autor: B-Kay
"B-bille, já… já ti to prostě nedokážu takhle říct. Nechci, aby sis myslel, že ti nějak lžu, nebo si z tebe utahuju, ale prostě to nedokážu říct, ono to nejde", povzdechl si Tom a sklíčeně složil svou tvář do dlaní. Bill se na něj dlouze zahleděl a malinko se odsunul… už zase… už zase s tím začínal!
Tohle musí už kruci přestat! Přece se nemohl zamilovat do svého dvojčete!
"J-já si už asi pujdu lehnout", vydechl tiše a chtěl vstát, jenomže z pletence končetin svých a Tomových se jenom tak snadno nedostal, takže přistál Tomovi rovnou na klíně…
Když se ještě před chvilkou dalo napětí mezi dvojčátky krájet, teď už to bylo k nesnesení. Bill by nejraději vstal a utekl do pokoje, jenomže nohy jako by skameněly a absolutně vypověděli svou službu. Ty Tomovy se taky nějak k odchodu neměly, ba právě naopak! S radostí vnímaly tu dokonalou blízkost Billova těla, které se nežně chvělo a nepatrně třáslo.
"Proč ses vrátil?", vydechl Tom sklíčeně a naléhavě propaloval pohledem Billovy naružovělé rty. "Chtěl jsem tě poznat", šepl Bill mírně vykolejeně a jemně si přejel jazykem po vyschlým rtu. "Tak mě znáš", vydechl Tom skrze jemně pootevřené rty a jeho dokonale mandlová očka nádherně zářila v světle měsíce, kterej dělal z oblohy půvabnou mléčnou dráhu posetou hvězdama.
Bill však najednou smutně sklonil tvář. "Ale teď si přeju pravej opak", vzlykl a nevědomky otřel svou hlavinku o Tomovu bradu. Tom vycítil jeho náladu ještě dřív, než vůbec Bill začal naznačovat potřebu mazlení.
"Proč?", špitl a malinko nadzvedl svou tvář, aby tím Billovi umožnil lepší přístup ke své hrudi, kterou začal Bill jemně a hlavně nesměle procházet bříšky prstů…
"Myslíš, že to je dobrej nápad?", zeptal se Tom ještě naposled, aby se ujistil, že Bill opravdu ví, do čeho se právě pouští. A tedy, soudíc dle jeho veselýho úsměvu, neměl ani páru, že to, že budou spát na jedné posteli, na Toma působí možná stejně tak patrně jako rudej šátek na divokýho býka. "Jasně že jo. Podle mě jsou všechny tyhle naše pohnutky jenom z toho důvodu, že vůbec nevyhledáváme blízkost toho druhýho. I ty polibky… prostě nám chybělo vzájemné dotýkání, jako když jsme byli malí. Pamatuješ? Vždycky jsi mě na noc políbil", vysvětloval Bill vesele, zatímco se rozvaloval v peřinách, kterých teď bylo dvounásobné množství, jelikož se opravdu rozhodli spát dneska v jedném pokoji, na stejné posteli.
Tom jej zatím malinko roztěkaně pozoroval z rohu pokoje a neměl se do toho, udělat krůček vpřed. Neskutečně se bál spát s Billem na jedné posteli. Možná, že jemu to přijde jako nedostatek nějakýho kontaktu, ale Tomovi určitě ne. Ještě totiž zná rozdíl mezi tulením a líbáním. A ten rozdíl je hodně velikej. Zejména, když se jedná o dva bratry!
"Bille, já nevím", špitl jak na něj Bill lišácky ukázal ukazováčkem a pak potlapkal po prázdné půlce postele. "Ale no tak Tomi, ty se mě snad bojíš?", řekl a vábivě našpulil rty, ze kterých Tom dokázal šílet…
Ještě pořád mu nešlo do hlavy, že ty rty líbal jemnýma pusinkama skoro celý dětství, aniž by si to vlastně uvědomoval… Tehdy to tak nějak patřilo k jejich vztahu. Zatímco jiní sourozenci si vystačili jenom s lehkým objetím, jim to bylo málo. Takovou blízkost, jakou cítili oni dva nemohli zahnat jediným obejmutím. Celá Kaulitz rodina věděla, že tihle dva si mají k sobě nesmírně blízko a dokonce sama Simone milovala ty chvilky, kdy našla její dva synky ležet spolu v postýlce s medvídky v dokonalém objetí. Vlastně tohle objetí bylo jiné... vždycky jiné od ostatních. Zatímco ostatní sourozenci se jenom tak mírně natisli na sebe, dvojčátka jakoby úplně propletla tělíčka. Jejich dlaně měli propletené prstíkama, hlavinky opřené navzájem a tiše poslouchali tlukot srdíčka toho druhýho. Bylo strašně krásný, když malinkatej Bill nemohl usnout, utíkal za bráškou a v ukolébavce klidného tlučení Tomova srdíčka pomalu usínal v jeho náručí…
"Ani nevíš, jak moc jsi mi chyběl", vydechl konečně štastně Tom, jak mu Bill znovu ležel v náručí, přesně jako tomu bylo i před dvanácti lety, a znovu se nechal unášet Tomovým srdíčkem. "První dny bez tebe byly strašný", pokračoval tiše a jemně přitom pohlázel Billa po dlouhých vláscích, které měl volně rozhozené po polštářku, kterej teď nahrazoval Tomův hrudník, a jemnými pohyby mu v kroužcích kreslil prstíky na obrovské triko malé srdíčka, čtverečky a různé hloupostičky, kterým vůbec nevěnoval pozornost. Stačilo mu jenom to, že se mohl Toma dotýkat.
"Tomi?", zašeptal a malinko nadzvedl tvář, aby se podíval, jak jeho bráška leží pod ním s přivřenými víčky a milým úsměvem. "Copak?", zamrkal a očka znovu otevřel. "Políbíš mě? Stejně jako tehdy", špitl Bill s úsměvem a našpulil rtíky k dětské pusince. Tom se přetočil na bok, opatrně chytil Billa pod krkem a jemně přitiskl své rty k těm jeho. Poté se však hned odtáhnul... bylo to zase tak dokonalé... jenom jedinej dotek a on... byl znovu vzrušenej!
autor: B-Kay
Žádné komentáře:
Okomentovat