úterý 11. října 2011

Nový design

Takže... Zase jsem si hrála a tak mám novej dess xD Tentokrát jen takovej jednodušší...
A pak tady je jedna věc, na kterou musím upozornit: TADY jsem udělala EDIT tak přečíst... týká se to designů na přání, což jste si taky mohli všimnout, že se název změnil...
Zatím Tschüss... Saya ;)

Živelná pohroma 30.


autor: B-kay

Bill omámeně sledoval Tomovy rty, jak pečlivě, tiše a hlavně něžně šeptaly ta dvě nejkrásnější slova na světě, které Bill slyšel snad poprvé. Jasně, jejich maminka a táta je také milovali, nebo i kamarádi - někteří, ale tohle prostě byl úplně jiný druh lásky. Tohle byla láska, která patřila jenom jim dvěma. Zjevila se tady znenadání, a přitom oběma popletla jejich srdíčka. Ani jeden z nich si neuvědomoval, jak se city k tomu druhýmu začínají pomalounku měnit z bratrských na poněkud jiný druh citů. Ale věděli, že už nikdy nebude nic jako dřív, protože to, co právě udělali… a vlastně co se chystají udělat, už se nikdy nebude dát vrátit zpátky, natolik je to oba propojí.

"Opravdu?" pípl do pomalu pod lehkým stmíváním zatemnělého pokoje, který však ozařoval žár z jejich lesknoucích se očí. Očí, které čekaly… vybízely… sváděly, a přitom si omotávaly toho druhého ještě blíže k sobě.
"Opravdu," šeptl Tom s lehkým úsměvem na tváři a poté se k Billovi pomalounku sklonil.

