autor: B-KayByl to tak zvláštní pocit…
Bill si nebyl jistý tím, zdali byl zvláštní, nebo zvláštně krásný, a přesto se rozléval celým jeho nitrem. Neuměl jej přesně identifikovat, snad poprvé se dokázal vžít do Tomovy kůže, jeho myšlení a pochopil důvod jeho nejistoty, kterou projevoval pokaždé, když se snažil jednoduchými slovy vyjádřit ten nejsilnější a zároveň nejkrásnější pocit na světě. Opravdu to nebylo snadné a ani pro Billa to v tu chvíli nebylo tak bezproblemové, jako předtím.
Ležel nahý v jeho náruče, třásl se proti jeho horkému tělu jako vyděšené dítě a ztěžka lapal po dechu, který se mu během milování nedostával. Už jenom při krátké vzpomínce na to, co před chvilkou udělali, se s ním zatočil svět. Milovali se jako dva blázni. Bylo nádherné vnímat, jak po vás ten druhý touží, jak dýchá jenom proto, aby mohl být s váma, jak je jeho jediným životodarním faktorem vaše blízkost a jediným důvodem, pro který porušil všechny pravidla společnosti, jste právě vy.
Při pohledu na Toma však pochopil, že jej žádná společnost nezajímá. Díval se mu hluboce do očí, byl mu tak blízko, že vdechoval horkou páru vycházející z jeho úst a omdléval při každém drobném doteku jejich nahých těl. V jeho očích se odráželo jenom jediné. Vyzařovali jednu jedinou věc a tou byla radost. Radost a štěstí z toho, jak to mezi nima nakonec všechno dopadlo.
Zhluboka dýchajíc se pomalounku dotýkal Billovy tváře. Konečky prstů hladil jeho obočí, skřehlá víčka, linii nosu a obrys prokrvených rtů. S úsměvem na tváři se díval na to, jak klidně a spokojeně Billova tvář působila a i on sám byl v té chvíli klidný a spokojený. Držel jej v náručí, na své kůži cítil tlukot jeho srdce a zdálo se mu, jakoby jejich srdce tlouklo ve stejném rytmu. Možná to znělo zvláštně, ale skutečně to tak cítil a i kdyby si to jeno nalhával, nezáleželo mu na tom.
"Jsou krásné,"zašeptal jakmile vpletl obě dlaně do Billových dlouhých vlasů, stiskl je v pěst a tím si jeho tvář přiblížil ještě víc.
"Jsou to jenom vlasy. Nejsou ničím vyjímečné,"Bill roztomile zavrtěl hlavou a nosem pohladil ten Tomův.
"Podle mě jsou. Jsou nádherné a i kdyby ti kdokoliv říkal, že se to na kluka nehodí, nestříhej si je. Miluju jejich vůni a barvu při svitu měsíce,"na krátkou chvilku přivřel víčka a opřel se čelem o to Billovo. Rty mu prolétl krátký úsměv, jak mezi prsty jemně stískal Billovy vlasy a vdechoval jejich sladkou vůni.
"Jakoby zářili,"zašeptal...
Bill se dlouze zahleděl Tomovy do očí a vzápětí se k němu pevně přitulil. Tváří se opíral o jeho ramena, dlaní hladil jeho pevná záda, jakoby se chtěl ujistit, že je to všechno skutečně pravdou. Že Tom není jenom krásným výplodem jeho fantazie a že když se ráno probudí, bude skutečně u něj.
Bylo mu do pláče při pomyšlení na to, že Gustavovým hnusným slovem málem uvěřil. Křičel mu je do tváře s takovým přesvědčením, díval se mu přitom hluboce do očí a svým tvrdým pohledem mu dával jasně najevo, že v Tomově životě nesehrá ani nejmenší roli.
