autor: B-kay
Když procházel kolem kuchyně, vůbec si nevšiml vražedného pohledu Tima, který se o ty střepy i říznul, a naneštěstí Tom také nevěděl, že si to všechno odnesl znovu Daniel…
Netrvalo dlouho a on snad úplně poprvé v životě nervózní stál před jejich dveřmi. Sám sobě připadal směšný. Vždycky to byl přeci on, kdo byl z dvojčátek odvážnější. Byl to on, kdo jako první ubránil Billa před spolužáky, rozbil tátovi s rukama "omylem" xD auto… jenomže to byl taky on, kdo teď stál před dveřmi, ruce se mu potily, nohy jakoby zkameněly a on ztratil veškerou odvahu vejít. Nervózně si olizoval spodní ret a zhluboka dýchal. Absolutně ani netušil, co mu chce Bill povědět, a lhal by, kdyby řekl, že se nebojí. Měl tady tisíce variant a vět, které mu mohl Bill říct. Ale snad úplně nejvíc se bál odmítnutí. Sice věděl, že mezi ním a Billem nic není, nedokázal by se vzdát těch nádherně plných rtů… Tak dlouho je hledal. Snad žádná dívka nelíbala tak, jako jeho bratr. Každá na to šla moc pomalu, nebo to na něj hned vybalila… A to Tom nechtěl. Avšak Bill byl v líbání pro Toma ideální. Nelíbal drtivě, nekousal mu rty až do krve, jako to dělaly některé holky předtím, ale stejně jej dokázal svými něžnými a vskutku hladovými polibky srazit na kolena.
Netrvalo dlouho a on snad úplně poprvé v životě nervózní stál před jejich dveřmi. Sám sobě připadal směšný. Vždycky to byl přeci on, kdo byl z dvojčátek odvážnější. Byl to on, kdo jako první ubránil Billa před spolužáky, rozbil tátovi s rukama "omylem" xD auto… jenomže to byl taky on, kdo teď stál před dveřmi, ruce se mu potily, nohy jakoby zkameněly a on ztratil veškerou odvahu vejít. Nervózně si olizoval spodní ret a zhluboka dýchal. Absolutně ani netušil, co mu chce Bill povědět, a lhal by, kdyby řekl, že se nebojí. Měl tady tisíce variant a vět, které mu mohl Bill říct. Ale snad úplně nejvíc se bál odmítnutí. Sice věděl, že mezi ním a Billem nic není, nedokázal by se vzdát těch nádherně plných rtů… Tak dlouho je hledal. Snad žádná dívka nelíbala tak, jako jeho bratr. Každá na to šla moc pomalu, nebo to na něj hned vybalila… A to Tom nechtěl. Avšak Bill byl v líbání pro Toma ideální. Nelíbal drtivě, nekousal mu rty až do krve, jako to dělaly některé holky předtím, ale stejně jej dokázal svými něžnými a vskutku hladovými polibky srazit na kolena.
Jenomže jeho rty měly menší nedokonalost. Byly to bratrské rty… Rty jeho bratra… jeho dvojčete… vlastně by se dalo říci jeho rty… A právě těchhle loudavých myšlenek se Tom nedokázal vzdát… Nakonec se však přemohl a s hlubokým nadechnutím vešel... Obraz uvnitř pokoje jej však dokonale uchvátil. Bill seděl tiše na okenním parapetu, jeho tvář už nepoznačovaly šmouhy od hlíny nebo bláta, a také jeho vlasy byly krásně lesklé, ostatně tak, jako vždycky, až s jedním rozdílem… že teď přišli Tomovi daleko krásnější.
Hned, jak se Billovy oči setkaly s těmi Tomovými, jeho rty se zvlnily do krásného úsměvu. Tom byl Billem úplně okouzlen… je snad možné, že by se poprvé zamiloval?! A do vlastního dvojčete?! To je určitě hloupost! S těmihle myšlenkami pozoroval bratra, který se k němu pomalu blížil… Vlasy měl nádherně zplihlé podél ramen, na sobě jenom černé džíny a bílo-černé proužkové triko. Na tváři mu pohrával lehký úsměv, a také naběhlá červen. Když je dělilo sotva dvacet centimetrů, nádherně se na sebe zahleděli.
"Tak cos mi to chtěl?" usmál se na něj Tom a nedočkavě těkal očkama po Billově tváři.
"Mám pro tebe překvapení," usmál se jako šmoula a podešel ke stolku, kde měl položený lehký černý šátek a nějakou dárkovou tašku.
"Tys mi koupil dárek?" zeptal se Tom překvapeně a sledoval, jak se k němu Bill vrací i se šátkem i s taštičkou.
"Chci, aby to bylo překvápko," usmál se a přikázal Tomovi, aby zavřel oči. Poté k němu pomalu popošel a něžně mu zavázal oči černým šátkem.
"A bude se mi to líbit?" vesele se usmál a něžně po bratrovi natáhnul ruce. Bill se chudáček celý třásl očekáváním, ale už chtěl mít v sobě jasno. Chtěl si uvědomit skutečné city k Tomovi a věděl, že tímhle si je uvědomí také i Tom… vždyť to líbání, tehdy to mazlení ve sprše, u Toma v náručí… jsou tohle snad prvky sourozenecké lásky?! A je vlastně to, co mají mezi sebou, ještě pořád láska dvou bratrů?!