Jeho horký dech narážel na ten Billův, a jejich oči vedly mezi sebou neskutečný boj dvou citů - lásky a bratrství. Vždyť ještě nedávno Tom hleděl z téhle blízkosti do očí svého dvojčete, dnes však hledí do očí své lásky. Bylo až neuvěřitelné, jak jej Bill pobláznil.
Mohl si myslet, že pro něj byl vždycky jenom šmoulou, nebo nešikou… dnes mu však Bill dokázal, jak hluboce se Tom v hloubi duše spletl… Nikdy by jej ani nenapadlo, jak nádherně přitažlivě může jeho bráška působit, když na sobě nemá nic kromě svého sladkého úsměvu a lehkého rumence ve tváři. Jeho rty se znovu přitiskly na ty Billovy a lehce je ochutnávaly. Hezky dlouhou jeho ruce bezcílně bloudily po Billově nevinném těle a svými polibky pokrýval každičkou částečku té nádhery, na kterou jen jeho nenechavé rtíky dosáhly. Najednou Bill cítil, jak mu Tomy kolenem lehce odděluje od sebe nožky, a proto ačkoliv strnule, ale přeci malinko více, rozkročil nohy, aby se mezi ně mohl bratr svým tělem dostat. Tom si všimnul jeho malinko vyděšeného pohledu, a protože jej nechtěl ničím vyděsit, znovu se na něj položil a lehce jej políbil.
"Kam nejdále jste se s Karolínou vlastně dostali?" zeptal se tiše a Bill nasupeně našpulil rtíky, když si všimnul, jak Tomovou tváří projel závan smíchu, který se však snažil potlačit.
"Tome, ty sám víš, jak to dopadlo. Nedostali jsme se nikam… vlastně se ještě nikdo nedostal takhle daleko… já to nikomu nedovolil," špitl Bill a lehké našpulení rtíků ještě více prohloubil.
"A proč já?" pohladil jej Tom něžně po tváři a sladce otřel svůj nosík o ten jeho.
"Protože vím, že ty mi neublížíš… a taky proto, že tě miluju, Tome," šeptl a poprvé pomalounku pokládal svou dlaň na Tomova záda, a jeho prstíky jej lehce hladily směrem dolů, až pomalu sklouzly na Tomův malý zadeček, který nebyl o moc větší od Billovy mini prdelky. Hned, jak ucítil Billovy prsty prudce vydechl a zoufale sklonil svou tvář do ohybu mezi Billovým krkem a jeho ramenem.
"Nedělej mi to, Bille…. Prosím," zasténal a nevědomky zatlačil pánví na tu Billovu, čímž přinutil lehce zavzdychat i svého brášku.
"Proč?" pípl tiše Bill a začal Toma vášnivě líbat na krku. Už jej chtěl konečně cítit… chtěl cítit, že někomu patří… chtěl cítit ten nádherný pocit spojení, o kterém mu Tom už tolikrát říkal.
"Bille, ještě si to můžeš rozmyslet… ještě je pořád čas… jenomže já už se dlouho neudržím, prosím dobře si to promysli… nechci, abys pak litoval," vydechl Tom ztěžkle a hlavu ještě více zaklonil pod tíhou Billových polibků. Ten se však najednou na nic netušícího Toma překulil a lehce se začal otírat o jeho podbřišek. Cítil, jak se Tomovo tělo pod tím jeho napíná pořád víc a víc.
"Ale já nechci… abys - abys přestal, chci abys mi ukázal, co je to milovat, Tome," zašeptal Bill a spojil své rty s těmi Tomovými v zběsilé líbání…
Kdo by teď vešel do pokoje Andyho tety, asi by zůstal stát s pusou dokořán. Na posteli by totiž uviděl dvě nahá těla, jak se k sobě naléhavě snažila dostat co nejblíže, i když zatím jenom vášnivými doteky a naléhavými polibky. Oba dva už byli značně vzrušeni a dalo by se říci, že na pokraji svých sil. "Tak už to udělej, Tomi," zašeptal Bill značně vzrušeně a jeho oči se v momentu potopily do těch bratrových…
…Bylo to jeho dvojče… jeho srdce… jeho druhá půlka… nejcennější osoba v jeho životě… celých 18 let jej měl u sebe, vždy tady byl pro něj stejně, jako on pro něho. Ještě nikdy je nic nerozdělilo… byl u něj pořád… když Bill upadl, Tom mu tu ránu pofoukal, když Tom nastydl Bill byl tím, kdo byl u něj a rozptyloval jej žertíky, zatímco se musel potit v posteli… a teď tady oba dva leželi na posteli a oddávali se hříchu, který chutnal více než delikátně… jenomže pro oba byl jedním velikým skokem do tajemství… ještě měli šanci se zachránit… stačilo říct jenom ne, a bylo by po všem…
Ta šance se však vytratila v momentu, co Tom přitlačil svou pánev opatrně na tu Billovu, tudíž do něj kompletně pronikl. Billovy rty chtěly křičet, sténat… jenomže místo toho se jen otevřely v němém výkřiku a jeho oči se střetly s těmi bratrovými… jak dlouho o tomhle snil?…

autor: B-kay

pondělí 10. října 2011

Китай (KIT-I): Осень

A je to jedna z písniček, které mě inspirovaly k povídce Piriodo


To je hrozný! Grishovy to tady tak nehorázně sluší! A celkově to video je moc krásně udělaný... Jak tam všechno vlaje...

Piriodo


Ahoj twincesťáci a hlavně ti milovníci sladkých dojáků ;)

Konečně jsem se dokopala k přepsání téhle povídky do PC a poslání jí sem.

V povídce hraje důležitou roli datum, kdy jsem ji psala… Bylo to 12. září kdy mě cestou vlakem na intr chytla taková melancholická nálada a napadlo mě sepsat, co ve mně krajina za okny vlaku vyvolávala, přibrat k tomu kousek fantazie… a tak nějak i mé toužebné přání mít někoho, kdo by mě třeba jen objal… Je to opravdu krátká povídka, ale doufám, že se vám bude líbit ;)

"Piriodo", v překladu z japonštiny "období"





*flashback*

"Tomi! To lechtá! Nech toho! To-" Umlčel jsi mě polibkem a místo škádlení jsi mě zlehka hladil po odhalených bocích

"Tomi…" Vydechl jsem do polibku a ruce, kterými jsem se tě před chvílí snažil odstrčit, jsem omotal okolo tvého krku.

