autor: B-kay
"Andy, prosim tě, klid, Timo je jeho bratr, určitě by mu nedokázal ublížit nějak vážně," snažil se Tomi uklidnit kamaráda, když tiše našlapovali lesem, a Andy se pořád viditelně třásl a zároveň vztekal. Bill se rozhodl raději mlčet, a proto tiše jako šmoulík cupital hned vedle Toma, který mu pevně svíral chvějící se pacičku.
"Není ti zima?" otočil hlavu a podíval se své lásce do smutné tvářičky.
"Ne, děkuju," špitl Bill tiše a ještě více se přitulil k Tomovu ramenu, které jej něžně drželo v náručí. Andy se nad nima jenom mile pousmál... I když teď šílel strachy, nedokázal se neusmát nad roztomilostí těch dvou. Vztah mezi nima jej vždycky fascinoval a kolikrát i on snil o mladším sourozenci nebo někom, koho by mohl chránit přesně, jako si Tom chránil Billa. A o to sladší to bylo, že ta jemnost byla na Billovi neskutečná, i když byl od Toma mladší jenom o deset minut... Od té doby, a že je to už dlouho ,co se znají, miloval na Billovi tu křehkost, která Toma normálně srážela na kolena.
Toma poznal jako divokého rebela, který i s holkama zacházel ne příliš v rukavičkách, prostě se k nim choval úplně normálně. Žádné kytičky nebo přílišná romantika. A ani doteky, ty byly spíš jenom získávané než opětované... Ale pokud šlo o Billa, šlo to nějak samo. Andy se vždycky snažil pochopit tu záhadu jejich dokonalého vztahu bratra s bratrem... Jenomže to by mohl pátrat hezky dlouho, nevypátral by nic...
"Já to vzdávám," vydechl po chvilce sklíčeně zelenooký klučina, jak se zoufalstvím v hlase dopadl na lehkou trávu, na které se ještě před dvěma dny sladce líbali, a tiše se rozplakal. Dvojčátka se smutně posadila vedle něj a Bill jej opatrně objal kolem ramen.
"Andy, to bude dobrý, hmm? Danyho najdeme, neboj," špitl a mile se na něj pousmál. Tom se také přátelsky usmál. Andy se sklíčeně zahleděl Billovi do očí a poté strnule vydechl.
"Jak jsem ti mohl tak ubližovat, Bille?! Jsem totální vůl, když jsem ti to dělal. Dělal jsem z tebe jenom atrakci, které se všichni smáli, a přitom... Přitom si stejně tak křehkej a bezbranej jako Daniel," pípl tiše a slzy kanoucí po jeho tváři lehce dopadaly na Billovy dlaně, které se je snažily pomalounku stírat.
"Já už se nezlobím," usmál se a nechal se Andym pevně obejmout. "Tome, tvůj bráška je poklad... Stejně jako ty. Jste víc než jenom moji dva kamarádi. Už jste mi víc než moje rodina. Mám vás moc rád," šeptl a přitulil si k sobě oba Kaulitzky. Zatímco se jejich těla propletla v pevném objetí, Tom nenápadně sehnul hlavičku tak, aby mohl dát Billovi něžný polibek. "Miluju tě," naznačil rtíky, a když jej Bill znovu políbil, sladce se usmál.
"Tak jdeme," Andy, který si právě odhodlaně stíral poslední zbytky slz, se prudce postavil a rozhodně se rozhlédl kolem sebe. Srdíčko mu v hrudi tančilo strachem a úzkostí zároveň a on chudáček neměl ani potuchy, kde by měl začít hledat. Určitě nechtěl křičet, protože tím by upoutal až příliš pozornosti, ale pořád měl divný pocit. Bill neměl jít s nima... Nevěděl proč, ale měl divný pocit, že šmoulík měl zůstat raději v chatě. Přeci, když tam Timo není, ostatní by mu snad nic neudělali... Ale zase chápal Tomův strach a rozhodnutí, že by jej tam samotného nenechal...
Drobné pěstičky křehkého chlapce se naštvaně vrývaly do mužných zad a jeho nohy se snažily kopat do míst na těle, kam jenom dosáhly. Timo však na jeho protesty vůbec nereagoval, a dál jej pokojně nesl na zádech ještě hlouběji do lesa.
"Okamžitě mě pust! Myslíš, že mě Andy s Tomem nepřijdou hledat? Pusť mě, ty idiote!" jeho slůvka byla sice tichá, ale o to více jedu obsahovala. Nechtěl křičet, protože věděl, že Timovi nedělá problém jej uhodit, a rty měl ještě teď dost opuchlé.
"A co si myslíš? Já chci, aby tě šli hledat, hlavně Kaulitz," šeptl tiše a až příliš dobře věděl, že kromě Andyho a Toma je hledá ještě třetí človíček... Ten, který byl poslední týden obětí jeho představ... Ten, kterého rty musí chutnat ještě jemněji než hedvábí... Ten, kterého vůně musí probít všechny vůně květin na zemi... Jenomže ten, který Timovi vůbec nepatřil...
"Kluci, tady se rozdělíme," řekl Andy rozhodně a jeho hlas byl pln odhodlání zachránit svou meruňku, ať už by se měl s Timem i porvat.
"Tak tedy fajn, my půjdeme podél řeky, jo?" navrhl Tom, a když viděl Andyho, který se pomalu ztrácel v husté lesní cestičce, nebál se vzít své křehké šmoulátko kolem boků. "Tomi… on nechtěl ublížit Danielovi," šeptl najednou tiše Bill, který se už konečně rozhodl říct Tomovi pravdu.
"Jak to?" nechápavě poulil očka na smutného chlapce.
"On chtěl ublížit mně. Měl vzít mě, protože… tehdy, když mě naháněl po té chatě... Tak, tak mě předtím chtěl… chtěl na mě sahat," vydechl tiše a sklíčeně zabořil tvář do Tomovy mikiny, v jejímž majiteli se právě vzepřel všechen hněv, a měl chuť roztrhat Tima na kousky.
"Lásko, proč si mi to neřekl?" zeptal se tiše, čímž se chtěl jen ujistit, že mu Timo neublížil.
"Nechtěl jsem tě tím zatěžovat. Utekl jsem mu… a to je hlavní, jenomže teď se cítím strašně," vydechl zmoženě, upřel na Tomiho svá sladká kukadla… Ten mu ještě stihl opětovat zamilovaný pohled plný hluboké oddanosti a lásky, než se to všechno zvrtlo…
Najednou se všechno semlelo strašně rychle. Chudáček Tom stihl jenom zaostřit, že z keříků vyběhla osoba, která jej silně třískla do hlavy něčím, co už nestihl identifikovat, a on se skácel na zem na chvilinku omráčen ránou. Jenomže i tahle chvilinka stačila k tomu, aby z jeho přítomnosti zmizela vůně dětsky sladké tváře a on rázem pocítil v bříšku nesnesitelný strach…
autor: B-kay
Žádné komentáře:
Okomentovat