Takže... Z paříže jsem se vrátila včera... ale o tom chci psát jindy... až budu mít podepsaný fotky, dodělanej deník praxe a tak dále...
Ono mi totiž nadšení z Paříže a zároveň nadšení z návratu domů - do své postele - moc dlouho nevydrželo. Sotva jsem se dostala domů, trochu jsem se prospala, přišel táta, že se u příbuzných griluje tak jestli nechci jít s ním... Šla jsem. Po cestě nás dohnala máma a... došli jsme až skoro k příbuzným, ale ještě v ulici mi řekla něco takovýho, že se mi málem zbořil svět...
- perex -
Dozvěděla jsem se, že nejspíš mám celiakii, nebo-li bezlepkovou dietu.
Byla jsem totiž minulý týden u doktorky, protože mám neustále nezničitelný afty, ta mi vzala krev s tím, že udělá nějaký testy na všechno možný... A teď to vypadá, že ke všem mým nemocem nebudu ani moct jíst normální jídlo...
Aby jste tomu rozuměli... jsem alergická na pyl travin jako psárka, lipnice a ovsík, na prach, mám hypofunkci štítné žlázy a sníženou imunitu, věčný záněty šlach a momentálně taky doporučení na CT ruky, protože před půl rokem na pohotovosti něco asi na rentgenu přehlídli a já tady půl roku nevěděla o zlomenině jedné maličké kůstky v zápěstí.
OK - to, že mám celiakii není jistý, potvrdí to až testy, který budou asi za měsíc. Ale podle doktorky je v mým případě - právě díky štítné žláze - 99% jistota, že mám. To jedno procento je jen doufání, že ne.
Když mi to řekli... byla jsem zoufaalá brečela jsem. A to všechno ještě umocňuje máma, která dělá, jako bych to 1% být nemohla a už shání informace a kupuje jídlo bez lepku, abych si předem vyzkoušela, co mi bude chutnat atd., neustále opakuje, že s tím se dá přece žít a že bratránek to má a je to bez problémů...
Upřímně mě to deptá - tahle její snaha.
Po tom, co mi to řekla jsem přestala mít na grilovaný maso chuť a šla jsem se vybrečet ke káošce... Ta umí vždycky dokonale utěšit a odvíst myšlenky...
Takže vám teď přeju pěknej vííkend a já du něco dělat ať tu je všechno co nejdřív...
Žádné komentáře:
Okomentovat