autor: B-Kay
"Mohl bych vyjmenovat miliony důvodů, proč bychom s Tomem neměli být spolu.
Nikdy pro mě nebylo těžké uvědomit si, kolik věcí nás od sebe dělí a jak veliká propast, byla mezi náma vystavěna.
Byli jsme jiní a jiní jsme i zůstali. Nikdy jsem nebyl jako Tom a on nikdy nebyl jako já.
Pocházeli jsme z jiných rodin, vyrůstali jsme v rozdílných podmínkách. I ted´, po tolika letech našeho odloučení, byli rozdíly mezi náma dvěma patrné a možná právě díky nim, naše světy v blízkosti toho druhého, splývali v jeden.
Všechny ty rozdíly, které byli kdysi proti nám, se náhle vytratili. Všechny ty věci, které nás kdysi rozdělovali, náhle splynuli v jednu. Nalezli jsme jeden jediný důvod, který nás spájel tak, jako nic jiného na světě. Ten důvod nedělal rozdíly . Nezáleželo na tom, zdali byl člověk chudý, nebo bohatší. Zdali byl na něco takového připraven, nebo ne. Nerozlišoval dokonce ani mezi normálním člověkem a člověkem, kterého svět byl uzavřen v nekonečné tmě.
Přesně jako ten můj.
Strašně dlouho jsem se bál říct slovo láska ve spojitosti s Tomem. Miloval jsem jej z celého srdce, přesto jsem vztahu nás dvou, nikdy nedával ani minimální šanci. Všechno, co se mezi náma dvěma stalo, se stalo jenom díky Tomovy. Já jsem byl až příliš nesmělý. Dal našemu vztahu šanci a mě vnesl do života nádhernou naději. Stejnou naději, jejiž kouzlo sprovázelo i dvě osamělé hvězdičky na nočním nebi…"
"Můžu kdykoliv odejít… Pokud si nejsi jistý tím, co děláme, pověz mi to,"svými rty sklouzl na Billův krk a donutil tak oba zasténat. Za silně stisnutými víčky, mu vyzrálo několik drobných slz. Nemohl souvisle mluvit, dokonce i něco tak přirozeného, jako dýchání, mu dělalo značné problémy.
Už jenom pomyšlení na to, že by se mezi nima mohlo stát něco takového, bylo pro něj ještě před několika minutama přímo bláznivé. Nikdy by nevěřil, že by skutečně našel odvahu jít za ním a poznat jej i z uplně jiné stránky.
Když na něj pohlédl, neviděl nesmělého chlapce, bojujícího se svým osudem. Neviděl to křehké stvoření, které v každém vzbouzelo neskutečnou lítost. V tu chvíli nebyl dokonce ani nejistý, ani roztřesený. Právě naopak. Byl si jistý vším, co dělal.
Tomovy v tu chvíli připomínal
krásného anděla, ke kterému směl na malou chvilku vzlétnout i on sám a poprvé pocítit, jak nádherná může láska být.
krásného anděla, ke kterému směl na malou chvilku vzlétnout i on sám a poprvé pocítit, jak nádherná může láska být.
"Neodcházej,"Bill sotva pootevřel rty, jak vyslovoval svou tichou prozbu. Vnímal, jak se Tomovo tělo ještě více přitisklo na to jeho a on přestal vnímat okolní svět. Podlomila se mu kolena a kdyby jej Tom nepodržel, jistě by spadl.
"Jsi tady,"zašeptal nevěřícně, jakoby té krásné skutečnosti, ještě pořád nemohl uvěřit. Pořád čekal na chvilku probuzení, nebo na moment, kdy se Tom z jeho blízkosti nečekaně vytratí. Něco tak krásného se přeci nikdy nedělo ani v jeho nejtajnějších snech. Čím si zasloužil tolké štěstí ?
"Ano jsem. Jsem tady a už nikdy neodejdu,"Tom své dlaně nesměle omotal kolem Billova bříška.
"Nikdy,"zasténal mu do vlhkých, po medu vonících vlasů a rukou zlehka sklouzl na Billův hubený bok. Billovo tělo bylo pro něj dokonalým. I když se na něj ještě skutečně nepodíval, směl se jej zlehka dotýkat, směl jej zezadu objímat a vnímat hořkost, která proudila z jednoho na druhého v neviditelných obláčcích. Už jenom tím, jak do jeho objetí krásně zapadalo, bylo dokonalé.
"Moc si přeju, aby ses na mě skutečně podíval. Chci, aby sis byl jistý tím, co děláš. Nechci, aby ti přišlo špatně, při pohledu na chlapecké tělo ,"opatrně vzal Tomovy mokré dlaně mezi své a láskyplně po nich přejížděl pootevřenými rty.
"Prosím, podíváš se na mě ?,"špitl.
Tom na krátkou chvilku stiskl víčka a zhluboka se nadechl. Měl před sebou překrásnou bytost, opravdu po něm toužil, přesto mu pohled na Billovo tělo, přišel nesprávný. Nebylo to vůči němu fér.
"Nemůžu to udělat. Nejde to, protože ty se nebudeš moct podívat,"poslední slova, vyšla z jeho rtů, v podobě tichého zasténání. Bill se mu totiž právě v tu chvíli otočil tváří a dlouze jej políbil.
