autor: B-kay
"Já tomu nerozumím," ozval se tichý hlásek ložnicí, kde Tom Billovi jemně dezinfikoval rozseklou pusu a malý Oliver se vedle nich batolil se svým plyšáčkem.
"Čemu," Tom opatrně přiložil malý kousek vaty ke koutku Billových rtů a ten bolestně usykl. "Proč se to všechno stalo? Proč právě já?... Nejdřív Timo a teď..." ani nedomluvil. Ještě pořád nemohl přestat tiše plakat, už jenom při vzpomínce na to, co se seběhlo poté, co Tom vkročil do kuchyně... Nastala tam přímo drtivá hádka mezi Tomem a Danem, ale když se do toho vmíchal ještě i Andy, pak to teprve začalo. Bill tehdy raději s brekem vyšlapal schody nahoru s Oliverem v náručí a zavřel se v pokoji.
"Měl si mi to říct hned," Tom v sobě nedokázal potlačit menší hněv vůči Billovi.
Kdyby mu to včas řekl... nebo alespoň něčím naznačil, možná že by teď jeho pusa nemusela být na tři kusy. "Já vím…ale já o tebe nechtěl přijít," šeptl tiše a znovu tuše sykl, když se další kousek vaty setkal z jeho pusou.
"Řekl, že jste se líbali," vydechl tiše, a odložil vatu i lahvičku s dezinfekcí stranou. Poté vzal malýho do náruče a se smutným pohledem pozoroval, jak bere mezi prstíky dva z jeho dredů, které vzápětí skončily v té malé pusince.
"Tome, to ale nebylo líbání! On lže! Myslíš si, že bych jej líbal?! Opravdu si myslíš, že bych tě podváděl a nechal se sebou takhle zacházet?!" neudržel se a i přesto, že mu po tváři stékaly slzy, křičel. Ano! Snad úplně poprvé na Toma křičel v čirém zoufalství, protože už nevěděl, jak jinak, mu to má všechno vysvětlit! Už hezky litoval toho, že mu to neřekl hned, ale prostě to nedokázal…
Tom se na něj zaraženě díval, poté však mírně sklonil tvář a podíval se Billovi hluboce do očí… do těch nádherně hlubokých očí, ve kterých by byl vidět snad i oceán.
"Tak mi řekni, líbali jste se včera?? Ano nebo ne?" přímá a jednoznačná otázka, odpovědět však bylo těžší.
Bill věděl, že tímhle to Daniel úplně zkazil.
"Líbal mě, ale já se bránil. Opravdu jsem se bránil," vykvíkl tiše a nemotorně si setřel několik slz, které mu ulpělo na rtech.
"Takže už tomu všemu rozumím. On tě líbal, ale ty ses bránil…jasně. A já zatím koupal to dítě, o které ses měl stejně starat ty, protože tys jej jsem přivedl!" teď se zase neudržel on a jeho slova mizela v zoufalém křiku.
Malinký Oliver ničemu nerozuměl, ale vůbec se mu nelíbilo, že ti dva po sobě tak ječí, a proto se náhle místností ozval i jeho strnulý pláč. Bill se rozbrečel ještě více, ale přesto si vzal plačící miminko do náruče a snažil se jej jemným houpáním uklidnit.
"Dělám ze sebe jenom idiota. Ostatně tak, jako vždycky. Nejdřív tě chráním před Timem a teď zas Daniel. A nebo mi snad chceš říct, že ses líbal i s Timem?!" vydechl rozhořčeně, vzápětí mu však na tváři přistála facka.
"Nemáš právo po mě křičet! Nic jsem neudělal… možná jedinou mou chybou je to, že tě tak moc miluju… A ty mě považuješ za nějakou lehkou nánu," vzlykl, vzal Olivera do rukou a rychle vyšel z pokoje.
Tom se ještě chvilinku zmateně díval na dveře, ve kterých před chvilkou zmizela Billova postava, a poté se podél nich svezl k zemi. Nechtěl po něm křičet… nechtěl mu ublížit ještě více, ale neovládl se!
Žárlivost stoupala každým kousíčkem jeho těla a už jenom představa, že jej Bill podvedl s Danielem, jej doháněla k šílenství… Křičel po něm, že to Bill chtěl. Že jej líbal… ale při pohledu na Billa bylo jasné něco úplně jinýho.
Tom nevěděl, co má dělat! Teď jej ještě k tomu hezky pálila tvář, kromě slz i od Billových prstů, které mu uštědřily hezkou ránu. To s tím Timem přehnal… vlastně to přehnal celkově. Uvěřil raději planým slovům Daniela, než aby si o tom normálně s Billem promluvil. Ještě nad ránem mu říkal, že by si s ním vždy nejdřív promluvil a teď udělá přesný opak!
Nechtěl o Billa přijít… Byl do něj blázen a nemohl by se dívat na krach dalšího vztahu. Stačilo mu dnešní ráno a jejich spackaný výlet, který skončil pro Andyho více něž otřesně. Chtěl si s Danem užít krásný den, ale nepočítal s tím, že to skončí rozchodem… To nepočítal asi nikdo.
Tom vlastně nemohl uvěřit tomu, čeho by byl Daniel schopen. Věřil mu! Myslel si, že je to opravdový kámoš, ale náhle se ukázalo, že asi ne…
"Už je dobře, tady máš," Bill podával Oliverovi lahvičku s čajem, a nechal jej konečně klidného ležet ve svém náručí. Pohroma se sice také dožadovala pozornosti, ale Bill ji teď ani v nejmenším nevnímal.
Měl před očima Tomův zklamaný pohled s vyrytou bolestí, a v uších pořád slyšel to, jak po něm ječel...
Ještě nikdy se takhle nepohádali...
Zřejmě se půjde také on dnes vyplakat k Andymu a společně si budou vyčítat, co všechno udělali špatně... jenomže nejhorší na tom je to, že Andy se postavil i proti Billovi! S Danem to skončil hned, ale vinil z toho také Billa. Možná, že i tyhle řeči ovlivnily Tomovo chování... Snažil se to všechno vysvětlit, avšak neuspěl! Daniel byl asi lepší mluvčí a daleko silnější osobnost, než si všichni mysleli.
Bill už zase tiše popotáhnul...
Tohle měl být krásný den, prožitý v Tomově náručí někde na louce, obklopeni jenom tichounkou přírodou a mimikem... Místo toho to však skončilo fiaskem! Daniel utekl domů, Andy také a to, co se stalo před chvilkou, Billa dostalo úplně. Nikdy by nevěřil, že jej Tom slovy poníží natolik, aby mu dal facku...
Najednou však ucítil, že z Oliverových ruček vypadla flaštička a jeho drobné tělíčko se k Billovi nemotorně přitulilo. "Ty bys chtěl spinkat?" šeptl, ale jako odpověď mu stačil pohled na Oliho, kterého očka se jemně přivírala. Opatrně tedy vstal a zamířil rovnou do pokoje. I když věděl, že tam bude Tom, nemohl jej přeci uložit někam na gauč. Nesměle otevřel dveře a bez jediného pohledu či slova, se skloněnou tváří došel k postýlce.
"Jenom ho uložím a hned zase půjdu," šeptl tiše, a když malýho starostlivě přikryl, popošel ke dveřím. Náhle však na svém rameni ucítil něžný dotek Tomovy dlaně, která mu zabránila v úniku...
autor: B-kay
Žádné komentáře:
Okomentovat