DAA trička "Rock Hard F*** Save"

Takže... Designes Against AIDS se ptaly jestli chceme re-edici TH triček Rock Hard F*** Save no tak lidi sakra do toho!!! Napište na zeď DAA "TH´s T-shirt in Czech Republic! Please!" ať to tu máme!

Mimochodem to je poslední dnešní článek protože 17:43 mi jede vlak na intr a pak... no se uvidí, jestli mě spolubidlící půjčí na chvíli notebook...

Takže zatím Tschüss, Saya ;)

Seba (DNR)

Wow! Jen takovej můj "postřeh"... Seba má světlejší a kratší vlasy a neuvěřitelně mu to sluší...

Tokio Hotel: Forgotten Children

tohle video mě pořád dostává... a na konci "happy end"? Kdyby to tak bylo v reálu... Málo kdo na to takhle pohlíží ale když se to tak vezme, každej vyjde ven a jen se se znechucením snaží dostat pryč od lidí na ulici ale děti? Ty obvykle nemůžou za to, že tak skončily... Že spadli do drog? A myslíte si že si za to můžou? Já bych řekla, že je to chyba špatného zázemí... rodičů... Pořád je to jeden kruh když se na to tak podívám...
Opravdu moc pěkně udělaný video...

Hlídání...

Takže... Mé původní plány se dneškem s změnily a skončily... no to se dočtete

---

Původní plány byly: Přijít na "slučák", opít s kámošem mého bratránka a zjistit jeho pravou orientaci a jestli teda má něco s jeho kámošem, který se spíš - jako debil - chová jako věrný psík xD Jenže! Slučák se zrušil protože mí bývalí spolužáci jsou prostě neschopný a nedokázali domluvit a zaplatit místo, kde se měl konat xD

Krom toho přišla máma s tím, že strejda má narozeniny a s tetou by chtěli jít do kina, takže mi domluvila, že budu hlídat Jindřišku a Anežku takže jsem tady s nima do osmi seděla u TV, pak jsem je osprchovala, uložila do postele a přečetla jim pohádku a teď sem si tady dočetla dnešní příspěvky na twc blogu, dokoukala poslední přeložený díl Sekaiichi Hatsukoi a chystám se kouknout na další díly Junjou Romantica (teprve nedávno mi přeložili další díly) takže teď píšu ze strejdova netbooku a... Co víc říct? No snat jen...

Zatím Tschüss, Saya ;)

*skáče radostí*

Takže... Yeap! To mi neuvěříte... ale já nakonec do dvou týdnů budu mít notebook =D Tak nějak totiž musíme každej den kvůli PEK (písemné elektronické komunikace) každý den psát a na hodinu učitelce přiných 6 vytisklých stran xD

A pak je tady to, za co mě zabijete xD Určitě už všichni vyděli ty fotky kde je Bill vidět s blond vlasy... No a mě se to neskutečně líbí *čeká na ukamenování* Já za to nemůžu ale jsou tři věci pro který mám u kluků slabost: je to asiat (a je mi v tu chvíli jedno, kolik mu je) - ti jsou prostě sladcí <3 nebo má dlouhý rovný vlasy (a je mi jedno jakou barvu) a nebo... prostě stačí, když je blonďák s pěknýma očima a už se za ním otáčím a hltám ho pohledem XD

No... A nedivte se jestli sou tady samý chyby a překlepy ale já už jsem tak vyflusaná že na to skoro nevidím...

Tak tazím Tschüss, Saya ;)

Živelná pohroma 17.

autor: B-kay

"Snad si mi rozuměl," sykl a konečně pustil toho kreténa zpátky na zem. Zelené oči vůdce bandy Toma nasupeně propalovaly a jejich majitel se vydýchával ze šoku. Tohle nečekal. Kdyby byl Tom stejný jako jeho bráška, měli by snad ještě větší zábavu, takhle jim to překazil! Tom rychle odemkl auto a zepředu vyndal Billovu taštičku.

"Ale, ale, copaak?Bráška má v kabelce tampónky? Nebo si musí přepudrovat nosík?" začal provokovat onen vůdce party. Tom se náhle zasekl a kdyby mohl, přizabil by jej pohledem. "Timo, tohle už přeháníš," ozval se vysoký hubený kluk se smutnou tváří, kterou hned, jak se na něj vůdce otočil, bojácně sklonil.

