Rebel 14.

autor: B-kay

Roby se ještě hodnou chvíli tiskla k Tomovým rtům, které už nedokázaly snášet její kousání a přímo zuřivé dobývání a tak jim nezbývalo nic jiného, než pootevřít se a vpustit ji dovnitř. Bill zničeným pohledem pozoroval, jak mu náruživě sténala do rtů a vůbec ji přitom netrápilo, jak moc mu tím ubližuje. Jako by to dělala schválně. Náhle si přišel jako překážka, která tam vlastně ani nemá co hledat. Díval se na ně s bolestí vyrytou ve tváři a nepochyboval o tom, že kdyby tam nebyl, Roby by byla schopná milovat se s ním i uprostřed předsíně. A tohle tedy vidět nepotřeboval. Beze slova se obrátil a odešel do koupelny, kde za sebou naléhavě zavřel dveře a poté se podél nich zničeně sesunul na podlahu, kde se stočil do klubíčka a utrápeně vydechl.

Nechtěl plakat! Slzy si zakazoval už jenom kvůli ní. Nechtěl kvůli ní plakat ani jednou. Za tyhle dva týdny se naplakal více než kdykoliv jindy. Její rodiče jej nechutně zesměšnili a ponížili. Chovali se k němu, jako by byl jenom ubohým psem beze známky citu. Ale on všechno strpěl! Vydržel jejich narážky, hloupé pomlouvání a výsměch, jenom kvůli Tomovi. Nechtěl od něj odejít a naivně si myslel, že by dokázal bojovat s Roby o svou lásku. Jenomže až tady zjistil, jak silným soupeřem Roby je. Dokázala by je bez mrknutí oka rozeštvat jenom slovy a výmysly, kterých už bylo více než dost.

---

Nesměle zamrkal a zvedl svou tvář po zvuku otevírajících se dveří, ze kterých se na něj dívala Roby s úsměvem na tváři. Byl to ten úsměv, kterým mu chtěla říct, že prostě vyhrála.

Jenomže Bill se téhle bitky dobrovolně vzdal.

"Řekneš mi jenom jednu věc, Bille?" pečlivě za sebou zavřela dveře a klekla si jenom kousínek od něj. S neskrývaným zájmem sledovala jeho krásnou tvář a plné rty. Nedokázala pochopit, jak můžou být oba tolik přitažlivý. Každý byl přitažlivý svým způsobem. V jeho očích viděla Toma… a tohle ji na dvojčatech prostě dostalo.

"Jakou?" zeptal se jí Bill přímo, ignorujíc její "svůdný" pohled, kterým přejížděla jeho obličej. Mírně zatřepal tváří a se zvednutým obočím čekal, co z ní vyleze.

"Proč si byl na mě od začátku takový, hmm? My dva jsme přeci mohli skvěle vycházet," zašeptala a bez ostychu pohladila Billovu nataženou dlaň. Bill nemohl uvěřit tomu, co právě vidí. Bojovala o Toma, a přitom jej tady sváděla. Její láska se ani v nejmenším nedala přirovnat ke skutečné lásce, kterou cítil on.

"Já jsem s tebou nepotřeboval skvěle vycházet. Prosím tě nech mě a jdi pryč," její ruku z té své přímo setřásl a pohotově vstal, rozhodnut uniknout, jelikož ona se k odchodu jaksi neměla. Roby však byla daleko fikanější, než myslel, a proto když urychleně zamkla a klíč si vložila do výstřihu, šokovaně vydechl a probodl ji přímo ledovým pohledem.

"Kde je Tom?" Billův hlas se mírně třásl s nastupujícím hněvem a zlostí.

"Poslala jsem jej ještě něco nakoupit. Večer totiž přijdou naši a budeme slavit naše zasnoubení," zářivě se usmála a pyšně na něj zamrkala. Už nevěděla, co má z čirého zoufalství udělat. Tak moc jej chtěla vidět na dně! Na dně a bez Toma!
Jediné, po čem toužila, bylo ublížit mu co nejvíce za to, jak odměřeně se k ní Tom v poslední době choval. Změnu v jeho chování totiž poznala okamžitě po příchodu Billa a nemohla dovolit, aby jí překazil plány.

"Takže on tě požádal o ruku? Skvělý," vydechl tiše a snažil se tvářit klidně, jako že o tom všem už dávno věděl. Jenomže právě tuhle skutečnost mu Tom jaksi zapomněl říct.
"Já vím, a proto tě chci poprosit, abys nám dal pokoj, Bille," řekla náhle a Bill se už nedokázal ubránit slzám. Takže tohle všechno byla jenom pouhá lež?!
"Vrať se do Mnichova a tam dál dělej své maléry. Ale mezi nás se už nestav. Já si Toma vezmu s tvým souhlasem, i bez něj. Plánovali jsme svatbu dávno předtím, než si se tady zjevil. Zkazil si úplně všechno, Bille. Nech nás už být. Sbal si své věci a odjeď co nejdál od nás dvou. Málem jsi mi zničil mé štěstí," své vrcholné vystoupení zakončila půvabným vzlyknutím, jak se k Billovi pomalu přiblížila a projela jeho tvář vášnivým pohledem.

