autor: B-kay
Malinký Oliver si hrál ve své ohrádce s hračkama, a štěňátko, které sedělo vedle ohrádky, na něj zvědavě stražilo ouška. Střídavě koukalo z mimča na medvídky, kteří nejednou skončili v bezzubých ústech.
Jenomže kromě Pohromky tam seděla ještě jedna osoba. Uhlově černé vlasy, kdysi vesele rozčepýřené, byly teď volně spuštěné a oči, kdysi plné jisker, se na miminko sklesle dívaly. Sem tam dokonce z těch čokoládových důlků ukápla slza.
Při pohledu na Olivera se mu chtělo brečet. Byl tak křehoučký a nevinný, tak malinkatý… kdyby se o něj Tom s Billem nestarali, nepřežil by. Byl na nich závislý, ale oni jej přesto potřebovali také.
Přišlo mu to dokonalé. A vlastně všechno, co nějak souviselo s dvojčátky, mu přišlo dokonalé. Vždycky jim záviděl jejich dokonalý vztah bez hádek, ale také jim to moc přál.
Jenom on měl tu smůlu…ale vlastně měl smůlu jenom v tom, že jeho přítel pro jeho sen prostě neměl pochopení. A ještě po něm i křičel…
Jenomže kromě Pohromky tam seděla ještě jedna osoba. Uhlově černé vlasy, kdysi vesele rozčepýřené, byly teď volně spuštěné a oči, kdysi plné jisker, se na miminko sklesle dívaly. Sem tam dokonce z těch čokoládových důlků ukápla slza.
Při pohledu na Olivera se mu chtělo brečet. Byl tak křehoučký a nevinný, tak malinkatý… kdyby se o něj Tom s Billem nestarali, nepřežil by. Byl na nich závislý, ale oni jej přesto potřebovali také.
Přišlo mu to dokonalé. A vlastně všechno, co nějak souviselo s dvojčátky, mu přišlo dokonalé. Vždycky jim záviděl jejich dokonalý vztah bez hádek, ale také jim to moc přál.
Jenom on měl tu smůlu…ale vlastně měl smůlu jenom v tom, že jeho přítel pro jeho sen prostě neměl pochopení. A ještě po něm i křičel…
V tu chvíli mu přišel přesně jako rozzlobený Timo. Ten po něm také jenom křičel… celé dětství byl k němu odporný. Tohle asi Bill nepoznal!
Určitě neměl brášku, který by do něj kopal, kdykoliv by se mu zachtělo, vrazil by mu jenom tak ze švandy, a přitom by mu bylo jedno, jak moc mu ublížil.
Určitě neměl brášku, který by do něj kopal, kdykoliv by se mu zachtělo, vrazil by mu jenom tak ze švandy, a přitom by mu bylo jedno, jak moc mu ublížil.
A s tímhle prostě Daniel vyrůstal. Možná proto jeho tvář nezářila tak, jako tvář Billa, který se v poslední době jenom usmíval jako sluníčko…
"Tady máš," šeptl a mile se usmál na Olivera, který natahoval packy za upadnutým plyšáčkem.
"Tady máš," šeptl a mile se usmál na Olivera, který natahoval packy za upadnutým plyšáčkem.
"Tome, no tak," vydechl tiše Bill a svůj smích se snažil tlumit do jeho obrovské mikiny. Tom se jej totiž rozhodl celého zlechtat, jenomže k lechtání teď nepoužil své prsty, ale zapojil do spolupráce své rty a zkoumající jazýček, který Billovi vyznačoval všelijaké vlhké cestičky po celém krku.
"Tomee… no tak! Daniel je smutnej. Nechci, aby se trápil ještě víc," vydechl tiše a nakouknul do kuchyně, kde se právě nacházela Oliverova ohrádka, a tudíž i Dan.
Tom se na něj tedy odevzdaně zahleděl a našpulenými rty se dožadoval polibku.