"Drž hubu, Danieli a nepleť se do toho!" Vykřikl po něm Timo a znovu se posměšně zahleděl na Toma.

"Ještě jedno slovo na mýdvojče a ty budeš potřebovat přepudrovat nos," štěkl po něm Tom a naštvaně vydupal schody do chaty. Dost jej překvapilo chování toho hubeného kluka. Vždyť se jej vlastně zastal. A to bylo dost divné , když patřil k tomu blbečkovi.

---

"Kde si byl tak dlouho? Normálně jsem měl strach," šeptl tiše Andy, aby nevzbudil sladce spícího Billa. Tom k němu s povzdechem popošel a sedl si na okraj postele.

"Měl jsem menší potyčku s tím blbem Timem," povzdechl si ještě jednou a s láskou v očích se podíval na Billa.
"Máš o něj strach, že jo?" Špitl Andy nesměle a smutně koukal na nejlepšího kamaráda.

"Kdybys věděl, jakej. Víš, já vím, že Bill má 18, je vlastně dospělej, ale - ty sám dobře víš, jaké je to dřevo a také jak moc je křehkej, a ještě je tady banda kluků, který mu chtěj ublížit. Co když jej neuchráním?" zeptal se a svá smutná očka upřel do těch Andyho naproti.

"Tome, když jej má někdo uchránit, tak to budeš právě ty. A kdybys cokoliv potřeboval, pomůžu ti. Víš, také jsem počítal s tím, že pojedeme jen my tři, jenomže Timo je nějakej příbuznej mý tety a tak se sem nacpal i on.," řekl Andy zkroušeně a pomalu vstal. Toma najednou něco napadlo.

"Ty Andy, co je ten Daniel zač?" zeptal se tiše a opatrně položil Billovu kapsičku na zem. "Je to Timův bratr. Ale, spíš bych řekl pudlík. Poslouchá jej jako pejsek, ale je to prima kluk. Kdyby mu Timo neubližoval, tak by k té jejich partě nikdy nepatřil. On je něco takového jako Bill, jen malinko silnější. Jenomže s tím rozdílem, že jeho bratr nechrání, ale ještě mu ubližuje," Andy mluvil tiše a někdy mezi slovama i zívnul.

"Brou noc," kývnul Tomovi a naposled ukázal na klíč ve dveřích. "Dobrou," odpověděl Tom a už raději teď zamkl.

Poté se sebe svlíkl triko a džíny a popošel k bráškovi. Opatrně mu zul boty a přikryl jej měkkou dekou. Chtěl si jít lehnout, ale něco jej zastavilo. Bill mu v měsíčním svitu přišel děsně nádhernej. Víčka se mu lehce třepotala a na tváři měl spokojený úsměv. Tom se na něj mile pousmál a lehce se sklonil, aby jej jemně políbil na pootevřené rty.

"Nedovolím, aby ti kdokoliv ublížil!" Šeptl a poté Billa jemně pohladil po sladké tvářičce. "Dobrou noc," vydechl a vtěsnal se pod deku vedle něj...

Hned, jak se sluníčko vyhouplo nad krásnou přírodou, rozespalá očka černovlasého chlapce se pomalounku otvírala. Chtěl si protáhnout končetiny, avšak hned jak roztáhl ruce, praštil někoho po hlavě.

"Au!" Sykl Tom a vrhl na Billa ublížený pohled. Billovu tvář hned polila červená.

"Pardon, to jsem nechtěl," pípl a lehce mu hlavinku pofoukal. "Lepší?" Špitl a nesměle se na něj usmál. Tom mu nedokázal více odolávat a vesele se na něj usmál. "Potřebuji na wc," zapištěl mu Bill u ucha a poté prudce vyskočil jako malé štěně.