"Je to tak lepší?" Odtáhl ses od mých rtů sotva pár milimetrů a upřeně jsi se mi díval do očí.

Pousmál jsem se a jen jsem se ti znovu přitiskl na rty.

"Takže je…" Zamumlal jsi do polibku.

*konec flashbacku*

A teď? Najednou se stromy barví do všech odstínů červené a zlaté, listí z nich pomalu opadá…

Co děláš? Kde jsi? A hlavně… Proč tu nejsi se mnou?

Je to přesně půl roku, co jsme si takhle užívali… Byl to duben… dvanáctého… Ten večer jsme se poprvé milovali… Dovolil jsem ti to, co nikomu jinému…

A pak? Ráno jsem se vzbudil sám… Hledal jsem tě po celém domě, snažil jsem se ti dovolat, ale po pár dnech, co jsem se snažil, sis číslo zrušil… Kolik nocí jsem proplakal, a i když jsem si myslel, že už žádné slzy mít nemůžu, stále jsem brečel… Každou noc až dodnes…

Před několika dny jsme měli narozeniny… Dvacet-dva let co jsme na světě, jsme měli oslavit s přáteli a nakonec jen sami dva… Ale bez tebe jsem oslavovat nechtěl… Odmítl jsem všechny dárky stejně jako pokusy o utěšení…

"Tak kde jsi… Bráško… Lásko…" Vzlykl jsem do ztichlého domu.

"U tebe… Už navždy…" Ozvalo se za mnou.

"T-Tomi?" Ne… Tohle se mi zdá… Bráška je pryč… Tohle je určitě jen přelud z čistého zoufalství… Po tváři mi stekla další z mnoha slz. Pohovka vedle mě se lehce zhoupla.

"Navždy, lásko…"

"T-Tomi… To není mo - " Umlčel jsi mě jako tenkrát.

"Ale ano, je…" Zašeptal jsi do polibku.

Odtáhl jsem se. "Kde jsi celou tu dobu byl?" Zašeptal jsem.

"To není podstatný… Hlavní je, že už jsem s tebou…" Posadil jsi si mě do klína a objal mě.

"Miluju tě." Zašeptal jsem a hlavu si položil na tvé rameno.

"Já tebe víc…"

Živelná pohroma 29.

autor: B-kay

Tohle však už nebylo jako tehdy u Toma ve sprše... Teď tady bylo už něco jiného... Sám tomu nerozuměl a nechtěl... Nemohl uvěřit tomu, že Bill... on je ta osoba, která se jako první bude moci intimně dotýkat té nádhery... Ještě pořád mu to všechno nedocházelo... Právě teď v duchu nazýval své dvojče nádherou... Vždyť byl u něj celých 18 let, a on si ničeho nevšiml?! Po celou tu dobu? Jak mohl být tak slepý?! Jak mohl nevidět v bratrovi tu nadpozemskou nádheru, která se skrývala pod pokličkou nešikovného šmouly?! Jak jej mohl tak neobratně přehlížet a chtít jej jenom chránit, když se jej mohl dotýkat... Líbat jej, hýčkat jeho dokonalé tělo...

