autor: B-Kay
Tak díleček je pro všechny mé lásečky:(,i pro tu,kterou sem stratila:(:
Všechno se zdalo být dokonalé.Dvojčátka se spolu nahá mazlila v autě a připravovalase na dokonalé milování,zatímco jejich táta měl pro nich už jiné překvápko.Tedy více méně pro Toma.
Protože od té doby,co se Jorgen rozešel se svou poslední přítelkyní uběhli sice asi dva měsíce,ale on si už stihl nadělat hezké potíže.Svůj žal utápěl v alkoholu a tak si nadělal hromadu dluhů,a přišel skoro o všechny peníze.
A tak se tedy vrátil k Tomovy,aby mu řekl to nejtěžší,co by v téhle chvíli asi dokázal unést….
Venku řádila pořádná bouře,a v agentuře to už hezky žilo.
Někteří se už stihli dokonce hezky opít,jiní zase spokojeně tančili,nebo si jenom tak povídali s ostatními.
Tom s Billem se k sobě naléhavě tisli a snažili se vzájemnou blízkostí nějak zahřát svá skřehnutá tělíčka,která se třásla jak narastajícím chladem,tak i pořád zvětšujícím se vzrušením.
Oba dva se těšili na nádherné spojení,když najednou se odněkud za předu ozvalo vibrování Tomova mobilu.
"Kruci",zaklel tiše,jakmile musel jeho jazyk opustit Billovy rty a přerušit tím krásnou mazlivou hru,kterou spolu prováděli.Neobratně se natáhnul přes Billovo nadmíru vzrušené tělo a přitom,jak bral do rukou telefon,se jej nezapoměl nežně dotýkat dotýkat.Bill se na Toma díval pohledem zamilované osoby a na jeho tváři pohrával jemný ůsměv,jak jeho ukazováček projel po naběhlých rtech.
"Ano?",ozval se Tom mírně sklesle a jeho dlaně pořád uličnicky bloudili po Billovým bříšku.Ten se snažil jeho prstíky chytit a líbat,takže tahle hra vcelku vypadala hodně zajímavě xD.
Avšak hned,jak Tom poíznal hlas na druhém konci telefonu,jeho tvář náhle zbledla."Tati?!",vydechl překvapeně a jeho pohled se zavrtal přímo do Billova obličeje,kterej nedokázal skrývat zděšení."Co děláš u mě?…Problém?!Co zase?!…Dobře",vydechl a sklamaně hovor típnul.
Bill si kleknul vedle něj a pozorně sledoval výraz jeho obličeje.
Moc veselej tedy nebyl!
"Co se stalo hmm?",zeptal se tiše a náhle překvapeně vydechl,jak se mu Tom zavěsil kolem boků a zoufale se přitulil k jeho bříšku."Táta zas něco provedl…mám strach jít domů…víš on se v poslední době dost zadlužil a já mám strach,aby mi třeba nevzal byt.Nevzal a neprodal…",vydechl tiše a po tvářích mu začali stékat slzy.
Hořké slzy strachu,bolesti a sklamání…
Nikdy v otci neměl oporu.
Nikdy v jeho náručí necítil tu hřejivé pouto lásky,které by mělo rodinu držet pohromadě.
Tom byl odmala spíše samorost.Mohl se spolehnout jenom sám na sebe.U táty nikdy nenašel jistotu.Akortá tak strach a soužení.A také hlubokou samotu.
V bytě sice bydlel sám,ale cítil se daleko jistější a jeho život byl lehší.Tátu měl sice moc rád,ale jenom jako rodiče.Dobrýho přítele,nebo někoho,komu se může zvěřit v něm nikdy nenašel.Tak dlouho se snažil,ale po několika letech to vzdal…
"Miláčku,to ne",pípl Bill tiše a začal Toma něžně hladit po holých zádech."Lásko prosím,neplakej.Všechno se nějak vyřeší",Bill se na Toma hcápavě zahleděl a poté mu setřel slzy,které mu skropili dokonale hebkou tvář."Nehci o tebe přijít Bille",vzlykl a svou tvář vyzvednul do úrovně Billově tváře.
"Seš blázen Tome.Ty o mě nikdy nepřijdeš rozumíš?!Nikdy",naléhavě jej objal a pevně si jej k sobě tisnul.Jako raněný zvířátko,které nutně potřebuje lásku.A Bill byl ochoten mu ji dát.Dal by mu i celé své srdce,kdyby bylo třeba.