"Tak jo, dolů, dveře hned vedle obýváku," špitl ještě rozespale a chudák, vůbec si neuvědomil, že jej právě poslal do jámy lvové. Byl totiž tak rozespalý, že si ani neuvědomil, co Billovi slíbil... Že se od něj nehne ani na krok. A dokonce jej poslal sám do spárů těch hnusnejch kreténů. Ale byl chudáček tolik ospalý. Celou noc nemohl spát. Měl o Billa neskutečný strach a budil se snad každých pět minut, aby se ujistil, že to třesoucí se klubíčko v jeho náručí je skutečně jeho bráška. Proto se teď neradno divit, že jen co Bill vyskočil z postele, Tom už dávno spal. Mohl se snažit jakkoli, nedokázal by vydržet vzhůru...

Bill se malinko nesměle ale přesto rázným krokem blížil ke koupelně, která byla přesně vedle obýváku. Tichými krůčky došel až úplně ke dveřím. Nechtěl vzbudit kluky v obýváku. Už už sahal na kliku, když najednou za sebou ucítil něčí přítomnost. Na těle mu hned naskočila husí kůže. Tohle nebylo dobré znamení. Teď mu ta husí kůže naskočila ze strachu. Pomalounku se otočil a stanul tváří tvář škodolibým zeleným očím.

"Tak naše krasotinka by se chtěla vykoupat?" Sykl a vůbec si nevšiml Daniela, který přihlížel, avšak tiše z vedlejšího pokoje, kde raději přenocoval na zemi. Možná litoval toho, jaký strašný srabík je, ale nedokázala se svému bratrovi postavit. Stejně by jej zmlátil, nebo mu vzal všechny úspory. Proto se raději rozhodl pro druhou variantu. Tiše proklouzl z pokoje ven a jako myška se rychlým krokem plížil do druhého patra...

"Ne, já jsem se šel jenom-," začal Bill tiše a bojácně sklonil pohled. Jeho srdíčko plakalo. Tomi, kde jsi?
"Tys šel jenom, co? A vlastně kde máš brášku? Už jej omrzelo tě pořád hlídat?" Ani nevěděl, jak moc jeho slova Billa ranila. Možná ještě víc, než když mu chytil obě zápěstí pevně u hlavy a nechtěl jej pustit.

"Prosím, pusť mě," šeptal Bill a snažil se mu vytrhnout, avšak Timo byl silnější...
Daniel rychlým krokem utíkal k Tomovu pokoji a pro tento případ zahodil slušnost za hlavu. Na drzovku vešel a utíkal k posteli, kde Tom spal jako miminko, avšak neklidným spánkem.

"Hej, Tome," řekl tiše a přiběhl až ke kraji, kde stál noční stolek. "Ale tak," odvážil se jej malinko drcnout, načež se Tom konečně probral.

"Co tady děláš?" vyjekl ustrašeně, a až když vedle sebe ucítil chlad, uvědomil si až teď, kam Billa vlastně poslal.

"Utíkej dolů. Bill má problémy," řekl Daniel a jeho měkké hnědé oči Toma usvědčily o pravdě.

"Bože, já jsem vůl," nadával si ještě potichu, když urychleně utíkal dolů. "Bille?" Řekl vyděšeně a utíkal do obýváku. Všichni kluci spokojeně spali. Tedy až na jedno místo, které bylo volné. "To ne," vydechl a zoufale se rozhlížel všude kolem. "Bille," křikl ještě jednou a utíkal ke koupelně. Daniel mezitím sešel taky dolů a snažil se najít bratra, avšak marně.

"Tome," uslyšel Tom výkřik od zadních dveří a najednou mu jako blesk vletěl do náruče jeho bráška, celý se klepal a naléhavě se k němu tulil.

"Billí? Bille, co se stalo?" Ptal se Tom naléhavě a pevně držel bratrovo udýchané tělíčko. Došlo mu to až tehdy, když tam během vletěl Timo. Jakmile spatřil Toma, zasekl se.

"Já tě varoval," zasyčel na něj a chtěl se po něm rozběhnout, ale ten malý uzlíček v náručí jej zastavil.

"Ne, Tomi, jsem v pořádku, nech to být," špitl Bill a konečně se vydýchával po dlouhém běhu před Timem, v bezpečí bráškovy náruče. Tom naposled vrhl zabijácký pohled na Tima a poté vzal Billa ven na verandu.

"Billí, promiň mi to, já usnul," šeptl a naléhavě si jej k sobě přitulil.