Přesně to tělo, které tady teď před ním stálo v plné své kráse a jeho majitel nejistě skláněl svůj pohled k Tomovým ponožkám, které mu dokonce koupil on sám. Tom už se nevydržel jenom dívat... Musel jej cítit, chtěl jej cítit, tak krásně blízko u sebe.
Pomalounku tedy vstal a jedním krokem se k Billovi přiblížil na minimální vzdálenost. Bill, který pořád svůj pohled nedokázal odtrhnout od Tomových pacek, se začal chvět ještě víc, a když ucítil Tomovy ruce na svých bocích, malinko znejistěl... Teď však už couvnout nehodlal!
Pomalounku zvedal svůj pohled k Tomovým očím, které jej propalovaly pohledem plným lásky, vášně a neskonalého chtíče. Možná tam byly i stopy touhy, ty však už Bill nehledal, protože se konečně odhodlal a své prsty opatrně pokládal k Tomovu zipu, který jedním škubnutím rozepnul. Poté pomalounku sunul lem Tomových džínů až úplně ke kotníkům, kde dokonce sám Tom ochotně pomáhal se svlékáním. Teď přišly na řadu jeho boxerky... Bill už už pokládal své nenechavé prstíky na lem Tomových trenek, když najednou zaváhal. Vždyť on to nikdy nedělal... Nikdy se ještě s nikým nemiloval, co když mu nebude stačit?! Co když se jenom hezky ztrapní a Tom už na polibek s ním nikdy nepomyslí? Jeho už takhle dosti rozechvělé bříško začala zaplavovat další vlna strachu... Byla sice pravda, že se mu Tom nikdy za nic nevysmíval, jenomže také byla pravda, že se ještě nikdy nepouštěli do něčeho tak zakázaného a pro většinu z vás odporného, ale to něco bylo také dokonale čisté a nádherně smyslné.
"Tomi, co když-já-," začal zmateně šeptat a Tom pomalu vycítil, z čeho má jeho malý šmoulík strach.
"Nemusíš nic dělat, Bille. Všechno udělám já, ano?"zeptal se jej tiše a na důkaz neskonalé lásky jej dlouze a zároveň hluboce políbil. Bill tedy nesměle přikývl a rozhodl se nepřemýšlet... Nebude myslet na zítřek a ani vzpomínat na to, co se událo včera. Teď je ta chvíle, na kterou oba dva čekali tak dlouho... A nic jim ji nemůže zkazit. I kdyby teď bušili na dveře všichni kluci, dvojčata by je vůbec nevnímala... Tohle byl moment, kdy se ještě naposled před sebou ocitali s neposkvrněným vztahem bratrů, který se však za několik málo minutek měl změnit na něco mnohem pevnějšího a snad ještě svazujícnějšího...


Tom Billa opatrně pokládal do přikrývek, a přitom dbal na to, aby každý milimetr jeho nádherného bříška pokryl lehkými polibky. Poté se sám postavil a pomalounku v přímém očním kontaktu si stáhnul i on své trenky... Už teď se začal jejich konec... Nebo spíše skončilo něco, co teď dalo průběh začátku něčeho nádherného... Jejich nahá těla se na sebe pomalounku pokládala a jejich ruce zběsile tápaly po blízkosti toho druhého. Poprvé cítili tu nádhernou volnost a zároveň tu spalující touhu, která svírala jejich bříška v neviditelném okovu. Tom tiše pronikal hluboce mezi bratrovy rty a každý polibek si užíval víc a víc. Jeho ručka Billa neomaleně hladila v nejcitlivějších partiích jeho křehkého těla, a proto se nemohl divit, že mu mezi polibky vklouzávaly z bratrových rtů i tiché a táhle steny.
"Řekni mi to," pípl Bill zoufale a nevědomky tlačil svou pánev blíž na tu Tomovu. "Řekni mi, co cítíš, Tome," zašeptal a jeho vášní potemnělá očka něžně ochutnávala Tomův pohled. Ten si ještě naposled dodal odvahy a konečně mu ze rtů vyběhlo snad poprvé vyznání lásky...

Evanescence: Lacrymosa


Tohle je naprosto ohromující... A nebýt Alexe (dohodli jsme se, že o něm budu psát pod touhle přezdívkou) tak to ani neznám...

Vlci

...Nádherná, fascinující zvířata... Mám z nich většinou takový smíšený pocit...
Jsou tak nádherní a při tom tak nebezpeční... Prostě fascinující...















no třešnička na závěr... ta holka má krásný boty =D

BIGBANG: '봄여름가을겨울 (Still Life)' M/V

Uuuufff! Waaaahhhh!!! Íííí! Takovej výlev už jsem neměla dlouho! BIGBANG jsou zpátky! Právě jsem jejich combackovej singl viděla v živé prem...