pondělí 14. května 2012

Živelná pohroma II. 16. - KONEC

autor: B-kay

"A co když ti řeknu, že pozdě je?" zašeptal Bill opatrně a snažil se v Tomových očích najít reakci.
"Pak bych si nikdy neodpustil, co všechno jsem ti udělal, a že jsem kvůli své hlouposti přišel o něco, co je jedinou věcí, po které jsem kdy skutečně toužil," vydechl tiše a smírně našpulenou pusou vzhlédl k Billovým uplakaným očím. "Teď bych si jistě zasloužil ještě jednu facku. Dokonce bych snesl klidně i víc za to, že jsem tě málem ztratil," jeho dlaně jemně pohladily Billovu nešťastnou tvář, po které se kutálely drobné slzičky. Nyní to už však nebyly slzy smutku, nebo úzkosti, ale konečně alespoň malinkého plamínku štěstí.
"Ach Tome, já… já jsem si tohle tak moc přál. K-když jsem tady byl sám, netoužil jsem po ničem jiném, než být s tebou, ale… také jsem nedokázal pojmout ten fakt, žes mi nevěřil," smutně sklonil tvář při vzpomínce, kolika hodin tady v té posteli proplakal sám. Jak dlouho si přál, aby bylo všechno tak, jako dřív… Každá jeho slza nebyla ničím jiným než důkazem bezedné lásky, kterou cítil ke svému bratrovi.

Nikdy by nevěřil, že by se dokázal takhle zamilovat. Jejich láska nebyla tak povrchní a vratká, jako v mnohých filmech, nebo těch hloupých telenovelách. Nebyla ani tak obyčejná, jako láska kluka a holky. Byla to láska bratra s bratrem. Dvojčat, které spolu prožila celý život…18 let spolu bydleli, obcházeli se, hádali, mluvili spolu jako dva bráškové a stačilo několik dní, aby se do sebe bezhlavě pobláznili a náhle bylo všechno jinak. Jejich klidný život se stal poután něčím daleko křehčím, než byla jenom bratrská láska.
Každý polibek, dotek, nebo pohlazení, vnímali úplně jinak, než obyčejný polibek od bratra, rodinné pohlazení, nebo jemný dotek sourozence. Každé jejich milování, bylo daleko krásnější, než to předchozí, protože se více a více poznávali a jejich láska a touha po tom druhém jen vzrostla. A stačil jenom malý nepatrný bod, který jim tohle všechno málem vzal. Všechno mohlo být už dávno ztracené…

"Takže to znamená, že je pozdě?" Tomova slova už nepůsobila tak klidným dojmem. Hlas se mu chvěl a vyslovená slova se mírně třásla, než došla k Billovým uším. Ten však k bratrovi zvedl pohled plný bezedné vášně a lásky a zoufale zakroutil hlavou.
"Já bez tebe nejsem nic, Tome… dokázal bych ti odpustit úplně cokoliv," naléhavě se zvedl a náruživými polibky se přilepil k bratrovým rtům, které bez rozmýšlení začaly spolupracovat.
Bill z Toma rozechvělýma rukama stahoval promočené oblečení, a když se pod ním konečně zmítalo Tomovo nahé tělo, nemohl uvěřit svému štěstí. Znovu jej cítil. Znovu jej mohl líbat a cítit jeho polibky. Byl u něj a nic víc si přeci nepřál. Po ničem jiném netoužil… jenom po něm…

Naléhavě ze sebe strhnul Tomovo triko a dovolil Tomovým hladovým pohledem přejíždět své horké tělo. Zoufale se líbali a jejich mazlení bylo přímo nekonečné, než se Bill odevzdaně položil na záda a mírně od sebe oddálil nohy, aby se mohl mezi ně vtěsnat Tom svým tělem. Jeho rty bloudily po každém kousíčku Billovy kůže a slzy štěstí se vsakovaly do rozpálené kůže na jeho břiše. Tak moc jej chtěl. Chtěl, aby je tohle milování znovu spojilo…
Pokojem se neslo jenom tiché oddechování, pocházející z Oliverovy postýlky a jejich tiché a tlumené vzdechy, jak Tom opatrně pronikal do Billova těla. Ten mu vycházel tím svým vstříc a vášnivě jej kousal do ramen a do konečků prstů, které bral mezi své rty a spěšně po nich přejížděl jazykem a vzápětí je zase naléhavě sál. Po chvilce to už nevydržel a sám se na Toma převalil, aby mohl jeho opatrné tempo zrychlit.
"Víc… víc," šeptal tiše a sám se horlivě pohyboval nad Tomovým vzrušením. Cítit jej v sobě bylo pro něj to nejkrásnější, co kdy mohl zažít. Tom by zase nedokázal popsat tu slast, kdy se konečně ocitnul v Billově těle. V tu chvíli si byli nejblíž, jak jen šlo a ani jeden nevypadal, že by nad tím přemýšlel.

