autor: B-Kay"Nemůžu tomu uvěřit,"Tom šťastně zavzdychal do Billových dlouhých vlasů a sevřel jeho křehounké tělo ještě víc.
V tu chvíli si připadal jako malý kluk. Chtělo se mu smát, pištět radostí a vykřičet do celého světa, jak moc byl šťastný a také to, kdo byl důvodem jeho štěstí. Nezáleželo mu na tom, jak by zareagovalo okolí. Nacházel se ve stavu, kdy by dokázal jít proti všem. Proti celému světu, který se řídí dle nesmyslných pravidel a vztahy stejných pohlaví zavrhuje. Cítil se hloupě proto, že kdysi něco takového také uznával. Vysmíval se klukům, který našli své štěstí v náručí jiného kluka a náhle byl jedním z nich a byl to pro něj ten nejkrásnější pocit na světě. Bill změnil jeho pohled na svět. Všechno bylo náhle uplně jiné a ani on sám se nepoznával. Při pohledu na Billa, tulícího se k jeho hrudníku s láskyplným úsměvem na rtech si byl jistý, že nikdy nebude litovat svého rozhodnutí vrátit se zpátky tam, odkud kdysi tak bezhlavě utekl.
"Já také ne. Je to tak nepochopitelné,"jemný pramen černých vlasů pošimral Toma na krku, jak Bill zlehka zavrtěl hlavou a ještě více se ukryl do jeho objetí. Bylo mu nádherně. Ještě před dvěma měsíci byl jenom slepým klukem, bez budoucnosti a bez radosti ze života. Nenacházel žádný smysl v tom, proč dostal druhou šanci žít a neumřel při té nehodě. Jakmile však zvedl tvář a zahleděl se do Tomových něžných očí, nacházel těch smyslů hned více.
Tom jakoby zaslechl proud jeho myšlenek, vzal jeho tvář do dlaní a láskyplně sevřel Billovy chvějící se rty, mezi svýma.
"Nechci, aby si přemýšlel nad minulostí,"tuhle větu vyslovil uplně poprvé. Většinou byl totiž Bill tím, kdo Toma prosil o to, aby na jejich minulost zapoměl a neničil se vzpomínáním na něco, co již nemělo smysl a nedalo se vzít zpátky.
Bill pevně stiskl rty a sklonil tvář. Uslzenýma očima sledoval Tomovovy prsty, pomalounku klouzající jeho tělem. Chtěl jej poslechnout, proto zavřel oči a uvolněně poklesl na Tomův hrudník, vnímajíc trasu jeho prstů...
Konečky Tomových prstů pomalu postupovali níž, zanechávali za sebou stopu v podobě Billovy husí kůže a chvění, které náhle ovládlo těla obou. Tom krátce přivřel víčka, jak jeho prsty dopadli na Billův podbřišek a vklouzli pod lem tmavého spodního prádla, kde zlehka hnětli jeho kůži. Pohyboval prsty sem a tam a bojoval s touhou svléknout jej a pomilovat. Jeho dech se náhle stával rychlejším a roztřeseným, jak opatrně rozepl drobný knoflíček. Ticho, nesoucí se pokojem, bylo vzápětí narušeno Billovým nesmělým zasténáním a zvukem rozepínajícího se zipu, který pod sílou Tomových prstů, pomalounku odhaloval Billovo mužství, zahaleno pouze černou látkou.
Bill otevřel oči a jejich pohledy se setkali. Dívali se na sebe pouze několik vteřin. Jenom tak maličko dělilo jejich toužící těla od výbuchu, který vzápětí následoval.
Tom políbil Billovy pootevřené rty ve stejné chvíli, jako vklouzl dlaní pod jeho spodní prádlo a sevřel Billův penis svými prsty.
Pro Billa nebylo vůbec jednoduché oplácet Tomovy hluboké polibky a zároveň tlumit své steny proti jeho rtům. Nevědomky zvedal pánev v rytmu Tomových doteků, šílel z touhy, kterou v něm vyvolávali. Bylo mu přímo do pláče. Jeho život byl tak jiný. Měl svého Toma, jedinou osobu, kterou kdy miloval a pro kterou byl schopný udělat cokoliv. Čekal miminko, které v něm pomalounku rostlo a i v této chvíli jistě cítilo všechnu lásku, která do Billova těla proudila skrz Tomovy polibky a doteky. Tak moc toužili po milování a přesto se jim v poslední chvíli podařilo přestat, protože je čekalo něco mnohem důležitějšího…
"Bille, tohle skutečně nemusíme dělat. Moje babička tě zbožňuje a jistě bude souhlasit,"Tom se snažil Billa přemluvit, ale bylo to těžší než čekal. Bill jen s úsměvem zavrtěl hlavou a dál Toma vedl směrem ke vchodovým dveřím.
"Je to veliká změna a měli bychom ji na to připravit. Krom toho se i já budu cítit lépe, pokud mě přijme. Mám ji moc rád a vážím si ji za to, co všechno udělala pro mě i mou rodinu,"Tom stiskl Billovu dlaň pevněji a pousmál se.
