autor: B-Kay
S nervozním výdechem přivřel svá víčka a snažil se nevnímat tak nesnesitelnou blízkost Billova těla, který asi po pěti minutách v jeho náručí ochablo a teďka si jeho majitel spokojeně spinkal v náručí, která jej nesvírala neskutečně dlouhou dobu… Tom malinko nadzvedl tvář, aby se mohl podívat na Billa, kterej mu něžně funěl na krk, čímž mu způsoboval snad ještě větší muka. Tom se snažil rychle usnout. Pevně semknul malinko unavená víčka, ale spánek jaksi pořád nedocházel. Už dokonce i to prase spokojeně chrochňalo u sebe v domečku a Bill se nejspíš se stovkou plyšáků rozvaloval na gauči. Tom mohl jen děkovat Bohu, že je Bill k němu přitulenej tak, že necítí, co s ním dělá jeho blízkost…
Jeho oči bezcílně poletovaly po tmavém pokoji a jeho čichové buňky už nedokázaly ignorovat Billovu sladkou vůni vanilky smíšenou s něčím, co Tomovi dosti připomínalo kokosovej puding, kterej jim mamka kdysi dělávala. Pak se sice snažil také jeho táta nahradit tohle jídlo svou schopoností, ale to už jaksi poživatelné nebylo. Ale už dost! Musí usnout, protože zítra jsou pozváni znovu na nějakou parádu, jenomže teďka do agentury a ne k řediteli, což Toma značně potěšilo, protože už by nedokázal koukat na tu jeho odpornou vilu, o které si myslel bůhvíco. Dokonce se zapřisahal, že tohle bude poslední večírek, kterej absolvuje, a i to jenom kvůli tomu, aby tam nemusel Bill sám. Když se tak nad tím Tom zamyslel, nerozuměl tomu. Když viděl všechny ty pochmurné a namyšlené tváře, které zdobila těžká tuna make-upu, bez výjimky i kluky, nedokázal chápat, jak se Bill, jeho sluníčko, mohlo dostat do takovéhle společnosti. Vždyť jej skoro celej večer pozoroval a jeho vyděšenej pohled působil jako pohled malýho zvířátka při kupě dravců, který si chtěj na něm smlsnout… Bill sice byl nádhernej. I jeho postava a celkovej vzhled i vyzařování bylo pro modeling dokonalé, ale tohle bylo prostě moc. Pořád Tomovi připadal, jakoby tam nějak nepatřil. Byl až příliš jemný a milý ke všem kolem, zatímco ti ostatní jenom sprostě pomlouvali každýho, na kom si všimli co jenom malinkou známku nedokonalosti…
Přemýšlení pomohlo Tomovi zahnat myšlenky na jeho brášku, takže jeho dosti vztyčené mužství malinko povadlo, a on se mohl v klidu ponořit do říše snů. Avšak ještě předtím se nedbale naklonil, aby mohl Billa něžně políbit na čelo, a dokonce on sám se k němu přitulil ještě více. Bylo to zvláštní, ale když byli malí, byl to pokaždé Bill, co utíkal do Tomiho náruče ze svého pelíšku. Najednou… však Tom pocítil, že mu chyběla tak blízká osoba… dokonce natolik blízká, že mu z pohledu dokáže vyčíst i ten nejskrytější problém, myšlenku, nebo pocit. A tou osobou byl právě Bill… A Tom byl už tak moc sám, že mu blízkost Billova těla přišla neskutečná. Pokaždé, když se s nějakou holkou miloval, nikdy ji nepohladil, nikdy ji nepolíbil… a ony jej respektovaly, nežádaly to po něm. Možná to byly stejné zoufalky jako on, že potřebovaly jenom uspokojení, a nebo možná prostě chtěly vyzkoušet něco jinýho a nezávaznýho… Ale až teď Tom cítil, že by už bylo celkem načase, najít si tu pravou. I on chtěl vstávat každé ráno vedle člověka, kterýho vždy po probuzení sladce políbí a pak si jej k sobě přivine. Chtěl se líbat… mazlit… a chtěl konečně pocítit, co je to opravdové milování a ne jenom soulož. Chtěl, aby mu někdo patřil, ale také chtěl patřit i on… chtěl, aby našel někoho, kdo jej bude milovat nadevše i s jeho chybama, jeho zlozvyky a jeho životním stylem. Nedokázal by se prostě zamilovat do nějaké modelky v agentuře, aby z něj udělala nějakýho namydlenýho frajírka! To tedy ne!