"Tomee… no tak! Daniel je smutnej. Nechci, aby se trápil ještě víc," vydechl tiše a nakouknul do kuchyně, kde se právě nacházela Oliverova ohrádka, a tudíž i Dan.
Tom se na něj tedy odevzdaně zahleděl a našpulenými rty se dožadoval polibku.
"Ty seš potvora," pípl Bill se smíchem v očích, a chystal se Toma políbit, jenomže jak se nakláněl, nějak se prostě sešmykl z Tomova klína, a přistál hezky rozpláclej na zemi.
"A já že tě to už přešlo," zasmál se sladce Tom a pomohl svému miláčkovi na nohy.
"A já že tě to už přešlo," zasmál se sladce Tom a pomohl svému miláčkovi na nohy.
"Moc vtipný," brumlal si Bill spíše pro sebe a celý červený se usadil zase na své původní místo. Tom se na něj zatím vesele usmíval a jeho dlaně automaticky přistála na Billově mini zadečku.
"Víš co? Co kdybys vzal Olivera, vykoupal jej a počkal na mě v postýlce, hmm? Já bych si s ním zkusil promluvit a pak bych přišel za tebou," slíbil a poté se sklonil k Tomově zvědavým uším. "Pak bychom se třeba mohli vykoupat i my dva," zašeptal a nechal se Tomem vášnivě políbit.
"No tak jo, ale pak mi všechno řekneš, hmm?" polechtal jej v rozcuchaných vlasech. "Slibuju," pousmál se a slezl z Toma, aby mohl projít. "Miluju tě," pípl ještě předtím, než stačil Tom odejít pro Olivera.
"Nezapomeň na mě," vyslal extra "zničující" pohled k Billovi, který hned pochopil a vřele kývnul.
"No tak co? Povídej," Bill byl od narození neskutečně zvědavý. Vždy musel všechno vědět, všechno znát, a když nebyl v obraze, cítil se hloupě. Prostě byl rád, když věděl, o čem se právě mluví.
Daniel si jen smutně povzdechl a s Pohromkou v náručí se posadil vedle Billa. Pokoj hřál táhlou tmou - přeci už bylo kolem půl jedenácté. Jediné světlo vytvářela malá lampička, která byla vedle gauče.
"No tak co? Povídej," Bill byl od narození neskutečně zvědavý. Vždy musel všechno vědět, všechno znát, a když nebyl v obraze, cítil se hloupě. Prostě byl rád, když věděl, o čem se právě mluví.
Daniel si jen smutně povzdechl a s Pohromkou v náručí se posadil vedle Billa. Pokoj hřál táhlou tmou - přeci už bylo kolem půl jedenácté. Jediné světlo vytvářela malá lampička, která byla vedle gauče.
"Pohádali jsme se. On žádný mimino nechce… a křičel po mě. T-tohle bylo úplně poprvý, co po mě křičel on," vzlykl a už se neubránil slzám. Bill na něj soucitně hleděl a přesně věděl, jak se v tuhle chvíli cítí…
Jemu bývalo taky příšerně. Neměl vždy jenom růžové dny a skvělý život. Ve škole se mu smáli, dobírali si jej a někteří jej i mlátili. A pak, když se jej Tom zastal, vždycky došlo ke rvačce a měl z toho jenom potíže. Také po něm ostatní kluci křičeli, a jako by už neměl dost, že byl nešikovný, byl prostě jiný… oba dva s Tomem se něčím lišili od svých spolužáků, či ostatních kluků. A doteď nezjistili čím. Možná že jim jenom přišli jiní, a proto je nesnášeli, nebo jim na nich prostě něco vadilo.
Bill by si neuměl představit, co by dělal bez Toma. Potřeboval jej stejně tak moc, jako právě teď. A období, když měl Tom nehodu a nebylo jisté, zdali bude v pořádku, bylo pro Billa tím nejtěžším.