Od jejich společného bydlení je dělil podle něj sice zbytečný, ale přesto jediný rozhovor a proto byl odhodlaný to kvůli Billovy vydržet. Už jenom při představě, že si již nebudou muset popřávat dobrou noc ve formě papírkových odkazů a posílat si vzdušné polibky na dálku cez okno, mu bylo krásně. Bude jej mít u sebe. Vlastně je bude mít u sebe oba a bude si je moct chránit a rozmazlovat. Nádherná představa...
"Babičko?"zvolal směrem do kuchyně, odkud se ozývala tichá hudba, linoucí se z rádia a cinkot hrníčků. Láskyplným pohledem prolétl Billovu tvář a usmál se. Bill vesele poskočil, hodil se mu kolem krku a věnoval mu hned několik měkkých polibků. Neskutečně se těšil na to, že dnes v noci již nebude muset usínat sám. Že budou všichni tři spolu a že bude snad konečně patřit do rodiny, kterou se jim podařilo s Tomem vytvořit.
"Miluju tě lásko,"pípl a ještě jednou se hluboce vpil mezi Tomovy sladké rty.
"Já tě miluju víc,"Tom nosem pohladil ten Billův, vyzvedl jej kolem boků a zatočil se s ním.
"Já tebe ještě víc,"Bill se vesele smál, jeho smích však ustal ve chvíli, kdy u dverí spatřil Tomovu babičku se smutným výrazem ve tváři a hned za jejími zády siluetu jakéhosi pána.
Tom se na něj překvapeně zadíval, nerozuměl jeho náhlé změně nálady, jakmile však pohlédl směrem, jakým se Bill díval, pochopil a také zůstal chvilku stát bez pohnutí.
Jakmile spatřil vedle své babičky, postavu svého otce, vyrazilo mu to dech. Nedokázal promluvit, nedokázal se dokonce ani pohnout, nebo pohlédnout na Billa, který se náhle cítil poněkud zvláštně. Pohled, jakým jej sledoval ten pán, ve kterém poznal Tomova otce, se mu vůbec nelíbil. Jakoby mu snad něco udělal a přitom spolu nikdy předtím nepromluvili jediné slůvko.
"Co tady děláš?,"Tomův otec od svého syna pozdrav ani nečekal. Od chvíle, kdy umřela Tomova maminka a on si vzal jinou ženu, s ním Tom nedokázal normálně promluvit. Jeho nová žena si s Tomem vůbec nerozuměla, neustále na něm hledala to špatné a vyčítala mu každou hloupost a on, ačkoliv nerad, se vždy musel postavit na její stranu, protože chtěl předejít zbytečným hádkám.
"Chyběl si mi. Přišel jsem tě poprosit, aby ses vrátil zpátky,"Klaudii bylo v té chvíli přímo do pláče při pohledu na to, jak Bill poraženě svěsil ramena, sklonil tvář a zřejmě vší silou potláčel slzy.
Tom měl v krku knedlík. Nechápavým pohledem sledoval svého otce, kterého tvář byla smutná a zvláštně ustaraná. Jakoby při té ženě během pár let zestárl nesmírnou rychlostí. Pod očima měl tmavé kruhy, na čele veliké vrásky a jeho kdysi veselý pohled, postrádal jakoukoliv radost.
"Nevrátím se a ty to víš,"Tomovy po tváři stékala drobná slza. Svého otce skutečně miloval, byl to přesně ten typ dobráka, který by nedovedl nikomu ublížit a on již nedokázal přihlížit tomu, jak jej ta ženská ničí.
Tomův táta sklonil tvář a chápavě přikývl. Kdyby bylo tak snadné utéct, neváhal by ani vteřinku a zřejmě by také hledal útočiště na místech, kde spoznal lásku svého života a které mu jí tolik připomínali.
"Ty budeš zřejmě Bill, že ano?,"Bill překvapeně zvedl tvář. Tomův táta byl náhle jenom malý kousínek od nich a podával mu ruku. Přikývl a rychle si s ním potřásl rukou.
"Ano jsem,"pokusil se o milý úsměv, ale bylo to hodně těžké. Díval se do tváře Tomova otce, do tváře dědečka jejich dítěte a netušil, co by mu měl ještě říct. Překvapilo jej však to, jak s ním jednal. Byl milý a i přesto, že je ještě před chvilkou viděl v zamilovaném objetí, neřekl ani slůvko a smutně se na oba usmíval.
"Slyšel jsem o tobě mnoho hezkých věcí. Moje tchýně tě má zřejmě moc ráda,"měkkým pohledem prolétl Billovu bledou tvář a v té chvíli pochopil, proč si Tom vybral právě jej a ne holku, kterou pro něj objevila jeho žena a silou mocí je chtěla dát dohromady. Bill byl opravdu nádherný, svým zjevem připomínal spíše panenku, než člověka a neskutečně se k Tomovy hodil.
"Já ji mám také moc rád,"dodal Bill třesoucím se hláskem a opětoval Klaudyin jemný úsměv...
autor: B-Kay
Žádné komentáře:
Okomentovat