"Měl jsem strach," šeptl Bill smutně a nechtěl ani pomyslet na to, co jej tady ještě čeká...

autor: B-kay

Živelná pohroma 16.

autor: B-kay

Tom věděl, že dělá velikou chybu, když dovolil, aby šel Bill s ním, ale tak když viděl jeho zářivá očka a šťastný úsměv, nedokázal jinak. Teď akorát všichni tři seděli v Tomově autě a měli namířeno rovnou na Andyho chatu. Ještě několik lidí mělo jet s nima, ale ty Tom odmítl vzít do auta, takže si holt museli hledat něco jiného. Už takhle měl zodpovědnost za dvě osoby, které seděly vzadu a vesele si povídaly. Pomalu se stmívalo a oni byli asi tak v půli cesty. Ale také se neradno divit, když se musel Bill dvě hodiny koupat a to ještě nemluvíme o balení kufrů. Pro něj je 5 dní jako měsíc. Tom se ještě teď musel malinko pousmát, když se podíval do zpětného zrcátka a pohledy dvojčátek se střetly. Bill mu úsměv vesele opětoval a poté se zamyšleně zahleděl z okýnka.
Bylo asi kolem půl jedenácté večer, když jejich auto zastavilo na benzince. Tom se otočil dozadu na kluky a uviděl tam akorát spícího Andrease. Jeho bráška už totiž cupital u jeho dveří jako králíček a šiblasky na něj házel úsměvy.

---

"Můžu natankovat? Prosím, prosím, prosíííím," naléhal hned, když Tom konečně vystoupil a už už se natahoval po dlouhé modré hadici.
"Billí, já nevím. Víš, nechci říct, že... Tedy víš to tvoje štěstí... Já, co když se poleješ benzínem?" vydechl Tom tiše. Nechtěl jej vůbec urazit, akorát jej chtěl jenom malinko napomenout, že už dlouho neudělal žádný problém, a tak by byl nerad, kdyby se stalo něco právě teď.

"Tak jo," vydechl sklesle a smutně vystrčil spodní rtík. Tom by jej v tenhle moment nejraději políbil, ale to si ovšem dovolit nemohl... Tedy alespoň tady určitě ne. "Ale koupíš mi brambůrky?" zaprosil a upřel na Toma svoje nevinná kukadla. Tom tedy nakonec rezignovaně svěsil ramena.
"Tak jo, ale utíkej do auta, nebo prochladneš," řekl a odložil hadici na místo.
Bill se sice vrátil do auta, ale už si nesedl dozadu k Andymu, ale hezky se nakvartýroval dopředu vedle Toma.
Ten byl po chvilince už u auta a v ruce držel pytlík paprikových chipsů, na který Bill házel lačný pohledy.
"Ale, ale, co ty tady?" zeptal se Tom podezíravě a ještě více k sobě přitiskl Billovu pochoutku.
Náhle si všiml poklesnutí jiskřiček v jeho očích a smutného svraštění rtíků.
"To měly být moje brambůrky," špitl a jeho oči se náhle rozšířily jako dvě sluníčka, když držel v rukách svou dobrotu.
"Budeš tlustej," neodpustil si Tom provokativní poznámky na Billovu adresu a poplácal jej po plochém bříšku.
Bill se na něj jenom zašklebil a mlsně si vložil jednu brambůrku do úst. Neskutečně jej bavilo pozorovat Tomův našpulený ksichtík.
"A já co?" Šeptl naoko mrzutě a snažil se zoubkama dohonit brambůrek, kterým mu Bill lítal kolem obličeje. Nakonec jej však se smíchem ukořistil a poté konečně odvrátil tvář od hihňajícího se brášky, který se málem těma chipsama udusil, jak se smál xD.