Kdyby jen věděl, jak moc se mýlil…
"Bille, proč byl na mě tvůj přítel takový?"Tomova otázka Billa vůbec nepřekvapila. V podstatě na ni čekal od chvíle, kdy se s Gustavem rozloučili a byl překvapený, že Tom dokázal vydržet tak dlouho. Při milování však zřejmě ani jeden z nich nepřemýšlel nad tím, co se stalo a proto následky jejich setkání na oba dolehli teprve ted´. Nechtělo se mu o tom mluvit, vůbec nechtěl spomínat Gustavovo jméno, protože už jenom při pomyšlení na něj, měl husí kůži a strach z toho, zdali jej ještě náhodou někdy nepotká. Cítil se hnusně a podle za to, jak se choval ke svému kdysi nejlepšímu příteli, ale nemohl si pomoct. Měl z něj strach. Měl strach z toho, čeho by byl schopný, kdyby se dozvědel o tom, že s Tomem tvoří pár.
Stiskl rty a smutně se pousmál. Nedokázal však zvednout tvář a zadívat se Tomovy přímo do očí, proto zůstával přitulen k jeho tělu a nosem hladil kůži jeho ramen.
"A proč si mi o něm do téhle chvíle nic neřekl? Nejlepší přátelé přeci sehrávají důležitou roli v našich životech a tys jej nikdy nespomenul,"Tomův hlas vůbec nebyl vyčítavý. Neukrýval v sobě ani potláčený vztek nebo zlost, byl pořád laskavý, akorát v sobě tentokrát ukrýval malinké množství bolesti. Bolesti z toho, jak hloupým si připadal při pohledu do Gustavových rozzářených očích ve chvíli, kdy Billa objímal.
Bill se zhluboka nadechl a i když nerad, opustil teplo Tomova objetí a opatrně se posadil. Prsty zaryl do svých vášní roztrapacených vlasů a sklonil tvář.
"Gustav byl sice mím nejlepším přítelem, ale moc mi ublížil. Snažil se mě přesvědčit o tom, že jsi pro mě není dobrou volbou, že jsem hloupý, když si pořád nalhávám, že budeme někdy spolu. A když jsem jej neposlouchal a pořád jsem tiše doufal, křičel po mě. Vykřičel mi, že mě nikdy nebudeš milovat, že nikdy neopětuješ svůj klidný život za vztah s klukem. Prý jsem jenom zbytečnou komplikací,"jeho slova byla roztřesená, ukrývala v sobě až příliš velikou bolest a Tom v té chvíli olitoval, že s témou Gustav vůbec začínal. Smutnýma očima sledoval, jak se Bill choulí do klubíčka, jak si konečky prstů nenápadně otírá vlhké koutky očí a jak se snaží působit vyrovnaně, i když se s tím jistě těžce smiřoval.
"Nemyslím si, že jsi mi skomplikoval život. Ty jsi mi teprve ukázal, co to znamená žít. Nikdy jsem, ani na vteřinku Bille nepochyboval o tom, zdali byl vztah s tebou správnou volbou. Od začátku jsem věděl, že jsi to ty. Ty jsi ta osoba, kterou jsem tak dlouho hledal,"opět si jej vzal do náruče a horkými polibky pokrýval jeho bledou tvář, která ještě pořád, jako i jeho tělo, voněla milováním.
"Nechci, aby Gustav věděl, že jsme spolu. Bojím se, že by ti ublížil,"Bill konečky prstů hladil Tomovu tvář a nechal Toma, aby se na něj pomalounku položil.
Tomovy začínalo být jasné, proč se Gustav zachoval tak, jak se zachoval a také začínal mít jasno v tom, že byl jeho strach opodstatněný. Gustav byl zřejmě do Billa zamilovaný a začínal si dělat nároky na něco, co mu nikdy nepatřilo a nyní po tom zřejmě zatoužil.
"Neřeknu mu nic. Ale stejně na tom vůbec nezáleží. Klidně bych byl schopný vydržet uplně všechno na světě za cenu toho, že budeš ty v pořádku. Nedovolím, aby ti ublížil. Musíš mi slíbit, že kdyby ti nějak, jakkoliv ublížil, nebo udělal něco, co by se ti nelíbilo, řekneš mi to,"pohlédl mu do očí a Bill rychle přikývl.