"Dej mi ten klíč," zasyčel na ni Bill zničeně a ještě z posledních sil se snažil nepropuknout v zoufalý pláč.

"Co kdyby sis ho vzal sám?" zaškemrala a naléhavě vyjela po Billových rtech, které ji přímo sváděly. Přitom se jí však klíč sesmykl z výstřihu a přistál na zemi. Bill ji od sebe rychle odstrčil, vzal klíč a konečně se dostal ven. Hodil na sebe mikinu, vzal klíčky od auta, které ležely na stolku, a se slzami v očích vyběhl ven.

Nevšímal si zběsilého deště, který mu během vteřiny smáčel tvář. Na to byl už přeci zvyklý. Urychleně nasednul do auta svého bratra, kde se zhroutil na palubní desku a naléhavě plačící tvář ukryl v dlaních. Celý se třásl a nedokázal uvěřit, co všechno si tady díky ní musel prožít. Copak si toho už nevytrpěl dost?!

Opatrně nastartoval a vyjel na silnici…

Tom se během deseti minut vrátil celý promočený ze supermarketu, který byl naštěstí jenom kousek od jejich bytu. Když však na parkovišti nenašel své auto, zamrazilo jej. Zježily se mu strachem všechny chloupky a srdce jakoby přestalo tlouct. Cítil, že něco není v pořádku. Cítil podivné sevření kolem žaludku a nemohl se pořádně nadechnout. Tohle nevěštilo nic dobrého! Naléhavě se rozběhl nahoru a urychleně otevřel dveře.

"Miláčku," slyšel jako první, než se mu Roby vrhla do náruče. On ji však od sebe nečekaně odsunul a zahleděl se na ni se strachem v očích.

"Kde je Bill?" zhluboka dýchal a už věděl, že nebyl nejlepší nápad nechávat je tady samotné. V Roby nemohl vidět někoho, kdo by dal na Billa pozor. Někoho, kdo by se o něj postaral, nýbrž někoho, kdo mu chtěl jenom ublížit.

"J-já nevím. Trošku jsme se pohádali a on pak vyletěl, ukradl ti klíčky a utekl pryč. Strašně po mě křičel," vydechla sklíčeně a snažila se působit co nejsmutněji.

Tom jí však nevěřil jediné slovo.

"Jak si jej mohla pustit v tomhle počasí?" vyhrkl vystrašeně a nechtěl ani pomyslet na to, co všechno se mohlo stát.

"A to jsem měla jet s ním?? Není to přeci dítě!" pečlivě si upravila laciný make up a vesele našpulila rty na svůj odraz v zrcadle. "Co kdybys jej na chvilku nechal být, a konečně se věnoval i mně?" trucovitě na něj vystrčila spodní ret ve chvíli, kdy po něm natáhla obě dlaně a rozverně vzhlédla k jeho očím.

Znechuceně se odvrátila, když v jejich odrazu uviděla jenom jediné - Billa.

Tak moc si přála, aby se Bill někde vyboural a navždy zmizel z jejich života. I když věděla, jak moc by Tom trpěl, ona by na tom akorát získala.

"Bill je něco mnohem křehčího, než dítě. Ale to ty nemůžeš pochopit, Roby. Ty totiž nechápeš absolutně nic," s narůstajícím pocitem strachu v něm rostlo i pevné rozhodnutí ukončit tuhle zbytečnou frašku a konečně získat volnost. "Copak tohle je vztah?! Já a ty… to už dávno přestalo fungovat. Já si tě nechtěl nikdy brát… tos chtěla jenom ty. Řídila si mi život a bylo ti úplně ukradený, zdali to takhle chci nebo ne," vydechl vztekle a přímost jeho hlasu ji šokovala. Už zřejmě tušila, co budeš následovat, přesto si to však nechtěla přiznat. Nemohla dopustit, aby se s ní rozešel.

Tom opatrně sklonil pohled a napravil si velikou mikinu. Poté však své oči znovu zvedl a pevně na ni hleděl.

"Nemiluju tě, Roby. Mezi náma to už dávno ztratilo smysl a já ten smysl našel někde jinde," zašeptal a hrdlo se mu stáhlo pláčem, když se dveře nesměle otevřely a dovnitř vstoupila promoklá bytůstka…

autor: B-kay