autor: B-Kay
Nepřítomným pohledem zíral do vzduchoprázdna před sebou a snažil se přemýšlet.Po tváři mu stékali horké slzy ,které nedokázal zastavit a rty jej přímo štípali ,jak si je několik minut znechuceně otíral.Nemohl na nich cítit chuť těch jeho. Už jenom vspomínka na to,co udělali , jej dováděla k šílenství. Tohle se přeci nikdy nemělo stát. Nikdy neměl poznat , jaké to je líbat svého bratra. Tom měl navždy zůstat jeho velikou neznámou,kterou nikdy neokusí ...nikdy nepozná její tajemství. Snažil se oklamat sám sebe ,že to pro něj nic neznamenalo. Nalhával si,že to bylo jenom vášnivé vzplanutí ,nic víc.Chvilkové poblouznění ,které pro Toma stejně nic neznamenalo.
Tak proč by se ním měl právě Bill trápit ?
Tak proč by se ním měl právě Bill trápit ?
S vypětím posledních sil,které v sobě ještě dokázal najít vstal a několika kroky podešel k postely,na kterou se vyčerpaně zvalil a tvář zabořil do měkkého polštáře.Nenáviděl jej...nenáviděl sebe.Nenáviděl všechno kolem,protože z každé věci ,z každého kousku deky,dokonce i z malých polštářů vyzařovala Tomova vůně. Cítil ji uplně všude.Nepříjemně jej pálila a bodala do srdce,jako ten nejostřejší nůž.I přes veškeré své snažení na rtech pořád cítil jeho horkost a dychtivost.Ještě nikdy nic podobně šíleného neudělal.Ještě nikdy takhle hrubě neporušil mravnost a nevstoupil do světa hříšné touhy.
"Ach Tome",zavzdychal plačtivě a přetočil se na záda.Ukazováčkem přejel obrys svých rtů a na krátkej okamžik jej vpustil i mezi ně.Přesně takhle to s nima začalo.Právě tenhle tah donutil Billa spolupracovat a líbat se s bratrem jako o život.Chtěl to jenom nachvilku skusit.Myslel si,že jeden jedinej polibek, přeci nemůže ublížit .Jakmile se však jejich rty pootevřeli ,už nebylo cesty zpět....
"Bello,jak dlouho se ještě budeš zlobit?",Tom opravdu nečekal ,že když se vrátí do pokoje,střetne se s naštvaným pohledem své snoubenky ,která z toho čekání málem usnula."Můžeš mi říct,kdes byl tak dlouho ? Já sem si myslela,že ses chtěl milovat" ,Bella na něj nechtěla křičet ,ani na něj nechtěla být zlá.Vědela,že to má Tom těžké a že jej jistě trápí mnohem více Bill ,než to,kdy a kde se budou milovat ,přesto však jisté sklamání ve svém hlase nemohla zapřít. ...
Tom vůbec nevnímal ,že se jej právě něco ptala ,dál nehnutě hleděl do země a se zavřenýma očima se snažil vydýchat své rozrušení."Tomi,slyšíš mě?",Bella malinko zvýšila hlas ,ani tady se však nesetkala s reakcí.Nerozuměla tomu. Ještě nikdy jej v tomhle stavu neviděla. Stála jenom kousek od něj a on byl přesto duchem někde jinde a nevnímal ji. "Tome ?",skusila ještě jednou a překvapeným pohledem sledovala, jak k ní najednou zvedl pohled plný bolesti a nejistoty."Chci se tě na něco zeptat",zašeptal a když se posadila vedle něj ,sklonil tvář. "Miláčku ptej se",Bella na něm téměř okamžitě poznala ,že není ve své kůži .Najednou ji přišlo líto,že na něj před chvilkou tak vyjela.Poslepu nahmatala Tomovy dlaně a obě oddaně políbila. Tom na ni ještě krátce pohlédl ,než se odhodlal konečně promluvit."Kdybys vědela ,že mě nesmíš milovat...byla by sis tím jistá , přesto bys na mě na mě neustále myslela a nedokázala zapomenout ,co bys udělala? " ,Tom k ní zvedl pohled zmateného dítěte. Ještě nikdy necítil to,co právě v tu chvíli. Srdce mu splašeně tlouklo a v očích jej štípali slzy.Bál se toho,co cítil. Přímo jej děsila představa,že to nedokázal porazit. Bojoval přeci tak tvrdě ,surově jej od sebe odháněl,dokonce se jej snažil nenávidět. Ubližoval mu,nadával...dělal přeci všechno,co bylo v jeho silách a oni přesto skončili ve vášnivým polibku...."Já nevím...bojovala bych o tebe",odpovědela Bella po chvilkovém zamyšlení a láskyplně Toma políbila. "A kdybych se ti bránil ? " ,trpce přivřel víčka při vspomínce na to,jak nečekaně jej Bill ze svého pokoje vyhodil. "Alespoň bych to skusila ",vášnivě si skousla rty a využila okamžik Tomova zamyšlení k tomu,aby mu vylezla na klín ."Miláčku ,co kdybychom se šli raději milovat hmm? Kdybys chtěl , mohli bychom to skusit i u toho krbu,co říkáš? "zadívala se mu hluboce do očí a chtivě jej políbila. Tom však na její polibky vůbec nereagoval a po chvilce ji od sebe odsunul .Rozhodl se bojovat ! Musí se o to alespoň pokusit ! A když chtěl bojovat o něj ,nemohl se milovat s ní..