Tom tedy znovu vyjel na silnici. Cestu znal více než dokonale, protože tam už několikrát byl, avšak bez Billa. A vždycky toho trpce litoval, protože mu pak bráška hned chyběl. Teď byl alespoň radši, že byl Bill u něj a mohl si jej pěkně hlídat. Jenom, jestli se mu povede ohlídat tenhle malý hurikán celých 5 dní...
Toho se bál snad nejvíc ze všeho.
Bill byl jako malý čertík, když jej vypustí z krabičky. Byl pořád plný skvělé energie, kterou tolikrát dobil dokonce i Toma.
"Jak ještě dlouho?" Šeptl do ztichlého auta Bill a víčka se mu pomalounku zavírala. Brambůrky už dávno schrouopal a teď se mu nějak chtělo spinkat.
Tomovi připadal jako miminko. Dokonale sladký miminko.
"Ještě asi hodinu, klidně spinkej," špitl a náhle ucítil, jak si o něj Bill opřel svetr a hlavu opřel o Tomovo rameno.

"Vyprávěj mi, jaký to tam je," tiše zaprosil a přivřel víčka úplně. Tom se tedy na chvilku zamyslel a pak začal tiše popisovat, jak ta chata přibližně vypadá, a kde všude už má svoje tajné škvírky na sušenky. Pak popisoval pěknou přírodu všude kolem, a když se po asi deseti minutách mluvení podíval na Billa, ten už sladce spal stejně jako vzadu Andy.
Tom jej lehce políbil do vlásků a přikryl jej svým obrovským svetrem, který měl zmuchlaný u nohou. Bill se k Tomovi přitulil ještě více, malinko zavrněl a poté v klidu spinkal dál. Takovéhle chvilky Tom miloval. Věděl, že je Bill u něj, a nic mu nehrozilo. Bál se jenom toho, co nastane na chatě. Věděl, že přijedou i kreténi, kteří mu tehdy nasypali do limonády ten prášek, a proto byl pevně rozhodnut, se od Billa nehnout ani na krok

Ale i tak měl nehorázný strach. Přeci jen měl u sebe ten nejcennější poklad na světe - tedy alespoň pro něj, a nedovedl si představit, že by Billovi ti kluci snad nějak ublížili. Raději se na to snažil nemyslet. Stejně byl pro něj úplně hrozný pohled, když tehdy uviděl Billa, svého mladšího brášku, ležet bezmocného na stole a skoro nahého. Tohle už nemohl dopustit!
Najednou se vzadu něco zavrtělo a Andyho hlava vykoukla zpod sedačky. Rozespale mžoural do tmy kolem sebe a snažil se rozeznat cestu. Poté se pohledem zastavil na Tomovi, který v klidu řídil a mile se usmál na Billa, který se nevinně tulil k Tomovi, a přitom spokojeně spinkal. Teď si přišel jako děsnej hlupák za to, co jim provedl. Opravdu jej měl jako atrakci. I když to byl jeho nejlepší kamarád, udělal si z něj obyčejnou zábavku pro ostatní lidi. Teď jej to hodně mrzelo...

A také chápal, proč se Tom tehdy tolik rozzlobil. Přeci i Andy má ségru, a kdyby jí někdo ublížil, asi by reagoval stejně. Akorát, že ona je starší, takže to měl Tom malinko složitější než on. Dvojčátka sice dělilo jenom deset minut, ale stejně je Andy bral od začátku, co se poznali, jako že Bill je ten mladší, který potřebuje pomoc a ochranu. A časem už to ani nevyvracel. Bill byl sice navenek silný a vyrovnaný, plný energie, ale uvnitř byl křehký a slabý. Bez Toma by žít nedokázal. Stejně tak, jako ani Tom bez něj.

Andyho nejvíc fascinovaly ty chvilky, kdy třeba dvojčata spala u něj, všichni koukali na televizi a Bill se najednou k Tomovi přitulil a pošeptal mu, že jej má strašně moc rád. Přišlo mu to dokonalé. Vlastně Bill s Tomem byli pro něj dokonalí. Byli pro sebe stvořeni. Vždy, když byl jenom s jedním z nich, stejně pořád létalo v rozhovoru jméno toho druhého...
Tom si všiml Andyho milého pohledu, který však hned po střetnutí s Tomovýma očima malinko posmutněl.
"Ještě se zlobíš?" Šeptl tiše a nesměle sklonil tvář. Vůbec by se mu nedivil.

"A kdybych ti řekl, že ano, co bys udělal?" Odpověděl Tom otázkou a znovu upřel svůj pohled na cestu před sebou.

