autor: B-Kay
Billova očka se náhle překvapeně rozevřela a on přestal se svou dosavadní činností. Tom prudce dýchal, tvář zvrácenou dozadu, jak nedokázal popadnout dech. Vůbec si neuvědomoval, co to vlastně před chvilkou řekl… vlastně ani nevědel, co se stalo, až když se zahleděl na Billa, kterej mu klečel u nohou s naběhlými, dokonale prokrvenými rty a vášnivě svůdným pohledem, si uvědomil, co vlastně Billovi zabránilo v pokračování.
"J-jaks mi to řekl?", pípl a v nádherně podmanivých očích se najednou zatřpitila drobná slzička. Nedokázal uvěřit svým uším… nedokázal si to nějak všechno srovnat v hlavě… Lásko… jak nádherně to slůvko působilo z Tomových rtů… Řekl to tak něžně, mazlivě i zoufale zároveň. Na tohle slůvko čekal Bill osmnáct let.
Pokaždé snil o pravé lásce, která přetrvá navěky... Jeho snem bylo potkat milé, hezké děvče, které by jej mělo rádo, a on by měl rád ji. Nechtěl si ničím komplikovat život, chtěl žít prostě tak, jako ostatní…chtěl ji líbat, mazlit se s ní, a pak možná i milovat… chtěl prostě obyčejnej vztah s holkou tak, jako i ostatní kluci. Nikdy by jej nenapadlo se pustit do vztahu bezhlavě a řízen jenom ryzí vášní… ale tady se to stalo! Stalo se to tak náhle, aniž by vlastně dokázal přemýšlet nad tím, že osoba, která si jeho srdíčko získala, je jeho bratr… Jejich vztah byl od začátku zvláštně naplněn neskonalou přitažlivostí… Jakmile se poprvé jejich oči po tak dlouhé době střetly, oboum to malinko vyrazilo dech, a aniž by si to uvědomili, jejich pravidelné dýchání se malinko prohloubilo…
A najednou byly jeho sny o dokonalé holce úplně v čudu... už nesnil o náručí nějaké dívky, se kterou by si pomalounku začal zvykat na doteky cizích dlaní… teď snil o náručí svého bratra, který mu ty doteky všechny ukázal… Dotýkal se jej na místech, kam se ještě nikdy žádná jiná dlaň nedostala, a Bill také doufal, že už ani nedostane… Tom mu ukázal všechno… dokázal se s ním jenom tak mazlit a něžně líbat, ale také jej dokázal až dusit vášní, se kterou se s ním miloval… Teď to už věděl jistě - Tom je jeho osudovou láskou! Přišlo mu to až šílené, když si uvědomil, že se zoufale zamiloval do svého bratra…
Tom si roztřesenýma dlaněma navlíkl spola svlečené boxerky a poté se s vážným pohledem zahleděl do Billovy nádherné tváře.
"J-já... já bych ti měl asi konečně něco říct", šepl a klekl si na čtyři přesně naproti Billovi. Ten se na něj přes závoj slz jemně usmíval a jeho očka zářily jako hvězdy na letním nebi.
"Víš, já tohle ještě nikdy nikomu neřekl, tak jaksi nevím, kde začít", šepl a kdyby se celou kuchyní nerozprostírala jenom táhlá tma, Bill by mohl v jeho obličeji vidět roztomilou červeň nakrojenýho melounku. Bill se tedy rozhodl mu malinko pomoct. Jako pejsek se k němu přiblížil ještě více a své rty následně přilepil na Tomovu bradu. Polibkama si pak vydláždil cestičku až k jeho rtům, které jej naléhavě pouštěly dovnitř. Jejich líbání bylo nekonečné… polibky, kterýma drtili rty toho druhýho překypovaly láskou a něhou. Nebylo to žhavé líbání… dokonce nepoužívali ani jazyky… bylo to jenom lehké mazlení jejich rtíků, které se o sebe něžně otíraly. Bill se po chvilce od Toma odsunul a jemně si přejel ukazováčkem po naběhlých rtech.
"Tak cos mi to chtěl říct?", tiše se pousmál a nežně jej pohladil po spodním rtu.
Tom jej láskyplně líbnul na ukazováček a poté se konečně rozhodně nadechl - teď mu to řekne!
Jenomže mu to asi nebylo souzeno, protože se za dveřma ozvalo jemné klepání.
"Tome, jsi tam?", zetptal se ředitel opatrně, protože jej už nechtěl ještě více rozzlobit.
Tom si zmoženě povzdechnul a sledoval, jak Bill tiše sklonil tvář a zběžně si otíral skousané rty.
"Bille, dojdi za pět minut nahoru do skladu. Počkej tam na mě, ano?", šepl a rychle si zapínal obrovské džíny. Bill rozechvěle přkikývl, naposled ochutnal bráškovy rty a poté zmizel druhýma dveřma, které vedly do dalších místností - jakými byly třeba koupelny, nebo jiné místnosti, které ještě moc využívané nebyly.
Tom s naštvaným výrazem otevřel dveře a nemohl mu uniknout ředitelův opatrnej úsměv.
"Co se stalo?", zeptal se nevrle a když spatřil bílej oblek v jeho náručí, nevěřícně zakroutil tváří.
"Za co mě máte?", pípl smutně a vytrhl mu oblek z rukou. "A nechci slyšet ani slovo!", vydechl rychle, jak se ředitel už už nadechoval, že něco řekne, a raději kolem něj prokouznul.
Jak se nenápadně blížil ke dveřím skladu spatřil, že se z agentury stalo něco jako přechodná restaurace. Kolem pobíhaly číšničky a vítaly přicházející hosty. Dokonce tady bylo i podium… Tom měl doslova migrénu z těch neupřímnejch úsměvů a falešných pohledů. Cítil se jako zvíře v kleci.
Až když konečně stanul za zavřenýma dveřma skladu pocítil, že z klece právě vyšel ven na vzduch.
Rychle se rozhlížel kolem, ale brášku nikde neviděl.
"Bille?", šepl a pro jistotu sklad zamknul. Jeho hluboké hnědé oči se však náhle rozšířily, jak jej dvě horké dlaně objaly kolem boků a něčí rty se mu přisály ke krku, kterej mu vzápětí začaly pokrývat drobnýma polibkama.
"Tak cos mi to chtěl říct?", zapípal tiše a pozpátku vedl Toma k matraci, která neunikla ani jeho zvědavejm očkům.
"Já ti chtěl říct, že-", šeptal zatímco se poslepu pokládal na měkkou matraci. Najednou však stratil řeč, když se konečně podíval na svého brášku - Bill byl totiž nahej!
"Bože můj, co to se mnou děláš?", zasténal Tom hned,jak se jejich rty potkaly v hlubokém polibku…Nějak podvědomě cítil, že i když se dole dneska bude konat veliká slavnost, bude na ní chybět jeden nádhernej model a bezvýznamnej číšník, kteří tady budou mít příjemnější starosti…
autor: B-Kay
Žádné komentáře:
Okomentovat