…jen jsem chtěl být s tebou," vydechl tiše a poté Toma líbnul na líce.
"Ale miláčku, vynahradíme si to pak večer, hmm?" pohladil jej jemně po tváři a poté své dlaně vsunul do kapes na Billově zadečku.
Najednou se však ode dveří ozval hlasitý smích, a Bill v něm hned poznal Andyho… Tudíž i osobu, která jej doprovázela. Tom se na ně vesele usmál, ale Bill měl radši sklopenou tvář a i když došlo na pozdrav, jenom se mírně ošil a pousmál. Naneštěstí si však toho všimnul i Tom, který si také všimnul i Danielovy změny… Vůbec se k Andymu netulil a nelísal tak jako kdysi. Dokonce na jeho tváři nepohrával ten zamilovaný pohled, který z jeho očí čišel na míle daleko…
"Stalo se něco?" zeptal se tiše a překvapeně sledoval svou lásku, jak se mu bezmocně tulí do mikiny a se skloněnou tváří jemně kývá hlavinkou.
"P-půjdu ještě malýmu pro svetr. V-víš, možná se ochladí a tak," řekl rychle a naléhavě se rozběhl ke dveřím.
"Tome, mohl bych se jít napít? Nějak mi přišlo zle," řekl Daniel podivným hlasem, a co Toma totálně šokovalo, ani jednou se na něj nepodíval. Už tohle bylo zlé znamení!
"Co to s nima je?" zeptal se Andy překvapeně a vzal do dlaní Pohromu, která do něj dloubala tlapkama.
"To tedy nevím," vydechl Tom mírně strnule, jak pozoroval, že se Danielovy kroky náhle zrychlily ve snaze dohonit Billovo zběsile utíkající tělíčko.
Bill rychle doběhl do kuchyně, kterou chtěl použít jako útočiště, dokud se všichni neusadí do auta a on by se pak vyhnul zbytečným pohledům. Roztěkaně si napravil zelenou mikinu a bezmocně sklonil pohled. Unaveně se opřel o linku a nepřál si nic jiného, než aby Daniel s Andym někam zmizeli a on by mohl zůstat v klidu s Tomem… jenom oni dva a ještě to malé miminko… nikdo víc! Protože jenom tehdy, když byli sami, se jeho srdce nestrachovalo, že by jejich lásce hrozilo něco takového, jako byl Daniel.
Málem vypísknul leknutím, když si jej něčí dlaně k sobě přitáhly a on na svých zádech ucítil mocně pulzující hrudník. Už jenom dle vůně, a husí kůže, která mu naskočila odporem poznal, o koho se jedná.
"Okamžitě mě pusť!!!" sykl skrz pevně semknuté rty, jak si jej k sobě Daniel naléhavě otočil a až překvapivě hladovým pohledem sjel jeho tvář. Nikdy by nevěřil, že v tak hubeném těle, jakým bylo to Danielovo, se ukrývá tolik síly.
"Ne, Bille, musíš si mě vyslechnout… prosím," vydechl nešťastně, ale když Bill prudce zavrtěl hlavou a odtrhnul se od něj, nedokázal jednat jinak. Hladově se vrhnul po těch měkkých rtech, které mu nedovolovaly myslet na nic jiného od doby, co se jich dotknul. Teď už chápal to kouzlo Billovy osobnosti, že pobláznil i svého brášku.
"Ty blázne, okamžitě mě nech být!" sykal Bill mezi nechtěnými polibky, které doslova bolely… Daniel si bral jeho rty beze známky nějakého citu nebo lítosti. Silně je kousal a tahal, prudce do nich vjížděl a zase je svým jazykem opouštěl, nebo je divoce olizoval, zatímco Bill, se nemohl ani hnout. Daniel drtil jeho hubené tělíčko a kuchyňskou linku a i když se jej snažil kopat, bránil se rukama, nebo jej dokonce i kousal, Dan byl pořád silnější!
Vůbec si neuvědomoval, co v tu chvíli dělá! Nějak pořád nevnímal, že Bill pláče, prosí jej a už se nedokáže bránit... Nic z toho si nebral k srdci! S Andym se skoro celou noc jenom dohadovali, pak se zmohli na rychlé milování, ale on to stejně nedokázal vnímat... Bál se toho, co si uvědomil! Nechtěl tím ublížit Tomovi a už vůbec ne Billovi, ale nedokázal se ovládnout!
Billova vůně a to krásné teplo, které z něj vycházelo, jej naprosto paralyzovaly od jakéhokoliv reálného uvažování.
"Proč mi to děláš?!" vykvíkl Bill tiše v záchvatu pláče a málem se svezl na kolena, když jej Daniel konečně pustil.
"B-bille... j-já si nemohu pomoct... Nejde to... Opětuj mi jeden jediný polibek a já už ti dám navždy pokoj. Prosím tě jenom o jeden jediný polibek," vydechl a naléhavě jej pohladil po tváři. Bill však náhle vyletěl.
"Seš normální?! Osoba, kterou miluju nadevše, je jenom kousek ode mě a já tě budu líbat?! Myslíš si, že kvůli tobě dopustím, abych ztratil Toma?! To se tedy pleteš! Okamžitě mi uhni z cesty, nebo začnu křičet a to mi věř, že to udělám!!" vykřikl po něm najednou, tváře úplně rudé, jak pláčem, tak zlostí a v jeho očích se už neodrážela ta křehkost, ani přátelství... Teď v nich mohl poznat jenom zlost, hněv a nenávist. Rozhodnost jeho slov byla tak veliká, že se Daniel lekl.
Bill si tiše otřel krvácející rty, a snažil se dlouhým rukávem zakrýt modřiny, které se mu z tak pevného sevření začaly vytvářet.
"Bille... to tě bude tak bolet jediný polibek?" zkusil ještě tiše a snažil se ovládnout... už teď jej představa Billova nahého těla, které jistě nejednou patřilo Tomovi, přiváděla k šílenství. Prudce se k němu zase přiblížil, ale to neměl dělat!
Bill v tu chvíli vypískl a během dvou sekund, si málem vykřičel celé hlasivky, zvoláním Tomova jména. Tom však už byl dávno na cestě dovnitř, protože se mu opravdu nezdálo chování těch dvou. Když však uslyšel Billův výkřik, rozběhl se jako šílený do kuchyně, odkud výkřik vycházel.
Když však vešel dovnitř, ani se nestihl pořádně rozhlédnout, co se vlastně stalo, a už mu v náručí přistálo naléhavě brečící tělíčko...
autor: B-kay
Žádné komentáře:
Okomentovat