Tom naléhavě vzdychal do Billových rtů, ale stejně se ještě snažil zůstat v klidu a nepodlehnout vášni, která jej uvnitř přímo sžírala. Jeho pánev zoufale přirážela k Billově zadečku, ale ten jenom smyslně sténal a své výkřiky tlumil v Tomových ústech. I když byl právě skoro na vrcholu blaha, ještě pořád myslel na to malé miminko, které leželo jenom kousínek od nich a spokojeně spinkalo s dudlíkem v pusince.
"Lásko… Tomi… prosím," šeptal Bill zničeně a nevěděl, jak jinak má dát Tomovi najevo, že je připravený na skutečné milování. Chtěl jej cítit pořádně… chtěl, aby Tom v jeho těle zanechal všechnu to zlost a odpor vůči Danielovi. Chtěl, aby zapomněl na všechno to zlé, co je málem rozdělilo. A Tom to z jeho slastí přivřených očí také poznal. Znovu si jej přetočil pod sebe a ještě naposled jej ukonejšil hladovým polibkem. Poté se stihl ještě dlouze zahledět do jeho očí, než přirazil nejvíce, jak jen to šlo. Bill náhle zalapal po dechu, ústa i oči doširoka rozevřené…
Tvrdě se milovali, měli chuť zoufale křičet, ale to si dovolit nemohli. Šíleli po sobě a jejich vzájemné tření mezi těly bylo toho důkazem. Pořád si však hleděli do očí…
Viděli všechny ty vzpomínky. Jejich první narozeniny, první školní den… učení jízdy na kole. Tichý pláč, vřelé úsměvy, nebo naléhavá objetí. Před očima jim proběhl celý společný život a oni dva věděli, že jsou si prostě souzeni. Takhle to prostě mělo být!, a když je zakázanou láskou milovat natolik, jako oni milovali jeden druhého, tak pak se nebáli zhřešit!
"M-miluju tě," vydechl Tom z posledních sil, jak jemně pohupoval Billovým vzrušením a poté se mu sevřel všechny útroby a on přistál přímo na třesoucím se Billovi, který se udělal ve stejnou chvilku, jako on.
"Já tebe taky," naléhavě jej objal rukama i nohama kolem boků a tiše se k němu přitulil…

Daniel se od té doby neukázal a tak se i Andy začal konečně sbírat z rozchodu, který jej hluboce poznamenal. Stejně však věděl, že ti dva k sobě prostě patří a v hloubi duše nevěřil, že by Bill dokázal podvést. Teď byli znovu všichni u řeky, akorát místo Daniela tam byla Pohroma která si vesele hrála s Andym na dece, zatímco Bill s Tomem vzali mimčo na chvilku do vody. Bill jej starostlivě držel v náručí a jemně se na něj usmíval, zatímco do něj Tom hravě šplouchal.
"Víš, že ti to s ním sluší?" zašeptal a konečně připlaval více ke břehu, aby mohl Billa hravě políbit. Bill se na něj vesele usmál a poté odnesl Olivera k Andymu, který jej hned zabalil do malého župánku a mile sledoval, jak se to malé prtě batolí po dece.
Tom si zatím Billa odnesl do vody a pevně si jej držel kolem boků, aby se mu Bill náhodou nevysmýkl.
"Bille?" zeptal se mezi motýlími polibky, kterými mu Bill líbal celé tváře.
"Hmm?" klidně pokračoval ve své činnosti a ještě více se k Tomovi přitulil.
"T-ty bys nechtěl mít dítě?" zeptal se náhle, čím Billa šokoval.
"T-ty bys chtěl miminko?" zeptal se a v jeho hlasu zazněl podtón nadšení.
"No, ne teď, ale časem třeba jo. Chci, abys byl šťastnej," jemně jej políbil a pevně jej sevřel ve svém náručí.
"Ale to já už jsem. A nepotřebuju ani to miminko. Oliver mi stačí a jelikož je Kamile úspěšná, budou zřejmě jezdit častěji. Já ke štěstí potřebuji jenom tebe," jemně se otřel nosem o ten jeho a rozechvěle jej políbil. Tom se ani nestihl do polibku nějak vložit a Billovy rty už se odtáhly a zoufale se třásly.
"Ty se nikdy nezměníš," zasmál se a plaval s ním ke břehu. "A právě to na tobě miluju," sklonil se k jeho posmutnělé tváři a dlouze jej políbil…

KONEC :)

autor: B-kay

Žádné komentáře:

Okomentovat

BIGBANG: '봄여름가을겨울 (Still Life)' M/V

Uuuufff! Waaaahhhh!!! Íííí! Takovej výlev už jsem neměla dlouho! BIGBANG jsou zpátky! Právě jsem jejich combackovej singl viděla v živé prem...