"To bude dobrý, hmm?" pousmál se a přátelsky jej pohladil po dlani. Chtěl mu prostě dodat pocit, že není sám a že někoho má.
"Víš, že seš úplně skvělý, Bille? Stejně jako tvůj bratr. I jako pár jste dokonalí. Jenom já mám pořád takovouhle smůlu," šeptl a položil pejska na zem.
"Ale no tak. Jakou smůlu? Andy tě miluje a víc přeci nepotřebuješ, ne?" Billův úsměv však vůbec nepomáhal.
"Jo miluje… asi před třema dny jsem jej viděl v parku s nějakou holkou. Neřekl jsem mu to, ale už to dýl asi v sobě neudržím," jeho pohled se náhle dlouze zavrtal do Billovy tváře.
"Co se stalo?" zeptal se Bill nevinně a pořád, usmívajíc se, se na Daniela překvapeně díval. Ten se však k němu pomalounku blížil, až jejich tváře dělilo pouhých pět centimetrů.
"Co to děláš?" vydechl tiše Bill, a teď už mu zmizel úsměv z tváře. A ve chvíli, kdy mu na rtech přistál polibek, se prudce odsunul. Jenomže Daniel si jeho tvář hrubě přivlastnil a jazykem pronikl mezi pootevřené rty. To už měl ale Bill dost, napřáhl se a vrazil mu pořádnou facku. "Co to jako děláš?" vykřikl rozzlobeně a prudce vyskočil z gauče. Daniel si uvědomil to, co udělal, až tehdy, když si Bill znechuceně otřel naběhlé rty, a na tváři jej zaštípal otisk jeho dlaně.
"Jo miluje… asi před třema dny jsem jej viděl v parku s nějakou holkou. Neřekl jsem mu to, ale už to dýl asi v sobě neudržím," jeho pohled se náhle dlouze zavrtal do Billovy tváře.
"Co se stalo?" zeptal se Bill nevinně a pořád, usmívajíc se, se na Daniela překvapeně díval. Ten se však k němu pomalounku blížil, až jejich tváře dělilo pouhých pět centimetrů.
"Co to děláš?" vydechl tiše Bill, a teď už mu zmizel úsměv z tváře. A ve chvíli, kdy mu na rtech přistál polibek, se prudce odsunul. Jenomže Daniel si jeho tvář hrubě přivlastnil a jazykem pronikl mezi pootevřené rty. To už měl ale Bill dost, napřáhl se a vrazil mu pořádnou facku. "Co to jako děláš?" vykřikl rozzlobeně a prudce vyskočil z gauče. Daniel si uvědomil to, co udělal, až tehdy, když si Bill znechuceně otřel naběhlé rty, a na tváři jej zaštípal otisk jeho dlaně.
"B-bille, já," vzlykl a chtěl se mu omluvit. Tak moc Andyho v tuhle chvíli nesnášel… a chtěl mu to vrátit. I on chtěl cítit, že jej také podvádí. Avšak vybral si špatnou osobu. Až teď si uvědomil, jak mohl tu dokonalost zkazit. Kdyby je viděl Tom, bylo by po všem.
"Vypadni," pípl Bill vyděšeně a ukázal na vchodové dveře. "Bille, moc mě to mrzí," zkusil to ještě jednou, avšak to Billa nepřesvědčilo, naléhavě otevřel dveře a nezavřel je až do té doby, dokud se za nima Danielova silueta neztratila. Pak se podél nich sklíčeně svezl až dolů, kde začal tiše plakat.
"Vypadni," pípl Bill vyděšeně a ukázal na vchodové dveře. "Bille, moc mě to mrzí," zkusil to ještě jednou, avšak to Billa nepřesvědčilo, naléhavě otevřel dveře a nezavřel je až do té doby, dokud se za nima Danielova silueta neztratila. Pak se podél nich sklíčeně svezl až dolů, kde začal tiše plakat.
autor: B-kay
Žádné komentáře:
Okomentovat