Živelná pohroma II. 9.

autor: B-kay

Jak mu tohle mohl udělat?! Nejlepší přítel...
Bill si brečíc znechuceně otřel rty a skryl svou tvář v dlaních. Stačilo jenom aby šel náhodou Tom do kuchyně, třeba pro Oliverovu flašku a celá jejich láska by se zničila...
Tak málo chybělo...

---

Billovo plačící tělíčko zaujalo Pohromku, která se pomalými krůčky dostala až za svým pánem a jemně jej olízla na odhalené rameno. Bill malinko polekaně zvedl svůj pohled, ale když spatřil před sebou pejska, jemně jej pohladil. "Jdi spinkat," zašeptal a ukázal směrem, kde měla ohrádku. Dnes ji však zamykat nechtěl, a proto ji položil na křeslo, kam ji dal polštářek a sklíčeně vydupal schody nahoru. Absolutně nevěděl, co dělat.
Jak se má teď vlastně k Danielovi chovat?!
A to měli jít zítra zase k vodě. Když přecházel kolem svého pokoje, rozezněl se úzkou chodbou zvuk telefonu. Bill k němu nejistě došel a opatrně zvednul.
"Ano?" čekal, že to bude Daniel, s těmi trapnými omluvami, to by jej teď Bill nejraději poslal někam.

Daniel to však nebyl. "Mami?" vydechl překvapeně, ale potěšeně zároveň.
"Ahoj, miláčku, jak se máte?" zeptala se Simone vesele a z jejího hlasu Bill hned poznal, že je šťastná, takže se jim asi zadařilo.

"Celkem to ujde. Proč voláš tak pozdě?" zeptal se tiše, protože měl menší dojem, že Oliver už asi spinká.

"Ale právě jsme na jedné oslavě, a mně je po vás neskutečně smutno. Jak se má můj druhej brouček?" zeptala se mile na svého druhého synka. "Tom? Je v pořádku. Je to v pohodě. Dokonce si zvykl i na Oliho," pousmál se Bill a čekal, co na něj mamka vyvalí. Protože pochyboval, že by volala takhle pozdě jenom proto, že jí bylo za klukama smutno.
Tedy byla to jedna z možností, protože Simone byla na své kluky moc navázána. Už jako malá miminka je zahrnovala nekonečnou láskou a něhou. Chtěla, aby jejím miláčkům nic nechybělo. A tak teď bylo očividné, že jí chyběli. Takhle daleko od nich ještě nebyla.
"Joo, a teta Kamila se ptá, jestli je Oliver hodnej?" zasmála se do telefonu, což Billa jenom utvrdilo v tom, že si jeho mamka asi malinko vypila.

"Jo jasně. Je skvělý," odpověděl rychle.
"Billí, víš, ono se to malinko prodloužilo a tady jsou hrozné vánice a lety jsou zrušeny, takže přijdeme asi až za dva, tři dny. Zvládnete to?" zeptala se starostlivě a už teď ji malinko hryzalo svědomí, že zatímco ony tam se ségrou slaví svůj úspěch, její dvojčátka se starají o roční miminko.
"Ne, mami. To je v pohodě. Jen si dávejte pozor, ano?" jeho milá odpověď Simone překvapila. Ale až moc dobře jej znala na to, aby zjistila, že se něco stalo.

"Bille, copak je?" její hlas už nepůsobil tak vesele jako před chvilkou.

"Ne, nic, mami. Jsem v pořádku, ale malinko unavenej."

"Já vás nechci trápit tím miminkem, Bille. Jestli je toho na vás moc, tak mi to klidně řekni, hmm?" znovu se v ní ozvala role matky. Té až moc starostlivé maminky, kterou však oba dva milovali.

"Ne, mami, vy si to tam užijte a nespěchejte. My to s Tomem zvládnem, hmm?" povzbudil ji veselým hlasem a poté se s ní rozloučil a položil.
Kdyby jen věděla…

Bill tiše otevřel dveře a jako myška vklouznul dovnitř. Obraz, který se mu však naskytl, jej málem srazil na kolena.
"Bože," vydechl šťastně a nedokázal se vynadívat na Toma, který byl rozvalený na posteli a tiše spinkal, zatímco mu v náručí ležel na bříšku malý Oliver a s jedním dredem v ručičce spokojeně oddechoval. Bill nechtěl kazit tuhle krásnou idylku, ale věděl, že Tom se v noci převaluje a pro Olivera by to asi nebylo nic moc. Proto k nim opatrně popošel a vzal miminko do náruče.

"Čššt, spinkej," sladce se usmál a na celého Daniela a jeho polibky dávno zapomněl. Tohle byl totiž jeho smysl života. Tom a jeho rodina a víc jich nepotřeboval. Na celého Daniela se může zvysoka vykašlat a jenom proto, že jej zřejmě podvádí jeho přítel, Bill svou lásku nepodvede!
Za žádnou cenu! A tím si byl více než jistý!
Opatrně malýho položil do postýlky, a jemně jej přikryl medvídkovou dekou. Oliver se jen malinko zavrtěl a ručičkama si nahmatal svou hračku. Bill se na něj krásně zaculil a opatrně jej pohladil po drobných vlhkých vláscích. "Dobrou noc," zašeptal a teď popošel ke svému miminku.
"Miláčku, zvedni ruce," šeptnul Tomovi do ouška, protože jej chtěl zbavit hrubé mikiny, kterou měl přes sebe přehozenou. Tom rozespale poslechl a neobratně zvedl ruce nahoru.

"Co se stalo?" zeptal se ospale a pomalu se začínal probouzet.

"Nic, už jsem u tebe," řekl Bill tiše a jemně jej políbil. "Voníš jako miminko," vydechl vesele a znovu si k Tomovi jemně přivoněl.

"To proto, že to prtě spíš vykoupalo mě, než já jeho," frajersky se ušklíbnul a znovu Billa políbil.
"Co Dan?" jeho náhlá otázka Billa malinko překvapila.

"Andy pro něj přijel. Šel domů," zalhal, ale takhle se aspoň vyhnul bolestivému vysvětlování. Tom si však stejně všimnul menšího smutku v jeho očích.

"Stalo se něco?" zeptal se, a opatrně si k sobě Billovu tvář přiblížil. Bill jej jemně políbil na obě pulzující dlaně.

"Chyběl jsi mi," špitl a nechal se Tomem vášnivě políbit.

"Ty mě taky, broučku," vydechl a s uličnickým úšklebkem sledoval Billa, který mu začal jemně líbat bříško a neobratně se mu dostával pod spodní prádlo, které bylo rázem na zemi, takže Tom zůstal ležet na posteli úplně nahý. Něžně se na svlíkajícího se Billa usmál a poté tiše vzdychnul, když mu v náručí přistálo jeho nahé tělo.
"Ale tiše," zasténal mu Bill vábivě do ucha a poté nechal své tělo v Tomových rukách...

autor: B-kay