"Bello,já sem už unavenej.Necháme to na zítra ano?" .Lhal ji.I když nerad ,ale musel to udělat. Belle to však zřejmě vůbec nevadilo .Spokojeně přikývla a když si lehli vedle sebe , hlavu opřela o jeho bříško a usnula téměř okamžitě. Jenom Tom hleděl stejně jako jeho bratr do zdi nad sebou a marně se snařil usnout."Ach Bille",zašeptal pro sebe a smutně stiskl rty.
"Tome",vydechl tiše Bill a unaveně se převrátil na bříško…
Tom nemohl dlouho do noci usnout. Přemýšlel ,jestli se mu má omluvit .Jestli je tady vlastně šance,že by mu bratr odpustil.Nakonec se rozhodl ,že si natočí budík na pátou a přivstane si. Tajně vklouzně do Billova pokoje a ten mu už nebude moci uniknout. Potřeboval s ním mluvit.,i když jenom na malou chviličku.
Proto když mu další den ráno přesně o páté zavibroval telefon ,rychle po něm natáhl ruku a vypnul to otravné zvonění.Nechtěl vzbudit Bellu a právě proto se snažil všechno dělat co nejtišeji. Opatrně ji odsunul na druhou půlku postele ,navlíkl na sebe dlouhé sivé triko a s odhodláním v očích vyběhl z pokoje. Vůbec jej nepřekvapilo,že Billa v jeho pokoji nenašel.Zřejmě se cítili oba dva stejně. On by na jeho místě v postely také déle nevydržel.
Tichými kroky sešel po schodech dolů do kuchyně .Oči se mu rozšířili poznáním,když na židli uviděl Billa,s nepřítomným pohledem hledět do vzduchoprázdna za oknem. Dřív či později by na sebe stejně upozornil ,proto schválně drgnul do lžičky,která s třiskotem skončila na podlaze.Billova reakce byla uplně automatická.Polekaně zvedl pohled od okna a otočil se tváří k bratrovy.Ve vteřině nápadně zbledl a i frekvence jeho dýchání byla o poznání naléhavější.Vlasy měl sepjaté v culíku ,brýle však na očích neměl.S našpulenou pusou a vyděšeným pohledem přišel Tomovy neskutečně krásnej. " Půjdu si ještě nachvilku lehnout" , rozhodně vstal a chtěl se co nejrychleji dostat z kuchyně. Tom byl však rychlejší. V poslední chvíli jej stihl zdrapnout za loket a přitáhnout k sobě ."Nesahej na mě",štítil se Bill a snažil se od sebe Toma nějakým spůsobem odehnat. "Chci s tebou jenom mluvit " ,Tom zmírnil sevření svých dlaní ,protože to poslední co chtěl, bylo Billa vyděsit. "Já s tebou ale mluvit nechci. Není o čem.Zachvilku jdeme s Bellou do města ,chce si vyskoušet svatební šaty ! Uvědomuješ si,co tady vyvádíme?! ",Tom překvapeně vydechl ,když si uvědomil,že Bill použil množné číslo. "N-ne",odpovědel popravdě a sklíčeným pohledem se vnářel do hloubky bratrovo očí."Ale já ano ! Tohle nejde…je mi to líto.Včera sem se neovládl…ale víc už nemůžu",smutně vydechl a hlas se mu nakonec zlomil.Tom se mu pořád díval do očí ,ale stisk jeho dlaní pomalu slábl. Netrvalo dlouho a pustil jej uplně. Bill vědel,že ted´ je ta chvíle,kdy by se měl rychle vypařit ,ale nezvládl to.Dvěma kroky podešel k Tomovy a vzal jeho tvář do dlaní."Bylo to krásný",zasténal mu do ucha a bolestně tiskl víčka k sobě ."Ale nemůžu",vzlykl a naléhavě spojil své čelo s bratrovým.Ukazováčkem opatrně obkroužil obrys Tomových rtů .Naposled jej zlehka políbil na tvář a odsunul se od něj ...
autor: B-Kay
Žádné komentáře:
Okomentovat