"Pak se dívej, dívej se za nás oba a na nic jiného nemysli. Cítím totéž, co ty. Jenom to necítím prostřednictvím svých očí. Tvé doteky a tvá slova, mi uplně stačí. Cítím se krásně a chci, aby byli tvé pocity stejné,"Tom netušil, kam by se měl dívat. Omámeným pohledem plul Billovou tváří, v jednu chvilku se chtivě vpíjel do jeho nádherných očí a vzápětí přestával dýchat, při pohledu na Billův krásný úsměv.
Ještě jednou se zhluboka nadechl, věnoval ještě posledný krátký pohled Billovým očím a s ujištěním, že to dělá jen a jen pro ně, sklonil tvář a poprvé se na Billa skutečně podíval.
Táta mu kdysi říkával, že nejkrásnější chvíle v životě mladého chlapce bývá ta, kdy se s ním zatočí celý svět. V tu chvíli zapomene na všechno, co se kolem něj děje. Zapomene myslet, zapomene doufat i věřit a jediné, po čem zoufale touží, je milovat a být milován.
Tom si do téhle chvíle pamatoval jenom na jedinou chvíly, kdy se s ním zatočil celý svět. Bylo to v den Billova příchodu do jejich domu. V den, kdy jej poprvé spatřil.
Tohle bylo po druhé, co něco takového pocítil…
Tentokrát byl on tím, kdo neudržel své vlastní tělo na nohou a bezmocně klesl na kolena. Třásl se, jako malý školáček při psaní svých prvních písmenek, nebo čtení svých prvních slov. Ještě nikdy předtím, se v něm nemísilo tak veliké množství pocitů. Chtělo se mu smát, skákat radostí a zároveň mu bylo do pláče a trápilo jej to. Neuvěřitelně jej mrzelo pomyšlení na to, že Bill byl o tak krásný pohled okrácen. Pořád jej měl před očima. Dokonce i za zavřenými víčky, si ten obraz dokázal dokonale vybavit. Billovo holé tělo, třesoucí se u toho jeho…tak nádherné, čisté a nevinné…
"Jsi v pořádku ?"Bill si téměř okamžitě klekl vedle Toma a nejistě odvrátil tvář. Bál se Tomovy reakce. Byl si jistý tím, že měl před ním již mnoho holek a pohled na jeho nahé tělo, mu způsobil jakési trauma.
"Co jsi cítil ?"zašeptal a dlaněmi si nejistě hladil kolena.
"To nevím,"dolehla k němu Tomova tichá odpověd´.
"Podíval jsem se na tebe a pak se všude kolem mě rozlehla tma a jedinou září v té tmě, jsi byl ty. Nikdy jsem nic podobného neviděl. Od téhle chvíle věřím v zázraky, protože ty jsi jedním z nich Bille,"láskyplně jej pohladil po skloněné tváři a něžným pohledem sledoval, jak se snaží pochopit tu skutečnost a význam jeho slov.
"Co mi to děláš Bille ?"vzal jeho tvář do svých dlaní a něžně po ní přecházel prsty. Bill se jeho prstů zlehka dotýkal a pomalounku je hladil těmi svými. Tom se svými rty nevědomky skláněl k těm Billovým, zatímco ty jeho, se omámeně pootevřeli v očekávání polibku.
"Chci ti odpovědět na tvou otázku. Slíbil jsem ti odpověd´ ve chvíli, co se na mě poprvé zadíváš a ty jsi mě již viděl," procítěně ochutnal měkkounké rty a na krátkou chvilku se dotkl Billova jazyka tím svým. Jenom na malinkou chviličku je propletli, vzájemně se ochutnali a vzápětí se od sebe opět vzdálily.
Billovou myslí prolétla vzpomínka na okamžik, kdy mu svou otázku položil.
"Jak je možné, že po sobě dvě hvězdy na nočním nebi touží, aniž by jedna znala druhou ? Proč netouží po jiném, než najít svůj protějšek ? Proč ?",použil přesně Tomova slova, když mu ty drobné zářivé diamanty, popisoval ze svého pohledu.
"Zapamatuj si tuhle otázku Bille. Odpovím ti na ni ve chvíli, co se mi poprvé zadíváš do očí,"
"Pověz mi prosím, proč,"zavzdychal a za pomoci Tomových dlaní, se mi pomalounku sedal na klín. Nepřemýšlel nad ničím. Nesměle rozkročil své dlouhé nohy, naléhavě je omotal kolem Tomových boků a přitiskl se na něj svým holým tělem nejvíc, jak mohl. Dotýkali se. Už to nebylo jenom přes oblečení. Bylo to tělo na tělo.
"Jak je možné, že po sobě dvě hvězdy na nočním nebi touží, aniž by jedna znala druhou ? Proč netouží po jiném, než najít svůj protějšek ? Proč ?",s vypětím všech sil zopakoval svou otázku a se vší láskou opětoval další Tomův polibek. V uších mu hučelo, v hrudi mu bilo zamilované srdce přímo šílenou rychlostí. Tom se sklonil k jeho tváři, objal jeho křehounké tělo ještě pevněji a do vlasů mu zasténal svou odpověd´.
"Protože se milují "…
autor: B-Kay
Žádné komentáře:
Okomentovat