"Pujdeš tam se mnou?",Tomovy řasy se lehce zatřepotali a nejistě se podíval do Billovy tváře."Samozřejmě že ano",slíbil a ještě naposled jej dlouze políbil,než mu pomohl se obléknout.
Netrvalo ani patnáct minut a Billovo auto tiše vklouzlo na příjezdovou cestu.
Tom vystoupil jako první.Rozpačitě se zadíval na své okno,ve kterém se svítilo."Sem s tebou",ozval se jistej hlásek u jeho ucha a Billovy prsty se automaticky propletli s těmi jeho.I když byl i on děsně nervoznej,musel Toma podržet.Vědel,že ted uvidí svého tátu…Naposled jej viděl před dvanácti lety…
Pamatoval si jej sice jenom matně,ale přeci.Vždy nosil obrovské bríle se silnýma dioptriema,a Bill tuhle vadu zdědil nejspíš po něm.Ale jako slavný model si prostě musel navyknout na kontaktní čočky,dokonce ani Tom o tom nevěděl.
Tátu si pamatoval jako člověka pokaždé veselího.Život bral spíš jako velikej optimista,vždycky se s nimi rád bláznil.Ještě když byli kluci malí,tak všichni spolu vyváděli na zahrádce před domem a Simone z toho pak mohla zešílet.Jorgen své děti miloval.A nikdy nepřestal.Dokázal by pro ně obětovat i svůj život.I když se on změnil od základů,tak jeho srdíčko pořád tluklo láskou ke svým chlapcům.Akorát ji už tolik nedokázal přejavit a dokonce si ani neuvědomil,že svým chováním neubližuje jenom sobě,ale oboum klukům.A hlavně tedy Tomovy…tomu ublížil uplně nejvíc.
Tom rozhodným pohybem odemknul dveře a roztržitě upustil Billovu dlaň,kterou do té doby pevně držel v té své.Náhle se cítil on tím zranitelnějším…najednou to byl on,kdo potřeboval chránit.
Hned,jak uviděl otce,tiše sedícího na gauzči s tváří v dlaních vědel,že tohle není dobré znamení.
"Ahoj tati",vydechl tiše,čímž upozornil nejen na sebe,ale také na Bila,kterej stál hned vedle něj se šokovaným výrazem ve tváři.Tohle byl jeho táta?!
Vypadal spíše jako troska…neměl ani špitečku z té energie,která z něj kdysi vyzařovala.Bill jej nepoznával.Ale naneštěstí,ani on jej.
Jeho oči,průsvitné jako oceán se nechápavě zahleděli na přitažlivýho černovlasýho kluka,kterej stál vedle Toma."T-tati tohle je Bill!",vydechl a nedokázal v sobě potlačit ten hněv,kterej v sobě dusil!!
Měl chut mu všechno oplatit!
Všechny ty lži,proplakané noci,samotu,úzkost…
Chtěl,aby trpěl stejně,jako on!
Jorgen se šokovaně zapotácel,jak se pomalu postavil a zamyšleně se snažil uvědomit si,co to přávě Tom řekl."Bill!Tvůj syn…přesně ten,kterej mě nenávidí!Pamatuješ?!Nesnáší mě,zapoměl na mě,ale přesto stojí vedle mě,protože sem jeho bratr!A ty nejsi nic jinýho než odporný lhář!!",vykřikl náhle a v jeho očích se znovu zatřpitili slzy."Tome",špitl tiše Bill a plaše sklonil pholed nad otcovýma očima.
"T-to nemůže bejt-",chudák Jorgen ze sebe nedokázal vydat jediné slůvko.Bill vypadal tak jinak…tohohle kluka výdal na obalech časopisů..proto mu byl tolik povědomej!
Jeho syn je model!Ted už to vědel jistě.Ale byl tak jinej…uplně jinej než Tom…ale přesto vědel,že je to on.Ta neskonalá něha a plachost v jeho očích jej prozradila.
Vypadal sice malinko nervozně,ale vcelku spokojeně.Měl přeci svou lásku a víc přeci nepotřeboval.
autor: B-Kay
Žádné komentáře:
Okomentovat