Chtěl někoho, komu by se líbil takovej, jakej byl doopravdy. Obyčejnej Tom Kaulitz, s mizerným platem, malým bytem, kde otravuje ještě i to mořské čuně, skaženým dětstvím a neskutečně sexy dvojčetem… Noo dobře, tu poslední možnost si chtěl nejraději vyhnat z hlavy úplně, ale stejně tady byla - a byla více než skutečná…
Hlasité troubení dvou aut, která se málem srazila kousek od Tomova bytu, donutilo otevřít unavená očička křehkýho modýlka, kterej si spinkal jako miminko v něžném objetí svého bratra. Malinko se nadzvedl na loktech a tím ze sebe nevědomky sesunul Tomovy dlaně, které byly opatrnmě položeny na jeho bocích. Tichounce si zívnul a poté se rozespalým pohledem rozhlídl po pokoji… Bylo to zvláštní, ale i když tady bydlel sotva týden, vůbec mu to tady nepřišlo cizí. Bill vlastně absolutně nechápal, proč Tom na tenhle byteček není pyšnej. Přišel mu úplně sladkej. Vybavení bylo jednoduchý, ale přitom dokázalo vytvořit nádhernej celek. Všechno do sebe přesně zapadalo a bylo to taky skvěle prosvícený, jelikož tady bylo dost oken… Opravdu krásný…
Najednou se jeho zvědavá očička přestala potulovat po útulným pokojíku, ale přistála na bráškově tváři, která v tenhle moment působila neskutečně sladce a vyrovnaně. Bill by dokonce řekl, že až spokojeně. Malinko své tělíčko v Tomově objetí natočil, aby se na něj mohl dlouze zadívat… Bylo to zvláštní, ale jak se tak na spícího brášku díval, cítil v bříšku podivné chvění, jakoby se v mu v bříšku prohánělo stádo motýlků. Tenhle pocit byl u něj dost neobvyklej. Vlastně se ještě nestalo, aby jej cítil s takovouhle intenzitou. Prudce přivřel očka, naléhavě se k Tomimu znovu přitulil a během chviličky znovu spokojeně usnul…
Tom se neobratně převaloval na posteli, jak cítil, že mu něco brání v pohybu. Za prvé - něco velikýho mu bylo umístněno na nohách, něco na levém rameni a dokonce cítil něco i v oblasti brady… To něco jej dost lechtalo… Pomalounku otevíral svá rozespalá očička a na rameni zahlédl černou hřívu, která jej něžně lechtala skoro po celé tváři. U nohou mu ležel Bill, kterej se krčil v klubíčku a žužlal si svého králíčka… ale když zjistil, co jej to šimralo na bradě, vyskočil a během tří sekund si vykřičel skoro celé hlasivky.Tímhle neobratným kouskem neomaleně vzbudil i osobu spící v jeho náručí. "Co se stalo?", zeptal se Bill vyděšeně a opatrně si promnul pěstičkama unavená očka. Tom ve tváři úplně brunátněl a znechuceně si otíral obličej, ukazujíc tak na malou chlupatou potvůrku, která přistála na polštáři. Bill se chudáček hned omluvně usmál. "Asi jsem špatně uzavřel klec", vydechl a nevinně se na bratra uculil. "Já to tvý čuně zabiju!", vydechl Tom skrze semknuté rty a nechal Billa, aby jej vzal opatrně do náruče a teďka už pečlivě zamknul v kleci. "Zlobíš se?", špitl a nevinně se na něj podíval. Tom si rozpačitě přešel po tváři, aby zjistil, jestli mu nic nechybí, a pak se jeho rty zvlnily do milého úsměvu. "Na tebe se zlobit nedokážu", šepl a malinko natáhnul ruce po bráškovy, kterej se mu hned přilepil kolem krku….
"Harry, co tohle má znamenat?" vysoká plavovlasá a hlavně nadmíru namyšlená modelka se vřitila do ředitelovy kanceláře jako blesk a málem jej shodila ze židle jediným pohledem. Ředitel se na ni mírně zmateně podíval, absolutně totiž nechápal. "Já tady pro tebe makám už dva roky a ty dáš šanci na ten shoot pro magazín Beauty tomu novýmu panáčkovy?", její hlas působil až křiklavě, jak byla naštvaná. "Tak za prvé, Moniko, Bill není panáček, je velice uznávaným modelem a je mi líto, tvoje tvář ani zdaleka neobsahuje to kouzlo a jemnost, jako právě jeho. Proto tuhle šanci dostal on", vydechl klidně a dál se věnoval své práci. "Já na to čekala přes dva roky a on je tady týden", křikla vzpurně a přitom nevědomky házela tváří na stranu, takže ředitelovi připomínala nějakou naštvanou opičku. "Moniko, jdi se věnovat své práci a tohle nech na mě, ano?", řekl ředitel spokojeně a ukázal na dveře. "Tohle budete litovat!!", štěkla po něm a nazuřeně opustila jeho kancelář.
Jak míjela ateliér, uviděla na stolku Billovi fotografie. Jednu vzala s hněvem do rukou a pak se vší záští zašeptala: "Tvé kouzlo ve tváři se vytratí, o to už se postarám!", vydechla a naposled znechuceně přelítla Billův milej úsměv…
autor: B-Kay
Žádné komentáře:
Okomentovat