"Slibuju,"pípl tichým hláskem a stulil se do Tomovy náruče. Měl strach, opravdu se bál a přesto se po chvilce nechal unášet teplem, které jej obklopilo ve chvíli, co jej Tom objal kolem boků a vysadil si jej na klín.
"Miluju tě Bille,"zašeptal, jakmile ucítil sevření Billových stehen kolem svých boků.
"Já tě taky miluju Tome,"oplatil mu Bill a s němým zasténáním zaklonil tvář ve chvíli, co do něj Tom zlehka pronikl. Pocit tak otevřené blízkosti Tomova těla mu pokaždé téměř vyrazil dech. Stihl ještě věnovat poslední pohled na hodinky, které mu neslyšně oznámili, že mají ještě dost času dokud se nevrátí Klaudie a proto zahodil všechny své zábrany a naplno se Tomovy oddal. Nevědomky zhodili z postele zbylé polštářky, dokud na ni nezůstala jenom jejich propletená, láskyplně se milující těla.
Bylo to poprvé, co byli jejich pozice více méně obrácené. Tentokrát byl Bill tím, který udával tempo milování i Tomových přírazů. Své tiché vzdechy tlumil v Tomových ústech, které každou vteřinou víc a víc lapali po dechu. Bylo to bláznivé, ale nedokázali se toho pocitu vzdát. Tom měl pocit, že by s Billem dokázal promilovat snad celou noc. Nic krásnějšího ještě nezažil. Svými dlaněmi pevně hladil Billovy bledé boky, přidržoval jej na svém těle a snažil se oplácet všechny polibky, již mu byli věnovány. Dlaněmi bloudil jeho tělem. Nesměle se dotýkal nejcitlivější části Billova těla a doufal, že ten nádherný pocit, svírající jeho nitro, již nikdy neskončí.
Sledoval Billovy pomalounku se pohupující boky. Sledoval, jak se zlehka zvedali, aby vzápětí opět klesli a dovedli jej tím do ráje. Nedokázal se přestat usmívat při pohledu na Billovu tvář a vlasy, zbarvené až do tmavomodra díky svitu měsíce, který jako jediný svědek, tichounce sledoval jejcih milování…
"Tak tenhle obraz si zapamatuju až do smrti,"Klaudie, do té doby vesele postávající u sporáku, se nečekaně zadívala na svého vnuka, který se s tvářemi zbarvenými do sladce rúžové a něžným pohledem díval z okna, sledujíc tím noční oblohu.
"Jaký obraz?"zeptal se tichým hlasem a nesmělým pohledem sledoval hrníček s kakaem, který před něj Klaudie postavila.
"Obraz vás dvou. Ještě nikdy jsem neviděla, že by byla láska na dvou lidech tak hmatatelná, jako na vás dvou. Když Bill odcházel, málem naboural do dveří, protože od tebe nemohl odtrhnout pohled,"kuchyní se vzápětí rozlehl její spokojený smích, doprovázen Tomovým něžným úsměvem.
"Je to krásné. Dokonce tak krásné, že mám strach, aby se něco nepokazilo,"smutnýma očima sledoval hnědé zbarvené kakaa a zhluboka vdechoval jeho sladkou vůni. Pousmál se. Připomělo mu to vůni Billových vlasů.
"Nic se neskazí. Kdyby se to mezi váma skazilo, pak by byl tenhle svět opravdu nespravedlný,"Klaudie se mu zahleděla do jeho nevinných očí a připomělo jí to chvilky, kdy k ní vzhlížel jako čtyřletý špuntík. Nemohla uvěřit, že už je z něj dospělý muž. Celý život jí náhle přišel jako chvilka.
"Vepsal jsem do svého srdíčka Billovo jméno. Nevím, proč jsem to udělal, ale vím, že jsem udělal správně babičko, protože tam patří,"Klaudie se už déle neovládla. Vstala a se slzama v očích jej k sobě rychle přitulila. V duchu se modlila, aby se těm dvoum už nikdy nic ošklivého nestalo, protože si zaslouží být šťastní….
autor: B-Kay
Žádné komentáře:
Okomentovat