Hallo alles!
Taky máte někdy chuť se prostě večer zvednout a vypadnout z domu? Jo? Někteří z vás maují rodiče, kterým je jedno kde jste a co děláte...nebo prostě už nejste pod rodičema... A ti druzí...
kterým je kolem kolem 15-ti mají naopak rodiče, kteří řeknou, že je to moc nebezpečný...tudíž ani na krok! No a já...já jsem ten druhý případ, jenž má rodiče až tak...netolerantní...že může být začátek září, půl 9 večer...ještě světlo...ale když chci jít od příbuzných domů...je tady to nekompromisní ´Ne, je to moc nebezpečný´!
Takže teď, v půlce října nemám vůbec šanci se jít projít v 9 a vrátit se v noci (Scheisse! Proč můsí ýt moje matka ta ´autoritativní´učitelka? A proč mě má furt za mimino?xD)! Tohle ve mě záčíná vyvolávat něco...jako...klaustrofobii? Prostě mám pocit, že jsem zavřená ve vymezeným prostoru a pomalu šílím...něco mě tlačí hrudníkem k...neviditelné...pomyslné...zdi! Takle se cítí lidé s klaustrofobií? Nemožnost se nadechnout...pocit nervozity, jako má nejspíš zvíře zavřený v kleci, kterou ani největší vášeň k hudbě nedokáže uklidnit? Jestli vážně začínám mít klaustrofobii...tak to potěš...S.O.S. ...já tady vážně zešílím...Tschüss a ´Hilfe´!!!
Ps: Vím že mám víc otázek než odpovědí...=)
Ps2: Mimochodem... když už jsme byli u rodičů...Kdy oni se nauí zavírat dveře?xD... Alespoň od mého pokoje! Awwwwww!!!!!!!
Žádné komentáře:
Okomentovat