"Tome, mě to hodně mrzí. Já se ti omluvím i stokrát," šeptl Andy. "Mně se neomlouvej, mně si nic neudělal," řekl Tom vyčítavým hlasem a ucítil malinký záchvěv Billova těla, jak se trošičku zavrtěl.

"Já vím. Udělal jsem strašlivou chybu. Ale já ti slibuju, že se to už nestane. Ty víš, že vás mám oba jako brášky. Nedovolil bych, aby mu někdo ublížil... J-já, udělal jsem strašlivou blbinu, prosím už se nezlob," šeptal Andy a tiše vrněl do měkkého opěradla.
Tom si tiše povzdechl a hodil očkem po Billovi, který mu teď právě oslintal rameno xD.
Ale absolutně mu to nevadilo. Ba právě naopak. Přišel mu děsně sladkej. Musel se usmát.

"Tome, bude tam hodně těch kluků, a já... Já nevím, jestli byl nejlepší nápad brát Billa s sebou," řekl Andy tiše, protože jen on sám věděl, co si kluci říkali předtím, než nastupovali do svých aut.
To však Tomovi raději říct nechtěl. Protože když jde o Billa, je Tom schopen všeho.
A kdyby se tohle dozvěděl, asi by je na místě všechny roztrhal na kousky.
"Já jsem ho vzal sebou jenom pod jednou podmínkou. A tu mi Bill doma slíbil. A když ji dodrží, nic se mu nestane," řekl Tom ujišťujíc sám sebe o svém tvrzení.
"Tak jo, víš co, vy dva můžete klidně spát v tetině pokoji, protože ten se dá jako jedinej zamknout, hmm?A já zůstanu tedy místo vás v pokoji pro hosty," usmál se na něj Andy.
"Díky, Andreasi," řekl Tom a snad poprvé od toho incidentu se na něj usmál. Takhle byl klidnější. Prostě se s Billem zamknou, a už se nebude muset bát o to, jestli je v pořádku.

Trvalo ještě asi dvacet minut, než jejich auto zaparkovalo před nevelikou chatou, která zvenku sice moc útulně nevypadala, ale uvnitř to byla pohoda.
Tom se rozhodl, že nejdřív vynese do jejich pokoje kufry a pak se vrátí pro Billa. Byla už hluboká noc a tak nemělo smysl jej budit. Andy mu s kuframa ochotně pomohl a pak si odnesl i svůj kufr do pokoje.

Tom zatím utíkal rychle zpátky do auta a otevřel dveře spolujezdce.
"Billí, drž se mě," šeptl mu do ouška a opatrně si jej vyhoupl do náruče. Bill se jej sice rozespale, ale přesto pevně držel kolem krku a dál nerušeně spal v Tomově náručí. Kaulitz starší rychle zamkl tlačítkem celé auto a poté jen zpozoroval, že se z cesty blíží další dvě auta. Nasupeně vykročil kupředu s Billem v náručí a nezapomněl za sebou patřičně třísknout dveřma.
Andy zatím nachystal gauče pro ostatní a šel Tomovi malinko pomoci s ukládáním Billa do postele.
"Ach kruci. Já zapomněl jeho malou tašku vepředu. Prosím tě Andreasi, zůstaň tady u něj," řekl rozpačitě a když kamarád s úsměvem přikývl, rychle seběhl dolů po schodech.
"Taaaak, kluci. Těchhle pět dní bude sranda," vyhlásil sprostě jeden z těch kluků a nebál se ukázat rukou na Tomovo auto. "Přivezl nám i brášku," vybuchl v hurónský smích stejně, jako celá jeho parta.
Co však nečekal bylo to, že za ním Tom právě stál.
Takže se rázem ocitl několik centimetrů nad zemí, jak jej Tom za triko vytáhl nahoru a pevně jej držel. Zřejmě to byl velitel celé bandy.

"Tak hele. Já ti žádnýho brášku nepřinesl, rozumíš?!A zkusíš se ho jenom dotknout, tak budeš mít velikej problém se mnou. Jenom jednou mi řekne, žes mu ublížil ty, nebo někdo odtud, tak si mě nepřej, rozumíš?" vrčel na něj, a nedokázal v sobě ukrýt tu zlost. Kdyby se mu však do očí podíval Bill, viděl by tam neskutečný strach...

autor: B-kay