Možná že jim tehdy chyběla nějaká osoba, ale co když ne? Co když po sobě zatoužili tou zakázanou, ale nadevše nádhernou touhou a láskou?! Co když se do sebe šíleně zamilovali?! Billova představivost neměla meze, ale jeho srdce nějaké přece jen mělo… jenomže ještě nevědělo jaké… a proto se rozhodl pro tento plán. Pomalu uchopil do svých dlaní Tomovy, které jej zoufale hledaly poslepu kolem sebe.
"Doufám, že se ti to bude líbit," pousmál se Bill a s tašky vytáhnul nádhernou kšiltovku, kterou Tomovi koupil těsně před odjezdem na tuhle chatu. Věděl, že tuhle ještě nemá a také věděl, že jí moc chtěl… Vždyť pokaždé když procházeli kolem výkladu, kde ji měli, Tom poskakoval jako malé dítko, ale nějak se neměl do toho koupit si ji. Možná za to zčásti mohla i mamka, která mu domlouvala, že už jich má opravdu hodně, ale možná taky ne… Billovi vlastně bylo v tuhle chvíli úplně jedno, proč si ji nekoupil, teď jej zajímal jenom on sám. "Taak, natáhni ruce," řekl vesele a těšil se, že zatím jde všechno podle jeho plánu. Asi se z toho chudáček těšil moc dlouho xD protože Tom, jaksi nevypočítal úhel, pod kterým své dlaně vystřelil dopředu a omylem přistály někde jinde, než měly… xD
Polekaně vykulil oči, když jeho dlaně vlétly přesně do Billova klína, který leknutím ztratil rovnováhu a celý se zkácel Tomovi do náruče. Samozřejmě se to muselo ještě více pokazit a to tím, když Billovo mužství začalo značně reagovat na Tomovy dlaně, které se u něj v klíně zdržely sice jenom chvilku, ale stejně to bylo pro něj víc než dost. Jenomže Tom na tom nebyl o nic lépe. Nejenom, že si přišel totálně trapně, ale také on nečekaně vydechl stejně jako jeho bratr, v momentu, když se jej dotknul…
"B-bille, já-," vydechl ztěžkle a s menšími obtížemi si strhnul z očí šátek, aby se mohl podívat do tváře svého dvojčátka. Bill se k němu naléhavě tulil, bolestně přivíral víčka, nad přívaly slasti a ruce zatínal v pěst, aby vzrušení co nejdříve opadlo… jenomže tomu se jaksi nechtělo…
Možná že jim tehdy chyběla nějaká osoba, ale co když ne? Co když po sobě zatoužili tou zakázanou, ale nadevše nádhernou touhou a láskou?! Co když se do sebe šíleně zamilovali?! Billova představivost neměla meze, ale jeho srdce nějaké přece jen mělo… jenomže ještě nevědělo jaké… a proto se rozhodl pro tento plán. Pomalu uchopil do svých dlaní Tomovy, které jej zoufale hledaly poslepu kolem sebe.
"Doufám, že se ti to bude líbit," pousmál se Bill a s tašky vytáhnul nádhernou kšiltovku, kterou Tomovi koupil těsně před odjezdem na tuhle chatu. Věděl, že tuhle ještě nemá a také věděl, že jí moc chtěl… Vždyť pokaždé když procházeli kolem výkladu, kde ji měli, Tom poskakoval jako malé dítko, ale nějak se neměl do toho koupit si ji. Možná za to zčásti mohla i mamka, která mu domlouvala, že už jich má opravdu hodně, ale možná taky ne… Billovi vlastně bylo v tuhle chvíli úplně jedno, proč si ji nekoupil, teď jej zajímal jenom on sám. "Taak, natáhni ruce," řekl vesele a těšil se, že zatím jde všechno podle jeho plánu. Asi se z toho chudáček těšil moc dlouho xD protože Tom, jaksi nevypočítal úhel, pod kterým své dlaně vystřelil dopředu a omylem přistály někde jinde, než měly… xD
Polekaně vykulil oči, když jeho dlaně vlétly přesně do Billova klína, který leknutím ztratil rovnováhu a celý se zkácel Tomovi do náruče. Samozřejmě se to muselo ještě více pokazit a to tím, když Billovo mužství začalo značně reagovat na Tomovy dlaně, které se u něj v klíně zdržely sice jenom chvilku, ale stejně to bylo pro něj víc než dost. Jenomže Tom na tom nebyl o nic lépe. Nejenom, že si přišel totálně trapně, ale také on nečekaně vydechl stejně jako jeho bratr, v momentu, když se jej dotknul…
"B-bille, já-," vydechl ztěžkle a s menšími obtížemi si strhnul z očí šátek, aby se mohl podívat do tváře svého dvojčátka. Bill se k němu naléhavě tulil, bolestně přivíral víčka, nad přívaly slasti a ruce zatínal v pěst, aby vzrušení co nejdříve opadlo… jenomže tomu se jaksi nechtělo…
autor: B-kay
Žádné komentáře:
Okomentovat